Hlavní obsah

Šéf tiskárny: Státu jsem odvedl desítky milionů, teď nás hodil přes palubu

Foto: Jan Mihaliček

Majitel tiskárny Žaket Ivo Novák vysvětluje, jak je pro tiskárnu těžké přežít v době, kdy kvůli lockdownu přišla o zákazníky, ale je „otevřená“, a tak nedosáhne na podporu.

Reklama

14. 3. 15:44

Úspěšná česká tiskárna se dostala na špici v tisku sportovních map, kupovali si je organizátoři závodů napříč Evropou. Ač přišla téměř o všechny tradiční zákazníky, je stále oficiálně otevřená – a tak zůstala bez státní podpory.

Článek

Česká tiskárna Žaket vznikla v březnu 1991. Kdyby nepřišla pandemie nemoci covid-19, slavila by teď kulatiny. Jenže místo toho žádný důvod k oslavám nemá, naopak je na pokraji sil v boji o přežití a její majitel uvažuje, zda ještě vydrží další měsíc dotovat chod firmy z vlastní kapsy, nebo ji po 30 letech úspěšného rozvoje zavře.

„Nechci, aby k tomu došlo. Je to mé ‚dítě‘ a většina ze 13 zaměstnanců tu pracuje přes 20 let. Jsme výborně sehraný tým. Zavřít fungující tiskárnu se strojem, který stál 18 milionů korun, je jako shodit fungující auto do lomu,“ popisuje své pocity majitel tiskárny Ivo Novák, který na udržení firmy vydal po příchodu koronaviru ze svých peněz statisíce korun.

Tiskárna se vedle standardních zakázek, jako jsou kalendáře, letáky, vizitky či časopisy, specializovala na tisk autoatlasů, map pro cizince a v posledních letech se jejími hlavními zákazníky stali organizátoři orientačních běhů po celé Evropě včetně skandinávských zemí, kde se orientační běh zrodil (pro snadnější prohlížení galerie klikněte na poslední fotku v náhledu ukazující počet dalších snímků, pozn. red.).

+19

„Pořádáme závody pro oddíl v Mariánských Lázních a odebíráme od nich mapy. Jsou špičkové – neroztrhají se závodníkům v rukách, mají přesné barvy, výbornou ostrost a skvěle propracované detaily. Navíc dodají na závod vše potřebné na klíč, včetně vytištěných startovních čísel nebo špendlíků,“ vysvětluje Jana Bartošová, proč přešli k tiskárně Žaket podobně jako další organizátoři tohoto sportu a už u ní zůstali.

Bartošová si precizní práci vysvětluje tím, že majitel firmy i jeho zaměstnanci sami orientační závody běhají, a tak přesně vědí, jak mají závodní mapy vypadat. „Stává se dokonce, že nám odhalí chyby v dodaných podkladech a opraví je. To je strašně důležité, mapy musí být bezchybné, jinak by to byl pro závodníky velký problém,“ dodává.

Novák, který vystudoval geodezii na ČVUT v Praze se specializací na polygrafii a běhá v terénu od svých 15 let, přiznává, že právě dokonalá znalost oboru, techniky tisku i samotného orientačního běhu vytváří zásadní know-how firmy a v konkurenčním boji o zákazníka jí významně pomáhá. Příchodem covidu vše ustalo.

Zákazníci firmy pocházeli ze tří čtvrtin z neziskového sektoru, čemuž odpovídala i velmi nízká marže, vedle sportovních organizátorů byly dalšími zákazníky cestovní kanceláře, hotely, gastronomické firmy, infocentra či autopůjčovny, tedy převážně služby v cestovním ruchu. Vládní opatření, přijatá v polovině března 2020, omezila veškeré tyto aktivity, což dopadlo na tiskárnu drasticky.

„Ze dne na den se nám tržby propadly na třetinu, a i když jsme se velmi snažili sehnat nové zákazníky a díky mimořádné zakázce – knize k 70. letům orientačního běhu – se nám podařilo přežít loňský rok, tak nám za loňský rok meziročně klesly tržby o 36 procent a v lednu a únoru už o 70 procent,“ vyjmenovává dopad lockdownu na svůj byznys Novák.

Tiskárny mají podobně jako třeba prádelny tu smůlu, že zůstaly oficiálně otevřené, a tak nedosáhnou téměř na žádnou státní podporu. Takže zatímco například hospodám, které mohou prodávat jídlo přes okénko, ale oficiálně jsou zavřené, platí stát náklady na zaměstnance, doplácí jim nájem a na každého pracovníka jim ještě připlácí podporu na udržení jeho místa, tak „otevřená“ tiskárna či prádelna bez zákazníků dostane jen 60 procent nákladů na zaměstnance. Ostatní režii si musí platit sama.

Novák je tímto přístupem státu zdrcen. Se zaměstnanci se už minulý rok dohodl na snížení mezd o 30 procent, sám si nevyplácí nic, ale musí udržovat strojový park, platit zálohy za energie, pojištění a doplácet mzdy a odvody. Nejvíce ho však zatěžuje nájem, který přijde na 70 tisíc měsíčně.

„Nájemce nám neslevil, že prý to je náš problém. Ví dobře, že 35tunový tiskový stroj nelze jen tak lehce přestěhovat, a tak jsem jen před volbou skončit, nebo to ještě dotovat a doufat, že omezení skončí. Zoufalé však je, že není žádný plán na rozjíždění ekonomiky, a tak nikdo neví, zda má cenu napínat síly, což je šíleně vysilující,“ popisuje 58letý podnikatel.

Nejvíce ho mrzí, že třicet let platil státu poctivě odvody a daně, což byly v součtu desítky milionů korun, a když se ne vlastní vinou dostal do potíží, které nemůže sám zvládnout, nechal ho stát ve štychu. Uvědomuje si, že v takové situaci, kdy jako menšinový obor není hájen nějakou asociací, a propadá tak sítem podpor, není sám.

„Tisíce podnikatelů a živnostníků jsou vystaveny obrovskému psychickému tlaku, kdy musí čelit vážnému ohrožení jejich dlouhodobě budovaných živností. Nic neudělali špatně, ale mohou se pouze koukat, jak se jim pod rukama rozpadá to, co desetiletí budovali.“

Stát podle něj podporuje především zaměstnance, ale nepodporuje ty, kteří ve svých živnostech zaměstnávají lidi a do záchrany investují nejen vlastní prostředky, ale i obrovskou vůli, čas a boj s psychickým zatížením. „Vyvolává to dojem, že představitelé státu tuto část soukromníků prostě odepsali,“ je přesvědčen Novák.

Podnikatel popsal svou zoufalou situaci v dopise, který zaslal v únoru vládě, představitelům opozičních stran a Hospodářské komoře ČR i Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR. Ministerstvo práce i financí mu poslaly stručnou odpověď ve stylu, že doba je těžká a dělají maximum. „Tušil jsem, že ničím nepohnu, ale musel jsem to říci,“ dodává Novák.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:
Orientační běh

Doporučované