Hlavní obsah

I kdyby Babiše odsoudili, zvolen prezidentem může být i z vězení, říká právník

Foto: Tomáš Svoboda, Seznam Zprávy

Že je někdo žalován, že je souzen, ba dokonce i to, že je odsouzen, není právní překážka ke kandidatuře na prezidenta, říká právník Kysela.

Reklama

22. 3. 5:00

Mohl by budoucí prezident, pokud by byl odsouzen, udělit sám sobě milost? A je vůbec možné, aby se prezidentem stal kandidát, který by byl ve vězení? Pro Seznam Zprávy se nad těmito otázkami zamýšlí ústavní právník Jan Kysela.

Článek

Čerstvě obžalovaný Andrej Babiš (ANO) je jedním z favoritů blížící se prezidentské volby. Může být prezident zvolen z vězení? Může sám sobě ukončit trestní řízení nebo prominout trest? A jak dlouho trvá prezidentská imunita? Ústavní právník Jan Kysela v rozhovoru Pro Seznam Zprávy popisuje aspekty případné kandidatury obžalovaného expremiéra.

Státní zástupce podal žalobu na expremiéra Andreje Babiše. Co to znamená z hlediska jeho případné prezidentské kandidatury?

Neexistuje žádná právní překážka, která by vám bránila v kandidatuře na prezidenta, pakliže splňujete základní předpoklady. Těmi jsou státní občanství České republiky, věk čtyřicet a více let a absence překážky právní, spočívající v tom, že by ten někdo byl omezen na způsobilosti k právnímu jednání takovým způsobem, že by nemohl efektivně vykonávat funkci prezidenta republiky. Jinými slovy to, že je někdo stíhán, že je někdo žalován, že je někdo souzen, ba dokonce i to, že je někdo odsouzen, není právní překážka.

Ani v případě, že by byl odsouzen?

Pokud už by ve výkonu trestu byl, museli bychom vyřešit složení slibu na společné schůzi komor. Kdyby nebyl pro ten účel „uvolněn“, nemohl by se prezidentského úřadu ujmout. A to se týká i všech pravomocí: jak by komunikoval s ministry, Kanceláří prezidenta republiky, přijímal velvyslance a podobně. Právě proto do právního rámce vstupují faktory politické, psychologické, osobní – prostě by to nešlo. Osoba ve výkonu trestu odnětí svobody může být zvolena, ale efektivně prezidentem být nemůže.

Do britského parlamentu byl v roce 1981 zvolen Bobby Sands, člen IRA, který tou dobou seděl ve vězení – a ve vězení také o necelý měsíc později zemřel následkem dobrovolné hladovky. Jednání Sněmovny se účastnit nemohl…

Přesně tak, to není důvod, proč by vám měl být trest prominut nebo zmírněn. My jsme koneckonců měli Davida Ratha, který pobýval ve vazbě a domáhal se toho, aby byl vozen na jednání Poslanecké sněmovny, že chce hlasovat. Jenomže to byste to zkrátka musel mít výslovně stanoveno, a to v příslušných ústavních předpisech výslovně stanoveno nemáte.

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

Právník a pedagog Jan Kysela je členem senátní komise pro Ústavu.

V zásadě vycházíme z toho, že existuje rovnost před zákonem, a ta rovnost je prolamována z dobrých důvodů imunitními předpisy, ale ty se nemohou nafukovat. Příklad, který uvádíte, je nicméně příklad kolektivního orgánu, a tam je to trošku jiné než u monokratického orgánu. Máte parlamentní těleso, které čítá 650 lidí, z nichž jeden člověk sedí ve vězení. Jeho konkrétní voliči v jeho volebním obvodu usoudili, že důvody, pro které sedí ve vězení, jsou vlastně hodny úcty, protože to byly politické důvody. A že jim nevadí, že nebudou tímto konkrétním poslancem reprezentování, protože jim to zkrátka z těchto symbolických důvodů stojí za to.

Ale my neřešíme situaci kolektivního orgánu o stovkách lidí, my bychom řešili situaci monokratického orgánu. No a přestože říkám, že neexistuje právní překážka, tak se v zásadě asi předpokládá, že u prezidentské volby nebudou voliči volit někoho, kdo sedí ve vězení, protože by nemohl být skutečným prezidentem republiky.

Podle vašeho názoru by tedy zvolen být nemohl?

Bavíme se o různých věcech. Jedna stránka je právní, druhá stránka je politicko-psychologická. Pokud berete úřad prezidenta republiky vážně, tak prostě nezvolíte někoho, kdo prezidentem republiky být nemůže, protože sedí ve vězení. Ta situace, o které mluvíme, je ale jinak postavená. Z ničeho neplyne, že by byl Andrej Babiš seznán vinným, z ničeho neplyne, že by byl odsouzen, a z ničeho neplyne, že by byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody. Teprve kdyby tyto hypotetické situace nastaly, tak bychom to museli řešit.

Je vůbec z časového hlediska možné, aby v době zvolení nového prezidenta už byl Andrej Babiš odsouzen?

Uvážíte-li, jak dlouho trvá to trestní stíhání, tak je dost nepravděpodobné, že bychom v lednu příštího roku měli k dispozici pravomocný rozsudek, z něhož by tyto důsledky vyplynuly.

Neexistuje žádná právní překážka, která by vám bránila v kandidatuře na prezidenta, pakliže splňujete základní předpoklady.
Jan Kysela, ústavní právník

Článek 65 Ústavy říká, že prezidenta republiky nelze po dobu výkonu jeho funkce zadržet, trestně stíhat ani stíhat pro přestupek nebo jiný správní delikt. Odkdy dokdy se toto pravidlo na prezidenta vztahuje? Od chvíle složení prezidentského slibu?

Od chvíle, kdy se stane prezidentem. A prezidentem se stane tehdy, když složí prezidentský slib. Nastal by efekt, který známe ze Sněmovny nebo Senátu, že by se trestní stíhání v té dané procesní fázi přerušovalo. Ale s tím rozdílem, že u Sněmovny a Senátu máte komoru, která může daného člověka k trestnímu stíhání vydat. V důsledku vydání potom trestní stíhání pokračuje. U prezidenta republiky žádný takový orgán není, takže tady by to přerušení trvalo po dobu, kdy je prezidentem republiky.

Co by se dělo po skončení mandátu, tedy za pět, případně deset let? Trestní stíhání by pokračovalo?

Přesně tak. Odpadla by překážka spočívající v imunitě. Ve chvíli, kdy je ten člověk znovu postavený na roveň jednoho každého občana, tedy na úroveň rovnosti před zákonem, tak potom by to trestní stíhání mohlo pokračovat. Samozřejmě s řadou faktických nevýhod, které jsou s tím spojovány. Čím déle řízení trvá, tím je obtížnější třeba z hlediska vytěžování svědků. Vzpomínat si po dvaceti letech na něco, co jsem prožil nebo si myslím, že jsem prožil, není úplně jednoduché.

Hrozí konkrétně v tomto případě promlčení? Nebo to není možné, když už padla obžaloba?

Imunita na to nemá vliv. Z toho, že stát vytváří překážku pro činnost státních orgánů, nemůže těžit třetí osoba, to znamená poslanec, senátor nebo prezident. Doba krytí imunitou se do promlčecí doby nezapočítává.

Může prezident sám sobě podepsat amnestii nebo ukončit trestní řízení?

Výslovně to řešeno není. V zásadě se takové debaty vedou snad jenom ve Spojených státech. Já mám za to, že by to bylo zneužití kompetence přidělené Ústavou v duchu toho, že Česká republika se prohlašuje za demokratický právní stát. Ve chvíli, kdyby někdo sám sebe vyňal z dosahu obecných právních předpisů, tak potom je to asi v rozporu s principy demokratického právního státu. Ale ptáte-li se mě, zda je někde formálně napsáno, že prezident republiky nesmí sám sebe omilostnit, tak samozřejmě nic takového napsáno není.

Osoba ve výkonu trestu odnětí svobody může být zvolena, ale efektivně prezidentem být nemůže. Nemohl by se prezidentského úřadu ujmout. A to se týká i všech pravomocí: jak by komunikoval s ministry, Kanceláří prezidenta republiky, přijímal velvyslance a podobně.
Jan Kysela, ústavní právník

Tím naznačujete, že pokud by prezident sám sobě udělil abolici – tedy přerušil trestní řízení –, tak by na něj Senát mohl podat žalobu k Ústavnímu soudu pro velezradu nebo pro hrubé porušení Ústavy?

To si nejsem jistý. Zaprvé, kdyby se mělo jednat o abolici, tak k tomu potřebujete přesvědčit i předsedu vlády, protože je to rozhodnutí s kontrasignací. Kdyby mělo jít o plošnou amnestii, což by tady asi nemělo význam, tak by to zase muselo být s kontrasignací, zase by musel přesvědčit předsedu vlády.

V rukou to má jenom v těch zbylých případech, to znamená při odpuštění trestu. To nelze aplikovat na situaci, kdy trestní stíhání ještě probíhá. Může to být aplikováno až na situaci, kdy trestní řízení doběhlo a výsledkem bylo uložení nějakého trestu. Potom by si tedy samostatně bez součinnosti předsedy vlády mohl prezident ten trest odpustit nebo zmírnit. Ale jde o to, jestli to může udělat. A já mám pocit, že by to právě bylo zneužití pravomoci. Kdyby to udělal, tak potom musíte vymyslet, co s tím rozhodnutím. Rozhodnutí je v zásadě adresováno orgánům veřejné moci, v tomto případě orgánům systému trestní spravedlnosti. Ty by se musely vypořádat s tím, jestli takové rozhodnutí akceptují, nebo neakceptují. To by nesporně vedlo k nějaké širší odborné i politické občanské diskuzi, jak vlastně s takovým prezidentem republiky naložit.

Velezrada by to jistě nebyla. Mohli bychom se bavit o tom, jestli je to hrubé porušení ústavního pořádku, ale museli bychom se o tom bavit, museli bychom si to zkrátka promyslet. A to já tedy v tuhle chvíli úplně promyšleno nemám.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované