Hlavní obsah

Šéfka Huaweie jako mučednice a hrdinka. O kanadských rukojmích Čína nemluví

Foto: Profimedia.cz

Šen-čen vítá Meng Wan-čou. Z letiště putovala do 14denní karantény.

Reklama

27. 9. 17:31

Finanční ředitelka Huaweie Meng Wan-čou se po přiznání za podvody mohla po třech letech vrátit z Kanady domů. Pompézní oslavy komunistické strany jejího návratu zastínily fakt, že Čína 1 000 dní držela kanadská „rukojmí“.

Článek

Hrdinka, mučednice čínského lidu, oběť Spojených států. V sobotu večer z letadla na letišti ve svém rodném Šen-čenu vystoupila Meng Wan-čou. Finanční ředitelku Huawei Technologies, která poslední tři roky strávila v domácím vězení v Kanadě, doma přivítala stočlenná delegace zpívající vlastenecké písně. Stream z vítací akce na letišti sledovalo 100 milionů diváků. Na 550 metrů vysoké výškové budově finančního centra Ping An se rozsvítila slova: „Vítejte doma, Meng Wan-čou!“

Šéfku Huaweie a dceru zakladatele společnosti v roce 2018 zadržela kanadská policie na základě amerického zatykače. Ze strany americké vlády čelila Meng Wan-čou obvinění, že se snažila zatajit porušení amerických sankcí proti Íránu tím, že vydávala společnosti Huawei a Skycom za dvě oddělené firmy, ačkoli Spojené státy je považují za jednu. Díky tomu pro společnost zajistila přístup k íránskému trhu v rozporu se sankčním režimem.

Devět dní po jejím zatčení zadržela čínská policie dva kanadské občany Michaela Kovriga a obchodního poradce Michaela Spavora na základě obvinění ze špionáže. Soudní slyšení s oběma Kanaďany v předešlých měsících sledoval celý svět.

Spavora čínské soudy odsoudily k 11 letům vězení. Výsledek tajného procesu s Kovrigem měl být teprve oznámen. Několik hodin poté, co soud ve Vancouveru slíbil Meng Wan-čou návrat domů výměnou za uznání, že se v některých případech dopustila protiprávního jednání, byla propuštěna i kanadská dvojice.

Foto: Profimedia.cz

Po třech letech se se svou manželkou setkal v Číně držený Kanaďan Michael Kovrig.

Podle americké prokuratury bylo dohody o odložení stíhání s čínskou stranou dosaženo v pátek. „Při uzavírání dohody o odloženém stíhání převzala Meng odpovědnost za svou hlavní roli při páchání plánu na podvádění globálních finančních institucí,“ uvedla v tiskové zprávě zastupující americká zástupkyně Nicole Boeckmannová.

Podle amerických prokurátorů skončí dohoda v prosinci příštího roku, a pokud do té doby Meng Wan-čou neporuší zákon znovu, přestanou ji USA stíhat úplně. Dohoda se týká pouze Meng Wan-čou, a žaloby USA vůči samotné společnosti Huawei tak zůstanou nadále platné, napsala agentura Reuters.

Hrdinka čínského lidu

Ačkoli Meng Wan-čou učinila doznání o podvodu, čínská strana propukla v bujaré oslavy. Kredity za „osvobození Meng“ připsal komentátor CCTV čínské vládě a přirovnal jej k evakuaci čínských občanů z válečných oblastí, jako je Jemen a Afghánistán. Mluvčí ministerstva zahraničních věcí Čao Li-ťien připomněl, že její návrat umožnilo „neutuchající úsilí čínské vlády“.

Mluvčí ministerstva zahraničí Chua Čchun-jing v Pekingu v sobotu na adresu Spojených států prohlásila, že se jedná o „incident politického pronásledování čínského občana“ a existují „důkazy o nevině paní Mengové“.

Úvodník v People's Daily zdůraznil, že šéfka Huawei Technologies byla v Kanadě zadržená na základě příkazu z USA, aniž by „jakkoli porušila kanadské zákony“. Případ měl jen „poškodit čínskou technologickou společnost“. „Takzvaný zákon citovaný Spojenými státy a Kanadou není nic jiného než nástroj sloužící zájmům USA,“ stojí v úvodníku. „Podstatou případu Meng bylo, že se Spojené státy pokusily zablokovat nebo dokonce přerušit čínský vývojový proces.“

V podobném duchu měla připravenou řeč i hrdinka dne. „Konečně jsem se vrátila domů,“ řekla Meng Wan-čou nastoupenému davu. „Po více než 1 000 mučivých dnech čekání jsem se konečně vrátila do náruče své vlasti. Jako obyčejná čínská občanka jsem trpěla v zámoří tři roky. Během nich jsem ale cítila sílu a teplo mého lidu a vlády.“ Přílivu sympatií se ona i čínská vláda dočkaly i na sociálních sítích. „Kdykoli jsou naši krajané v nebezpečí, náš stát vždy zakročí ve správný čas,“ stojí v komentáři na Weibo, který získal 100 000 lajků.

Dva Michaelové

Plodná státní média však v záplavě oslavných komentářů „zapomněla“ zmínit, že kromě nedobrovolného pobytu Číňanky v Kanadě končí i trýzeň dvou kanadských „rukojmí“.

V přibližně ve stejnou chvíli, kdy Meng Wan-čou nasedala do letadla do Číny, na palubu letounu v opačném směru po třech letech nastoupili i dva Kanaďané.

Přestože soudní slyšení „dvou Michaelů“ sledoval čínský tisk bedlivě, jakékoli zmínky o tom, že spolu s případem Meng Wan-čou souvisí i kauza kanadských „diplomatických rukojmí“, jsou na čínských sociálních sítích cenzurovány.

Akorát čínské státní médium Global Times pozdě večer publikovalo článek, že „dva Michaelové“ přiznali svou vinu a byli propuštěni na kauci „ze zdravotních důvodů“. „Ti dva se ke svým zločinům přiznali a sepsali zpověď a kající dopis vlastní rukou,“ uvedlo Global Times. Čína přitom dvojici propustila bez udání právního důvodu.

Hodinu po návratu Meng Wan-čou tak v kanadském Calgary přistálo i letadlo s Michaelem Kovrigem a Michaelem Spavorem, kde je přivítal kanadský premiér Justin Trudeau. „Tito dva muži prošli neuvěřitelně obtížnou situací, ale je to inspirující a je to dobrá zpráva pro nás pro všechny, že jsou na cestě domů ke svým rodinám,“ řekl Trudeau před jejich příletem.

Čína dlouhodobě popírá, že by zatčení Kanaďanů bylo odvetou za zadržení Meng Wan-čou. Osudy těchto tří lidí jsou však zjevně propojené. Vývoj kauzy Kanaďanů se mnohdy překrýval s klíčovými fázemi slyšení o vydání Wan-čou.

Spavor, který před zadržením žil poblíž severokorejských hranic a zajišťoval kulturní výměny, byl podle státních médií obviněn z poskytování zpravodajských informací Kovrigovi, bývalému diplomatovi. Soudy probíhaly v tajnosti. V období zatčení obou Michaelů také čínské úřady zvýšily trest jejich kanadskému kolegovi Robertu Schellenbergovi z 15 let vězení na trest smrti.

Verdikt trestu smrti si v Číně vyslechli další čtyři Kanaďané. Všechny případy kopírovaly vývoj kauzy Meng Wan-čou, řekla v březnu National Post Margaret McCuaigová-Johnstonová z Ottawské univerzity.

Vztah Číny a Kanady se po sérii zatčeních dostal na historické minimum. To však Trudeaua aktuálně nezajímá – řekl, že o případu mluvil s „čínským prezidentem už před několika lety“ a Kanada hodlá hájit zájmy Kanaďanů všude po světě i nadále.

Vítězství Číny

Návrat Meng Wan-čou do Číny tak posloužil primárně k upevnění nacionalistického cítění – státní média jedno vedle druhého vyprávějí příběhy o nevinné oběti Spojených států. Fakt, že se finanční ředitelka přiznala k prohřešku, čínskou společnost nechává chladnou – mnozí z nich její propuštění považují za vlastní vítězství.

Wang Yiwei, profesor mezinárodních vztahů na Lidové univerzitě v Pekingu, pro SCMP uvedl, že jsou Číňané skutečně šťastní a nadšení, protože vnímají přerod „zaostalé“ Číny v lídra digitální éry. „Případ Číňanům připomněl, že americký imperialismus je jen papírový tygr, že vás nemohou zlomit, pokud se nevzdáte,“ řekl Wang.

„Čínské hodnoty jsou jednoduché. Každý v hloubi duše obdivuje ty, kteří jsou ve slabším postavení a přitom se odváží čelit mocnějším,“ napsal jeden z uživatelů Weibo. „Huawei není morálně dokonalá společnost, ale to nám nebrání slavit její vítězství.“

Huawei dle odborníků symbolizuje rychlý pokrok čínské technologie a jednu z mála oblastí, ve kterých Čína předehnala Spojené státy. Lü Siang, vědecký pracovník amerických studií na Čínské akademii sociálních věd, uvedl, že tak logicky roste i národní hrdost. „Spojené státy udělaly od začátku chybu, že se zaměřily zrovna na Huawei,“ řekl zahraničním médiím. Huawei v pátečním prohlášení uvedl, že se „bude i nadále bránit obviněním u amerického okresního soudu pro východní obvod New Yorku“.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované