Hlavní obsah

Skrytá část plánu Maláčové. Soudcům chce snížit plat téměř o třetinu

Foto: vlada.cz

Ministryně Jana Maláčová (ČSSD) svůj návrh podrobněji nezdůvodnila. Začátkem týdne o něm pouze krátce napsala na sociálních sítích.

Reklama

19. 8. 15:45
aktualizováno • 19. 8. 16:17

Ministerstvo práce chce navázat platy veřejných činitelů na novou kalkulaci minimální mzdy, což by se projevilo razantním poklesem příjmů soudců a státních zástupců.

Článek

Když ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová z ČSSD v pondělí stručně oznámila, že chce snížit platy poslancům a senátorům, nezmínila se o jedné důležité věci. Novela zákona, která upravuje platy politiků, by výrazně osekala také platy soudců nebo státních zástupců.

Soudci by na změnu, která počítá s navázáním platů na minimální mzdu, doplatili ještě více než členové Parlamentu. Zatímco zákonodárcům by ve srovnání s nynějším stavem klesly platy od příštího roku o necelou čtvrtinu, u soudců vychází propad zhruba o 32 procent.

O těchto dopadech Maláčová pomlčela. Vyplynuly až z textu novely poté, co ministerstvo předlohu zveřejnilo v elektronickém systému před projednáním ve vládě.

Zatímco v současnosti je základní měsíční hrubý plat soudců přes 100 tisíc korun, v příštím roce by po schválení novely Maláčové měli nárok jen na 68 400 korun.

Stejná částka by příslušela i poslancům a senátorům, jejichž základní hrubý plat je nyní necelých 91 tisíc korun.

Snížení platů politiků. ✅ Když tohle člověk navrhuje, nemůže čekat ve Sněmovně aplaus 😄 Je to ale správný...

Zveřejnil(a) Jana Maláčová dne Úterý 18. srpna 2020

O srovnatelnou část příjmů jako soudci by přišli také státní zástupci, jejichž platy se podle zákona odvíjejí podle platů soudců.

Zástupci soudců i státních zástupců na dotaz Seznam Zpráv potvrdili, že Ministerstvo práce a sociálních věcí s nimi návrh neprojednalo. Obě jejich profesní sdružení se o plánech Maláčové dozvěděla až poté, co se zákon objevil v elektronickém systému pro připomínky.

Rozpor s ústavou

Podle prezidentky Soudcovské unie Daniely Zemanové je namístě o odměňování ústavních činitelů diskutovat, ministerstvo však svůj záměr dostatečně nezdůvodnilo.

„Jediným odůvodněním změny je odkaz na politické spory a nesrozumitelné konstatování nepřiměřenosti současné úpravy. Vzhledem k tomu, o jak důležitou a složitou otázku se jedná, je to zcela nedostatečné,“ uvedla Zemanová na dotaz Seznam Zpráv.

Foto: MPSV, důvodové zpráva k novel zákona o platech veřejných činitelů, Seznam Zprávy

Výpočet MPSV, jak by vypadaly platy soudců podle nového modelu. Ve čtvrtém řádku dosud platné částky, v pátém řádku nový propočet.

Šéfka soudcovské profesní organizace připomněla také nálezy Ústavního soudu, podle nichž musí být plat soudců stabilní.

„Může být dotčen ve výjimečných případech, přičemž vždy musí být přesvědčivě odůvodněno, proč k takovému zásahu dochází, zda je nevyhnutelný a přiměřený jeho důvodům. Takové odůvodnění návrh novely zcela postrádá,“ dodala Zemanová.

Co k platům v justici řekl Ústavní soud:

„Pokud jde o úsporná opatření vůči obyvatelstvu v důsledku finanční a hospodářské krize, je potřeba, aby exekutiva i zákonodárná moc nepoužívaly populistická obecná vyjádření.“

„Solidarita soudců s ostatními zaměstnanci v nepodnikatelské sféře je tedy v systému zabudována velmi pevně.“

Zdroj: Nález Ústavního soudu z 10. července 2014, Pl. ÚS 28/13

Na možný rozpor s ústavou upozornil také prezident Unie státních zástupců Jan Lata. Podle něj by opatření mohlo působit demotivačně pro uchazeče o práci v justici.

„Unie státních zástupců se nikdy nebránila diskuzím o způsobu odměňování státních zástupců, ale tento postup přípravy tak zásadní změny odměňování nepovažujeme za vhodný. Jeho dopady se rovněž jeví jako nepřiměřeně razantní, což by v posledku mohlo vést k poklesu zájmu špičkových právníků ucházet se o funkce soudců a státních zástupců,“ varoval Lata.

Ministerstvo práce až dodatečně zdůvodnilo navrhované změny tím, že chce šetřit státní výdaje.

„S ohledem na předpokládané ekonomické dopady epidemie onemocnění COVID-19 je nutné hledat zdroje možných úspor výdajů státního rozpočtu. V době rekordního schodku státního rozpočtu a zároveň v době, kdy lidem klesaly příjmy by bylo velmi nevhodné, kdyby se naopak politikům a soudcům platy automaticky navýšily,“ uvedl na dotaz Seznam Zpráv mluvčí ministerstva Jan Brodský. Dodal, že výsledná podoba novely může být jiná.

S „očesáním“ radikálního návrhu Maláčová a její úředníci pravděpodobně dopředu počítali. Předloha totiž pracuje také s mírnější variantou, podle níž by se platy v následujících dvou letech pouze zmrazily a na nový způsob výpočtu by se najelo až od roku 2023.

V současnosti platy politiků i soudců závisí na vývoji platů státních úředníků. Výchozí je tzv. platová základna, kterou ve vyhlášce stanovuje Ministerstvo práce. Pro politiky, neboli „představitele státní moci“, jak se píše v zákoně, nyní platí výchozí částka 84 060 korun. Ta se u jednotlivých funkcí násobí různými koeficienty, například u poslanců je to 1,08. Soudci mají stanovenou platovou základnu 100 872 korun.

Jak navyšovat minimální mzdu

Podle návrhu z Ministerstva práce by se od příštího roku tyto platy určovaly jako čtyřnásobek minimální mzdy. Ta by se zároveň počítala jinak než dosud. Zatímco nyní je minimální mzda do značné míry závislá na dohodě vlády, odborů a zaměstnavatelů, novela počítá s automatickým navyšováním podle průměrné hrubé mzdy v celé ekonomice. A to tak, že minimální mzda by měla odpovídat přibližně 45 procentům průměrné mzdy.

Pro letošek platí minimální mzda 14 600 korun, podle navrhovaného přepočtu ministerstva by byla rovných 16 tisíc.

V návrhu nicméně zůstala jakási zadní vrátka, aby mohla minimální mzdu stále určovat i vláda. Ta by tím pádem mohla přímo určovat i platy soudců. Podle prezidentky Soudcovské unie Daniely Zemanové je to „v přímém rozporu s ústavním požadavkem na stabilitu platu soudců“.

Ještě v květnu Maláčová hovořila o tom, že by platy poslanců snížila jen na úroveň pětinásobku minimální mzdy. Za aktuální, radikálnější návrh ji už kritizovali někteří opoziční politici. Ti, podobně jako například prezident Miloš Zeman, navrhují jenom zmrazení platů.

Není také jasné, zda má návrh Maláčové podporu v hnutí ANO premiéra Andreje Babiše a u komunistů, na jejichž hlasy v Poslanecké sněmovně je koalice odkázaná.

Proti snižování platů politiků se ozvali také ekonomové. Analytik Filip Pertold z pražského think tanku IDEA v rozhovoru pro Seznam Zprávy odkázal na různé studie, podle nichž se společnosti „vyplatí“ odměňovat politiky spíše štědře, aby nehledali jiné zdroje příjmů a netíhli ke korupci.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené