Hlavní obsah

Šéf klinické skupiny: Naprostá většina nakažených osob je bezpříznaková

Foto: ČTK

Vladimír Černý (u mikrofonu), šéf Klinické skupiny COVID na ministerstvu zdravotnictví.

Reklama

14. 9. 11:21

Počet hospitalizovaných bude přibývat, uvádí v rozhovoru pro Seznam Zprávy Vladimír Černý, který je vedoucím Klinické skupiny COVID při ministerstvu zdravotnictví. Ale lůžek pro nemocné s covidem-19 je podle něj dostatek.

Článek

Počet lidí hospitalizovaných kvůli covidu-19 je jedním z klíčových ukazatelů, podle kterého ministerstvo i statistici hodnotí vývoj epidemie.

Podle Vladimíra Černého, předsedy České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, který je zároveň vedoucím Klinické skupiny COVID při ministerstvu zdravotnictví, je Česko na druhou vlnu ohledně lůžkové kapacity připraveno. „Kapacita systému intenzivní péče je nyní zcela dostatečná a při stávajícím počtu pacientů má trvale rezervu ve všech parametrech někde kolem čtvrtiny celkové kapacity,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Podle něj nelze říci, že koronavirus na podzim zesílí. „Dojde ale k souběhu respiračních nákaz a koronaviru a lidé budou obecně v chladném období oslabeni. Proto je klíčové, aby se zranitelné skupiny obyvatel nechaly očkovat proti chřipce a důsledně jsme nosili roušky,“ uvádí. Jediná možnost, jak s virem v populaci bojovat, je používat roušky.

Počet hospitalizovaných během první koronavirové krize vystoupal na začátku dubna až ke 422 pacientům, z toho bylo 94 lidí ve vážném stavu. Už teď, v první půlce září, máme hospitalizováno zhruba 250 lidí, z toho 64 lidí je ve vážném stavu. Blížíme se už ke stejnému číslu jako na jaře, nebo bude počet hospitalizovaných ještě vyšší?

Dosavadní vývoj nákazy v Česku a zvyšující se denní počty pozitivně testovaných osob jasně naznačují, že můžeme očekávat vyšší počet pacientů vyžadujících hospitalizaci. Za předpokladu stejné proporce pacientů vyžadujících intenzivní péči jako na jaře stoupne absolutní počet pacientů vyžadujících přijetí do intenzivní péče. Ale jsme na to připraveni.

Server Neovlivní.cz informoval o tom, že některé nemocnice mají plné kapacity a lidé s covidem-19 nemohou přijmout. Například jeden lékař z urgentního příjmu v Nemocnici Na Bulovce serveru popsal, že pacienta bez nutnosti umělé plicní ventilace už není kam dát. Je tedy opravdu dostatečná kapacita lůžek?

Pro mou práci jsou rozhodující data a podle nich mohu říci, že stávající kapacita lůžek intenzivní péče je zcela dostačující pro aktuální vývoj nákazy a systém intenzivní péče je připraven zvládnout zatím násobně vyšší počet hospitalizovaných pacientů i s těžkým průběhem, než je aktuální stav. Mimochodem, nakažený pacient nemusí ležet vždy jen na infekci, může ležet i na jiném oddělení, pokud je zajištěna jeho izolace a nějaký bariérový režim v míře odpovídající infekcionizitě choroby. A pokud již v dané nemocnici není místo, tak se musí hledat v jiné nemocnici. To není nic neobvyklého a nebylo ani před covidem-19.

Stejné informace poskytli serveru i zdravotníci a lékaři hned z několika dalších krajů. A potvrdili je i vedoucí pracovníci přímo z regionálních nemocnic. Netýká se tedy nedostatek lůžek především menších nemocnic?

Zdůrazňuji, kapacita systému je pro daný stav dostatečná a má robustní rezervu ve všech svých sledovaných položkách. To, že v nějaký okamžik může být problém umístit pacienta, se děje v reálné klinické medicíně každý den. Díky tomu, že zdravotnické záchranné služby vidí do dispečinku intenzivní péče, mají přehled o volných kapacitách a mohou umístit pacienta tam, kde je volno. Pokud je problém, řeší ho krajský koordinátor.

Profesor Vladimír Černý

- Vladimír Černý je vedoucím Klinické skupiny COVID na ministerstvu zdravotnictví. „Pro mou práci v rámci pandemie covidu-19 – koordinace intenzivní péče a příprava systému na krizový scénář – jsou rozhodující data, na jejichž základě posuzujeme stav systému, jeho chování v reakci na epidemiologickou situaci a vývoj počtu pacientů vyžadujících hospitalizaci,“ uvádí o svém angažmá Černý.

- Černý je také členem řady odborných společností v České republice i zahraničí, tři funkční období působil jako předseda výboru České společnosti intenzivní medicíny, v současnosti byl zvolen předsedou výboru České společnosti anesteziologie, resuscitace a inten­zivní medicíny.

- Je autorem a spoluautorem mnoha zahraničních i českých odborných publikací a knih (h-index 17).

Jakou maximální kapacitu tedy mají české nemocnice pro hospitalizované s covidem-19? A bude tato kapacita stačit pro druhou vlnu?

Kapacita systému intenzivní péče je nyní zcela dostatečná a při stávajícím počtu pacientů má trvale rezervu ve všech parametrech někde kolem čtvrtiny celkové kapacity. Nemocnice jsou připraveny zvládnout násobně vyšší počet hospitalizovaných pacientů i s těžkým průběhem, než je aktuální počet. V současnosti modelujeme různé varianty vývoje a jejich dopad na kapacitu lůžek.

Pokud by se blížil stav dosažení hranic kapacity systému, tato opatření budou aktivována tak, abychom byli schopni zajistit i nadále všem pacientům s covidem-19, ale samozřejmě i všem ostatním náležitě odbornou péči. Základní cíl a úkol řízení systému při pandemii jsou jednoznačné: Udržení náležitě odborné péče pro všechny, nejenom pro nemocné s covidem-19, kterých je řádově mnohem méně než těch ostatních.

Jak se liší stav lidí, kteří jsou momentálně hospitalizováni, oproti těm, kteří byli s covidem-19 hospitalizováni na jaře?

Podíl pacientů v takzvaném těžkém stavu, kteří vyžadují intenzivní nebo resuscitační péči, byl v průměru za duben 22,5 % a v srpnu pak 20,5 %. Jak na jaře, tak nyní máme ale dostatečné rezervy. Nesmíme však zapomínat, že na jaře jsme nevěděli, co všechno ta nemoc umí. Po půl roce s covidem-19 jsme se ale přizpůsobili, a jak jsem říkal, jsme dobře připraveni.

Pokud data ukazují, že hospitalizovaní mají většinou lehčí průběh onemocnění, nepřijde změna s nástupem chladného počasí?

Chladné počasí je obecně spojováno vždy s vyšším výskytem respiračních nákaz. Existuje řada odborných studií, které identifikují pokles venkovní teploty jako významný faktor ovlivňující zdravotní stav populace. Negativní vliv chladného počasí se zvyšuje v kombinaci se znečištěným ovzduším a individuálními faktory jednotlivce, jako jsou například různá chronická onemocnění. Nejde ale podle mě říci, že by koronavirus na podzim zesílil, ale dojde k souběhu respiračních nákaz a koronaviru a lidé budou obecně v chladném období oslabeni. Proto je klíčové, aby se zranitelné skupiny obyvatel nechaly očkovat proti chřipce a důsledně jsme nosili roušky. Používání roušek je jedinou možností, jak v populaci systémově snižovat riziko nákazy v nadcházejícím období, a to nejen před koronavirem.

Podle Dušana Píchy, přednosty z infekčního oddělení Nemocnice Na Bulovce, mají nyní nakažení více infekcí naráz. Může podle vás mít člověk naráz chronické onemocnění a covid-19?

Obecně je možné, aby pacient měl v jeden okamžik dvě infekce, pokud máte na mysli dva nebo více typů infekčních patogenů ve stejný okamžik v organismu. Otázka současného výskytu chřipky a covidu-19 je stále předmětem odborných diskusí. Na jedné straně jsou názory, že koinfekce se vyskytnout může, což tvrdí například profesor Poland z Mayo Clinic v USA, vyskytují se ale i opačně názory, že současná infekce virem chřipky a virem způsobujícím covid-19 možná není. Obě strany podkládají svůj názor pro mě srozumitelnými argumenty. Já sám na to v současnosti nějaký vyhraněný názor nemám.

Máte k dispozici data, jež by ukazovala, že lidé, kteří jsou hospitalizovaní s covidem-19, jsou polymorbidní?

Polymorbidní pacienti jsou obecně přijímáni do nemocnice a na jednotky intenzivní péče častěji než ti, kteří nějakým chronickým onemocněním netrpí. V současnosti probíhá klinická studie k vyhodnocení všech pacientů s covidem-19, kteří byli přijati do intenzivní péče v období od začátku tzv. pandemie do srpna. Jeden z mnoha sledovaných údajů u těchto pacientů je i zastoupení chronických onemocnění a jak jejich přítomnost ovlivňuje průběh onemocnění covid-19. Je však velmi pravděpodobné, že negativní vztah mezi polymorbiditou a těžším průběhem onemocnění bude prokázán i u českých pacientů tak, jako je tomu v podobně prováděných studií v zahraničí.

Jak se změnila skladba nakažených? Tvoří ji především mladí lidé, kteří mají bezpříznakový průběh onemocnění?

Naprostá většina nakažených osob je bezpříznaková. U hospitalizovaných převládají osoby staršího věku. Jenom když se podíváme na údaje ze srpna, tak vidíme, že riziko přijetí mladých lidí (do 45 let) se pohybuje kolem dvou procent a naopak u lidí, kterým je 75 let a více, je jejich riziko přijetí do nemocnice mnohem vyšší a stoupá až ke čtyřiceti procentům.

Zmiňoval jste, že naše společnost je s virem už půl roku a na druhou vlnu jste dobře připraveni. Jaké všechny změny ohledně lůžkových kapacit proběhly? A je plně funkční centrální registr volných lůžek, abyste měli o všem detailní přehled?

Zásadní prvky systému a přípravy jsou stále stejné. Máme národní dispečink kapacit intenzivní péče, vybudovali jsme síť krajských koordinátorů intenzivní péče, nastavili jsme systém vzájemné komunikace a prahových hodnot upozorňující na dosažení určitých hranic čerpání jednotlivých součástí systému, jako jsou lůžka, vybavení, personál. Tyto hodnoty sledujeme každý den a díky včasnému systému varování umíme rychle zareagovat a přijmout opatření. A centrální registr volných lůžek je naprosto funkční. Jeho stav je denně aktualizován, odezva od záchranek je jednoznačná – mají jasný přehled o volných kapacitách umožňující cílené směrování do nemocnic, kde je odpovídající místo zdravotnímu stavu pacienta.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené