Hlavní obsah

Sociální demokracie jako ohrožený druh. Může přesto vyhrát příští volby?

Foto: cssd.cz

Předseda ČSSD Jan Hamáček má za sebou těžký rok. A ten těžší ho čeká.

Reklama

Jaké jsou možnosti někdejší dominantní strany v krajských volbách 2020? A přežije sociální demokracie ve Sněmovně rok 2021?

Článek

I když sociální demokracie platila letos za největšího politického otloukánka, prohrála volby do Evropského parlamentu a ještě víc se rozhádala v debatách o setrvání ve vládě s Andrejem Babišem, nemusí pro ni napřesrok test v podobě krajských voleb dopadnout jako propadák.

Naděje pro stranu, která neuspěla už v několika po sobě jdoucích volbách, tu je.

Průzkumy volebních preferencí sice zatím dávají v základních číslech i varování, že ve sněmovních volbách 2021 by vládní stranu mohl potkat i pád mimo Sněmovnu (tj. že ČSSD nedostane ani 5 procent hlasů), avšak podrobnější pohled tak pesimistický není.

„Neviděl bych to tak, že ČSSD je úplně bez šance, bude záležet, jaké lidi v krajích nasadí a jak si dokáže vše vykomunikovat s voliči,“ říká Jaroslav Horníček z agentury Median.

Uspět v krajských volbách 2020 je pro ČSSD důležité. Částečně by to uklidnilo vášně v regionálních stranických buňkách – prohra by naopak vedla k eskalaci útoků na stranické vedení. Úspěch by také zlepšil obraz u voličů, kteří neztratili víru, že jejich hlas 2021 nemusí za další rok ve sněmovních volbách nutně propadnout.

Median disponuje daty o situaci v jednotlivých krajích, kdy z opakujících se měsíčních průzkumů politických preferencí dal za první pololetí částečný obrázek, jak to s menší vládní stranou vypadá.

I když tato data mají to úskalí, že se Median ptá na rozhodování ve sněmovních volbách (a v krajských se lidé přece jen rozhodují jinak), ze zjištění v první polovině roku 2019 vychází, že ve dvou krajích – Moravskoslezském a Ústeckém, má sociální demokracie možnost dosáhnout i na dvouciferný výsledek.

Ve čtyřech krajích – ve Středočeském, Karlovarském, Vysočině a Plzni – by socialisté podle dat mohli skončit nad celostátním průměrem ze sněmovních voleb v roce 2017 (tehdy získali 7,27 procenta). Na Pardubicku a v jižních Čechách pak může ČSSD tuto hranici atakovat. Ve zbývajících regionech se strana pohybuje na hranici volitelnosti, tedy kolem pěti procent.

Na severní Moravě se podle zmíněných průzkumů vyslovilo pro ČSSD 11,5 procenta respondentů a v severních Čechách 10,52 procenta.

V předchozích krajských volbách v roce 2016 přitom výsledek nebyl až tak odlišný. V Moravskoslezském kraji pod vedením hejtmana Miroslava Nováka získala ČSSD 16,66 procenta hlasů a zůstala v opozici. Na Ústecku v čele s Jaroslavem Foldynou dosáhli socialisté na podporu 11,9 procenta, která jim však stačila na to, aby zůstali ve vedení hejtmanství.

Ve sněmovních volbách v roce 2017 zde byla podpora menší, na severu Moravy to bylo 8,83 a v severních Čechách 6,61 procenta.

V Ústeckém kraji socialisté teprve kandidátku skládají, hledají lídra i způsob, jak vlastně kandidovat. Tedy jestli pod jasnou stranickou značkou, nebo najít někoho mimo partaj a postavit kandidátku koaliční. Důvody jsou hned dva – zdejší sociální demokraté ostřelují celostátní vedení kvůli vládě s Andrejem Babišem a tvrdí, že se straně nedaří právě kvůli spojenectví s trestně stíhaným miliardářem. „Ve velkých městech máme díky minulosti dosti poškozený kredit,” přidává další důvod krajský šéf Miroslav Andrt.

Na severní Moravě je již jasné, že se zdejší straníci rozhodli vsadit na zavedenou značku a co se týče sestavení kandidátky hrát vabank. Nejprve odstřihli část ostravské sociální demokracie, kterou zbytek kraje bral jako problémovou, a pro jistotu se zbavili všech, kteří se jen dostali do podezření, že by s nechtěnými členy sympatizovali.

Do čela kandidátky pak přivedli někdejšího volebně úspěšného ostravského primátora Petra Kajnara, jenž se před lety s ČSSD rozhádal, a obklopili ho úspěšnými lídry z loňských komunálních voleb, kteří dokážou ve svých městech „udělat” až dvacetiprocentní výsledek.

Hranici 7,27 procenta z posledních voleb do Sněmovny pak v preferencích přeskočily kraje Karlovarský (9,09%), Středočeský (9,09%), Plzeňský (8,14%) a Vysočina (8,47%).

V případě Vysočiny to zas velké překvapení není, zdejší hejtman a poslanec Jiří Běhounek si tu drží dlouhodobě konstantní vliv. Kandidovat bude i napřesrok.

Středočeský a Karlovarský kraj spojuje (vedle naměřené podpory 9,09 procenta), že jejich lidnatější části tradičně volí pravici. Na Karlovarsku to je jediné velké město Karlovy Vary (mimochodem zde ČSSD vypadla ze zastupitelstva), ve středních Čechách pak okruh kolem Prahy, kde ale bydlí čtvrtina voličů a který kopíruje chování pražských voličů.

Oba kraje mají i své „oranžové kouty“, ale ve srovnání s Karlovarskem (kde se podařilo udržet základnu na Sokolovsku), Středočeši své někdejší bašty podle čísel ztrácejí. Příkladem může být Kladno nebo Příbram, kde se sociální demokracie nedostala v roce 2018 do zastupitelstva, nebo Čáslav, kde z téměř padesátiprocentní podpory zůstalo 28,39 procenta.

Na Karlovarsku se lídr pro krajské volby zatím hledá, Středočechy pravděpodobně povede Robin Povšík, který pochází ze škodovácké odborářské rodiny.

Teprve v březnu pak bude jasné, kdo nahradí v čele kandidátky na Plzeňsku výrazného hejtmana Josefa Bernarda, který už kvůli sporům uvnitř strany za sociální demokracii kandidovat nebude vůbec. ČSSD může situaci navíc zkomplikovat to, že Bernard bude kandidovat na jiné kandidátce, což dosud není vyloučeno.

Výjimečná situace je pak pro sociální demokraty v Jihočeském a také v Pardubickém kraji.

Na první pohled stejná strategie – tedy upozadit v kampani značku ČSSD – se zde vyvinula rozdílně. Pardubický hejtman za ČSSD Martin Netolický hned po poslední prohře v evropských volbách oznámil, že nemíní čekat na další pád a vytvoří vlastní projekt, na kterém bude ČSSD participovat. Na jihu Čech pak v částečném utajení nechal někdejší místopředseda strany Jiří Zimola zaregistroval svou ústupovou variantu – hnutí Změna 2020.

Zatímco Netolický už představil i svou kandidátku s názvem 3PK a zdá se, že ostatní členové jsou s touto cestou srozuměni, na jihu Čech vypukla panika, do jaké míry chce Zimola straně uškodit. Věc dokonce zmobilizovala současnou hejtmanku Ivanu Stráskou, která původně uvažovala o politickém důchodu. Místo toho směřuje opět do čela kandidátky.

Kolem pěti procent osciluje podpora sociální demokracie ve zbytku republiky.

Mezi kraji na chvostu se ale nečekaně objevuje jižní Morava, která v minulosti patřila ke stěžejním regionům sociální demokracie. V kraji někdejších hlavních tváří ČSSD jako byl Bohuslav Sobotka, Zdeněk Škromach, Jeroným Tejc, Michal Hašek nebo současný druhý muž strany Roman Onderka agentura Median zjistila podporu jen 4,84 procenta, tedy nejnižší hodnotu v rámci regionů vůbec.

Z uvedené „velké pětky” ve vysoké politice zůstal v barvách ČSSD jen Roman Onderka, který je však poslancem a v krajských volbách nekandiduje. Bohuslav Sobotka se veřejně z politiky zcela odstřihl a je jen řadovým členem. Zdeněk Škromach se stáhl do role poradce ministryně Jany Maláčové (ČSSD), Jeroným Tejc ze strany zcela odešel a jako nestraník je náměstkem na Ministerstvu spravedlnosti.

Michal Hašek svou politickou aktivitu rovněž utlumil. Věnuje se advokacii a chystá se na advokátní zkoušky. Jako jediný z někdejších „velkých vah“ v krajských volbách ale přeci jen kandiduje. Ale prý jen jako podpora, bez velkých ambicí – je na 18. místě.

Reklama

Doporučované