Rozhovor z Minsku: Čekáme nejhorší. Lukašenko není připraven odejít, říká novinář

Jak to teď aktuálně vypadá v Minsku, co je to nejdůležitější, co se dneska pravděpodobně bude dít?

Čekáme obrovský protest v centru Minsku, Pochod za svobodu. Úřady ale organizují protiakci, která má podpořit Lukašenka. Zorganizovaly lidi z regionů, většinou pracující ze státních podniků, kteří jsou dotlačeni k tomu, aby se účastnili. Takže právě teď do Minsku cestují skupiny z regionů. (Lukašenkův režim zorganizoval kolony autobusů a vypravil speciální vlaky. Ty přivezly do hlavního města státní zaměstnance, kteří povinně musejí vyjádřit podporu prezidentovi - pozn. red.)

Jak protestující vnímají komunikaci mezi Lukašenkem a Putinem. Mají z toho obavy?

Samozřejmě tu panuje určitý strach. Společnost se má hodně na pozoru, co se týče zapojení Ruska. Děje se to už mnoho měsíců, mnoho let, ten znepokojivý pocit je tu vlastně neustále. Většina místních politických analytiků se ale shoduje na tom, že informace o „ruské pomoci“ je víceméně Lukašenkova verze. Lukašenko se snaží mezi demonstranty vyvolat strach, dává signál, že „pokud budete pokračovat, přijde Rusko a pomůže mi“. Nemáme o tom ale dosud žádný důkaz.

Jak se chovají státní média, jsou stále na Lukašenkově straně?

Už v průběhu minulého týdne jsme viděli příběhy mnoha novinářů ze státní televize i novin, kteří dali výpověď a podpořili protesty. Hlavně kvůli násilnostem, kterých se úřady dopouštějí na demonstrantech. Včera se konal, řekl bych historický, protest před budovou běloruské státní televize. Asi pět tisíc lidí se sešlo a zároveň jdou zprávy od lidí z technického zázemí televize, kteří jsou připraveni vstoupit do stávky. Říká se, že až 80 procent z nich se v pondělí přidá.

A obecně? Jak důležitá jsou vlastně v Bělorusku státní média? Kde se teď nachází společnost, jaká část jim stále věří a kde případně hledají informace, pokud ne?

Ještě před lety byla televize naprosto dominantní informační kanál. A nesmírně vlivný. Dneska už ale televizi ovládl internet. Jsou to internetová média, která jsou v Bělorusku nejpopulárnější, a tam dominují nezávislé redakce. Zvyk sledovat televizi mají v zemi pouze lidé ve věkové skupině 60-70 plus. Samozřejmě ti mají vymyté mozky, neexistuje tam žádný protinázor, pouze státní propaganda.

Když úřady v den voleb začaly blokovat internet a trvalo to další tři dny, Telegram se stal hlavní informační platformou. Máme několik velmi oblíbených blogů a nezávislých médií. Jejich zástupci začali skrze Telegram posílat zprávy. Třeba zakladatel Nexty je dvacátník, který emigroval do Polska, teď je ve Varšavě, a ten je neuvěřitelně populární, má více než dva miliony odběratelů. Což znamená, že je to dokonce jeden z nejoblíbenějších kanálů na světě.

I my ze zahraničí se dozvídáme informace z tohoto kanálu. Občas ale, pro novinářskou práci, jsou v Nextě až příliš aktivističtí a je velmi obtížné sledovat události v Bělorusku co nejobjektivněji.

Je to tak, je vidět, že je zakladatel bloger, ne novinář. A je pravda, že od něj odebírají informace i západní média. Skrze Telegram ale začaly fungovat téměř všechna nezávislá média. Naše redakce dělala ještě před volbami live streamy. To s přerušením internetu samozřejmě nešlo, takže jsme začali posílat videa skrze Telegram. Snažíme se i my, novináři, dělat svoji práci a informovat co nejobjektivněji a vyváženě.

Jak je nyní důležitý názor zahraničí? Ať už Vladimira Putina nebo Evropské unie a Západu?

Pro lidi, kteří chodí do ulic, nejen aktivisty, ale i pro běžné občany, kteří se rozhodli vyjít ven, je extrémně důležité slyšet podporu ze zahraničí. Je pro ně opravdu důležité, že se některé země, třeba běloruští sousedé, dokonce spojily v jeden podporující hlas. Ale samozřejmě také, co říká Brusel, je pro Bělorusy hrozně důležité. Nemyslím si, že to dokáže ovlivnit Lukašenka a jeho režim. Jak bylo vidět už v minulosti, když EU uvalila na Bělorusko sankce. Ke změně to nepomohlo. Je to spíše symbolická záležitost. Pro mladé Bělorusy ale bylo zásadní, že v minulé dekádě mohli vyjíždět studovat do zahraničí, to je podpora, která je pro nás opravdu klíčová. Sám jsem studoval ve Velké Británii a byla to naprosto skvělá zkušenost.

Co máte během neděle v plánu pracovně? Jaká je hlavní agenda?

Pracujeme doslova nonstop. Samozřejmě dnešní Pochod za svobodu je hlavní událostí. Čekáme nějaké střety s těmi, kteří se zapojí do akcí na podporu Lukašenka. Jak budou reagovat policejní a armádní složky. V minulých dnech byly klidné, ale uvidíme, co se bude dít. Všechno je možné. Lukašenko očividně není připravený odejít a ztratit pozici. Nemyslím si, že to bude pokračovat takto klidně a mírumilovně. Hodně čekáme na to, co se bude dít v pondělí, protože se mají do generální stávky přidat další podniky.

Děje se tolik věcí, člověk nemá moc času zastavit se a analyzovat, co se právě stalo. Občas se cítím trochu ztracený. Velmi si ale uvědomuji, i mí starší kolegové, mladí lidé, že se děje něco naprosto jedinečného. Historická chvíle pro Bělorusko a pravděpodobně životní událost pro mě jako novináře. Je to hodně vzrušující, ale jsme naprosto připraveni v naší práci pokračovat.