Hlavní obsah

Situace v Libyi může velmi brzy přerůst v občanskou válku. „Bojíme se další migrační vlny,“ reaguje Itálie

Eskalace konfliktu v Libyi může snadno přerůst v občanskou válku. Pro Evropu to může znamenat další příliv uprchlíků.Video: Seznam Zprávy

 

Reklama

Konflikt v Libyi se vyostřuje – nedávná eskalace bojů mezi mezinárodně uznávanou vládou v Tripolisu a vojskem maršála Chalífy Haftara může překlenout v občanskou válku. Shodují se na tom média i evropští politici. Na Evropu má konflikt přímé dopady – Libye je hlavním výchozím bodem afrických migrantů.

Článek

„Rychle něco udělejte, protože zhoršená situace v Libyi může přimět na 800 tisíc uprchlíků, aby zamířili do Itálie a do Evropy.“ Takto Evropu varoval předseda tripoliské vlády Fáiz Sarrádž. V pondělním rozhovoru pro italský deník Corriere della Sera tak reagoval na situaci v Libyi, která od začátku dubna dramaticky eskaluje.

„V libyjských detenčních táborech se stále nachází obrovské množství uprchlíků, které i nadále přepravují pašeráci. A navíc se mění situace – s rozrůstajícím se konfliktem u Tripolisu můžeme očekávat, že větší podíl uprchlíků teď bude pocházet přímo z Libye,“ potvrdila Seznamu mluvčí humanitíární organizace Sea-Watch Haidi Sadiková.

Podle údajů Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) se počty uprchlíků proudících přes Středozemní moře do Evropy trvale zmenšují. Spolu s tím se zmenšuje i množství utečenců, kteří ve snaze dostat se z afrického kontinentu umírají. Zatímco v roce 2016 jich podle IOM takto zahynulo 1231, v minulém roce šlo o méně než polovinu – 560 lidí.

Neziskové humanitární organizace ale varují, že tyto informace nemusí odpovídat skutečnosti. „Neziskové organizace zaměřené na pomoc uprchlíkům jsou teď blokovány ze všech stran, takže ve vodách Středozemního moře není nikdo, kdo by reálně mohl pozorovat, co se skutečně děje,“ tvrdí Sadiková.

Západní pobřeží Libye je výchozím bodem, odkud se lidé prchající z Afriky snaží dostat do Evropy. Využívají přitom nejen geografické polohy státu, ale i toho, že se země od svržení dlouholetého vůdce Muammara Kaddáfího v roce 2011 nevzpamatovala z chaosu.

Konflikt v Libyi se táhne už řadu let. O vládu v minulosti usilovalo několik skupin, teď ale proti sobě stojí dva kabinety – oba mají vlastní parlament, centrální banku i ropnou společnost. Oba také využívají pozemní jednotky i letectvo a vzájemně se obviňují z útoků na civilisty, jak informovala agentura AFP.

V hlavním městě Libye Tripolisu sídlí přechodná, nicméně mezinárodně uznávaná Vláda národní jednoty. Ta vznikla za asistence OSN na základě dohody z prosince roku 2015 a má podporu většiny západních zemí. V jejím čele stojí Fáiz Sarrádž.

Sarrádžovu vládu se snaží svrhnout samozvaná Libyjská národní armáda, která sídlí na východě Libye. Vede ji polní maršál Chalífa Haftar. Ten má podporu Egypta, Spojených arabských emirátů, Ruska i Francie.

Zkraje dubna Haftar zahájil tažení na Tripolis, který se doteď snaží dobýt. Libyjskou národní armádu tvoří zbytky vojska svrženého diktátora Muammara Kaddáfího, ultrakonzervativní islamisti i klanové milice. Ty podle agentury AP často nepředstavují nic jiného než zločinecké gangy.

Reklama

Doporučované