Největší protest v historii Běloruska: Do ulic vyšlo 200 tisíc lidí

Francouzský prezident Emmanuel Macron na Twitteru napsal, že Evropská unie by měla demonstrující podpořit. „Evropská unie musí být dál připravena podpořit stovky tisíc Bělorusů, kteří mírumilovně protestují za to, aby byla respektována jejich práva, svoboda a nezávislost,“ uvedl Macron.

Početná skupina demonstrantů v běloruském Brestu se po setmění přesunula k detenčnímu centru, v němž jsou zadrženi protestující, a požadovala jejich propuštění. Někteří z nich byli po nátlaku skutečně propuštěni.

Na provládní akci se sešly v Minsku podle agentury Reuters tisíce lidí, ministerstvo vnitra však hovoří až o 65 000 účastnících. Podle opozičních médií je do Minsku svážely autobusy, někteří byli také údajně k účasti donuceni pod výhrůžkou vyhazovu z práce.

Při nynějších protivládních protestech si Bělorusové konečně mohou říci, že nebudou „křivit hřbet“, míní historik Tomáš Řepa z Univerzity obrany v Brně. Síla protestů v Minsku je podle něj jedinečná, a to jak vzhledem k počtu obyvatel země, tak k její „neuvěřitelně tragické historii“, která příliš nepřála občanské odvaze a aktivismu.

„I vzhledem k tomu, jak dlouho měl (prezident Alexandr Lukašenko) možnost vytvářet svoje nástroje moci, ovládání lidí i vymývání mozků, tak je to číslo 200 000 lidí skutečně neuvěřitelné,“ řekl dnes Řepa v Brně na demonstraci vyjadřující podporu běloruským protestům.

„To, že Bělorusové si dnes konečně mohou říct ‚nebudeme křivit hřbet‘, je něco neuvěřitelného i vzhledem k tomu, co zažívali,“ uvedl historik. Bělorusové podle Řepy vždy stáli na pomezí sfér vlivů, po většinu svých moderních dějin byli ovládaní silnějšími sousedy. Trvalé samostatnosti nedosáhli ani po první, ani po druhé světové válce.

Dav zaplnil třídu Nezávislosti. Lidé se na chvíli zastavili před budovou běloruské státní bezpečnosti KGB. Demonstranti tam mávali vlajkami a transparenty a křičeli „Lukašenko do policejního antonu!“

Běloruská KGB je jednou z agentur, která si po rozpadu Sovětského svazu ponechala jméno KGB, přestože v běloruském přepisu se název státní bezpečnosti mění na KDB.

Na podporu občanských protestů v Bělorusku se v Brně sešlo podle odhadu zpravodaje ČTK asi 1000 lidí. Z poloviny zaplnili Dominikánské náměstí. Mnozí přišli s historickou červeno-bílou vlajkou Běloruska, která vlaje také na Nové radnici v horní části náměstí. Na transparentech jsou třeba nápisy Pryč s diktátorem nebo Svobodné Bělorusko.

Na Staroměstském náměstí v Praze začala v 18:00 druhá víkendová demonstrace k vyjádření solidarity s demonstranty v Minsku a dalších běloruských městech. Shromáždění s názvem Svobodné Bělorusko 2020 se účastnilo podle odhadu zpravodaje ČTK zhruba 400 až 500 lidí, řada z nich má vlajky Evropské unie a historické vlajky Běloruska. Demonstrace se dnes koná také v Brně. Akce organizují čeští občané spolu s Bělorusy, z nichž mnozí odešli v minulosti ze země kvůli režimu prezidenta Alexandra Lukašenka.

„Naším hlavním požadavkem je aktivní tlak české vlády na rychlejší a rozhodnější postup ve spolupráci s ostatními státy Evropské unie. Sankce a další nástroje jsou důležitou možností jak v případě diktátora Běloruska, tak proti případné intervenci Ruska,“ uvedl Michal Majzner, jeden z organizátorů pražské akce.

Na dnešní demonstraci v Praze vystoupili v úvodu senátoři Pavel Fischer (nezávislý) a Václav Láska (SEN 21) nebo poslanec Jan Lipavský (Piráti).

Premiér Andrej Babiš v pravidelném nedělním videu prohlásil, že není možné, aby se v Bělorusku stalo něco podobného jako na Krymu nebo v roce 1968. Odkazoval na ruskou anexi ukrajinského poloostrova v roce 2014 a vstup vojsk Varšavské smlouvy do Československa.

„Právě teď se rozhoduje, jestli to v Bělorusku dopadne jako u nás v roce 1989 sametovou revolucí, nebo to po včerejším telefonátu prezidenta Lukašenka s prezidentem (Vladimirem) Putinem může dopadnout jako v roce 1968, kdy přišly ruské tanky a zničily pražské jaro,“ uvedl Babiš. Je podle něj nutné, aby Evropa jednala rychle. O situaci hovořil mimo jiné s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem nebo maďarským premiérem Viktorem Orbánem. Hovořit bude ještě s premiérem Polska Mateuszem Morawieckým.

„Myslím, že V4 tady měla sehrát hlavní roli, protože naši kolegové ze Západu to nezažili. Nevědí, co je rok 1968, sametová revoluce. Myslím, že v tomhle směru musíme Bělorusy podpořit,“ dodal premiér.

„Nesvolal jsem vás sem proto, abyste mě bránili, ale abyste poprvé za poslední čtvrtstoletí bránili svou zemi a její nezávislost,“ prohlásil prezident Alexandr Lukašenko směrem k davu zhruba 3000 lidí, zatímco se jen o pár ulic dále sešly desítky tisíc protivládních demonstrantů. Server BBC píše, že v médiích kolují zprávy o tom, že někteří pracovníci ze státních podniků museli na provládní demonstraci jít pod pohrůžkou vyhazovu.

Pokud by Bělorusko zahraniční výzvy k opakování voleb vyslyšelo, zemi by to podle Lukašenka destabilizovalo. „Stojím tu jako před Bohem: volby se uskutečnily - nemůže být více než 80 procent podvrhů,“ prohlásil. Podle oficiálních výsledků Lukašenko dostal 80,1 procenta hlasů. Dále prohlásil, že za nepokoji stojí zásah jiných zemí.

Lukašenko lidem shromážděným na protestu slíbil změny, pokud si je budou přát. „Chcete reformy? Řekněte jaké, zítra začneme,“ prohlásil. Spoustu slibů, které Bělorusům dal, podle svých slov již splnil. „Nikdy jsem vás nezradil a nikdy vás nezradím,“ dodal.

„Říkají, že na ulicích byla vidět krutost nebo brutalita? Zplodil jsem ji snad já? Bylo nutné je zastavit. Nezastavili bychom je - nebyli byste tady,“ uvedl Lukašenko. Dodal, že není příznivcem pouličních shromáždění, není ale jeho vina, že nyní bylo třeba povolat lid do Minsku na pomoc. Na provládní akci se sešly tisíce lidí, podle opozičních médií je do Minsku svážely autobusy.

Mohutný protivládní protest dnes ovládl centrum Minsku. Podle reportéra agentury Reuters se v běloruské metropoli sešlo více než 200 000 lidí, agentura DPA odhaduje 100 000 účastníků, zatímco AFP píše o desítkách tisíc lidí s bílo-červenými vlajkami.

Podle leteckých záběrů jsou plná lidí i přilehlá prostranství kolem nedaleké křižovatky. Lidé natáhli na náměstí několik desítek metrů dlouhou červenobílou vlajku, která je znakem opozice. Příslušníci policejních jednotek se z místa stáhli, podle světových agentur proti davu nijak nezasahují.

Záběry z protivládních protestů dnes byly poprvé odvysílány v běloruské státní televizi BT. Moderátorka Natallja Bibikavová podle agentury RIA Novosti oznámila, že zaměstatnci televize jsou připraveni od pondělí stávkovat. Již v pátek kvůli „lžím“ a „násilí“ rezignoval přední moderátor státní televize Jevgenij Perlin.

Pochod svobody se od 45metrového obelisku, který připomíná hrdinství obyvatel města za nacistické okupace, nyní přesouvá směrem k obchodnímu domu GUM, jednomu z hlavních a nejstarších obchodních domů v Bělorusku. Poté se demostranti vydají na Vítězné náměstí, kde mají dnešní protesty vyvrcholit.

Bělorusko plánuje od pondělí zahájit čtyřdenní vojenské cvičení v oblasti kolem města Grodno poblíž hranic s Polskem a Litvou a u své jaderné elektrárny. Napsala to agentura Ria Novosti s odkazem na vyjádření tamního ministerstva obrany. Armáda má v rámci cvičení zkoušet způsoby posílení západní hranice země.

Záběry z dronu zveřejněné na kanálu Nexta ukazují, že demonstranti v Minsku již zcela zaplnili prostranství u 45metrového obelisku, který připomíná hrdinství obyvatel města za nacistické okupace, na místo ale proudí stále další lidé a shromažďují se v přilehlých ulicích. Příslušníci policejních jednotek se z místa stáhli, informuje agentura TASS.

Severoatlantická aliance podle prezidenta Alexandra Lukašenka na západní hranici shromažďuje síly. „Tanky a letadla jsou 15 minut letu od našich hranic,“ uvedl.

Mluvčí NATO Lukašenkovo tvrzení odmítla. Aliance podle ní síly u běloruských hranic neshromažďuje a cílem její přítomnosti ve východní Evropě je pouze obrana. Situaci v Bělorusku nicméně NATO podle mluvčí bedlivě sleduje a vyzývá k respektování základních práv, včetně práva na pokojný protest. Za lež označil tvrzení běloruského prezidenta také litevský ministr zahraničí Linas Linkevičius.

Opoziční ruský server Novaja gazeta píše, že podle odhadu portálu Tut.by se protivládního protestu v centru Minsku účastní až 60 000 lidí.

Demonstranti, kteří protestují proti zfalšování výsledků voleb a policejní brutalitě, se setkali v Minsku u památníku Stéla.

Informuje o tom zpravodajka Českého rozhlasu v Rusku.

Běloruský reportér Rádia Svobodná Evropa a mediální expert Kastus Laškevič podává pro Seznam Zprávy aktuální svědectví z Minsku. Jak na protesty reagují státní média? Blafuje Lukašenko s „ruskou pomocí“?

Nedemonstruje se jen v Minsku, takto to vypadá v Pinsku v brestském regionu na západě Běloruska.