Hlavní obsah

Riskovat zdraví, nebo hladovět. Francouzské prostitutky už berou i stravenky

Foto: Profimedia.cz

Sexuální práce je také práce, říkají prostitutky v jihofrancouzském Toulouse.

Reklama

Nejstarší řemeslo světa se v době epidemie ve Francii ocitlo v nejobtížnější situaci. Zákaz nočního vycházení a opakovaný lockdown, to vše znemožňuje prostitutkám vyrazit na ulici, kde jsou i zákazníci čím dál vzácnější.

Článek

Není žádným tajemstvím, že až do nedávna byla práce v erotickém byznysu ve Francii velmi lukrativní. Odhaduje se, že obrat v prostituci před rokem 2020 mohl dosáhnout zhruba deseti miliard eur ročně. Současná mimořádná situace však přinesla do sexbyznysu vážné sociální problémy: sexuální turistika se zastavila a vytlačuje pouliční prostituci na internet, oblíbené noční kluby a kabarety se mění v občasná obskurní setkání. Prostitutky zcela zastavily práci, nebo riskují zdraví.

Většina sexuálních pracovnic se po loňské krátké turistické sezoně ocitla opět bez jakéhokoli příjmu a nemá žádné finanční rezervy. I když jejich činnost není ilegální, nemohou využívat žádnou státní podporu. Prostitutky se tak mohou spolehnout jen na pomoc některých neziskovek, které jim nabízejí například stravenky či pomoc s nalezením nouzového ubytování.

„Ženy, které poskytují sexuální sužby, požadují, aby nemusely v době zdravotní krize pracovat a mohly si tak chránit zdraví. Toho jsou ale sotva schopné,“ stěžuje si Sarah-Marie Maffesoliová, koordinátorka sdružení Médecins du Monde.

Extrémně napjatá a násilná situace

„Situace je katastrofální, a to i pokud jde o jejich duševní zdraví,“ varuje aktivistka. Od začátku dubna požaduje Federace červených deštníků, jež dává dohromady několik asociací sdružujících sexuální pracovnice, vytvoření „nouzového fondu“. V otevřeném dopise adresovaném prezidentovi Emmanuelu Macronovi federace varuje, že „lidem v citlivé situaci přináší lockdown těžko řešitelné problémy“. Odhaduje se, že tato nejistota se týká až 90 procent prostitutek. To v zemi galského kohouta znamená několik desítek tisíc lidí.

„Ženy dnes pracují v podmínkách, které si dříve ani nedokázaly představit. Jsou vystaveny většímu násilí, nákaze covidem i sexuálně přenosným nemocem,“ vysvětluje June Charlot z hnutí Grisélidis z Toulouse. Sdružení, jako Médecins du Monde, Aides a Strass (Syndikát sexuálních prací), volají po státních opatřeních a kritizují „lhostejnost“ úřadů. Požadují zejména „nouzový fond na kompenzaci ztráty příjmů během lockdownu“ a „moratorium na pokuty a penalizace klientů“.

Francouzské právo totiž nepostihuje prostitutky, ale nechtěný jev reguluje zákazem využívání sexuálních služeb. Za přestupek tedy může být klient potrestaný pokutou 1500 eur (asi 39 000 korun), v případě recidivy až 3750 eur (asi 97 000 korun).

Dejte nám práci a skončíme s tím

Paradoxem je, že pandemie tlačí do sexuálního byznysu stále více mladých žen. „Dejte nám práci a budeme se živit jinak,“ citoval sociolog Jean-Marc Monnier v časopise Brain reakci, kterou opakovaně slýchával během své práce na studii o prostituci mezi mladými lidmi.

Profesionálka představující se jako Laura z Cannes svědčí o špinavých praktikách. „Někdy vídám nezletilé dívky nastupovat do auta třeba i se třemi muži. To je odporné.“

Sexuální pracovnice musely nyní snížit ceny, aby získaly alespoň nějaké zákazníky. V některých případech dokonce poskytují sexuální služby i za jídlo či za stravenky. Běžné ceny za prostituci se ve Francii velmi liší v závislosti na kvalitě služeb. Pouliční prostitutka si vydělá kolem 50 eur (asi 1300 korun) za felaci v autě, 80 eur (asi 2100 korun) za pohlavní styk.

„Na parkovišti je to maximálně půl hodiny, a pokud to trvá jen 10 minut, tím lépe!“ upřesňuje Roxanne, která pracuje na začátku bulváru Croisette v Cannes na francouzské Riviéře. Ceny v pronajatém apartmánu jsou o něco vyšší a u luxusních escort girls se mohou vyšplhat až ke stovkám eur.

Bojím se nákazy, přišla jsem o příjem

V Cannes se před zastávkami autobusů a na bulvárech předměstí v době zákazu vycházení od 18. hodiny vylidnilo. V letovisku, kde prostituce zažívá zlaté časy zejména během kongresů a festivalů, krize pouliční prostituci téměř vymýtila. Roxanne však musela už dříve čelit dalším problémům. „Naše chodníky nám už nepatří! V posledních letech se naše stanoviště pokoušejí ovládnout slečny z východu a Afriky, které kazí ceny a souhlasí s nepřijatelnými praktikami.“

Lætitia, která obvykle „šlape“ po bulváru Alexandre-III na příjezdu z Antibes, od začátku krize nezvedá ani telefon. „Nebudu riskovat život za pár desítek eur! Zastavila jsem veškeré aktivity, mám strach z nákazy. je to ale těžké, když nemám žádný příjem,“ vysvětluje. Judith od začátku zákazu nočního vycházení odhaduje finanční ztrátu přibližně 1200 eur (přes 31 000 korun) měsíčně. Tato profesionálka raději myslí na budoucnost. „Až se podnikání obnoví, zákazníci se jen pohrnou… hrajeme ve společnosti důležitou roli,“ těší se.

Poslanec za LREM (vládní hnutí Republika vpřed!) Raphaël Gérard koncem minulého roku prosadil zvýšení finanční podpory pro sdružení sexuálních pracovnic o 90 000 eur na rok 2021. „Tato suma pochopitelně nestačí, ale umožní alespoň otevřít veřejnou diskuzi,“ uvedl. Vyzývá k tomu ponechat nyní stranou ideologickou debatu o zákazu prostituce, která ve společnosti převládá od zavedení zákona z roku 2016, jež postihuje klienty.

Na další žádosti o pomoc vláda reagovala nepříznivě. Feministka Marlène Schiappaová, zástupkyně ministra vnitra pro otázky občanství, uvedla například, že „je velmi komplikované podporovat sexuální práci během krize covidu-19“.

Reklama

Související témata:

Doporučované