Hlavní obsah

Soud mezi Lichtenštejny a Českem čeká na jednání. Pro diplomatické řešení je ale polovina lidí, říká průzkum

Podle průzkumu agentury Ipsos jsou Češi pro uzavření poválečného sporu mezi Lichtenštejny a státem. (Video: Josef Mačí, Seznam Zprávy)

 

Reklama

2. 4. 2019 20:16

Před koncem roku podal rod Lichtenštejnů žaloby na český stát. Kvůli změně občanského zákoníku je musel podat právě do konce roku 2018, jinak by se nemohl o zabavený majetek soudit.

Článek

Lichtenštejnský rod se s Českem soudí o pozemky, které byly zkonfiskovány po druhé světové válce, a to na základě Benešových dekretů. Lichtenštejnští právníci říkají, že nejde o jejich prolomení. Chtějí prý dokázat, že se na členy rodu vůbec neměly vztahovat.

Lichtenštejni podali před koncem minulého roku žaloby na český stát, ale ani jeden ze 26 soudů, k nimž Nadace knížete Lichtenštejna a další zástupci rodu žaloby poslali, zatím nevyhlásil jednání.

„Nedošlo k žádnému procesnímu posunu,“ uvedl mluvčí nadace Michal Růžička.

Advokátní kancelář Taylor Wessing, která knížecí nadaci ve sporu zastupuje, ale už dříve Seznamu potvrdila, že by se spor mohl rozhodnout jen u jediného soudu, a to v okrese Jeseník. K tomuto návrhu ale všechny soudy nepřistoupily.

Lichtenštejni stále nabízejí Česku diplomatické jednání. K této variantě se přiklání i veřejnost. Podle průzkumu agentury Ipsos je 56 procent lidí přesvědčených, že by stát měl zahájit jednání o uzavření poválečného sporu a najít vhodné řešení pro obě strany. Tento postoj podporují nejvíce mladí lidé od 18 do 29 let, a to 68 procent z nich.

Podle průzkumu by naopak 22 procent lidí nechalo záležitost v rukou soudu, 15 procent odmítá jakákoliv diplomatická a mimosoudní jednání a podle 2 procent respondentů by mělo Česko vypovědět Lichtenštejnsku diplomatické vztahy.

Průzkum také ukázal, že zhruba polovina dotázaných věří, že by se případným vydáním nemovitostí nadaci na jejich správě nic nezměnilo. Podle 37 procent lidí by byli Lichtenštejnové lepšími správci než český stát, 16 procent dotázaných mělo opačný názor.

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových považuje výzvy k vydání majetku za nedůvodné. Podle něj nabylo pozemků bývalé Československo na základě Benešových dekretů a neexistuje právně relevantní důvod, který by to zpochybňoval.

Lichtenštejnové požadují navrácení pouze toho majetku, který zůstal ve vlastnictví státu. Pozemky a nemovitosti, které jsou už dnes v privátním vlastnictví nebo patří školám, obcím nebo církvím (anebo jsou v jejich užívání), vymáhat nebudou.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované