Hlavní obsah

Situace na hongkongském letišti se uklidnila, do dění se ale začali vkládat Britové s Američany

Situace na letišti v Hongkongu se uklidnila, k řešení krize je ale daleko. Aktuální informace očima šéfkomentátora Jiřího Hoška. (Video: Seznam.cz)

Vlivný britský poslanec Tom Tugendhat chce Hongkonžanům udělit plnohodnotné britské občanství.

Článek

Po noci plné střetů mezi pořádkovou policií a demonstranty obnovilo letiště v Hongkongu provoz. Do středečního rána místního času v prostorách letiště přetrvaly asi tři desítky protestujících, správa letiště pro ně ale vyčlenila dvě zóny. Zároveň podle BBC vydala dočasný zákaz vstupu mimo tyto zóny.

Hongkongem zmítá napětí už desátý týden v řadě – to, co začalo jako protest proti zákonu o vydávání trestně stíhaných osob do pevninské Číny, postupně přerostlo v požadavek na větší demokratičnost politického systému. Někteří aktivisté dokonce požadují, aby se Hongkong odtrhl od Číny a stal se autonomním státem.

Se stupňujícím tlakem demonstrantů ale přišlo i tvrdší jednání ze strany policie. Ta o víkendu proti demonstrantům opět nasadila slzný plyn a gumové projektily. Jeden z nich zřejmě zasáhl do obličeje medičku, která kvůli tomu může přijít o oko. V úterý policie na letišti proti tisícovkám černě oděných manifestantů použila pepřový sprej a bila je obušky.

Bez viny ale nejsou ani demonstranti. Část z nich se omluvila za eskalaci násilí – naráželi přitom na incident, kdy na letišti identifikovali údajné čínské špiony, povalili je na zem a spoutali. Jedním ze „špionů“ byl novinář komunistického čínského deníku. Druhý muž byl podle čínské vlády turista.

Britský týdeník The Economist v novém vydání, jehož obálka nese titul „Jak tohle skončí?“, aktuální situaci v Hongkongu označuje za největší výzvu pro čínské disidenty od roku 1989. V červnu před třiceti lety došlo k masakru na pekingském náměstí Nebeského klidu. Zemřely stovky, možná tisíce protestujících studentů a dalších disidentů požadujících demokratizaci poměrů v Číně. Čínská vláda v uplynulých desítkách let o masakru zveřejnila jen sporadické informace, což jen podtrhuje hrozivou symboliku této události.

The Economist tak uvádí, že svět se má před obdobným masakrem na pozoru, byť to zatím nevypadá, že by se historie měla opakovat v takto ničivé míře.

Ve hře je však mnoho faktorů, které mohou konflikt mezi protestujícími Hongkonžany a centrální vládou Číny snadno rozdmýchat. Jedním z nich jsou ostré výroky západních velmocí.

Plnohodnotné britské pasy pro Hongkonžany

Do dění v Hongkongu se vložila Velká Británie, konkrétně předseda zahraničního výboru dolní komory britského parlamentu Tom Tugendhat. Vlivný britský poslanec oznámil, že by Velká Británie měla Hongkonžanům udělit státní občanství. To by čínskou vládu mohlo silně pobouřit.

K pochopení problému si udělejme krátkou exkurzi do historie – Hongkong byl britskou kolonií, a to až do roku 1997, kdy se navrátil pod čínskou správu. Když Britové odcházeli, udělili tisícům Hongkonžanů britské pasy „druhé kategorie“. Ty jim podle zákona z roku 1981 umožňují navštívit Velkou Británii bez víza a zůstat v ní až šest měsíců.

Tugendhat tyto do značné míry omezené pasy označil za chybu a řekl, že je potřeba vyslat signál sympatie a nabídnout Hongkonžanům plnohodnotná státní občanství. „V časech, kdy v Hongkongu panuje napětí, by Velká Británie měla ujistit Hongkonžany, že jejich existující práva jsou brána v potaz a že je Britové ctí,“ citoval Tugendhata britský The Guardian.

Třebaže britský poslanec mluví o gestu směřovaném obyvatelům Hongkongu, naprosto jistým příjemcem sdělení je i centrální vláda Číny.

Trumpovo varování

K napjaté situaci v Hongkongu se vyjádřil i americký prezident Donald Trump. Na Twitteru ve středu uvedl, že má od amerických zpravodajských služeb informace o přesunu čínských vojáků k hranicím Hongkongu.

Svůj tweet Trump zakončil větou „Všichni by měli zůstat v klidu a bezpečí!“, za což sklidil z mnoha stran kritiku. Významná část Američanů mu totiž aktuálně klade za vinu rostoucí krizi s masovými útoky střelnou zbraní. Podle kritiků se prezident už dávno měl zasadit o to, aby američtí zákonodárci prosadili reformu zpřísňující podmínky držení zbraní.

Trump navíc sdílel fotografie a videa, které na sociálních sítích cirkulují už přibližně 48 hodin. Jde o obrázky z čínského Šen-čenu, města ležícího na hranicích Hongkongu, které zachycují těžkou techniku – obrněné transportéry – jak se houfují.

Obdobnou informaci ve středu potvrdila i agentura, podle které satelitní snímky ukazují pohyb čínské polovojenské policie na hranicích města s kontinentální Čínou.

Tvrdá odpověď Číny

Čínská vláda se v úterý rozhodla nevyhovět žádostem dvou lodí armády Spojených států, které chtěly v nejbližších týdnech kotvit v Hongkongu. Jednalo se o výsadkovou loď Green Bay, která převáží obojživelná vozidla, a raketový křižník Lake Erie.

První plavidlo plánovalo navštívit jihočínské město do konce srpna, druhé v září. Jeden ze zdrojů agentury Reuters uvedl, že Čína zamítnutí žádostí nezdůvodnila. Nejednalo by se ale o bezprecedentní krok – podobnou žádost Peking odmítl například loni v září.

Peking se tvrdě vyjadřuje i směrem k demonstrantům. Po úterním incidentu na letišti je označil za teroristy. Čínský státní úřad pro záležitosti Hongkongu a Macaa se sídlem v Pekingu ve středu uvedl, že extrémní násilí musí být v souladu se zákonem tvrdě potrestáno.

V rámci výhrůžek ze strany Pekingu došlo i k potrestání dvou pilotů letecké společnosti Cathay Pacific. Vlajkový dopravce Hongkongu postavil mimo službu dva piloty, kteří se otevřeně postavili na stranu demonstrantů.

Doporučujeme