Hlavní obsah

Sdíleli realitu z Wu-chanu, nyní jsou nezvěstní

Foto: Youtube.com

„Přede mnou virus, za mnou vláda.“ Jedním z podezřele zmizelých je i Čchen Čchiou-š'.

19. 2. 6:21

Jistou dobu natáčeli dění přímo v epicentru nákazy koronavirem. Ukazovali světu stav wuchanských nemocnic, prázdné ulice, svůj vlastní strach, smutek, ale i znepokojení z jednání čínské vlády. Dokud se po nich neslehla zem.

Článek

Béžová dodávka parkující před nemocnicí ve Wu-chanu. Do jejích otevřených bočních dveří nahlédne Fang Bin, místní prodejce oblečení. „Tolik mrtvých,“ pronese a počítá těla. Pět, šest, sedm, osm vaků s mrtvými těly. Dalších 40 minut záběrů nesoucích se v podobném duchu mu vyneslo internetovou slávu a pozornost. Bohužel i tu nechtěnou. Během následujících dvou týdnů Fang Bin zmizel.

Podobně záhadným způsobem zmizel několik dnů předtím i další videobloger Čchen Čchiou-š'. Jeho rodině a přátelům čínské úřady oznámily, že Čchen musel do karantény.

Důvodem jejich podezřelého zmizení jsou pravděpodobně právě záběry z epicentra nákazy. Videa často obsahovala srdceryvné scény. Dlouhé fronty před nemocnicemi. Slabí a nemocní pacienti. Zoufalé rodiny a příbuzní.

Za normálních okolností by se jejich videa stala virální po celém světě. Jenže se začala šířit z pevninské Číny, kde i mnohem mírnější kritika úřadů je z internetu odstraňována a cenzurována a její autoři případně trestáni.

Hlad po pravdivých informacích přímo z Wu-chanu odráží nedostatek nezávislých zpravodajských zdrojů v Číně, kde jsou novináři na profesionální úrovni přísně kontrolováni úřady. Na začátku měsíce oddělení státní propagandy rozmístilo do terénu stovku novinářů, kteří dostali za úkol příběh vypuknutí koronaviru přetvořit, píše New York Times. Videa pak neméně reflektují rostoucí volání po svobodě projevu v Číně, jejíž potlačování koronavirová epidemie jen dostala na povrch.

Petice za svobodu slova v Číně

Brzy zasedá čínský parlament. Česká sinoložka Olga Lomová k této příležitosti přeložila petici, kterou čínští občané reagují na nedávnou perzekuci doktora Li Wen-lianga, který na epidemii upozornil jako jeden z prvních. Petice se obrací na parlament, aby se zasadil o dodržování ústavy, která zatím jen formálně zaručuje svobodu slova, a zaručil svobodnou výměnu informací mezi lidmi.

Revolta proti vládní cenzuře rapidně vzrostla po smrti Li Wen-lianga, dnes už symbolu represe svobody v Číně. Lékař o nákaze informoval už v polovině prosince, kdy před šířením nemoci varoval své blízké. Ze strany čínských úřadů se dočkal obvinění kvůli šíření poplašných zpráv. Minulý týden lékař sám nákaze podlehl.

Videa dvojice blogerů tak svět vnímá jako další projev nespokojenosti se způsobem, jakým čínská vláda jedná s běžnými Číňany. Zmizení blogerů navíc dokazuje, že vládnoucí Komunistická strana Číny nemá nejmenší zájem potlačování svobody projevu zmírnit.

Čínský vůdce Si Ťin-pching se minulý měsíc nechal slyšet, že úřady „musí posílit střežení veřejného názoru“. Zatímco jsou čínské sociální sítě zaplavené strachem a obavami, státní propaganda se ztotožnila s prezidentovým tvrzením a sdílí tomu i odpovídající obsah.

Ještě nedávno zprávy mapovaly zdravotnický personál, který si nemá šanci dojít během služby na toaletu, celodenní nošení roušek jim způsobuje bolestivé otlaky na obličeji a padá únavou. V nových zprávách státních médií je nahradily záběry roztančeného a klidného personálu i pacientů.

Za „šíření pomluv“ ohledně koronaviru bylo v Číně potrestáno více než 350 lidí. Vyplývá to z údajů Chinese Human Rights Defenders.

Čchen Čchiou-š' byl ve východní Číně známý už před propuknutím epidemie. Svěží upovídaný právník se angažoval během prodemokratickch protestů v Hongkongu. Snažil se zpochybnit označování demonstrantů čínskými úřady za výtržníky. Pekingské úřady ho později poslaly zpátky do pevninské Číny a smazaly mu veškeré účty na sociálních sítích. Ve chvíli, kdy se rozhodlo o uzavření jedenáctimilionového Wu-chanu, se Čchen rozhodl do města vydat jako samozvaný občanský novinář. „Co byste byli za novináře, kdybyste se neodvážili stát v předních liniích?“ říkával.

Ve svých videích Čchen Čchiou-š' zpovídal místní, kteří ztratili své milované, či natáčel zhroucené ženy čekající na ošetření. Za šíření lží byl zablokován nejdříve na čínské sociální síti WeChat. Neústupně ale dál tvrdil, že sdílí pouze to, co sám viděl a slyšel. Jeho elán nicméně postupně vyprchával.

30. ledna se na sociálních sítích objevilo video, ve kterém přiznal: „Mám strach. Přede mnou stojí virus. Za mnou síla čínských úřadů.“

Tehdy světu sdělil, že úřady kontaktovaly jeho rodiče, aby se na něj vyptávaly. Ve videu se náhle rozplakal a ukázal prstem do kamery se slovy: „Nebojím se dokonce ani smrti. Myslíte si, že se bojím tebe, komunistická strano?“

Kontakt s ním jeho přátelé ztratili 6. února. O den později zveřejnil video Sü Siao-tung, odborník na bojová umění a kamarád zmizelého. V nahrávce řekl, že Čchenovým rodičům úřady sdělily, že jejich syn musel do karantény. Přestože žádné příznaky nemoci neměl.

Oproti panu Čchenovi byl pan Fang, prodejce oblečení, před zveřejněním videa více méně neznámý. Většina jeho doposud sdílených příspěvků se věnovala nadšenému recenzování tradičních čínských oděvů. Spolu s šířením nemoci ale také začal sdílet videa z prázdných ulic a přeplněných nemocnic Wu-chanu. Jeho videa sice postrádala profesionalitu Čchenova projevu, narůstající zoufalost a vzdor ale záběry přenášely jasně.

Fang 2. února popsal, jak mu úřady zabavily počítač a kvůli pořízeným záběrům ho vyslýchaly. O dva dny později natočil skupinu lidí před jeho domem, kteří mu „přišli položit několik otázek“. Tehdy je poslal pryč.

V den, kdy zemřel lékař Li Wen-liang, Fang uvnitř svého bytu natočil video, kdy značně nervózní řekl, že jeho dům obklopili policisté v civilu, ale že je připraven bojovat proti „chamtivosti moci“ a „tyranii“. Jeho poslední video z 9. února má pouze 12 sekund. Na něm je jen záběr na papír s nápisem „všichni občané vydržte, vraťte moc zpět lidu“.

Navzdory dosahu v rámci mezinárodního publika videí obou Číňanů je těžké odhadnout, nakolik dopadla na úrodnou půdu přímo v Číně, uvedl profesor žurnalistiky Fang Kch‘-čcheng z Hongkongské univerzity. Oba muži po smazání účtů na WeChatu působili hlavně na YouTube a Twitteru, platformách, které jsou v Číně blokovány. Zatímco smrt lékaře naprosto ovládla i čínské sociální sítě, o dvou zmizelých je zmínek minimum.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené