Hlavní obsah

Slovenský datový analytik: V očkování je Česko o několik týdnů před námi

Foto: Unsplash

Ilustrační foto.

Reklama

17. 7. 6:30

Podle datového analytika Globsecu Martina Smatany Česku hrozí podobný scénář jako minulý rok – kvůli delta variantě, nedostatečnému očkování a říjnovým volbám. Hovoří i tom, jak se šíří delta Evropou a co čeká Česko v boji s ní.

Článek

Z pohledu celoevropských čísel, jak moc je delta varianta nebezpečná?

Vždy, když přijde nová varianta koronaviru, nějaký čas trvá, než se definuje, jaké má parametry. Je to tím, že každá země, ve které se varianta vyskytuje, má různá opatření, mnoho zemí má naočkováno velkou část populace, mnoho zemí zažilo druhou vlnu, což znamená, že tam je nějaká přirozená imunita. Proto je všechna data potřeba brát s akademickou rezervou, že se to ještě může změnit.

Zatím máme primárně data z Izraele, Anglie a Skotska, což jsou studie, které byly publikované v magazínu Lancet. Z těch víme, že je oproti alfa variantě, tedy bývalé britské mutaci, o čtyřicet až šedesát procent agresivnější. To znamená, že reprodukční číslo dosahuje hodnoty pět až osm, střední hodnota je šest. Jenom pro ilustraci, původní wuchanská mutace měla hodnotu 2,4, což znamenalo, že jeden člověk nakazil „dvě celé čtyři člověka“, teď už jeden pozitivní nakazí dalších šest lidí. Co se týče hospitalizace, ze skotských dat vyplývá, že je až dvojnásobně větší pravděpodobnost, že člověk skončí v nemocnici, a z pohledu úmrtnosti zatím nevíme, jestli je horší, nebo lepší, protože k tomu nemáme data. Ale zatím to vypadá, že je na tom podobně jako alfa.

A když je nakažlivější, způsobuje i více úmrtí?

Pokud se virus šíři o padesát procent rychleji, nebo by měl o padesát procent vyšší smrtnost, tak vyšší smrtnost nezpůsobí tak vysoké počty úmrtí, jako kdyby se rychleji šířil. Adam Kucharski z London School of Hygien and Tropical Medicine, popularizátor a epidemiolog z Londýna, používá jeden pěkný příklad na pochopení: pokud máte deset tisíc nakažených, při reprodukčním čísle 1,1 a smrtnosti 0,8 %, vám do měsíce zemře 130 lidí. Pokud byste o padesát procent navýšili smrtnost, do měsíce vám zemře přibližně dvě stě lidí. Pokud byste o padesát procent navýšili reprodukční číslo virusu, což se stalo právě u delty, tak vám zemře téměř 1000 lidí. Tohle je klíčové vědět při delta variantě.

Fungují proti ní vakcíny?

Vidíme, že se bohužel snižuje efektivita u některých vakcín. U mRNA vakcín se u delty čekalo, že bude bránit symptomatickému projevu na úrovni nějakých 90 procent, z britských dat vyplývá, že to je někde okolo osmdesáti procent. U vektorových vakcín je to jenom kolem šedesáti procent. Z izraelských dat vyplývá ještě menší účinnost, mRNA podle izraelských údajů brání jenom na šedesát procent. S ohledem na klíčový parametr, tedy ochranu před hospitalizací, se ale ze všech dostupných dat drží hodně vysoko. Pohybuje se mezi 92 až 95 procenty a ochrana před úmrtím bude ještě vyšší, zatím se neví přesně, ale je to kolem 99 procent. Tohle potvrzují i data ze Spojených států, kde udělali analýzu všech úmrtí za květen a 99,2 procent ze všech úmrtí byli neočkovaní pacienti. Můžeme tedy říct, že i když je virus agresivnější a horší, pokud jste naočkovaný dvěma dávkami, jste před ním téměř v bezpečí.

Martin Smatana (31 let)

Foto: Globsec

Martin Smatana

Studoval v anglickém Oxfordu a na londýnské Imperial College, kde vystudoval zdravotnický management. Nejdřív působil v tamním zdravotnickém institutu jako analytik, mezi lety 2012 až 2014 působil jako hlavní analytik Středočeského kraje pro 11 nemocnic. Od roku 2016 do loňského léta působil jako šéf Institutu zdravotní politiky na Slovensku (poradní orgán ministerstva pro zdravotnický výzkum). Aktuálně působí jako datový analytik v organizaci zaměřující se na bezpečnostní témata Globsec.

Česko je lépe proočkováno než Slovensko

Většina lidí v Česku zatím dostala jen jednu dávku, musejí se tedy nadále obávat nakažení deltou?

Z dat vidíme, že před horším průběhem ochrání i jedna dávka, ale zároveň je jasná i důležitost druhé dávky pro vytvoření dostatečné imunity. Proto například vědci v Anglii minulý týden dostali povolení k přípravě třetí dávky vakcíny, kterou by se přeočkovalo v září. To se však bude týkat jenom lidí v rizikových skupinách, pracovníků ve zdravotnické a sociální sféře a lidí s oslabenou imunitou. Tohle právě souvisí s tím, že delta požaduje mnohem vyšší úroveň protilátek, abychom byli plně chránění. Tedy, i po první dávce je člověk nějak chráněn, ale aby tam byla ta procenta, o kterých jsem mluvil, je potřebná i druhá dávka.

V Česku platí aktuálně pravidlo, že pokud jsme 14 dní po druhé dávce, jsme oficiálně bezinfekční a nemusíme se testovat při návštěvě barů a podobně. Je to opravdu takhle správně?

Nejlepší je podívat se opět do zemí, kde to již takto nastavené mají. Ve Velké Británii tenhle týden oznámili, že 19. července všechno uvolní a vrátí se do „normálu“. Jejich státní tajemník oznámil, že, cituji, „očkování vytvořilo bariéru, ochrannou zeď před letní vlnou“, nazval to přesně protective wall. Z jejich dat vyplývá, že člověk se nakazit může, například za neděli měli přes 34 tisíc případů, ale jenom méně než třicet úmrtí. V druhé vlně, kdy měli podobný počet případů a podobný tvar křivky, šlo až o 430 úmrtí. Tím se dostáváme do úplně jiného světa, reálně se covid po dvoudávkovém očkování opravdu stává tou bájnou chřipečkou, kterou jej dříve dehonestovali. Když se ale podíváme například do Ruska, Jihoafrické republiky nebo Tuniska, kde tolik naočkovaných není a rovněž mají nastupující vlnu delty, tak je zřejmé, že mají problém. Třeba Jihoafrická republika má oběma dávkami naočkovaná méně než tři procenta obyvatel, minulý týden měli jenom procento. Za poslední měsíc zažili čtyřnásobný nárůst případů, před týdnem spustili lockdown, a jejich počet úmrtí téměř dosahuje nových rekordů. Rusko je na tom podobně, zažívají nejvíce denních úmrtí, více než měli na vrcholu druhé vlny. Naočkovaných oběma dávkami je tam aktuálně kolem dvanácti procent lidí. Ukazuje se, že čím větší naočkování oběma dávkami, tím lépe země zvládá onemocnění.

Když se podíváme, jak se šíři delta v Anglii, jsou to nenaočkování mladí lidé a ve většině případů mají slabší průběh. To ale neznamená, že by se mladí neměli naočkovat, protože i u nich se může vytvořit long covid, různé postcovidové syndromy, jenom zkrátka nekončí tak často v nemocnici a neumírají.

Když jste mluvili o struktuře proočkovanosti, můžete porovnat, jak je na tom Česko s porovnáním s jinými zeměmi?

Všeobecně vzato, Slovensko, Litva, Lotyšsko, Bulharsko a Rumunsko jsou na tom nejhůř z Evropské unie. Když se podíváme na Slovensko a spočítáme naočkované aspoň jednou dávkou ve skupinách 50 plus, tak ve skupině od 50 až 59 let je to přibližně 50 procent naočkovaných, ve skupině 60 až 69 let je to přibližně 60 procent, ve skupině 70 až 79 let je to o něco méně než 70 procent a ve skupině 80 až 89 let je to znovu 50 procent. Celkově je 850 tisíc lidí nenaočkovaných v kritické skupině, a pokud by přišla velká vlna a umírali by stejně jako v zimě, máme přibližně 42 tisíc mrtvých. Když se podíváme na Česko, jste na tom o něco lépe. Ve skupině 70 plus máte naočkováno přes 80 procent, skupinu 60 až 69 let máte naočkovanou nad 70 procent, skupina 50 až 59 let je naočkovaná nad 60 procent. V porovnaní s Belgií, Rakouskem nebo severskými zeměmi je to stále málo. Tam dosahují v těchto věkových kategoriích 90 procent, stejně jako Anglie. Ale 80 procent je už slušné číslo. Takže my na Slovensku očekáváme, že pokud bychom měli stejný počet případů jako vy, bude umírat více lidí.

Pozor na bludy o deltě

Ve veřejném prostoru se objevují informace o tom, že varianta delta koronaviru není nebezpečná, protože je u ní nižší riziko hospitalizace. Je to ale naopak. Výzkum ukazuje, že varianta má více než dvakrát vyšší riziko hospitalizace ve srovnání s variantou alfa (britskou).

Stejně tak tvrzení, že kontrola lidí při cestování nemá vůbec žádný význam pro šíření viru, z britských dat nevyplývá a naopak je vidět, že varianta delta měla ve Velké Británii nejdříve zvýšenou prevalenci mezi lidmi, kteří přicestovali ze zahraničí (Figure 8 zmíněné studie).

Není také pravda, že smrtnost je dvacetkrát nižší než u zmíněné alfa varianty. Tvrzení, že pokud by tu delta varianta byla od začátku epidemie, tak by zemřelo dvacetkrát méně lidí, je však zavádějící, protože v době propuknutí delta varianty už byla významná část zranitelného britského obyvatelstva očkována.

Můžeme tedy říct, že jsme na tom dobře? Nemusíme se až tolik obávat delta varianty?

To bych neřekl. Na zmíněné země se ještě stále nedotahujete. Ale jste na tom lépe než my, tedy při podobné vlně byste měli méně hospitalizovaných a mrtvých, ale stále víc než třeba v Anglii nebo v Portugalsku. Ale zaznamenal jsem vašeho premiéra Babiše, jak propaguje očkování, rozdává Steam kupóny a nevím co všechno, tak ta aktivita, kampaň nebo vůle očkovat je u vás výrazně vyšší než u nás. I když se i naše ministerstvo zdravotnictví hodně snaží a dohání několik měsíců zanedbaných příprav.

Takže Česko je několik měsíců před Slovenskem, co se týče očkování?

Pár týdnů určitě.

Vy jste to už trochu načrtl, ale viděli jsme nástup delty v Indii, kde způsobila v podstatě humanitární katastrofu. Viděli jsme nástup delty v Rusku, kde museli zatáhnout „ruční brzdu“ a zavést povinné očkování. A viděli jsme nástup delty v Británii, kde nezpůsobila téměř nic. Tyhle rozdíly mezi zeměmi způsobilo jenom očkování, nebo je tam ještě něco jiného, co nevidíme na první pohled?

Pravdou je, že nemůžeme porovnávat zdravotnické systémy v jednotlivých zemích. Ačkoliv se nepoužívá často jako příklad, Národní zdravotní služba v Británii je extrémně vyspělá, dobře dimenzovaná a Velká Británie je bohatá země se vším, co k tomu patří. Z dat však vidíme, že očkování zabírá a chrání lidi a ukazuje se jako klíčový faktor. Tedy i když hledáme další faktory, vždy se vracíme k očkování. Británie a Kanada jsou lídři v očkování a čísla mají moc pěkná. Podobně je na tom Portugalsko, kde se to rovněž šíří mezi mladými a počty úmrtí nenarůstají, respektive minimálně. Tenhle trend se dá pozorovat jenom v zemích, kterým se podařilo přeočkovat rizikové skupiny.

Dalo by se odhadnout podle vývoje v ostatních zemích, co nás v nejbližších týdnech a měsících čeká?

Těžko se mi teď něco predikuje, protože v porovnání se Slovenskem, má Česko už dnes prevalenci delta varianty na hranici padesáti procent. Údaje jsou k dispozici na stránce Gisaid, která sbírá údaje ze sekvenací z celého světa. To může být způsobené i tím, že Praha je velká turistická destinace pro turisty z Ruska a podobně. Slovensko je zatím stále někde kolem dvaceti procent. U nás to potrvá trochu déle, máme i přísnější kontroly na hranicích, což znamená, že by se to nemělo rozšířit ve velkém, pokud tu nebude nějaká superšiřitelská akce. Masivnější rozšíření hrozí až ve chvíli, kdy se děti vrátí do škol, bude chladněji a lidé budou více v interiérech. U vás to vypadá, že se delta začala šířit trochu dřív, ale těžko se předpovídá, jestli nastane násobení počtu případů, jako to zažili v Anglii nebo Portugalsku. Přiznám se, že nevím, jak jste zachytili ty případy, protože na Slovensku byly zatím zachyceny případy na hranicích, okamžitě karantenizované, vytrasované kontakty a podobně, a jenom pár jednotek případů neví, kde se nakazili. U nás se tedy zatím nedá mluvit o komunitním šíření.

Komunitní šíření delty zatím máme potvrzené v desítkách případů.

Lze všeobecně hovořit o optimistickém modelu, že se to víc rozšíří v září, kdy půjdou děti do škol a pesimistický, že tady bude superšiřitelská akce, jako jsou svatby, koncerty nebo něco podobné. U nás na Slovensku jsme měli nepopulární opatření na hranicích, což chápu tak, že jsme si koupili čas, abychom dohnali v očkování alespoň vás.

Vakcíny jsou účinné

Už jste mluvil o třetích dávkách očkování. Poslední informace říkají, že tyto vakcíny budou jiné a složením budou reagovat na dosavadní i na možné budoucí mutace a varianty. Můžete říct z pohledu dat o mutacích koronaviru, jestli umíme vůbec takovou vakcínu vytvořit a jestli bude úspěšná vůči všem mutacím?

Byla by to z mé strany také tipovačka, protože nevíme úplně, co ještě přijde. Zatím se však ukazuje, že vůči všem mutacím byly vakcíny účinné. Doočkování třetí dávkou, jak jsem říkal, je zatím ohlášené jen pro rizikové skupiny, kritickou infrastrukturu, kterou musíme stoprocentně chránit, nebo pro ty, kdo mají slabou imunitu a nemohou se tedy dostatečně ochránit sami. Rovněž víme od výrobců mRNA vakcín, že pokud by to bylo potřeba, umějí poměrně rychle upravit vakcínu s ohledem na nové mutace. Tenhle proces mají dostatečně zvládnutý a nebude to tedy práce na měsíce, nýbrž na týdny. Zatím to vidím optimisticky.

Delta – co o ní víme?

Delta je nejrychleji se šířící známou variantou viru SARS-CoV-2. Zjistili to vědci ve Velké Británii, kde se rychle stala dominantní. Kromě toho vykazuje odolnost vůči protilátkám, a to jak po prodělání nemoci, tak po vakcinaci. Poprvé ji zjistili v Indii v prosinci 2020 a koncem března letošního roku představovala v sekvenacích zhruba polovinu nálezů. Během dubna se delta dostala také do České republiky, ta zatím hlásí nízké desítky případů.

Chtěl bych se zeptat i na různé typy vakcín a jejich účinnost vůči deltě. Jaká vakcína je nejlepší a jak je na tom třeba Sputnik V, který je velkým tématem už několik měsíců na Slovensku?

K Sputniku data nejsou. Nevíme nic, ani co se týče účinnosti vůči deltě ani alfě. Existuje studie v Lancetu, na kterou se mnozí odvolávají. Tam to v rámci jedné klinické studie vypadalo velmi nadějně. Ale jak se chová při mutacích, to nevíme, nemáme kvalitně datově a analyticky ověřené parametry.

Podívejme se tedy alespoň na to, co je k dispozici. AstraZeneca byla celkově vnímána docela negativně jak v Česku, tak i na Slovensku, některé státy přestaly její Vaxzevriou očkovat úplně. Na druhou stranu, ve Velké Británii mají dobrou situaci kvůli proočkovanosti a tam je většina lidí naočkována právě touhle vakcínou. Jak to tedy je s její účinností, i s účinností Comirnaty od Pfizer/BioNTech, vůči delta variantě?

Z Anglie a Skotska tyhle vakcíny vycházejí velice pozitivně. Co se týče klíčového parametru, tedy ochrany před hospitalizací, AstraZeneca má účinnost 92 procent, Pfizer/BioNTech 96 procent. Při alfa variantě šlo o podobná čísla. Co se týče ochrany vůči symptomatickému průběhu, tady zaznamenali velký pokles. Při původní alfa variantě měl Pfizer účinnost 92 procent, při deltě je to jenom 83 procent. AstraZeneca klesla z 81 procent až na 61. V. Izraelských datech Pfizer klesl ještě víc, při deltě je to ochrana kolem 63 procent. Tady je však jeden důležitý problém, musíme sledovat, kdo byl zařazen do kohorty. Takový pokles mohl totiž být způsoben třeba jedním ohniskem. Nebo faktem, že země očkovala nikoliv podle věku, ale podle nejtěžších diagnóz.

Takže to, že teď máme v Česku málo lidí v nemocnicích, konkrétně jsou to nízké desítky pacientů s lehčím nebo středním průběhem a v nižších věkových kategoriích, je právě díky vyšší proočkovanosti Comirnaty vakcínou?

Nejste na tom až tak dobře jako třeba Británie, ale velkou část rizikové populace máte naočkovanou. Jste velice blízko tomu, jak by to optimálně mělo vypadat. Když jsem zmiňoval reprodukční číslo, to je také důležité pro odhad nutnosti procentuální proočkovanosti rizikové populace, aby byla vytvořena kolektivní imunita. Vím, že koncept kolektivní imunity je jenom teoretický, protože jsme globalizovaný svět, ale například při wuchanské mutaci, která měla reprodukční číslo 2,4, stačilo přibližně 60 až 65 procent lidí. Při deltě se počítá s číslem mezi 80 až 85 procenty. To znamená, že pokud se tohoto čísla nedosáhne v rizikových skupinách, nebudou vůbec chráněné.

Můžeme již přesto říci, že se už nemusíme bát přeplněných nemocnic, umírání starších lidí, nebo alespoň, že k tomu směrujeme?

Jak jsem říkal, stále vám chybí naočkovat tisíce lidí v rizikových skupinách, abyste mohli být úplně klidní. Zároveň máte také vysoké regionální rozdíly, podobně jako my třeba mezi Bratislavou a Oravou. Což může způsobit to, že některé regiony budou mít mnohem vyšší úmrtnost. Na Slovensku jsme měli úmrtnost ve skupině 80 plus na úrovni přibližně 35 procent. A když se podíváme na nenaočkované, stále tam máme tisíce lidí, kteří jsou ohroženi covidem. Všeobecně vzato, pokud nebude naočkovanost na potřebné úrovni, vždy necháváme potenciálně stovky až tisíce lidí napospas osudu. Je to pesimistický scénář, ale matematika nelže.

Hrozí populistické rozvolňování před volbami

Podívejme se ještě na aktuální dění ve světě a začneme turismem. Je opravdu bezpečné teď cestovat na dovolenou v rámci Evropy, nebo třeba i dál do světa?

Opakovaně jsem se vyjadřoval, že bych určitě nikam necestoval, pokud bych nebyl plně naočkovaný. Je však nutné uvést, že jsou země, které jsou na tom lépe než my, jsou také země, které jsou na tom hůře. Jsou země, kde po návratu musíte absolvovat test a podobně. Jsou tady různá hygienická, epidemiologická a cestovatelská pravidla. Pokud jste plně naočkovaní, můžete cestovat poměrně bezpečně, pokud dodržujete jistá pravidla. Existují také některé bezpečné země, kde by trávení dovolené mělo být bez rizika. Já bych ale přesto cestoval jenom po vlasti. Generalizuje se to ale těžko, vidíme třeba Portugalsko a Španělsko, kde rostou počty případů, šíří se to mezi mladými lidmi a jsou to turistické destinace. Rozšířilo se to sem primárně z Anglie, kde byla delta přítomná, a přesto cestovali ve velkém. A tak se to může šířit i dál, mohlo k tomu přispět i právě skončené fotbalové Euro. Pokud jste se díval na záběry z italských nebo anglických ulic, tak to byly krásné superšiřitelské akce.

Na Euro jsem se chtěl zeptat taky. Viděli jsme třeba přeplněný stadion v Maďarsku, oslavy v ulicích měst a podobně. Hrozí nám ještě prudký nárůst případů po skončení fotbalového šampionátu?

Musíme s tím počítat, i když třeba zápas maďarské reprezentace proti Portugalsku, kdy pustili na zápas plný počet diváků, se odehrál před dvěma či třemi týdny a zatím jsme větší nárůst nezaznamenali. Je to hrozně individuální, to, jak se virus šíří, závisí hodně na tom, jak se lidé chovají. Kdo má negativní test anebo je očkovaný, nebo covid přednedávnem překonal – tohle se dá oklamat na sto způsobů, jako vidíme na případě Nizozemska a jeho nočních klubů. Tedy to, jestli se z fotbalového zápasu nebo jiné masové akce stane superšiřitelská, hodně závisí na tom, jestli lidé přistupují k pravidlům zodpovědně. Proto je těžké říct, jestli nějaká ohniska budou, nebo ne. Všeobecně vzato za rizikové akce můžeme považovat takové, kdy se lidé shlukují, chovají se nezodpovědně, často je přítomen alkohol. Třeba první vlna se rozšířila i kvůli zápasu italské Atalanty Bergamo a španělské Valencie. Ale co bylo třeba na nedělním finále ve Wembley, to nevíme. Víme, že se vyžadovalo dodržení přísných pravidel, ale jestli to tak bylo doopravdy, to ještě uvidíme.

Pojďme tedy na to, co umíme predikovat, a to je připravenost zdravotnictví. Co je potřeba zavést nebo uhlídat, abychom předešli dalšímu přeplnění zdravotnictví?

Jednoduše to, co jsme měli, ale i neměli zároveň: jasná pravidla, která se dodržují a nemění každou chvíli. Váš semafor se měnil a ohýbal a nedodržoval, stejně je na tom i ten náš, který je z jara a stále se neaktualizoval. Nereflektuje delta variantu, nedodržují se ani opatření, která z něho vyplývají. Pokud se jasně nastaví, jak se chovat v případě zvýšení počtu případů, a to již se zřetelem na to, jak agresivní delta je, a pokud se vyvarujeme impulzivních rozhodnutí i a politických, mohlo by to fungovat. Pokud se nemýlím, v Česku se blíží volby. Každá země, která měla v době pandemie volby, a uvolňovaly se kvůli nim opatření, zažila vlny. Například v Polsku byly minulé léto prezidentské volby, před volbami uvolnili opatření, aby to bylo pro lidi pěkné, a následně měli další vlnu mnohem větší než okolní země. Takže se trochu bojím, co se u vás stane, jelikož vás, jak už jsem říkal, čekají parlamentní volby na podzim.

Počátkem října.

Přesně. Jak jsem říkal, očekávám nárůst případů po návratu dětí do škol, takhle se to šířilo v Německu i v Anglii, protože děti se těžko očkují. Bojím se tedy, že před volbami vám začnou růst případy, politicky se upustí od přísných opatření nebo od semaforu a začnou se dělat populistické kroky, které přidají několik hlasů, ale způsobí silnější vlnu, která by jinak nemusela být.

Tohle se ale stalo i vloni. Lidé byli na zahraničních dovolených, následně šly děti do školy, přičemž se tehdejší, a vlastně i aktuální, ministr zdravotnictví neshodl s premiérem, který nechtěl roušky ve školách, začaly stoupat případy, v říjnu byly volby, od opatření se upustilo, a pak přišel prudký růst případů. Máme se tedy obávat stejného scénáře?

Pokud se neřekne, že třeba aktualizovaný PES nebude striktně platit bez zásahů, tak to bude velmi podobné. Potřebujete opatření přizpůsobit a aktualizovat na deltu. U vás i u nás problémy začaly, když se neposlouchalo epidemiologické konzilium, vstupovalo se náhodně do opatření, čímž se vytvořil chaos. Lidé pak nedodržovali opatření a zbytečně se prodlužovala vlna až v podstatě do května letošního roku.

A kromě jasných pravidel, jsou ještě nějaká opatření, která ve sledovaných zemích napomáhala k lepšímu zvládnutí delta varianty?

Očkování. Anebo lockdown, zavřít zemi a všechno kontrolovat. Poté je možné otevřít hranice a důsledně kontrolovat všechny přijíždějící, avšak tohle funguje jenom na ostrovech jako Nový Zéland nebo Singapur. Ale lidé budou mít vždy potřebu odrbávat pravidla, protože se necítí nemocně, tak si nedávají pozor. A pokud nechceme znovu tvrdé lockdowny, jediná možnost je fakt očkovat.

Ještě si počkejme na výsledky „experimentu“ v Británii, kde 19. července otevřou všechno. Čekají, že jim denní počet případů naroste na sto tisíc a že jim bude umírat denně při nejhorším sto až dvě stě lidí. Takovým způsobem si promoří populaci, Boris Johnson byl fanouškem promoření již od první vlny. Tohle je, řekněme, oficiální strategie britské vlády.

A je tohle aplikovatelné i v našich podmínkách?

Ano, je.

Promoření je politicky neprodejné, Babiš loterii vymyslel dobře

Když říkáte, že máme tři možnosti, lockdowny, očkování nebo promoření, pro někoho jsou to hrozná slova, z politického hlediska. Umíte si představit třeba českou vládu, že by nařídila povinné očkování proti covidu, nebo by řekla, že všechno uvolníme, ale budou nám tady umírat lidé?

Takhle, i v Británii se na to dívají tak, že ideální by bylo nemít ani jednoho mrtvého, ale vědí, že to není možné. Proto raději, než by zavedli další lockdown, který by stál stovky milionů liber denně a měl by dopad na sociální životy a zdraví lidí, tak si řekli, že ochrání rizikové skupiny očkováním. Stále tam očkují masivně a budou v tom pokračovat nadále. Lidé budou žít relativně normálně.

Kdybychom měli podobná čísla očkování jako oni, pak si umím představit, že by to prošlo i tady. Protože jeden ze silných argumentů vůči lockdownu bylo, že ničíme malé a střední podnikatele. Že lidé živoří, množí se mentální onemocnění, ekonomicky se vracíme o několik let zpátky. Jednoduše, být v dlouhém a pak i zbytečném lockdownu má mnohem větší dopady. Nechci říct, že obětovat pár lidí je v pořádku, to v žádném případě, ale pokud jsou natolik ochráněny rizikové skupiny, onemocnění je možné držet na uzdě. Hlavně je to úplně pragmatický, racionální a věřím, že dřív nebo později i ověřený přístup.

Vzhledem k tomu, jak znáte naše středoevropské populistické vlády, je možné tohle politicky prodat občanům?

Ne, samozřejmě, že ne. Pokud by někdo chtěl zavést povinné očkování, najde se jiný, kdo bude proti. Jsme v takovém zvláštním populistickém kruhu. Cokoliv se navrhne, ať je to jakkoliv dobré, nebo špatné, vše stejně kritizuje. Zvláštní je v tomhle kontextu Maďarsko, kde i opozice, extremisté i populisté jsou naočkování. Ohlásili také povinné očkování pro zdravotníky.

Hypotetická otázka: co je tedy zvládnutelné?

Biden si v Americe kromě stanovení nejdříve sto a pak dvou set milionů naočkovaných dávek nechal udělat i socio-behaviorální průzkum, kde se zjistilo, že každý má nějaké jiné obavy z očkování, jiné motivace k očkování a podobně. Tohle se následně snažili marketingově uchopit a vytvořili podle toho i benefity, aby každá skupina byla co nejvíce přesvědčena. Takovou studii jsem u nás neviděl, takže vám neumím říct, co by se mělo dělat. Nejhorší je, že teď v Česku i na Slovensku, nemáme problémy, nemáme případy, máme uvolněná opatření, a tak lidé ztrácejí pocit, že se musejí chránit proti covidu. Myslí si, že už je pryč. A máme také tendenci, jako národy, strašně rychle zapomínat. A zároveň nemáme ani výraznější benefity z očkování, protože všechno můžeme dělat simultánně i bez něho. Na Slovensku jsme třeba neměli donedávna žádnou marketingovou kampaň, neměli jsme všechny očkovací kanály, třeba praktičtí lékaři mohou očkovat jenom pár dní, neočkovali jsme ve fabrikách, to se teď bude spouštět. Mnoho věcí doháníme. Ale musíme zapracovat i na motivacích k očkování, zatím je to jen na interní motivaci člověka.

Takže, pokud rozvinu vaši teorii, to, co udělal Babiš počátkem týdne, že spustil masivní očkování pro všechny a loterii o iPhony, je dobrý tah?

Ano, je to super věc. Cílí to na mladé, kde aktuálně potřebujete očkovat nejvíce. Zároveň, mnoho lidí si nemůže jen tak dovolit zarezervovat si nějaký termín, odejít z práce nebo ze školy, potřebovali zorganizovat děti, partnery, psa, cokoliv. Rovněž mnoho lidí z ničeho nic zjistilo, že má volný program a chtělo by se tedy jít naočkovat, ale nemohlo. I u nás na Slovensku se přistoupilo k tomu, že některé kraje v některých dnech očkují bez termínu. To, co se udělalo u vás, je jenom dobré, protože to přibližuje očkování lidem, a to je klíčové. No a ta motivace loterií, viděl jsem ekonomické propočty a dává to velký smysl. Tedy utratit pár milionů korun, pokud to zabezpečí, že další vlna bude slabší nebo nepřijde vůbec. V podstatě se u vás dělá to, co se osvědčilo v jiných zemích. Takové loterie existují od Spojených států až po Rusko. V Moskvě se třeba každý týden hraje o pět aut.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované