Hlavní obsah

Češi a důl Turów: Naše chyba? Spoléhali jsme na slušnost těžařů

Foto: Filip Harzer, Seznam Zprávy

Milan Starec z Uhelné. V pozadí polský důl a elektrárna Turów.

Reklama

29. 5. 6:56

Důl Turów zafungoval jako rozbuška v česko-polských vztazích. Zatímco v Česku zůstává spíše regionálním tématem, na polské celostátní úrovni způsobil důl poprask. Seznam Zprávy přináší reportáž přímo z česko-polského pohraničí.

Článek

„Nabízí se logická otázka, jestli nám v té době vadil, nebo nevadil ten důl,“ začíná o tématu sám mluvit Milan Starec, obyvatel obce Uhelná, která je na dohled polskému povrchovému dolu Turów. S rodinou se do malebné vesničky s přes 200 let starými hrázděnými domy a větrným mlýnem přestěhovali v roce 2017. Nechtěli žít v Liberci a hledali místo v okolí, odkud se dá do města rozumně dojíždět. „Je to blízko do přírody, do Lužických hor 10 minut,“ vysvětluje Starec. Blízko jsou i Jizerské hory. A ještě blíž důl Turów, jehož okraj je teď od obce na státní hranici vzdálený necelé dva kilometry.

Foto: Filip Harzer, Seznam Zprávy

Výhled z Uhelné do Polska. Těžba uhlí se má rozšířit až k české hranici a pohltit i místo, kde je dnes řepkové pole. Vlevo jde vidět část rypadla.

„Byla to doba, kdy se vědělo, že k rozšíření nebo k nějakému pokračování těžby dojde, zároveň se ale ukázalo, jak problematická je komunikace PGE,“ popisuje Starec situaci v roce 2016. PGE, tedy Polska grupa energetyczna, vlastní a provozuje důl Turów. Něco málo přes 57 procent jejích akcií vlastní polský stát. „Byl jsem přesvědčený o tom, že pokud k rozšíření dolu dojde, není z hlediska – v Evropě běžných – vztahů možné, aby těžbu rozšířili až ke státní hranici a neudělali ani takovou banalitu, jako je ochranný val. Přišlo mi to nemyslitelné,“ dodává odpůrce rozšíření dolu, který se s dalšími místními obyvateli angažuje v Sousedském spolku Uhelná.

Od začátku tu spoléhali na elementární slušnost PGE, prý se ale přepočítali. Člověka může napadnout, že už z názvu obce by se dala usuzovat souvislost s dobýváním uhlí. Opak je ale pravdou, Uhelná vznikla na začátku 18. století jako tábor pro uhlíře, kteří pálili dřevěné uhlí v blízkých Václavicích. „Postupně se to tady začalo osidlovat mimo jiné proto, že tu byl dostatek vody,“ říká Starec.

Vody tu ale za poslední desítky let výrazně ubylo. Tvrdí to nejen místní, ale i Liberecký kraj, česká vláda a měření hydrogeologů. „V Uhelné máme vodovod, ale vede ze zdroje, který je tady. Kdybychom byli napojení na Liberec, tak by nám to mohlo být jedno, ale my máme vrt tady. A hladina vody v něm dramaticky klesá, jsou to metry každý rok,“ popisuje Starec situaci ve vesnici. Ještě horší podmínky jsou pak v sousedních Václavicích. Během šesti let, kdy se má těžba dostat až ke státní hranici, tedy kilometr od domů v Uhelné, hrozí riziko ztráty vody. Nejde však jen o ni – bližší těžba bude pro obyvatele znamenat i větší hluk a také prašnost.

Důl Turów je hnědouhelný lom, ve kterém se těží lignit, tedy nejmladší a nejméně kvalitní typ uhlí. Povrchový důl má rozlohu 28 čtverečních kilometrů a hloubku 225 metrů. Nachází se asi 15 kilometrů od Liberce a je viditelný ze širokého okolí.

Foto: Filip Harzer, Seznam Zprávy

Část polského povrchového hnědouhelného dolu Turów. Na horizontu je stejnojmenná elektrárna, která je na dodávkách uhlí z dolu závislá.

