Hlavní obsah

„Spermageddon.“ Plodnost mužů má do 30 let klesnout na nulu

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto.

Reklama

18. 3. 20:15

Jsou všude, od šamponů po plastové nádoby na potraviny. Škodlivé látky dle nejnovějších studií do roku 2045 zaviní, že produkce životaschopných spermií u poloviny mužů klesne na nulu. „Spermageddon“ prý bude takřka nevyhnutelný.

Článek

Existují studie, jejichž neradostné závěry by znamenaly, že se problém s přelidněním populace otočí naruby – do roku 2045 má být většina mužské populace neplodná. Na vině je množství všudypřítomných chemikálií ovlivňujících tvorbu hormonů v těle.

Tuto neblahou teorii prosazuje přední odbornice na reprodukční zdraví Shanna Swanová. „Současný reprodukční stav přímo ohrožuje přežití lidského druhu,“ uvedla pro server Politico. Na seznam potenciálních lidských pohrom se tak přidává další, povědomí o zániku schopnosti reprodukce ale není příliš rozšířené, dodává. „Oproti vnímání globálního oteplování jsme tak 40 let pozadu.“

Říká se jim endokrinní disruptory. Třída všudypřítomných chemikálií dle slov profesorky Swanové přímo „ohrožuje budoucnost lidské rasy“. Epidemioložka z Mount Sinai Medical Center v New Yorku před čtyřmi lety vypočítala, že počet spermií průměrného muže v západních zemích poklesl mezi lety 1973 a 2011 o 59 procent. Její tehdejší prohlášení se dostalo do médií s titulky hlásajícími hrozby „spermageddonu“. Nyní Swanová ve své knize „Count Down“ vykresluje obrázek ještě smutnější.

Podle aktuálních zjištění se medián počtu spermií přiblíží k nule do roku 2045, píší v knize Swanová a spoluautorka Stacey Colinová, novinářka v oblasti zdraví a vědy. To znamená, že produkce životaschopných spermií u poloviny všech mužů klesne na nulu. A zbytek na tom nebude o moc lépe.

Oklamané tělo

Důvodem blížícího se „spermageddonu“ je dle Swanové stále častější vystavování lidského těla chemikáliím narušujícím endokrinní systém. Škodlivé látky se nachází prakticky ve všem, s čím lidé po celém světě přichází do kontaktu – od plastů, elektroniky, balení potravin a pesticidů až po výrobky osobní hygieny a kosmetiku. Chemické látky, jako je bisfenol A a ftaláty, jsou schopné prolínat se s přirozenými hormony, včetně testosteronu a estrogenu. I v malých dávkách představují zvláštní nebezpečí pro nenarozené děti, jejichž těla se stále vyvíjejí.

„Některé druhy chemikálií mohou oklamat naše tělo, kterému připadá, že se chovají jako naše přirozené hormony,“ vysvětluje Swanová. „Takže existují chemikálie, které naše tělo považuje za estrogeny, které jsou potřebné pro reprodukci. Jiné snižují testosteron, který naše tělo potřebuje pro zdravou reprodukci.“

K tomu všemu přispívají i další faktory – antikoncepce, obezita, kouření. Dopady jsou zjevné už nyní. Mnohé studie prokázaly, že při vývoji chlapců přibývá případů genitálních anomálií a poklesu hladiny testosteronu.

Předčasná puberta a potraty

Ani pro ženy nevypadá předpověď příznivě. Míra potratů se za poslední dvě desetiletí každoročně zvýší o jedno procento a přibývá dívek prožívajících předčasnou pubertu. Podle studie z roku 2017 začíná růst prsou u 16 procent amerických dívek v sedmi letech, u 30 procent v osmi. Posouvá se také hranice první menstruace. V 17. století americké dívky nemenstruovaly dříve než v 17 nebo 18 letech. Před sto lety byla průměrná hranice mezi 16 a 17 lety.

Předčasná puberta není nic žádoucího. „Dívkám s dřívějším vývojem hrozí riziko nižší sebeúcty a vyšší míry deprese. Je pravděpodobnější, že budou ovlivněny staršími či problémovějšími vrstevníky, dříve začnou aktivní sexuální život, užívat návykových látek,“ píše v časopise Pediatrics lékař Frank M. Biro. „Biologický dopad dřívějšího zrání zahrnuje větší riziko několika druhů rakoviny, včetně rakoviny prsu, vaječníků a endometria, a také obezity, hyperinzulinémie a hypertenze.“ Rovněž se zvyšuje riziko srdečních onemocnění. Předčasná puberta u dívek také zpomaluje růst.

Swanová varuje, že pokud tímto tempem bude situace eskalovat dál, stanou se oplodnění in vitro a další metody technologie umělé reprodukce běžnými.

Tým Mount Sinai Medical Center v New Yorku studuje vliv chemických látek na plodnost již více než dvě desetiletí. V roce 2005 jako první dokázal odhalit takzvaný ftalátový syndrom – u chlapců vystavených čtyřem různým ftalátům na konci prvního trimestru se vyvinul menší prostor mezi konečníkem a pohlavními orgány, což je jeden z nejčitelnějších indikátorů reprodukčního potenciálu v pozdějším životě.

Neexistuje však způsob, jak blížící se katastrofu rychle odvrátit. Odborný tým Swanové doporučuje vyhýbání se škodlivým chemikáliím běžně používaným v domácnosti, zpracovaným potravinám, upřednostňování produktů osobní hygieny bez obsahu ftalátů a výměnu plastových nádob na skladování potravin za skleněné.

Maso i osvěžovač vzduchu

Podle jiných vědců může být na vině také maso. Studie z roku 2010 týkající se výživy ve veřejném zdraví na 3000 dívkách zjistila, že ty, které ve věku tří let konzumovaly osm porcí masa týdně a ve věku sedmi let 12 porcí masa týdně, měly větší šanci předčasné menstruace. U 75 procent dívek přijímajících stravu s vysokým obsahem masa se objevila menstruace ve věku 12 let.

„Vždy jsme měli přístup k nezdravému jídlu, ale nikdy v historii lidstva jsme nebyli předmětem tak intenzivního požívání chemikálií a hormonů,“ píše Christina Pirellová na Huffington Post. „Více než dvěma třetinám skotu chovaného v USA jsou podávány hormony, obvykle testosteron a estrogen, které podporují růst. Takových hormonů je celkem šest: estradiol a progesteron (přirozené ženské pohlavní hormony); testosteron (přirozený mužský pohlavní hormon); zeranol, trenbolon acetát a melengesterol (syntetické látky podporující růst, díky nimž zvířata rostou rychleji).“ Podle Pirellové je pro člověka dobré vyhýbat se hormonálně krmenému masu. „Pokud mohou hormony vytvářet živočišný tuk, co si myslíte, že to udělá s námi?“ dodává.

Toxiny narušující endokrinní systém ale přijímáme i jinak než skrze potravu. Chemické látky, které napodobují estrogen a mění hormonální rovnováhu, se nachází všude, od koberců, pohovek a nádob na potraviny, mýdla na ruce, šampony, kosmetiku, čisticí prostředky a samozřejmě plasty.

Studie Centers for Disease Control and Prevention z roku 2012 zjistila, že s předčasnou pubertou je spojen i dichlorbenzen, rozpouštědlo používané v osvěžovačích vzduchů. Podle celostátních testů se zbytky dichlorbenzenu vyskytovaly v tělech 98 procent testovaných lidí. Chemická látka přechází na plod v děloze a dostává se i do mateřského mléka.

EU vs. USA

V konečném důsledku „se neděje nic, čemu bychom mohli zcela uniknout,“ říká Swanová a dodává, že řídit množství chemikálií v produktech, které běžně kupujeme, „je úkolem vlády a chemického průmyslu“. V tomto ohledu má Evropská unie před Spojenými státy náskok.

„Evropská unie toto reguluje mnohem lépe,“ říká o regulačním systému REACH v EU, který dbá na to, aby chemické látky používané v produktech uváděných na trh nebyly škodlivé pro lidské zdraví a životní prostředí. „V USA jsme stále v temné době, kdy lidi vystavujeme chemikáliím a jen sledujeme, jakou jim způsobují škodu.“

Sama by ráda zůstala optimistická a věřila, že „dokážeme zabránit poklesu plodnosti a počtu spermií na nulu“. Naději jí dává studie na myších z roku 2017. Podle ní, pokud je hlodavec krátce po narození vystaven estrogenní chemikálii, ale dále už s látkou nikdy do kontaktu nepřijde, se počet spermií zcela obnoví během tří generací. „Samozřejmě tři generace u lidí jsou poměrně dlouhá doba, takže máme opravdu na čem pracovat,“ varovala.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované