Hlavní obsah

Nová výstava ukáže výrobky, které z Československa putovaly do Orientu

Foto: Shutterstock.com

Ilustrační foto.

Reklama

Vztahy mezi prvorepublikovým Československem a rozsáhlým územím Blízkého i Dálného východu přiblíží nová výstava na Akademii věd ČR.

Článek

Expozice ukáže například orientální předměty přivezené před dekádami do Československa, stejně jako tuzemské výrobky určené pro tyto země, sdělili zástupci Akademie věd ČR (AV) v tiskové zprávě. Lidé mohou expozici navštívit od 23. srpna do 6. listopadu v Galerii Věda a umění na Národní třídě v Praze.

„Výstava představí zajímavé předměty dovezené z Orientu cestovateli a vědci, stejně jako československou produkci inspirovanou orientálními motivy a výrobky určené pro export do těchto zemí,“ uvedla spoluautorka výstavy, historička Adéla Jůnová Macková. „Například exoticky znějící název bangle označuje uzavřené párové kruhové náramky hinduistických žen. Jednalo se o symbol života a pevnosti manželství. Bangle vyráběné ze skla byly významným vývozním artiklem z Jablonce nad Nisou do Indie a Pákistánu, a to od druhé poloviny 19. století až do meziválečných časů,“ uvedla Jůnová Macková, která pracuje v Masarykově ústavu a Archivu AV.

Silným exportním artiklem byly i zbraně. „Především pěchotní zbraně, tanky, děla a houfnice ze Zbrojovky Brno, ČKD a Škodových závodů, jež se dokázaly postavit německému či britskému exportu,“ popsala. Cestu na orientální trhy si podle ní našly také třeba dodávky cukru a textilní a skleněné zboží. „Byť ve 30. letech byly postupně vytlačovány japonským a sovětským zbožím,“ poznamenala. Zatímco některé oblasti na výstavě zastoupí přímo exponáty, u jiných to bude audiovizuální materiál či písemné dokumenty z archivů.

Zájem o Orient napomohl za první republiky rozvoji orientalistických studií na pražské německé univerzitě a na české Univerzitě Karlově. Už v roce 1922 byl založen Orientální ústav, nadcházející výstava je jednou z akcí v programu oslav jeho 100. výročí.

Vznik ústavu iniciovali přední tuzemští orientalisté a osobně i finančně ho podpořil tehdejší prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Mezi právním a skutečným vznikem ústavu uplynulo několik let, prvních 34 členů ústavu jmenoval Masaryk v roce 1927. Za druhé světové války, když byly v protektorátu zavřeny vysoké školy, podle akademie Orientální ústav pokračoval ve výuce studentů a umožňoval orientalistům bádání. Ačkoliv Orientální ústav patří k menším ústavům Akademie věd, má jednu z největších knihoven v instituci.

Výstavu Československo v Orientu: Orient v Československu 1918 – 1938 bude možné navštívit v každý všední den mezi 10:00 - 18:00. Během festivalu Týden Akademie věd, který se koná od 31. října do 6. listopadu, bude expozice přístupná i o víkendu. Vstup je zdarma.

Reklama

Doporučované