Hlavní obsah

Senioři potřebují přeočkování proti covidu, ukázalo české testování

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

Podle studie z Brna u starších lidí v řádů měsíců rychle klesá hladina protilátek.

Reklama

4. 8. 17:35

Výzkumníci v Brně otestovali přes 600 naočkovaných seniorů. Na základě předběžných výsledků volají po posilovací dávce u starších lidí. K podobnému kroku už přistoupili v Izraeli.

Článek

Až šedesát procent starších lidí nemá s odstupem po očkování protilátky proti nemoci covid-19. Vyplývá to z průběžných výsledků testování Společnosti Podané ruce. Brněnská neziskovka u zájemců dlouhodobě sleduje hladinu protilátek.

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V další fázi analýzy na startu prázdnin otestovala 627 seniorů. Tvrdí, že je nutné rizikovější skupiny populace co nejdříve přeočkovat třetí dávkou vakcíny. Autoři také volají po větší prevenci v sociálních službách.

Šéf neziskovky Jindřich Vobořil upozornil, že třeba v Izraeli už nyní přeočkování podstupují lidé starší šedesáti let. „Předběžné výsledky našeho šetření také naznačují, že posilující dávka pro zranitelné skupiny je potřeba už na podzim. Vláda by měla nachystat preventivní plán především v zařízeních sociálních služeb, kde byl největší počet úmrtí,“ zdůraznil.

Studie zatím nezohledňuje takzvanou buněčnou imunitu. Bude se jí zabývat v další etapě výzkumu. Tato složka obrany je podle expertů klíčová v boji organismu s infekcí. Její měření je ale nákladnější než rychlotesty.

Desetitisíce lidí z domovů pro seniory očkování podstoupily už v lednu. „Jsou už sedm měsíců po vakcíně. Myslím, že o jejich přeočkování na podzim se má uvažovat. Jen je potřeba zvážit věkovou hranici,“ sdělil přednosta Kliniky infekčních chorob ve FN Brno Petr Husa, který se podílel na tvorbě studie.

Společnost Podané ruce otestovala ve dnech 30. června až 2. července 627 seniorů. Z nich bylo 396 mladších 75 let a 231 starších. Z šetření vyplývá, že hladina virus neutralizačních protilátek (nAb) klesá s časem od očkování a také s narůstajícím věkem.

Pokles je razantní – až šedesát procent očkovaných má po čtyřech a více měsících negativní hodnoty. Roli hraje také druh vakcíny. Nejhůře v tomto ohledu dopadla Astra Zeneca, která se nyní v Česku používá už jen minimálně. „Lidem, kteří jsou naočkováni touto vakcínou a covid-19 neprodělali, vychází nejnižší hodnoty,“ tvrdí autoři analýzy.

Zájemci se hlásili přes rezervační systém, poté odevzdali vzorek krve z prstu. Výzkumníci používali dva druhy testů. „Cílem je co nejlépe zachytit protilátkovou odpověď jak po prodělané infekci, tak po vakcinaci,“ uvedl Husa.

Podle šetření jsou nejlépe chránění senioři, kteří nemoc prodělali a také se poté nechali očkovat. Do průzkumu se zapojilo 67 lidí, kterým v minulosti laboratorní testy potvrdily covid, u dalších 23 k tomu bylo důvodné podezření. Přibližně devadesát procent z nich mělo pozitivní hladinu protilátek. „Prodělat infekci a poté se naočkovat je samozřejmě nejúčinnější ochrana,“ řekl Husa.

Podle šetření Podaných rukou hrozí, že se lidé s nízkou hladinou protilátek mohou nakazit znovu a třeba skončit v nemocnici. „Možné to je. Nikdo neví, jaká hladina protilátek je protektivní a zabrání infekci či těžkému průběhu onemocnění,“ řekl Husa. Podle něj je očkování mnohem efektivnější a levnější než individuální testování na protilátky.

Vědci se však nadále přou, do jaké míry aktuální množství protilátek ovlivňuje ochranu proti nemoci. Podle imunologa Vojtěcha Thona z Masarykovy univerzity není třeba extra vysokých hladin. Podle něj stačí, když test na takzvané IgG protilátky, které se tvoří po kontaktu s infekcí, vyjde pozitivně.

„Tyto protilátky nemohou vzniknout z povahy věci bez buněčné složky imunity. Buněčná pomoc k tvorbě protilátek je nezbytná. Když IgG protilátky vzniknou, je to znak toho, že už organismus zareagoval všemi liniemi obrany. Máte jistotu, že došlo k vytvoření paměťové imunitní obrany u daného člověka,“ řekl pro Seznam Zprávy.

Imunitu v souvislosti s covidem zkoumá také vědecký tým vedený Irenou Koutnou v laboratořích Centra buněčného a tkáňového inženýrství Fakultní nemocnice u svaté Anny a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.

„Po druhé dávce očkování už paměťová stopa nastoupila skoro u všech, kromě asi jednoho nebo dvou procent, nicméně nikdy nedosáhla průměrných hladin, kterých dosahuje u lidí, již nemoc prodělali,“ uvedla Koutná už dřív v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Výzkum Podaných rukou se na testování buněčné imunity dále zaměří. Chce na něm spolupracovat s vedením města a Diecézní charitou Brno. „Už výsledky po prvním kole odběrů ukázaly, že je potřeba jednat. A čím dál víc se ozývají zahraniční média s podobnými výsledky šetření, na jaké upozorňujeme. Proto se po konzultaci s odborníky vybrala skupina seniorů z prvního kola testování na testy buněčné imunity,“ uvedla realizátorka studie Simona Kumpanová Valachovičová. Testování se uskuteční příští týden.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované