Hlavní obsah

Květnový zpravodaj Sherlock Senior

Foto: Barbora Togel

Zpravodaj o řetězových e-mailech pro seniory.

Reklama

Obsazují Ukrajinci místa na středních školách českým žákům a věnovala Markéta Pekarová Adamová do potravinové sbírky jen balíček mouky? I to se dozvíte v květnovém vydání zpravodaje Sherlock Senior.

Článek

Milé čtenářky a milí čtenáři,

v posledních týdnech se objevilo několik hoaxů, které se šířily opravdu plošně, dostaly se k většině obyvatel a pokrývala je i zavedená média. Budeme se jim tedy samozřejmě věnovat i my. Například, opravdu nás nutí jíst Evropská unie cvrčky? Asi tušíte, že to nebude tak jednoduché –⁠ přečtěte si více v našem zpravodaji. Budeme také pokračovat v našem seriálu o videích a jejich využití při vytváření dezinformací. Náš zpravodaj uzavřeme jako obvykle výběrem toho nejzajímavějšího ze zpravodajství Seznam Zpráv. Přejeme příjemné čtení!

Aktuální hoaxy: Tentokrát o mouce a přijímačkách

Neoznačený hmyz přidávaný do mouky

Zřejmě ani vás neminuly záplavy zpráv týkajících se toho, že od nynějška budeme muset jíst cvrčky rozemleté v mouce, jak nám přikazuje Evropská unie. Příspěvek koloval na sociálních sítích i v řetězových e-mailech, citovali ho politici od Tomia Okamury po Andreje Babiše a objevoval se v mnoha variantách. Hmyz měl být údajně do jídla přidáván tajně a bez označení, anebo naopak označen žabičkou (která ve skutečnosti značí ekologické zemědělství), měl nahradit maso, anebo skrze něj měly světové elity docílit oslabení obyvatel a jejich následného ovládnutí. Netřeba dodávat, že příspěvky jsou manipulativní a skutečnost je o dost méně šokující. Kauza vychází z druhořadé zprávy o nařízení Evropské komise, která pouze povolila jedné konkrétní společnosti využívat ve svých výrobcích i prášek z cvrčků.

Celá aféra se může jevit spíše k smíchu, zdá se však, že se skrze ni jen připravuje půda pro dlouhodobější a vážnější úsilí. Čeští elfové, tedy internetová skupina pro boj s dezinformacemi v kyberprostoru, k ní dokonce vypracovali celou studii, kde mluví o takzvané psychologii hnusu –⁠ jakmile v českém prostředí padne zmínka o hmyzu v jídle, kterou doprovází obrázky různých broučků, čtenář snadno může propadnout emocím a přestane věnovat tak velkou pozornost faktům. Dezinformace skrze tyto zprávy cílí na oslabení pozic evropských institucí nebo české vlády, potažmo posílení proruského vlivu, mluví se i o možném využití tohoto narativu Andrejem Babišem při volbách do Evropského parlamentu.

Ukrajinští uprchlíci zvýhodnění u přijímaček

Českem v posledních týdnech hýbaly emoce ohledně přijímaček na střední školy, čehož využívají i autoři hoaxů o výhodách pro ukrajinské studenty. Podle nich mají Ukrajinci údajně výrazné bodové zvýhodnění, nebo dokonce rezervovaná místa. Některé teorie jdou ještě dál ‒ podle nich je ambicí skrze vyšší vzdělanost ukrajinských uprchlíků „ukrajinizovat“ českou společnost. Jak píše iRozhlas ve svém projektu Ověřovna, ve skutečnosti pouze všichni cizinci mohou při přijímacích zkouškách požádat o nahrazení písemné zkoušky z češtiny ústním rozhovorem, který je však může naopak bodově znevýhodnit.

Ambice autorů hoaxu jsou zřejmé –⁠ ve chvílích, kdy se mnoho dětí nedostalo na svou vybranou školu, lidé mají tendenci hledat viníka. Ukrajinci jsou pak snadným terčem, zvlášť pokud se emoce podpoří zmanipulovanými informacemi o tom, že byli u přijímaček zvýhodněni. To vše je jen další z nepřeberného množství falešných zpráv o údajných zvýhodněních ukrajinských uprchlíků na úkor českých občanů.

Uplynulý rok byl pro mnoho obyvatel kvůli inflaci nebo energetické krizi náročný a časově koreloval s válkou na Ukrajině, která však nebyla jediným zdrojem těchto problémů. Dezinformátoři ovšem takto mohou obě záležitosti jednoduše spojit, skrze obviňování z výhod zvyšovat nevraživost místních vůči ukrajinským občanům a dále posilovat proruské nálady.

Markéta Pekarová Adamová věnovala do sbírky jen balíček mouky

Na závěr se oklikou vrátíme zpět k mouce. Tentokrát ale nepůjde o hmyzí příměsi, ale o jeden konkrétní balíček mouky, který se objevil na videu v rukou političky TOP 09 Markéty Pekarové Adamové. Současná předsedkyně Sněmovny v záznamu mluví o tom, jak se jí podařilo z příjmu ušetřit na pytlík mouky, který věnovala potřebným. Na sociálních sítích je tato zpráva doprovázena údaji o vysokém platu političky a posměšnými komentáři, to vše v době potravinové sbírky, během které se ostatní politici fotí s plnými vozíky darovaných potravin.

Samotné video ovšem pochází z roku 2016 a chybí mu jedna důležitá informace pro doplnění kontextu –⁠ politička se v té době účastnila experimentu MF Dnes Chudoba v Česku, jehož účastníci měli týden vyjít jen s částkou životního minima, tedy se 113 korunami na den. A právě v rámci tohoto experimentu se jí z omezeného rozpočtu podařilo zmíněnou mouku vyšetřit do sbírky.

Videozáznam je zcela autentický, autorům dezinformace tedy stačilo zamlčet kontext. Čtenáři jej pak mají za aktuální a v návaznosti na to Markétě Pekarové Adamové vyčítají aroganci nebo nízkou finanční gramotnost. Takto lze tedy využít k dezinformaci i zcela pravdivý videozáznam, aniž by ho autoři museli jakkoli upravovat –⁠ více si můžete přečíst již v následující kapitole.

Mediální vzdělávání ​​​​​​​

V uplynulých měsících jsme se v našem zpravodaji věnovali videím a tomu, jak je možné s nimi manipulovat a využít je k vytváření a šíření dezinformací. Mluvili jsme o manipulativně sestříhaném záznamu, o falešném kontextu i o fenoménu deep fake. Tentokrát si popíšeme jeden jednoduchý trik –⁠ tedy využití videí v nesprávném kontextu.

Videozáznam jako důkazní materiál na nás stále působí poměrně důvěryhodně, proto ho rádi využívají dezinformátoři, aby svou zprávu podpořili. Když video ale není k dispozici, občas sáhnou i po jiných zdrojích a využijí záběry, které se zprávou vůbec nesouvisí.

Není tak úplnou výjimkou, že se v řetězových mailech či na sociálních sítích objeví záznam, který pochází třeba z akčního filmu nebo z počítačové hry. Netřeba zmiňovat, že poslední dobou bývají velmi častým tématem takových příspěvků falešné zprávy z fronty na Ukrajině. Takto kolovala například videa z počítačové hry War Thunder nebo Digital Combat Simulator. Ještě častější je využití záznamu z jiného kontextu, kdy válečnou zprávu doprovodí například video z výbuchu chemikálií v Číně nebo kdy je vojenská přehlídka v Moskvě vydávána za nálet na Kyjev.

Proč by vlastně někdo využíval pro dezinformace záběry z akčního filmu? Většinou je důvod pragmatický –⁠ autor chce na čtenáře intenzivně zapůsobit, ale nemá po ruce potřebný videozáznam události, využije tedy záběry odjinud. Cílem je většinou vzbudit silnější emoce, než by dokázal pouhý text. Strach ze svých protivníků, šok, zlobu, nebo třeba i soucit –⁠ aby se autoři z lidí poté snažili získat peníze do podvodných sbírek. To vše samozřejmě platí, nejen pokud jde o válku –⁠ tento způsob manipulace je účinný kdykoli. Jde přitom o jednoduchý postup, kdy není vůbec potřeba manipulovat se samotným záznamem. Někdy stačí jen zaměnit místo nebo čas natočení videa, na to se koneckonců spolehli i autoři hoaxu o Markétě Pekarové Adamové, o kterém jsme psali o kapitolu výše.

Odhalit takovéto manipulativní záběry ovšem může být těžké. Je potřeba všímat si detailů, například dopravních značek, SPZ aut, ověřovat, zdali sedí roční období nebo směr stínů, nebo třeba vyhledat lokalitu na Google Street View. Na tento typ fact-checkingu je však většinou potřeba celý tým odborníků, jako je například investigativní skupina novinářů Bellingcat, která se věnovala třeba ověřování fotografií Andreje Babiše mladšího z Krymu. My si ovšem většinou vystačíme se základní otázkou –⁠ jedná se o anonymní internetový účet, anebo můžeme věřit svému zdroji?

Může vás zajímat

Změny v seznamu rušených pošt. Podívejte se, jestli se týkají té vaší

Na konci března zveřejnila Česká pošta seznam tří set poboček, které plánuje zavřít. Po schůzkách zástupců měst a státního podniku se ale některá místa změnila. Seznam Zprávy proto připravily mapu ukazující aktuální situaci.

Realita českého zdravotnictví: i objednaní pacienti čekají čtyři hodiny

I přes objednání někteří pacienti stále čekají na ošetření až několik hodin. Podle lékařů se situace postupem let a s nástupem digitalizace zlepšuje. Z dotazníků pacientů nicméně vyplývá, že jen mírně. Realitu českého zdravotnictví zkoumá Josef Mačí.​​​​​​​

Líná „nemakačenka“. O kom si to Češi nejčastěji mylně myslí

Bližší pohled na různé oblasti Česka ukazuje, že i my máme své „Řecko a Španělsko“. Jsou to oblasti, kde se míra nezaměstnanosti dlouhodobě pohybuje na mnohonásobku celorepublikového průměru. Projekt Seznam Zpráv s názvem Jak se žije v Česku se tentokrát zaměřil na data o nezaměstnanosti.

Prosíme, abyste náš Zpravodaj sdíleli se svými blízkými z řad seniorů. Pokud by ho i oni chtěli odebírat, stačí kliknout na tento odkaz a uvést e-mailovou adresu.

Reklama

Související témata:

Doporučované