Hlavní obsah

Sociální sítě ohrožují planetu. Lidé nepoznají fakta od fikce, říkají vědci

Foto: Seznam Zprávy

Ilustrační fotografie.

Reklama

21. 3. 17:56

Sociální sítě jsou již déle kromě útěku z reality a možnosti udržování kontaktů s přáteli také nebezpečným místem. Vědci a analytici nyní varují před znepokojujícím dopadem, které dezinformace na nich šířené mají v boji za klima.

Článek

„Zprávy na sociálních médiích vytvořily toxické prostředí, kde je velmi obtížné odlišit fakta od fikce,“ cituje list The Guardian Owena Gaffneyho, jednoho z autorů odborné zprávy zveřejněné Královskou švédskou akademií věd. „Jednou z největších výzev, které nyní lidstvo čelí, je právě naše neschopnost rozpoznat fakta od fikce. To podkopává demokracii, což následně omezuje naši schopnost dělat dlouhodobá rozhodnutí potřebná k záchraně planety.“

Report, jenž zveřejnila Královská švédská akademie věd, se jmenovitě věnuje problematice, kterou sociální sítě přinášejí kvůli na nich zveřejněným cíleným útokům proti boji za klima. Opatření, která jsou nutná k vytvoření zdravější a odolnější planety, jako je třeba snížení emisí fosilních paliv, budou podle jejich autorů v takových podmínkách jen těžko prosaditelná.

Královská švédská akademie věd

Jde o jednu z královských akademií ve Švédsku a nezávislou nevládní vědeckou organizaci, jejímž cílem je podpora vědy, a to především přírodních věd a matematiky. Výbor akademie vybírá laureáty prestižní mezinárodní Nobelovy ceny za fyziku, chemii a ekonomii.

Vyhlídky do budoucna tak na první pohled nejsou zrovna růžové, ohrožená by mohla být i mezinárodní spolupráce nezbytná pro zastavení globálního oteplování či úbytku živočišných a rostlinných druhů. Podle hlavního autora zprávy, profesora Carla Folkeho z výzkumného ústavu Beijer Institute, se však situace navzdory dění na sociálních sítích lepší.

„Dochází ke zlepšování, dostáváme spoustu slibů od velkých národů ohledně řešení environmentálních hrozeb, sociální média ale stále způsobují polarizaci národů, což není zrovna užitečné. Musíme se s tím vypořádat.“

Zpráva odborníků byla zveřejněna jako podklad k nadcházejícímu summitu Nobelovy ceny, který se odehraje virtuálně na konci dubna. Tématem události je slogan „Naše planeta, naše budoucnost“ a její konání bylo původně plánováno již na minulý rok, do cesty mu však přišla pandemie koronaviru.

„Cílem je zdůraznit způsoby, kterými lze omezit změnu klimatu, ztrátu biologické diverzity a rozdíly, a navrhnout, jak by nové technologie, jako je umělá inteligence a syntetická biologie, mohly pomoci zachránit planetu,“ sdělil již zmiňovaný Gaffney, který je zároveň jedním z organizátorů summitu.

Zpráva však upozorňuje, jak skličující tento úkol je. Nadvláda lidstva nad přírodou dosáhla až překvapivých úrovní; ještě před asi třemi sty lety byla na planetě jen miliarda lidí, ke konci tohoto století se však daný údaj má přiblížit 10 miliardám, ba dokonce ho i překročit.

Součet žijících lidských bytostí ve spojení s dobytkem, který nám poskytuje potravu, představuje 96 % celkové hmotnosti všech savců na Zemi. Chybějící 4 % pak tvoří zbývající divoká zvířata na planetě, píše The Guardian a odkazuje tak na studii z roku 2018, kterou zveřejnil jeden z nejprestižnějších vědeckých časopisů Proceedings of the National Academy of Sciences.

„Dopady změny klimatu nyní dopadají na lidi silněji a dříve, než se předpokládalo ještě před deseti lety,“ hlásá jedna ze zpráv (Naše budoucnost v antropocénní biosféře) z minulého roku, autoři té nejnovější pak poukazují na to, že na našem světě neexistuje místo, které by nebylo dotčeno druhem homo sapiens. Kroky, ke kterým se lidstvo uchyluje, však kromě pokroků v různých oblastech také narušují odolnost biosféry, což může vést k výskytu nových patogenů a následně také třeba k pandemii, jako je ta, které svět čelí nyní.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované