Článek
Ještě v půlce prázdnin to vypadalo tak, že stát už na podporu škol s velkým počtem válečných uprchlíků nepošle navíc ani korunu. Jako obrovskou komplikaci to označily školy, kde mají takových žáků nejvíce, a to proto, že bez speciální podpory je jejich začleňování do českých tříd nelehké.
Celý problém Seznam Zprávy už dříve popsaly. A Ministerstvo školství posléze podporu přeci jen vypsalo. Jenže se oproti minulému školnímu roku výrazně škrtalo.
„Snížení částky na žáka bylo ovlivněno celkovým limitem rozpočtu ve výši 15 milionů Kč,“ říká mluvčí Ministerstva školství Veronika Lucká Loosová.
Zatímco od ledna do srpna 2025 šlo na podporu uprchlíků na školách asi 15 milionů měsíčně, teď je tedy stejná částka připravená na čtyři zbývající měsíce roku, od září do prosince.
„Oceňujeme, že se ministerstvu školství podařilo zajistit prodloužení podpory alespoň pro školy s nejvyššími počty ukrajinských žáků. Mohlo to dopadnout ještě hůř,“ říká Martina Škrdlantová, vedoucí advokačního oddělení organizace META, která dlouhodobě podporuje žáky s odlišným mateřským jazykem.
V druhém pololetí minulého školního roku tak bylo zprostředkovaně podpořeno skrze školy přes 10 tisíc žáků z řad uprchlíků, od září půjde přibližně o tři tisíce ukrajinských dětí.
„Propad v podpoře je opravdu výrazný. Z původních 600 podpořených škol zůstalo v minulém roce necelých 200, z nichž větší část podporu čerpala na ukrajinské asistentky pedagoga a menší část na pomůcky a další potřeby. Od září se podpora smrskne na poslední tři desítky škol,“ popisuje Škrdlantová.
Nová podmínka, kterou stanovilo Ministerstvo školství, totiž vylučuje i školy, které mají přes 100 ukrajinských uprchlíků. K podpoře se dostanou jen školy, kde tvoří tato skupina dětí alespoň pětinu z celkového počtu žáků.
„Naprostá většina běžných škol má podíl ukrajinských uprchlíků nižší než 20 procent – to je samo o sobě dobře. Ministerstvo i mnozí zřizovatelé dlouhodobě usilují o rovnoměrnější rozložení ukrajinských dětí do škol, což je pro jejich integraci i průběh výuky v běžné třídě optimální. Teď se ale většina takových škol bude muset obejít bez další cílené podpory,“ vysvětluje Škrdlantová.
Někdo dostal, zbytek ne
Jak dopadl rozpis nové podpory na konkrétní školy, názorně ukazuj příklad dvou z nich, o kterých Seznam Zprávy už psaly v minulém textu.
Bez cílené podpory se musí obejít pražská ZŠ Bohumila Hrabala, ačkoliv v loňském školním roce patřila mezi školy s nejvyšším nárokem podpory. Z přehledu peněz přidělených jednotlivým školám, který zveřejnilo Ministerstvo školství, vyplývá, že loni šly finance na tamních 141 žáků s uprchlickým statusem. Od září ale škola nedosáhne ani na korunu, protože nesplňuje minimálně předepsanou pětinu žáků.
„Ani my, jako škola, která má přes 30 procent cizinců, tuhle podmínku nesplníme,“ říká Matěj Rašovský, ředitel ZŠ Bohumila Hrabala, kam kromě žáků s dočasnou ochranou dochází také další děti z Ukrajiny a k tomu asi stovka cizinců z nejrůznějších zemí.
Škola je připravená si poradit sama. Už kvůli tomu, že je to naprostá nutnost. Na skutečné integraci uprchlíků „vydělají“ všechny děti. Pokud se nepovede, taky na to všichni doplatí, ať už zhoršeným školním klimatem, vzdělávacími výsledky nebo školní neúspěšností.
„Máme dvě průtokové třídy a financujeme je z PHmaxu (maximální počet hodin financovaných ze státního rozpočtu pozn. red.). Musel jsem si ale na to vzít 44 hodin, které jsem jinak mohl použít na výuku v dělených skupinách,“ dodává Rašovský.
Naopak mezi tři desítky šťastnějších škol patří liberecká ZŠ Vrchlického. Sice se museli na konci června rozloučit se všemi svými ukrajinskými asistentkami, teď je ale mohou od září zase všechny znovu zaměstnat.
„Byli jsme dohodnutí, že pokud dostaneme prostředky, tak se rády vrátí. Od září je tedy zase máme a opravdu je to pro nás velká pomoc. Protože nově máme třeba tři prvňáčky, kteří vůbec nemluví česky,“ líčí ředitel školy Pavel Coufal.
Podpora se chystá. Budou ale peníze?
Ministerstvo školství připomíná, že všechny děti s dočasnou ochranou mají i nadále nárok na bezplatnou jazykovou přípravu, která může trvat až 400 hodin ročně.
Situace do konce prosince má být na školách navíc jen takovým přechodným obdobím. Ministerstvo školství totiž počítá s tím, že systematické financování nejen škol s velkým počtem cizinců, ale všech v náročnější situaci, by mělo fungovat už od 1. ledna 2026.
„V rámci nového systému financování regionálního školství se začne uplatňovat princip indexace škol. Ten zohlední například i vyšší podíl dětí s jazykovou bariérou, včetně cizinců a dětí s dočasnou ochranou, a přinese těmto školám automatické navýšení prostředků na podporu kvalitního vzdělávání,“ dodává mluvčí Ministerstva školství Veronika Lucká Loosová.
Jenže se spravedlivějším financováním školství to nemusí být úplně jednoduché. Důležitá novela školského zákona sice prošla, a tak z pohledu legislativy takovému kroku nic nebrání. Z návrhu státního rozpočtu na příští rok ale zatím není jasné, jestli Ministerstvo školství bude mít na indexaci škol dostatek peněz.
Prozatím si ale všechny nepodpořené školy musí poradit samy, ať už tím, že přesměrují prostředky z jiných oblastí právě na podporu začlenění dětí nebo větší zátěž budou muset zvládnout stávající učitelé a další podpůrné profese ve škole.
„Začíná nový školní rok a některé lokality se stále potýkají s přetíženými kapacitami. Pokud zůstane hledání personální a metodické podpory i její finanční zajištění na bedrech samotných škol, ještě více se sníží jejich možnosti a motivace k další integraci nově příchozích dětí. A to samozřejmě nechceme,“ dodává Martina Škrdlantová z organizace META.
