Hlavní obsah

Skenování obličeje i místnosti. Vyzkoušeli jsme on-line zkoušky na vysokou

Foto: Josef Mačí, Seznam Zprávy

Před zkouškou musíte v aplikaci naskenovat celou místnost, průkaz totožnosti a ze tří úhlů i obličej.

Reklama

13. 12. 2020 17:14

V sobotu se konal první termín přijímacích zkoušek na vysoké školy. Tentokrát vzhledem ke covidové situaci pouze on-line. Redaktor Seznam Zpráv si test také vyzkoušel, aby mohl popsat, co všechno obnáší.

Článek

Sobota 12. prosince, 9:00. Stovky studentů usedají ke stolům a pouštějí se do psaní přijímacích testů na vysoké školy. Něco je ale jinak. Žádné plné třídy a auly, žádné rozdávání šustících papírů, žádné škrábání propisek na záznamové archy. Každý uchazeč o vysokoškolské studium sedí sám doma před počítačem a vyplňuje testy on-line.

I autor těchto vět se vrátil o šest let zpátky v čase a znovu si vyzkoušel Národní srovnávací zkoušky od společnosti Scio. Ta zajišťuje nebo doplňuje přijímací řízení pro desítky českých a slovenských fakult.

Ačkoli jsem v minulosti absolvoval už dva termíny zkoušek, i pro mě je to velká novinka. Namísto prezenčního testu ve třídě plné studentů sám se svým počítačem. Navíc stejně jako ostatní uchazeči neručím jen za své znalosti, ale také za to, že nenastane žádný technický problém nebo že nikdo z mé rodiny nevstoupí během testu do pokoje.

Poprvé proběhl on-line termín přijímacích zkoušek kvůli covidové situaci už během loňského školního roku v červnu a teď na něj navázal i první ze šestice letošních temínů. Zatím není jasné, jestli se alespoň některé ze zbývajících pěti zkoušek v roce 2021 budou smět konat také prezenčně.

Pro studenty je to sice na jednu stranu pohodlnější a v dnešní koronavirové době i bezpečnější, protože nemusejí nikam cestovat. Na straně druhé je to ale stres navíc. Každého uchazeče totiž během zkoušky snímá dohledový systém ProctorTrack. Ten nahrává veškerý pohyb v pokoji přes kameru a mikrofon. Zároveň umělá inteligence snímá i dění v počítači, takže pozná, pokud si otevřu třeba webový prohlížeč nebo použiju zakázanou klávesovou zkratku ke kopírování nebo snímání obrazovky. Za to můžu být ihned vyloučen.

Test před testem

Všechno začíná už v týdnu před sobotním ránem takzvaným onboardingem. Česky se to dá označit jako nácvik technické části zkoušky. Tenhle povinný krok je novinkou. Ještě v červnu byl onboarding dobrovolný, ale řada studentů pak v den zkoušky narazila na technické potíže a nemohla se testování zúčastnit.

„V letošním školním roce proto bude onboarding nejpozději čtvrtý den před zkouškou povinný, aby si uchazeči průchod testovacím prostředím skutečně vyzkoušeli dopředu,“ řekla Seznam Zprávám Sabina Netrvalová z přípravného týmu Národních srovnávacích zkoušek Scio.

Pokud navíc student zjistil, že technický problém nevyřeší a ani s podporou odborníků ze Scia na něj nenašel odpověď, mohl ještě v pondělí svou účast zrušit a dostat zpátky peníze.

Nejde totiž zrovna o drobné, jedna on-line zkouška vyjde nejméně na 810 korun. To je skoro o tři stovky víc než za prezenční termín. Navíc řada fakult vyžaduje kombinaci dvou zkoušek, například testu obecných studijních předpokladů a matematiky, angličtiny nebo základů společenských věd. Dohromady tedy jeden zkouškový termín vyjde na 1620 korun.

Ale zpět k onboardingu. Já se do něj pustil v úterý přímo v redakci, ačkoli samotný test jsem pak v sobotu absolvoval z domova. A rovnou můžu říct, že tohle není zrovna nejlepší postup. Ideální je všechno si vyzkoušet na místě, kde budete vyplňovat i ostrý test. Já jsem ale neměl na vybranou, protože v případě technických potíží bych potřeboval pomoc našich techniků, kteří jako jediní mají administrátorský přístup k mému pracovnímu notebooku.

Natoč odraz v zrcadle

Onboarding začíná tím, že se pomocí přístupových údajů a odkazu v pozvánce přihlásíte do systému ProctorTrack, jehož aplikaci si stáhnete a nainstalujete. Tento systém bude nahrávat záznam přes vaši kameru a mikrofon a zároveň sledovat aktivitu na počítači. Není zrovna dvakrát přijemné nechat se natáčet a zároveň souhlasit s lustrováním ve všech dokumentech nebo paměti internetového prohlížeče.

Poslechl jsem proto doporučení odborníků a nejprve se odhlásil ze všech svých účtů v prohlížeči – od sociálních sítí přes e-mail až po přístup do redakčního systému. Zároveň jsem si z počítače přenesl do cloudu všechny důležité dokumenty, ke kterým bych neznámý program nerad pouštěl. To se dá doporučit každému, kdo se musí on-line testů zúčastnit.

Po instalaci se ProctorTrack spustí a v několika krocích vás požádá o skenovaní – nejprve obličeje, pak identifikačního průkazu a nakonec i celé místnosti, v níž sedíte. Tahle část je už trochu znepokojivá, ale vyhnout se jí nelze. Vezmete notebook do ruky, chodíte s ním po místnosti, ukazujete stěny, zavřené dveře, prostor pod stolem. Už jako z nějakého dystopického filmu je pak alternativa pro studenty, kteří nemohou se svou kamerou hýbat. Ti pak musejí vzít do rukou zrcadlo a ukázat ProctorTracku všechno v odraze.

Jakmile je sken hotový, automaticky se rozbíhá cvičný test. Tady pro mě ale nastaly hned dva zádrhely. Zkušební otázky se totiž otevřou v nové záložce prohlížeče, čehož jsem si ovšem nevšiml. Čekal jsem tedy, jestli mě ProctorTrack nějak navede, ten ale mlčel. Takže jsem aplikaci zavřel a znovu spustil, opět naskenoval vše, co bylo potřeba, a konečně si všiml i odkazu na test.

Při druhé otázce se mi ale do kanceláře vlomil po zběžném zaklepání jeden z kolegů. Nestačil jsem vůbec zareagovat, takže jsme se najednou v záběru kamery objevili dva. V tomto okamžiku bych byl při ostrém testu vyloučen. Protože jsme ovšem pořád byli ve fázi onboardingu, nijak to nevadilo, což mi potvrdilo i Scio na můj dotaz v e-mailu: „Váš onboarding proběhl naprosto v pořádku. Systém by Vás upozornil, pokud by tomu bylo naopak,“ odpověděla mi jedna z koordinátorek.

Po splnění onboardingu totiž žádné potvrzení nedostanete. Zasvítí vám u testu jen zelené oznámení, které na mě osobně ale vyskočilo, i když jsem test přerušil. Oceňuji však, že Scio na můj dotaz odpovědělo bleskurychle během hodiny.

Jeden sken, druhý, třetí. A test

V sobotu ráno jsem byl už o něco méně nervózní. Jistému chvění jsem se ale přece jen neubránil, a to mi na rozdíl od studentů nešlo o přijetí na vysokou školu. Zvláštního stresu navíc je kolem on-line zkoušky spousta.

Tentokrát jsem doma pro jistotu všem výslovně zakázal vstup do pokoje, ať se stane cokoli. Případné kalamity venku se musely obejít v průběhu dalších dvou hodin bez mého zásahu, kalamity v pokoji pak bez zásahu zvenčí.

Úvodní povinnosti s ProctorTrackem jsou totožné jako během onboardingu. Sken obličeje, sken průkazu, sken místnosti. Jestli se mi ale třetí krok povedl, to vlastně netuším. Chtěl jsem si nahrané záběry zkontrolovat, ale ProctorTrack mě rovnou přenesl do testovacího rozhraní. A než jsem se vzpamatoval, už jsem řešil další krizi. Přímo pod okny naháněl soused svého psa a přes papírové stěny bylo slyšet každé jeho slovo, jako by seděl vedle mě a chtěl si test obecných studijních předpokladů také zkusit. Uvidí se, jestli budou mít kontroloři Scia pro nenadálé události pochopení.

Konečně jsem se tedy vrhl na otázky. Čas letí nemilosrdně. Na verbální oddíl je jen 35 minut, a ačkoli bych s porozuměním textu a jeho analýzou neměl mít jako novinář problém, přiznávám, že u některých úloh jsem se zasekl a minimálně na pět ze 33 otázek jsem nestihl odpovědět.

Recenzní drobnosti: oceňuji, že v testovací aplikaci lze zakrýt odpočítávání, protože tikající hodiny soustředění zrovna dvakrát nepomáhají. Opačně mě ale znervózňovalo, že nemohu mít na ploše puštěný pro kontrolu záznam z kamery, protože mi zakrýval výběr odpovědí na otázky. Mohu tedy jen doufat, že jsem zůstal po celou dobu testu i v hlubokém zamyšlení nad úlohami skutečně v obraze – a to doslova.

Druhý analytický oddíl testu byl pro mě ještě daleko náročnější. Na stejný počet úloh je sice k dispozici 50 minut, ale ty tam jsou časy, kdy jsem podobné logické problémy a slovní úlohy řešil automaticky. Otázky z geometrie jsem, úpřimně řečeno, rovnou přeskočil. Chyběl mi cvik a nutný dril, bez kterých lze jen těžko tímto typem přijímacího řízení úspěšně projít. Ostatně ukázkové úlohy si může každý zkusit zde. A nezapomeňte, že na vyřešení každé máte zhruba 90 sekund.

Z technického pohledu nejsou zkoušky nijak náročné. Veškeré kroky jsou víceméně jasné a velmi návodné. V případě nejasností se lze obrátit na Scio, jehož pracovníci odpovídají prakticky okamžitě. On-line testy ale zároveň obnášejí fůru stresu navíc. Během zkoušky tu totiž nejste jen vy a otázky, ale také neustálý kybernetický dohled. Za bezproblémový průběh testu navíc nese odpovědnost každý sám a nikdo nechce vyhodit osm set korun oknem jen kvůli tomu, že mu třeba mladší sourozenec nečekaně vtrhne do pokoje nebo vypadne internet nebo se automaticky spustí aktualizace webového prohlížeče.

Stres navíc nekončí ani s odevzdáním testu. Teprve v následujícím týdnu se všichni – včetně mě – dozvědí, jestli zkouška proběhla v pořádku a jestli komise nevyhodnotila její průběh jako důvod k vyloučení. Pro studenty je to otázka přijetí, nebo nepřijetí na vysokou školu, a tedy i další psychická zátěž. Upřímně a s pochopením proto držím palce všem, kteří mají on-line testy před sebou.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené