Hlavní obsah

Soud se znovu zastal lidí s protilátkami, prodělaný covid neznamená víc

Foto: Shutterstock.com

Ministerstvo zdravotnictví zatím naměřené protilátky neuznává stejně jako testy, očkování nebo prodělanou nemoc.

Stát si podle Nejvyššího správního soudu protiřečí, když automaticky uznává protilátky lidem s prodělaným covidem, ale ne těm, kteří si nechají protilátky zjistit.

Článek

Nejvyšší správní soud se znovu přiklonil na stranu lidí, kteří se chtějí prokazovat zjištěnými protilátkami proti koronaviru. Ministerstvo zdravotnictví podle soudu nedokázalo vysvětlit, proč oproti nim zvýhodňuje lidi s prodělaným onemocněním covid-19.

Podle rozsudku, který padl ve čtvrtek, ministerstvo na jednu stranu automaticky předpokládá, že lidé po nemoci jsou proti nákaze dostatečně chráněni, i když se jim neměří protilátky. Když se však člověk prokáže vysokými protilátkami, tak to stát nepovažuje za dostatečné.

Soud už diskriminaci lidí s protilátkami ministerstvu vytkl dříve. Poslední verdikt z tohoto týdne však znamená, že ministerstvo u soudu neuspělo ani s novou argumentací, proč protilátky neuznávat.

Tentokrát soud posuzoval ustanovení z června, které platilo do konce července. Šlo o část mimořádného opatření, jímž ministerstvo zdravotnictví povolovalo vstup do veřejných prostor a na hromadné akce jenom lidem s testem, dokončeným očkováním nebo s potvrzením o prodělání onemocnění.

Právníci z ministerstva zdravotnictví se snažili přesvědčit soud tím, že podle současného vědeckého poznání mají lidé s prodělanou nemocí covid-19 dostatečnou imunitu 180 dnů po prvním pozitivním testu. U lidí, kteří se prokážou naměřenými protilátkami, ale nevědí, kdy prošli nákazou, se však podle ministerstva nedá určit okamžik, odkdy jsou proti další infekci chráněni. Nepanuje také shoda na tom, jaká hladina protilátek je dostačující.

Podle soudu tím však ministerstvo opustilo argument, že základním kritériem má být předpoklad dostatečné hladiny protilátek, a samo si tak protiřečí.

„Tím odpůrce nejen označil odůvodnění jím vydaného mimořádného opatření v podstatě za nesprávné, ale současně i připustil, že jde o kritérium, které není způsobilé odlišit postavení osob s prodělaným onemocněním od osob s naměřenými protilátkami,“ uvedl soud.

Ministerstvo pak podle soudu nedokázalo zdůvodnit, proč lidé s naměřenými protilátkami nemají mít srovnatelné postavení jako ti, kteří mají potvrzení o prodělaném covidu.

S podnětem k Nejvyššímu správnímu soudu uspěl tentýž muž, který se zasadil o uznání protilátek už v červnu. Napadené opatření soud ve čtvrtek nezrušil, protože už jej mezitím nahradilo jiné.

K uznávání protilátek pro prokázání bezinfekčnosti se v poslední době přikláněl premiér Andrej Babiš (ANO) i sněmovní opozice. Ministerstvo zdravotnictví chce na podzim zapojit tisíce dobrovolníků do celorepublikové studie, která se má zaměřit právě na protilátky a buněčnou imunitu.

Doporučované