Důl Turów u česko-polské hranice zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu, kterou také vlastní společnost PGE. Polské ministerstvo klimatu loni v březnu přes námitky sousedních zemí o šest let prodloužilo firmě koncesi na těžbu. Letos v dubnu pak polský ministr životního prostředí Michal Kurtyka povolil v Turówě těžbu až do roku 2044.

Důl by se měl rozšířit až na 30 kilometrů čtverečních a Poláci plánují těžit až do hloubky 330 metrů pod úrovní okolního terénu. Obyvatelé příhraničí se obávají ztráty pitné vody, hluku a zvýšené prašnosti. Negativní dopady na české území potvrzují i měření.

Místních se minulý pátek zastal Soudní dvůr Evropské unie, na který se se žalobou na Polsko a s žádostí o předběžné opatření v únoru obrátila česká vláda. Místopředsedkyně Soudního dvora Rosario Silva de Lapuertaová nařídila „bezodkladné“ pozastavení těžby. Odůvodnila ho tím, že hrozící škody na zdraví českých obyvatel označil soud za nevratné a nenahraditelné, ty polské jsou naopak „jen“ finanční povahy, a tedy nahraditelné.

„Zůstanou tu jen důchodci a zloději“

Pro polského horníka, který se představil jako Marek, by ale mělo předběžné opatření, a hlavně případná polská prohra u soudu v Lucemburku velmi konkrétní dopady. „Nálada pracovníků dolu je velmi špatná. Každý bojuje o své pracovní místo a tenhle region se drží prakticky jen díky elektrárně a dolu,“ říká naléhavě. Místní počítali s tím, že se bude těžit až do roku 2044. Ostatně povolení k další těžbě udělilo polské ministerstvo letos na konci dubna navzdory žalobě, kterou česká vláda napadla schvalovací proces.

Foto: Filip Harzer, Seznam Zprávy

Protestující polský horník Marek.

„Vzali si půjčky, postavili si domy, a teď je připravit o práci… Půjčky jsou nesplacené, exekutor zabaví dům a bude z toho pustina. Tenhle cíp se může odtrhnout, nikdo tu nebude bydlet, zůstanou tu jen důchodci a zloději,“ předpovídá horník Marek. Od polské vlády očekává, že se s Českem dohodne, a zároveň ji kritizuje. Ministr státních aktiv Jacek Sasin věc zbagatelizoval a myslel si, že Polsko spor hned vyhraje. „Bylo to hlavou proti zdi,“ dodává.

Opřený o auto hned vedla Markova vozu čeká na začátek protestu i jeho kolega, který už je v penzi. „Je tu zaměstnaných několik tisíc lidí, rodiny, život v Bogatyni. Všechno. Nevidím a nepřipouštím si možnost, že by se ten důl uzavřel před vytěžením zásob. Zbývá 24 let do ukončení těžby, takže je nesmysl to zavírat teď. Obzvlášť když nedaleko pracuje několik dalších dolů. Tamty jsou dobré, a náš je špatný? Něco tu nehraje,“ říká bývalý horník, který dorazil na úterní blokádu ze solidarity. „Nemá to být tak, že nějaká paní támhle v Bruselu rozhoduje o osudech několika desítek tisíc lidí jedním podpisem,“ komentuje opatření unijního soudu, který ale sídlí v Lucembursku.

+3

Nechce hodnotit, jestli polská vláda ve věci Turówa udělala všechno správně či vše, co mohla. Kritika premiéra prý není potřeba. Auta už se pomalu štosují, on ještě pokuřuje a dodává, že české argumenty prý vůbec nechápe. „A v Polsku nechybí voda? Neklesla snad hladina Visly o několik metrů? Za to taky může důl? V Evropě prostě probíhají klimatické změny a voda nechybí jen Čechům v okolí dolu, ale chybí všude, v celém Polsku,“ říká.

Podobně se vyjádřil i horník Marek. „Češi si vymýšlejí, máme svoje průzkumy, oni si vlastní vůbec neudělali a říkají, že my jim bereme vodu. To ale není pravda,“ tvrdí. Do karet mu v tom hraje vyjádření polského hydrometeorologického ústavu z minulého pátku. „Proudění vody na české straně je způsobeno hlavně meteorologickými podmínkami, a ne činností dolu Turów. Vliv dolu na každodenní proudění vody není významný,“ uvedl ředitel ústavu Przemysław Ligenza.

Česká měření úbytek vody potvrdila

Milan Starec říká, že situace polských horníků lituje. „Oni jsou největší oběti polské vlády a její arogance. Vedli nátlakovou kampaň až do poslední chvíle, nepřipouštěli jinou variantu než prodloužení těžby a teď tlačí na Evropu: Podívejte, to nemůžete zavřít, tady je strašně lidí. Rukojmím jsou zaměstnanci PGE, které lituji. Nemůžou za to horníci, ale PGE. Rozumím jim, ale není to ani jejich, ale ani naše vina,“ tvrdí.

Foto: Filip Harzer, Seznam Zprávy

Milan Starec před bývalou úpravnou vody v Uhelné.

V celé věci nejde o spor „zlých Poláků“ a „hodných Čechů“. „Takhle to vůbec není, je to o tom, že PGE a polská vláda mají pocit, že když jsou takhle silné, tak jim pár vesničanů, obtížný hmyz, nemůže uškodit,“ myslí si. Zásadně ale odmítá, že by Česko nemělo v ruce výzkumy a tvrdá data o vlivu dolu na podzemní vody. „To není pravda. Je tu 25 žlutých výrazných vrtů, které Česká geologická služba trvale monitoruje,“ podotýká Starec. Čerstvá data ukazují, že se pokles vody od loňska zase zhoršil.

O českém měření mluvil letos v únoru v rozhovoru pro server Aktuálně.cz ředitel České geologické služby Zdeněk Venera: „V okolí dolu Turów se na českém území vyskytuje několik různých kolektorů (vodonosná vrstva půdy, pozn. red.) s velmi odlišným chováním hladin podzemní vody. V těch hlubších, na kterých se jen zanedbatelně projevují dešťové a sněhové srážky, jsme v roce 2020 zaznamenali pokles hladiny podzemní vody až o osm metrů. Celkově od poloviny 80. let 20. století do roku 2019 klesla voda o 60 metrů.“ V případě hlubších kolektorů je podle českých geologů ztráta podzemní vody způsobená pouze činností Turówa.

Foto: Filip Harzer, Seznam Zprávy

Rypadlo v dole Turów, vpravo Jizerské hory a česká hranice.

Ve svrchních kolektorech v okolí Uhelné, kde se nacházejí zdroje kvalitní podzemní vody pro Hrádek nad Nisou, klesá od roku 2015 hladina podzemní vody každý rok o jeden metr. „Projevují se celkem tři věci: těžba, změna klimatu, úbytek srážek a také samotné čerpání podzemní vody v Uhelné. Přičemž vliv sucha se významně zvýšil v období sucha v letech 2015 až 2019. V listopadu 2020 se hladina podzemní vody snížila na své historické minimum,“ dodal pro Aktuálně.cz Venera.

Tisková konference tlumící vášně

Situace horníků stejně jako Starec lituje i starosta českého Frýdlantu Dan Razmer z ODS. „Neusilujeme o vaši práci, neusilujeme o vaše uhlí, chceme se dohodnout,“ uvedl v úterý na tiskové konferenci svolané před bránu dolu Turów. Účastnil se jí liberecký hejtman Martin Půta ze Starostů pro Liberecký kraj a jeho dolnoslezský protějšek Cezary Przybylski. Politici chtěli společným vystoupením pár hodin po začátku protestů horníků evidentně zkrotit vášně.

O to už se v noci z pondělí na úterý zřejmě pokusil polský premiér Mateusz Morawiecki, když po jednání s českým premiérem Andrejem Babišem oznámil, že se rýsuje polsko-česká dohoda. Polsko prý počítá s dlouhodobými projekty s účastí polské strany ve výši do 45 milionů eur (asi 1,1 mld. Kč) a Praha žalobu na Polsko stáhne. Dopoledne mu do toho ale Babiš „hodil vidle“: žaloba se nestahuje a na tahu je teď polská strana, která má navrhnout řešení.

Půta: Nic lepšího než dohodu nemáme

Schůzce premiérů předcházelo česko-polské jednání na krajském úřadu v Liberci. Právě jeho závěry pak posloužily jako podklady pro rozhovor Babiše s Morawieckým v Bruselu. Liberecký kraj si jako podmínku povolení další těžby klade zajištění náhradních zdrojů pitné vody, vybudování ochranného valu a také každoroční vyhodnocování vlivu těžby.

„Nic lepšího než dohodu k dispozici nemáme. To, že je teď předběžným opatřením zastavená těžba, neznamená, že je zastavená napořád,“ řekl hejtman Půta pro Seznam Zprávy. „Naše pozice je silná teď, za tři měsíce být silná nemusí a myslím, že je racionální využít to teď k dohodě, kterou za tři měsíce na polské straně nikdo chtít nemusí,“ dodává.

I Půta zmiňuje, že horníkům rozumí. „Já chápu zlost odborářů z dolu Turów, kteří se cítí být podvedeni, ale cítím potřebu říct, že já jsem je nepodvedl. Jestli je někdo podvedl, tak to byli lidé, kteří jsou zodpovědní za schvalovací proces na polské straně a kteří jim tvrdili, že všechna povolení byla získána legálně a že Polsko dělalo všechno v souladu s evropským právem. Opatření soudu ukazuje, že to tak nebylo,“ říká hejtman s tím, že vyhrocení situace mu radost nedělá.

Foto: Filip Harzer, Seznam Zprávy

Liberecký hejtman Martin Půta z SLK.

Ochota Poláků jednat podle Půty nastoupila až po pátečním opatření unijního soudu. Namístě je teď proto až do doby uzavření mezistátní dohody požadavek finančních pokut za to, že Poláci v těžbě navzdory opatření pokračují. „Česká republika teď musí udělat další krok, říct, že Poláci opatření nedodržují, a požádat soud o další kroky,“ dodává politik.

Milan Starec z Uhelné považuje nová jednání za zbrklá. „Jsme v situaci, kdy evropský soud přikázal Polsku pozastavit těžbu. Polsko to ještě ani neudělalo, a my už za nimi běžíme s dohodou. Morawiecki v klidu řekl, že na rozhodnutí kašle. Přeci se snad bude dodržovat právo, proboha! Já bych v klidu počkal, až Polsko díky pokutám Evropské komise pochopí, že je situace vážná, a zastaví těžbu. Přeci se nebudu bavit s někým, kdo úplně klidně řekne, že nebude respektovat rozhodnutí Soudního dvora EU,“ podotýká. Vývoj kolem současných jednání ho proto šokoval.

Foto: Filip Harzer, Seznam Zprávy

Zastávka v Uhelné, která spadá pod blízký Hrádek nad Nisou.

Polský premiér od pátku několikrát zopakoval, že by přerušení prací v dole, a tím pádem i provozu sousední elektrárny bylo „ekologickou a energetickou katastrofou“. Argumentoval stejně jako už delší dobu PGE. Společnost dokonce před časem spustila přesvědčovací kampaň a zaplatila si i reklamní plochy v Česku. „Okamžité uzavření dolu vyvolá katastrofu pro celý polský region, pro nějž důl zajišťuje nezbytnou energii – práci, prostředky na živobytí rodin i proud vyráběný v elektrárně,“ uvádí se na webu Turow2044.pl.

Uděláme haló a pak ostudu?

Proti dohodě s Polskem Sousedský spolek Uhelná v principu není. „Není možné, aby Česká republika udělala kolem svého environmentálního problému takové haló, a potom se stáhla za 40 milionů eur. To by byla taková ostuda i v rámci Evropské unie, že nevěřím, že by se to mohlo stát,“ říká Starec.

„Přál bych si, aby se k nám už blíž nepřiblížili vůbec, ale nechal bych je těžit do roku 2026 podle původního povolení. Ale tak, aby se nepřibližovali k českému území a nemohli tak zvyšovat riziko, že ta voda odteče. Ať si klidně těží směrem k Bogatyni. Kdyby těžili jen do roku 2026, mohli by získat přístup k transformačnímu fondu, a tím pádem vytvořit nová pracovní místa,“ dodává Starec s odkazem na studii Vratislavské univerzity o přeměně dolu na solární, větrné a přečerpávací elektrárny.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované