Hlavní obsah

Restituční kauza Walderode, ve které jde i o Hrubý Rohozec, se vrací k soudu

Foto: ČTK

Rod Walderode u soudů zastupovala Johanna Kammerlanderová, po sňatku s Karlem Des Fours Walderode v roce 1992 hraběnka a dědička rodu Des Fours Walderode.

Reklama

28. 4. 9:42
aktualizováno • 28. 4. 11:59

Restituční kauza rodu Walderode se vrací k semilskému soudu.

Článek

Podle nejvyšší instance chyboval, když mezitímním rozsudkem vyšel vstříc restituentům. Nejvyšší soud (NS) vyhověl dovoláním Lesů ČR, města Turnov a Státního pozemkového úřadu. Rozhodnutí dnes zveřejnil na elektronické úřední desce, plyne z něj, že Karel des Fours Walderode po válce nezískal zpět řádně československé občanství. Dovolání památkového ústavu soud odmítl, bylo podle mluvčího soudu věcně neprojednatelné. Ve sporu jde například o zámek Hrubý Rohozec, lesy a pozemky na Turnovsku.

Soud v Semilech mezitímním rozsudkem uznal Karla des Fours Walderode za oprávněnou osobu z hlediska restitučního nároku. Neznamenalo to automatické navrácení majetku. Justice měla u každé nemovitosti či parcely zkoumat, jaký je současný stav a zda jsou dány předpoklady pro vydání. Postup semilského soudu potvrdil jako správný také Krajský soud v Hradci Králové.

Nejvyšší soud ale nesouhlasí. „Podmínky k vydání mezitímního rozsudku v nyní posuzované věci splněny nebyly,“ konstatoval ve svém rozsudku.

Walderode přišel o majetek jako Němec na základě Benešových dekretů. Justice se proto zabývala také tím, zda se za druhé světové války neprovinil proti československému státu. Legitimitu restitučního nároku založil semilský soud na tom, že Walderode po válce, v roce 1947, znovu získal československé občanství.

NS ale nyní vyjádřil přesvědčení, že Walderode oprávněnou osobou nebyl, protože po válce nebylo řádně rozhodnuto o zachování jeho československého občanství. Osvědčení Ministerstva vnitra z roku 1947 označil NS za „pakt, jenž nemohl vyvolat zákonem předvídaný právní účinek“.

Rodina Walderode se majetku v hodnotě kolem tří miliard korun domáhá od roku 1992, nyní nárok uplatňuje vdova po Karlovi des Fours Walderode Johanna Kammerlanderová.

I když Nejvyšší soud dovolání památkářů odmítl, ředitel Územní památkové správy na Sychrově Miloš Kadlec jeho rozhodnutí vítá. „Podrobnosti sice zatím neznám, jsem ale rád, že se to vrací, že to bude znovu prošetřeno, protože se domníváme, že restituce není oprávněná. Ale samozřejmě doufáme, že soudy budou rozhodovat rychle, protože ten soud se vleče už skoro 30 let a je tam problém s investováním do objektu (zámek Hrubý Rohozec). I když nějaké finance tam plynou, tak je to pořád jen odstraňování havarijních stavů,“ řekl dnes Kadlec.

Starosta Turnova Tomáš Hocke (Nezávislý blok) rozhodnutí soudu vítá a zároveň si přeje, aby se kauza co nejdřív uzavřela. Spor trvající skoro už 30 let brání patnáctitisícovému městu v rozvoji.

„Samozřejmě vždy strana, která u soudu vyhraje, je spokojenější, aspoň v daném okamžiku. Jinak bych samozřejmě byl rád, kdyby naše soudnictví došlo k nějakému závěru. A byl bych rád, kdyby justice rozhodla brzy,“ řekl dnes. Podle něj nejistota trápí všechny účastníky sporu. „Jak paní hraběnku, tak samozřejmě město Turnov, protože nám to brání v rozvoji města,“ dodal.

Neuzavřený spor brání v Turnově v rozvoji obchodně průmyslové zóny Vesecko. „Je to území, na které bychom normálně mohli čerpat dotace. V této chvíli se ale pohybujeme opatrněji, nechodíme do žádných věcí, kde bychom mohli být následně postihováni třeba kvůli udržitelnosti projektu. Pokud bychom totiž museli vydat pozemky na základě soudního rozhodnutí, tak bychom nemuseli být schopni podmínky udržitelnosti splnit a museli dotaci vracet,“ uvedl Hocke.

Spor podle něj komplikuje i rozvoj bytové zóny na Daliměřicích či směnu pozemků v jiných lokalitách. „Abychom mohli třeba scelit vlastnictví, vyřešit komunikační sítě. Teď nemůžeme měnit, to je obrovský problém, protože spousta vlastníků nechce peníze. To nás tíží na katastrálních územích Daliměřice, Malý Rohozec, Bukovina,“ dodal starosta.

Verdikt Nejvyššího soudu přivítal státní podnik Lesy České republiky. „Věříme v úspěšné dovedení kauzy do konce,“ řekla mluvčí podniku Eva Jouklová. Spor se v případě majetku Lesů ČR týká asi 165 hektarů pozemků v hodnotě kolem 30 milionů korun. Dovolání Lesy ČR podaly proto, že nesouhlasily s právním posouzením a výkladem oprávněnosti žadatele o restituci odvolacím soudem. Podnik tím podle mluvčí také naplňuje své poslání, tedy řádné obhospodařování majetku ve vlastnictví státu, jeho zachování, zušlechťování a rozvoj.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované