Hlavní obsah

Babišovy sliby z Čau lidi splním, zdravotníci dostanou desetitisíce, říká Vojtěch

Foto: Profimedia.cz

Podporu premiéra cítím, jako ministr si vedu dobře, říká Vojtěch.

Reklama

9. 6. 12:18

Podporu premiéra cítím, říká ve Výzvě ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Předseda koaliční ČSSD by přitom na jeho místě viděl raději Romana Prymulu. Vojtěch ale trvá na tom, že jako šéf resortu si vede dobře.

Článek

Nestíháte číst? Poslechněte si audioverzi rozhovoru.

Pane ministře, v úterý chystá spolek Milion chvilek demonstraci proti vládě, podle vás se omezení počtu účastníků do 500 osob vztahuje i na demonstrace, ale podle ministra vnitra Jana Hamáčka a policie nikoliv. Komu mají tedy lidé věřit?

Tak my jsme pouze prezentovali epidemiologické riziko, které je spojeno s hromadnými akcemi, ale v pondělí jsme se i s panem ministrem vnitra shodli na tom, že nebudeme bránit samozřejmě demonstracím, že právo demonstrovat je bezesporu dané, ale na druhou stranu jsem cítil potřebu jako ministr zdravotnictví upozornit na to, že zkrátka epidemiologické riziko při takto masivních akcích existuje. Ale věřím tomu, že kolegové, kteří pořádají demonstraci, jak jsem to zaznamenal, budou dodržovat veškerá pravidla nošení roušek, rozestupů a podobných.

Takže s tím jste v pohodě, když slíbili, že tam budou smývatelné značky s dvoumetrovými rozestupy, všichni by měli mít roušky a pustí tam jenom těch 500 osob?

Ano, pokud budou taková pravidla dodržena, tak si myslím, že to je v pořádku.

Mikuláš Minář v pátek řekl, že to bere z vaší strany jako účelové omezení, zmiňoval také to načasování, kdy se pravidla změnila poté, co oznámili demonstraci, nebylo to účelové? Nemůže si to tak někdo vyložit?

Ne, určitě ne, protože my máme ta pravidla nastavena takto stále stejně. Tam se nic nezměnilo z našeho pohledu, my pouze opakovaně zvyšujeme počty osob v rámci hromadných akcí, ale ta pravidla, jak jsou nastavena v rámci hromadných akcí, platí už řadu týdnů i měsíců a pouze v rámci rozvolňování. A spíše naopak navyšujeme počty lidí na hromadných akcích, teď vlastně na pět set, od 22. června na tisíc.

Ale ještě v pátek ministr vnitra říkal, že podle něj se to na demonstrace nevztahuje, a vy jste tvrdili, že to platí právě i na demonstrace.

Tak z toho epidemiologického hlediska jsme byli přesvědčeni, že ano, ale my jsme neřešili, že zakazujeme demonstrace, určitě právo demonstrovat je bezesporu dané, ale obecně hromadné akce mohou být epidemiologicky rizikové, protože se schází velký počet lidí na jednom místě. Ale v pondělí jsme se shodli na tom, že skutečně právo demonstrovat je určitě dané a nebudeme v tomto směru jakkoliv bránit, nikdy jsme to ani nechtěli. Já jsem jasně říkal, že my jsme nikdy nezakázali demonstrovat.

Hamáčkovy výroky beru jako politické šťouchnutí

To není jediný spor, který máte s ministrem vnitra Janem Hamáčkem. Narážím na jeho nedávné vyjádření pro Blesk, kdy o vašem výkonu během koronakrize prohlásil: Já si myslím, že za celou řadou věcí, které se staly, by výměna byla namístě. Jak se vám něco takového poslouchá?

Tak pan ministr neřekl, jaké věci, takže ono to je spíš takové trošku politické šťouchnutí, ale…

On třeba zmiňoval, že ne všichni zdravotníci dostali odměny.

Ale zdravotníci je dostanou, protože to plánujeme v rámci kompenzační vyhlášky. A tak to je jasně deklarováno. Takže já si myslím, že v tomto směru je to takové politické šťouchnutí a trošku okopávání kotníků. Ale já myslím, že my nemáme žádné spory s panem ministrem Hamáčkem, my jsme spolu komunikovali v průběhu celé té krize a já to samozřejmě beru trošku nekolegiálně, že jsme skutečně spolu pracovali bez větších problémů a nyní se takto vyjadřuje mediálně, aniž by to se mnou osobně jakkoliv řešil. Asi to patří k politice, těžko to hodnotit jinak. My jsme jako ministerstvo zdravotnictví měli nejvíc úkolů ze všech ministerstev, bezesporu to hlavní břímě řešení krize bylo na našem ministerstvu a jsem přesvědčen, že jsme to zvládli, samozřejmě se staly i nějaké chyby…

A proč do vás tedy pan ministr Hamáček takto šťouchá, když použijeme vaši rétoriku, když nemáte spolu žádné spory? Proč vám okopává kotníky?

To se musíte zeptat jeho.

A vy jste se na to neptal?

My jsme to spolu ani neřešili osobně, já myslím, že když člověk má s někým nějaký spor, tak by se to skutečně mělo řešit z očí do očí. To neproběhlo, takže těžko se mi k tomu vyjadřuje. Beru to tak, že to je zkrátka součást politiky a možná i v rámci koalice nějaké šťouchnutí do koaličního partnera. Těžko říci, já to nedokážu vyhodnotit, ale jak říkám, jinak žádné spory jsme osobně neměli a myslím si, že vždycky ta spolupráce fungovala relativně dobře.

Vy říkáte, že na ministerstvu zdravotnictví leželo to nejtěžší břímě, měli jste nejvíce úkolů a že jste to zvládli, nicméně to, že tady byl nedostatek pomůcek, asi popřít nemůžete.

Tak ze začátku ano, ale myslím, že jsme tu situaci vyřešili relativně rychle. Když se podíváme i na jiné země, kde ještě donedávna neměli dostatek ochranných prostředků, tak u nás na začátku ano, ten problém byl celosvětový, celoevropský, ale během, řekněme, dvou týdnů se podařilo nastavit dodávky ochranných prostředků a žádný zásadní problém nebyl. A to je vidět i na datech, kdyby skutečně ten problém byl, tak bezesporu situace v nemocnicích je mnohem závažnější. Ale my jsme byli schopni právě ochránit zdravotníky na infekčních odděleních a v nemocnicích tak, aby se infekce v rámci nemocnic zásadně nešířila a nemocnice nekolabovaly, a to se podařilo. A to si myslím, že je právě ten největší úspěch, když se podíváme na jiné země jako Itálie a podobně, kde nemocnice kolabovaly kvůli tomu, že tam byly tisíce nakažených zdravotníků, tak to se u nás nestalo.

A nepomohla zdravotníkům především sama veřejnost, která jim roušky sama šila a posílala, nebo se tiskly štíty na 3D tiskárnách?

Ale šité roušky nebyly určeny pro zdravotníky, ty byly určeny pro širší veřejnost. Pro zdravotníky byly určeny skutečně profesionální ochranné prostředky, respirátory, ochranné obleky atd. A ty jsme museli zajistit. Já si myslím, že šité roušky byly spíše pro širší veřejnost než pro zdravotníky, pro ty jsme zajistili ochranné prostředky, které v celkovém souhrnu tvoří asi 70 000 000 kusů, takže skutečně si myslím, že jsme zajistili ochranu pro klíčové nemocnice, zejména ministerstvem zřizované jako Bulovka a podobně, na kterých bylo také největší břímě pozitivních pacientů. A já jsem přesvědčen o tom, že se nám zde podařilo tu ochranu zajistit.

Prioritně odměny mají dostat zdravotníci v covid centrech

Zdravotníkům v první linii jste slíbili odměny, přesto jak vás Jan Hamáček ve zmiňovaném rozhovoru kritizoval řada zdravotníků se odměn ještě nedočkala. Kdy se dočkají?

Pokud jde o nemocnice, které zřizujeme jako ministerstvo zdravotnictví, jako je třeba Bulovka, ale i další, tak tady už odměny byly vyplaceny. Ale já jsem jasně řekl, že my chceme, aby se jich dočkali všichni, kteří byli v první linii, a k tomu má sloužit tzv. kompenzační vyhláška. Teď byl schválen zákon ve Sněmovně, jde do Senátu. Na základě toho zákona, až bude schválen, můžeme vydat onu vyhlášku a ta bude obsahovat právě odměny pro zdravotníky v první linii 500 Kč na hodinu pro ty, kteří byli na intenzivním lůžku, na jednotkách intenzivní péče, na standardním lůžku pak 200 Kč a ta vyhláška by měla být účinná od 1. 7. s tím, že následně peníze budou nemocnicím vyplaceny tak, aby se mohly dostat ke zdravotníkům.

A dostanou je i jiní zdravotníci než ti, kteří byli přímo v covid centrech? Protože například předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková mluví o tom, že na zdravotníky, kteří pacienty vozili, dělali jim jiné úkony, než se dozvěděli, jestli ten pacient vůbec je covid pozitivní, nebo není, se nedostane. Jde například i o laborantky a další. Tihle lidé zůstanou bez odměn?

Nemocnice budou mít bezesporu další peníze, aby mohly odměnit i tyto zdravotníky, ale my cílíme v té první řadě. A to bylo vždycky jasně přece deklarováno. Na ty, kteří se skutečně starali o pozitivní pacienty, byli v první linii, byli na covidových jednotkách, takže ti musí být první odměněni. A samozřejmě nemocnice dostanou v rámci kompenzační vyhlášky další peníze, které budou moci rozdělit i jiným zdravotníkům, ale to už se těžko hodnotí, řekněme, z ministerské kanceláře. To si myslím, že musí být na té dané nemocnici, která ví, jak který zdravotník byl zapojen v rámci krize, a peníze mu má vyplatit. Ale my v té vyhlášce počítáme primárně s těmi, kteří byli v první linii v rámci péče o covidové pacienty.

A není to trochu pozdě, když vyhláška začne platit 1. července a s koronavirovou krizí se tady potýkáme už několik měsíců?

Není, protože tam se počítá s tím, že jsou to odměny za březen, duben, květen. Stále ti pacienti jsou v nemocnicích. Když se podíváte na jiné resorty, třeba ministerstvo práce a sociálních věcí, tak tam také teprve teď byl vypsán dotační program. Takže zkrátka odměny budou vyplaceny, je to za to celé období a nemyslím si, že by to bylo nějak zásadně pozdě. A nehledě na to, že v řadě nemocnic, v těch státem zřizovaných, které měly přece jenom i největší počet pacientů, jako je právě třeba Nemocnice Na Bulovce, Homolka a podobně, odměny už minimálně částečně vyplaceny byly.

A jak to bude u krajských nemocnic?

Krajské nemocnice dostanou peníze právě v rámci té kompenzační vyhlášky, protože ty my nezřizujeme, nemůžeme tam dát ani žádný pokyn. Zřizují je kraje, ale musí je dostat právě z té vyhlášky od zdravotních pojišťoven a ta bude platit všeobecně pro všechny nemocnice, jestli to jsou státní nebo jsou krajské soukromé a další.

Sledujete, pane ministře, i pořad svého šéfa na Facebooku „Čau lidi“?

Občas ano, občas ne, podle času, ale nevím, jaký díl myslíte.

Myslím ten poslední, protože on tam říká: Lékaři, sestry, sanitáři a další zdravotníci budou odměněni 500 Kč za hodinu, kteří byli u covid pacienta na intenzivním lůžku. Mělo by to být asi 45 000 měsíčně navíc k platu, zdravotníci u covid pacienta na standardním lůžku dostanou 200 Kč za hodinu, sestry tam, kde byla nákaza, asi 40 000 měsíčně. To uvedl předseda vlády v neděli. Tak jestli můžete potvrdit, že to skutečně dostanou.

Ano, to je to, o čem jsem hovořil. Pan premiér vychází z té tzv. kompenzační vyhlášky, která kompenzuje celkově náklady spojené s nemocí covid-19, nejen pokud jde o nemocnice, ale i další segment, protože celé zdravotnictví bylo zasaženo, ale právě v té vyhlášce jsou tyto odměny. Těch 500 Kč na hodinu, 200 a tak dále jsou obsaženy a mají jít příslušným zdravotníkům. Takže s tím počítáme a to je ten celý princip, na kterém je to postaveno, že z veřejného zdravotního pojištění zdravotních pojišťoven budou tyto náklady spojené s covidovou krizí kompenzovány.

Vy chcete také posilovat hygienické stanice, kde krize ukázala, že je málo hygieniků a jejich průměrný věk se blíží k 60 letům. Kde chcete shánět kvalifikované pracovníky, je jich na trhu dostatek?

Upřímně řečeno, samozřejmě to není úplně jednoduché. Určitě tady jsou i absolventi některých škol, nejsou to vždy třeba lékaři, jsou to i nelékařští zdravotničtí pracovníci, kteří jsou specialisty v té oblasti ochrany veřejného zdraví. Ale určitě bychom jich potřebovali více, to je spíše otázka systémová, že bohužel tato oblast nebyla v minulosti tak atraktivní, nebylo tolik absolventů. Já i doufám v to, že teď s touto krizí a s tím, že tady vůbec čelíme takovéto obrovské pandemii, tak i tato oblast trošku bude mít vyšší atraktivitu a pro mladé lékaře nebo i nelékaře, kteří se rozhodnou studovat tento obor, bude zajímavá.

A jak je chcete, pane ministře, motivovat? Protože přece jen výše platu je u nich řádově nižší než u jiného lékaře?

To je přesně ono, to máte pravdu. My plánujeme zvýšit platové třídy, které jsou v rámci krajských hygienických stanic. Já jsem v tomto směru posílal dopis na paní ministryni Maláčovou, která má v gesci veškeré odměňování ve veřejné sféře, aby v těchto oborech byly ty třídy navýšeny. Musíme je samozřejmě odměnit tak, aby to bylo aspoň částečně konkurenceschopné s klinickou praxí pro mladého lékaře. Byť samozřejmě je trošku něco jiného, když člověk pak pracuje na krajské hygienické stanici, nebo v nemocnici, ale ten plat by se měl blížit aspoň nástupnímu platu třeba v nemocnici, což teď úplně tak není. Ale o to se teď snažíme, dostali jsme i nějaké peníze navíc ze státního rozpočtu na podporu právě hygienických stanic, takže musíme na tom pracovat. Je to věc, která tady bohužel nebyla úplně tak akcentována v minulosti, ale teď se ukazuje, že to je velmi důležité.

Na druhou stranu je také důležité, kdo bude hlavním hygienikem, řekněme, tzv. generálem proti covid-19. Můžete potvrdit, že se do výběrového řízení dostaly současná hlavní hygienička Jarmila Rážová a také Kvetoslava Kotrbová z Jihočeského kraje?

Toto potvrdit nemohu, protože celé řízení v tomto směru není takto veřejné. Je to řešeno podle služebního zákona, skutečně tyto informace nemohu sdělovat podle zákona, ale ten kandidát, až bude vybrán, tak bezesporu to budeme prezentovat a publikovat.

Druhou vlnu zvládneme už lépe

Když vidíte ta nová data, jak se vyvíjí v Česku epidemie, jak se na to díváte? Vy rád zpíváte, je vám teď do zpěvu, když to vidíte?

To je dobrý příměr, já si myslím, že situace je teď určitě lepší, než byla před několika měsíci nebo týdny. Myslím si, že už určitě není plošně problém s epidemií. Máme problémy lokání. Máme lokální ohniska, která vidíme stále na Karvinsku, kde bohužel stále ten počet případů roste, byť už to není tak razantní růst, ale z toho posledního testování, které teď bylo prováděno, ještě nějaké nárůsty jsou. Je teď určitý klastr v rámci Olomoucka, i Praha občas probublá určitými ohnisky, takže ten virus tady stále s námi je, musíme s tím pracovat. Ale obecně plošně ta situace je klidná. Jsou tady regiony nebo většina regionů, kde jsou nové přírůstky v řádu jednotek. To znamená, že v tomto směru to není něco, co by bylo nějak zásadně znepokojující.

Vy říkáte „koronavirus tady s námi bude“. Jak je Česko připraveno na případnou druhou vlnu, pokud ji vůbec očekáváte? Protože opozice například slovy předsedy Pirátů Ivana Bartoše vám vyčítala, že jste se nevěnovali dlouhodobějším řešením.

Opozice je teď obrovsky chytrá, ale my na tom pracujeme. Máme dané plány, které teď aktualizujeme. Takže není to tak, že bychom usnuli na vavřínech, naopak se připravujeme. Připravujeme se na základě té zkušenosti i z hlediska zvýšení zásob ochranných prostředků v rámci Správy státních hmotných rezerv, ale máme i projekt chytrá karanténa, je tady finanční podpora krajských hygienických stanic. To jsou všechno věci, které jsou důležité. A pracujeme na tom. Já věřím a jsem přesvědčen o tom, že pokud případně ta druhá vlna nastane, a to myslím, že dneska nikdo nedokáže říct, jestli ano, nebo ne, tak budeme bezesporu lépe připraveni, budeme vědět, jaké postupy udělat tak, aby byly co nejefektivnější. Protože je třeba si uvědomit, že tady nikdo před námi neměl takovou zkušenost. Byli jsme první, kdo čelil takové zkušenosti v moderní historii našeho státu, a samozřejmě každá zkušenost dává právě i nějakou lekci do budoucna. A myslím si, že jsme se ponaučili, takže já jsem přesvědčen o tom, že při druhé vlně budeme mnohem lépe připraveni.

Spory s Hamáčkem a Prymulou jsou jen výjimky

Už jste si vyříkal vaše spory s Romanem Prymulou?

Ano, my jsme spolu hovořili. A já tedy musím říci, že my jsme nikdy nějaké zásadní pracovní spory neměli.

On říkal, že se bojíte jeho popularity.

To právě spíše byly takové výroky. To je něco podobného jako s panem Hamáčkem, takové ty mediální výroky, které člověk úplně nechápe, z čeho vycházejí, protože to, jak to pan profesor Prymula popisoval, samozřejmě naprosto neodpovídalo skutečnosti.

Čím si, pane ministře, vysvětlujete, že jste často terčem těchto podle vás nepochopených mediálních výroků ze strany třeba pana Hamáčka nebo pana Prymuly?

A to bych neřekl často. Jenom říkám, že to jsou takové mediální výstupy, kdy nechápu, proč někteří lidé právě prezentují některé věci do médií, aniž by o tom se mnou hovořili. Ale to si nemyslím, že je často. To spíš teď jsou takové dva příklady, kdy se o tom bavíme. U pana profesora Prymuly jsme neměli žádné pracovní spory, my jsme spolu vycházeli po pracovní linii bez problémů, ale ty výroky, které on prezentoval, tak samozřejmě asi nebyly úplně slučitelné s tím, aby nadále mohl pracovat na ministerstvu zdravotnictví, ale jinak spolu žádné spory nemáme. Komunikujeme spolu a myslím si, že budeme komunikovat nadále, protože má svoji oblast, které se bude věnovat, a to bezesporu je spojeno i s resortem zdravotnictví do budoucna. Takže tady v tom směru není důvod si nic zásadního vyříkávat, spíše on se dal na nějakou jinou cestu a takto jsme se rozešli, řekl bych, velmi korektně.

A co podpora premiéra a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše, máte pocit, že ji máte?

Zatím ten pocit mám. Já si myslím, že se nemám úplně za co stydět po práci na ministerstvu zdravotnictví, nejen tedy v oblasti koronakrize, ale i předtím, více než 2 roky. A rád bych tu misi, kterou jsem tady začal, dokončil, protože máme ještě celou řadu věcí rozpracovaných. I po koronaviru bychom chtěli dokončit některé zákony, takže já doufám, že budu mít tu příležitost, a zatím podporu premiéra cítím.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené