Hlavní obsah

O energetické dotace je zájem, firmy ale potřebují větší vstřícnost od státu

Foto: ČSOB.cz, Getty Images

Jakub Tomaštík, ředitel ČSOB EU Centra

Reklama

16. 5. 8:00

Snížit evropskou závislost na ruské energii lze i zvyšováním energetické účinnosti a rozvojem obnovitelných zdrojů, což Evropská unie podporuje.

Článek

Mezi firmami je o dotace velký zájem, poněvadž si uvědomují, že investovat do nových technologií je nutné i proto, aby zůstaly konkurenceschopné. Bohužel výzvy na žádosti o podporu z Národního plánu obnovy mají mnohaměsíční zpoždění a vše komplikuje i nadbytečná administrativa s nepříznivým vývojem na trhu, poukazuje v rozhovoru Jakub Tomaštík, ředitel ČSOB EU Centra, který má 16 let zkušeností s dotacemi a za sebou zhruba 800 realizovaných projektů.

Jaké jsou možné zdroje podpory pro firmy?

Čisté zdroje energie podporuje Národní plán obnovy (NPO), jehož rozpočet dosahuje 190 miliard korun. Je dobře, že byla konečně spuštěna podpora na fotovoltaické instalace do 1 MW. Zájem o ni je. Například jen naše poradenská divize má už zpracováno na padesát projektů. Spousta firem by ale uvítala více času na realizaci. Lhůta poskytnutá v NPO totiž počítá s tím, že projekty musí být hotové do listopadu příštího roku. Poptávka po solárních panelech je ale v celé Evropě obrovská a montážní firmy jich mají nedostatek. Vyřízení stavebního povolení v Česku trvá v průměru 250 dní. Většina firem si tak uvědomila, že bohužel nemá šanci instalaci zvládnout. Zájem o dotaci z NPO proto není tak obrovský, jako je reálná poptávka na trhu.

Dalším zdrojem pro firmy je Modernizační fond, konkrétně program RES+ zaměřený na rozvoj obnovitelných zdrojů energie. I v tomto programu by bylo vhodné v nejbližší výzvě umožnit podporu střešních instalací do 1 MW s adekvátním časem na realizaci projektu. Stálo by také za to zjednodušit podání žádosti a jasně nastavit pravidla pro výběr dodavatele tak, aby byl celý proces jednoduchý podobně jako v NPO a firmy nemusely podstupovat komplikovanou administrativní cestu.

Ještě něco komplikuje čerpání evropských fondů?

Dalším problémem jsou rostoucí ceny solárních panelů. Například před půl rokem se instalace s výkonem 1 MW dala pořídit za 18 až 19 milionů korun, s čímž počítá i NPO. Jenže reálná cena se posunula na 23 až 25 milionů korun. Podpora z NPO tak už není plánovaných 35 procent, ale je mnohem nižší. Státní fond pro životní prostředí by proto měl ve své nejbližší výzvě programu RES+ skutečné tržní ceny zohlednit.

Pokud by stát reagoval vstřícně, jaká by byla na trhu odezva?

Solárních instalací bychom v krátké době mohli mít mnohem více, pokud by došlo k vhodnému nastavení programu RES+ a k rychlému vyhlášení nové výzvy v rámci NPO s delšími lhůtami pro realizaci projektů. Kromě fotovoltaiky můžeme motivovat firmy také k nahrazování fosilních zdrojů jinými obnovitelnými zdroji energie, například geotermálními zdroji, biomasou, větrem nebo instalací tepelných čerpadel či zařízeními na energetické využívání odpadu.

Foto: ČSOB.cz, Getty Images

ČSOB nabízí nový zvýhodněný úvěrový program ČSOB Sustainable Finance program

V čem může firmám v této situace pomoci banka?

Firmám se snažíme najít optimální cestu. Někdy může být nejlepší radou vyčkat a přihlásit se do pozdější výzvy nebo jít do jiného než původně plánovaného programu. Firmám investujícím do solárních elektráren, obnovitelných zdrojů energie nebo zvyšování energetické účinnosti nabízíme i přímou finanční podporu až do výše 150 000 korun na přípravu projektů. Žadatelé mohou využít ČSOB Energy Grant třeba na energetický audit nebo na projektovou dokumentaci. Dále nabízíme náš nový zvýhodněný úvěrový program ČSOB Sustainable Finance program.

Nehrozí, že Národní plán obnovy celý nevyčerpáme?

Peníze z NPO podle všeho nestihneme využít, protože se musí rozdělit do konce příštího roku a dočerpat do září 2026. Tím pádem se nyní hraje o to, jakou část se nám podaří využít. Některé komponenty plánu jsou bohužel odsouzeny k nesplnění, což už potvrdila i nedávná analýza Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Naopak v jiných oblastech pozorujeme velkou poptávku, konkrétně jde o cirkulární ekonomiku a úspory vody, kde je k dispozici vždy po jedné miliardě, což se ovšem ukazuje jako nedostatečné. Stát by proto měl otevřít jednání s Evropskou komisí a alokaci zde násobně navýšit, stejně jako maximální výši poskytované dotace na jeden projekt.

Je ještě možné najít řešení?

Situaci je určitě ještě možné zachránit. Stát by měl začít vypisovat dotační výzvy co nejrychleji a s mírnějšími podmínkami, které může splnit širší spektrum zájemců. Krizová doba to vyžaduje. Pokud by se ukázalo, že je zájem o peníze enormní, až poté v dalších výzvách by měl stát podmínky zpřísňovat. Do ekonomiky je potřeba dostat co nejdříve co nejvíce investičních peněz, neboť nám to pomůže čelit krizi i závislosti na ruských zdrojích. Platí více než kdy jindy, že kdo rychle dává, dvakrát dává. Zejména v prostředí neustálého zdražování a dlouho nevídané inflace by firmám hodně pomohlo, pokud by mohly čerpat prostředky.

Bavíme se hlavně o podpoře z EU. Nemohla by se přímo zapojit naše vláda?

Evropské dotace směřují k podpoře moderních a udržitelných technologií. To je správné, úskalí ale spočívá v tom, že u velké části komponent jsme závislí na často nespolehlivém a nedostatečném dovozu ze zahraničí, a to hlavně z Číny. Určitým řešením by mohly být investiční pobídky, které by se nově nasměrovaly třeba na producenty fotovoltaických panelů, tepelných čerpadel a dalších zelených technologií.

Tento článek nevyjadřuje názor redakce.

Sdílejte článek

Doporučované