Hlavní obsah

Šedivý: Česko není zralé na zákon o fake news, jiné evropské státy mají náskok

Jiří Šedivý o boji proti dezinformacím a své roli zmocněnce pro odolnost a nové hrozby. (Video: Jiří Hošek, Seznam.cz)

25. 9. 2019 20:38

Nejsme v první linii hybridní války, Rusko má ale nepřátelské záměry a schopnosti nás poškodit, říká ve Výzvě bývalý velvyslanec při NATO Jiří Šedivý. Od září je nově zvláštním zmocněncem ministerstva zahraničí pro odolnost a nové hrozby.

Článek

Když Francie volila před dvěma roky prezidenta, byl Emmanuel Macron terčem dezinformační kampaně a Paříž následně schválila zákony, které trestají fake news. Do té doby skeptičtí Francouzi se podle diplomata Šedivého probudili a začali s rizikovou propagandou bojovat. Podobně jsou na tom třeba pobaltské státy nebo Finsko a Švédsko.

„My jsme nebyli vystaveni tak intenzivní otevřené kampani jako Francouzi. Byli jsme vystaveni kampani, ve které se jednalo o možnosti umístění (amerického) radaru na našem území. Tehdy to byla téměř hybridní kampaň,“ konstatuje ve Výzvě zmocněnec pro odolnost a nové hrozby.

Pod poněkud neurčitě formulovaným názvem jeho role na ministerstvu zahraničí se ukrývá právě boj s riziky, která se odehrávají v kybernetickém prostoru a jsou spojená propagandou. Například Severoatlantická aliance v té souvislosti mluví o ruským státem organizovaných dezinformačních kampaních. Podle Šedivého Moskva není hrozbou, ale má zájem poškozovat členské země NATO.

Konflikty začínají ostrou propagandou

„V alianci máme Rusko označené jako potenciální vojenskou hrozbu. Pro mě je to v rovině rizika, které by mohlo přerůst v hrozbu. V celém 20. století jsme byli svědky toho, že velkým konfliktům i menším válkám vždycky předcházela fáze zostřené propagandy, hybridní války. My jsme to zažili v roce 1938 v Sudetech,“ říká Šedivý.

Česku ale podle něj schází instituce, která by boj proti dezinformacím zastřešovala a koordinovala. „My ani nemáme definovanou politiku proti dezinformacím. Nemáme jasně vymezenou autoritu, která toto koordinuje napříč státní správou nebo vládou,“ míní Šedivý.

Druhá linie informační války

V ČR už funguje Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) i Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám na ministerstvu vnitra. To ale podle Šedivého nemá větší pravomoci.

„Ještě tady ale není kritická masa přesvědčení, že by se měla ustanovit instituce, která by to koordinovala. Třeba Litva a země bývalého Sovětského svazu jsou v přední linii informační války,“ poukazuje Šedivý na to, proč jiné státy NATO mají před ČR v boji proti dezinformacím náskok.

„Nejsme v ohnisku ruského zájmu, jsme ve druhé nebo třetí linii. Proto to občané nepociťují jako velký problém, že bychom se měli semknout a začít něco aktivněji dělat,“ dodává.

Česko by se ale mělo připravit na případnou větší dezinformační kampaň. „Nemohu zavádět speciální předměty na základních školách, jako to mají Francouzi nebo Finové. Ale učit se mediální gramotnosti je důležitější než se učit fakta. Škola by měla rozvíjet kritické myšlení a to, jak si ověřovat fakta a jak rozlišovat dezinformace,“ doporučuje zmocněnec české diplomacie pro odolnost a nové hrozby.

Jakou roli hrají v šíření ruské propagandy tamní média napojená na Kreml? A proč podle Šedivého lidé mají právo na vlastní názor, ale ne na vlastní fakta?

Podívejte se na celý rozhovor v úvodním videu.

Reklama

Doporučené