Hlavní obsah

Spojené státy posílají na Blízký východ další tisícovku vojáků.

Spojené státy posílají na Blízký východ dalších 1 000 vojáků. Přidají se k prvním 1 500 vojákům, které do regionu USA vyslaly v květnu. (Video: Esther Beshirová, AP, Reuters)

18. 6. 2019 9:37

Írán navyšuje obohacování uranu stanovené mezinárodní dohodou o jaderném programu, kterou chce překročit v 10 dnech. Spojené státy opakovaně tvrdí, že nestojí o válečný konflikt, chtějí ale monitorovat situaci kolem Hormuzského průlivu kvůli íránským útokům.

Článek

Již v květnu rozhodl americký prezident Donald Trump o vyslání 1 500 příslušníků armády do této oblasti v čele s letadlovou lodí USS Abraham Lincoln. V reakci na narůstající napětí mezi USA a Íránem nyní vyšlou Spojené státy na Blízký východ další tisícovku vojáků. Oznámil to úřadující americký ministr obrany Patrick Shanahan, podle kterého budou armádní posily „chránit americký personál a zájmy v regionu”.

Washington přitom viní Teherán z útoku na dvojici tankerů blízko strategického Hormuzského průlivu, po němž minulý týden vzrostly světové ceny ropy. „Nedávné íránské útoky potvrzují spolehlivé a důvěryhodné informace, které jsme získali o nepřátelském chování íránských jednotek a spřízněných skupin, jež ohrožuje personál Spojených států a jejich zájmy napříč regionem,“ uvedl na svém Twitteru Patrick Shanahan.

Írán obvinění odmítá a označuje ho za součást americké kampaně proti své zemi.

Trump, který loni rozhodl o stažení amerických vojáků z bojů v Sýrii a vytrvale se snaží omezit jejich počet i v dalších misích, jde v otázce Íránu opačným směrem. Šéf Bílého domu považuje Teherán v blízkovýchodním regionu za úhlavní hrozbu pro americkou bezpečnost. Tón debat mezi oběma zeměmi se přiostřil již poté, co prezident Trump vypověděl v roce 2018 dohodu o omezení íránského jaderného programu.

Podle bezpečnostního analytika z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Josefa Krause jde ze strany USA spíše o ukázku síly. „Reálně není vůbec nutné, aby došlo k navýšení amerického vojenského personálu,” uvedl Kraus. „Je to skutečně jenom gesto, ukázka síly, a samozřejmě také gesto vůči partnerům, že Spojené státy se skutečně chtějí o své partnery a spojence postarat i prostřednictvím vojenské síly.”

Víc než milion aktivních amerických vojáků

Spojené státy mají na Blízkém východě 27 zařízení – a to základen, přístavů, kempů i letišť, kde jsou rozmístění američtí vojáci. Čtyři zařízení jsou třeba v Kuvajtu, tři v sousedním Bahrajnu. A v Ománu jsou američtí vojáci na šesti místech – sídlí tam letecká i námořní posádka.

Podle březnové statistiky amerického ministerstva obrany mají USA v aktivní službě necelý milion a půl vojáků. A to po celém světě včetně domoviny. Tisíce z nich jsou součástí operací na Blízkém východě – třeba v Saúdské Arábii působí bezmála 300 amerických vojáků v aktivní službě.

„Americká vojenská přítomnost v oblasti představuje nemalou vojenskou i další hrozbu. Írán ohrožení vlastní suverenity pochopitelně vnímá. Domnívám se ale, že k faktickému ozbrojenému konfliktu je ještě daleko – ani jedna ze stran si ho totiž nepřeje," uvedl odborník Kraus. „Určitě si ho nepřeje Írán, pro který by to znamenalo výrazné ohrožení i vládnoucího režimu, o teritoriální integritě nemluvě. A na druhé straně si ho nepřejí ani Spojené státy, které si na Blízkém a Středním východě zažily několik nepříjemných dobrodružství a po nepodařených operacích v Afghanistánu a Iráku se lze jen těžko domnívat, že by měly chuť zabřednout do nějakého přímého a velkého konfliktu s Íránem."

Írán v pondělí oznámil, že nebude dodržovat část dohody z roku 2015 týkající se omezení íránského jaderného programu. Hlavním cílem tohoto programu byl závazek Íránu, že nebude usilovat o výrobu jaderné zbraně výměnou za zrušení všech sankcí v této oblasti. Teď ale Írán varuje, že překročí stanovenou hranici pro obohacování uranu k 27. červnu.

Letos v květnu Írán oznámil, že některé závazky přestane plnit, a dal ostatním signatářům Francii, Británii, Německu, Rusku a Číně dva měsíce na to, aby ochránily íránské hospodářství před dopadem amerických sankcí. Některé závazky, jako je vývoz obohaceného uranu, Írán přestal plnit už v květnu. Jde o dodržování zásob uranu obohaceného maximálně na 3,67 procenta, kterého smí mít Írán podle dohody 300 kilogramů, a zásob těžké vody, jejíž limit je stanoven na 130 tun. Minulý týden ale šéf agentury Yukiya Amano potvrdil britské stanici BBC informaci o tom, že Írán limit pro obohacování uranu zvýšil. Agentura AP v úterý ráno zveřejnila video, ve kterém mluvčí Íránské agentury pro atomovou energii Behrouz Kamalvandi oznamuje, že produkce uranu je už čtyřnásobná.

Mluvčí Kamalvandi také řekl, že se Írán přestane při obohacování řídit dohodou a zvýší úroveň obohacování podle potřeby nad úroveň 3,67 procenta. Podle jeho slov potřebuje země uran obohacený na 5 % pro jadernou elektrárnu v Búšehru a na 20 % pro výzkumný reaktor. Amano vyjádřil obavy ze současného napětí mezi Íránem a Spojenými státy a vyzval obě země k dialogu. Íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf ale zopakoval, že ke snížení napětí dojde pouze v případě, že Spojené státy ukončí „ekonomickou válku proti Íránu”.

USA však argumentují íránskými útoky na americké posádky a zájmy v tomto regionu. Americké námořnictvo před několika dny sdílelo záběry, u kterých tvrdí, že jde o snímky nedávných útoků Íránských revolučních gard na ropný tanker v Ománském zálivu. O zasažení tankeru Altair výbuchem informovalo minulý čtvrtek také Norsko. Írán podle BBC ale popřel, že by se na kterémkoli útoku podílel.

Íránský prezident Hasan Rúhání v květnu prohlásil, že stát sice omezuje svoje závazky vůči dohodě, ale „neplánuje od nich plně odstoupit”. Přebytečný uran a těžkou vodu si podle prezidenta Rúháního Írán zatím ponechá a nebude ho prodávat jiným zemím. Kamalvandi ale s novináři hovořil v objektu těžkovodního reaktoru v Aráku. Podle dohody měl Írán toto zařízení přebudovat tak, aby v něm nebylo možné získávat větší množství plutonia, využitelného k výrobě bomby. Mluvčí dnes ovšem řekl, že Írán zařízení k výrobě plutonia využije.

Írán zároveň vyzval evropské země, aby pomohly Írán ochránit před obnovenými sankcemi Spojených států. Kritizoval, že evropští signatáři mezinárodní dohody nereagují dostatečně rychle. Podle BBC ale Velká Británie, Francie a Německo nejprve varovaly Írán před porušením dohody z roku 2015 a CNN ve své zprávě tlumočí vyjádření jednotlivých vlád, které zatím zaujímají spíše neutrální postoj a doufají v sílu dohody a mírové dialogy. Šedesátidenní lhůta, kterou dal Teherán Evropanům pro vyjednání lepších podmínek pro Írán vyprší 7. července. Pak může Írán vypovědět další podmínky jaderné dohody.

„Oznámení Íránu mě mrzí,“ reagoval na zprávy z Teheránu francouzský prezident Emmanuel Macron. Ten íránskou vládu vyzval, aby respektovala své závazky a „konala trpělivě a zodpovědně“. Jakákoli eskalace současného napětí podle něj nepředstavuje krok správným směrem. „Takže společně s našimi partnery uděláme všechno pro to, abychom Írán odradili a nalezli možnou cestu k dialogu,“ citovala Macrona agentura Reuters.

Premiér Izraele, který je považovaný za hlavní jadernou velmoc na Blízkém východě, Benjamin Netanjahu, který dohodu z roku 2015 otevřeně kritizuje, podporuje současný postoj USA a vyzval mezinárodní společenství, aby na Írán uvalilo sankce v okamžiku, kdy Írán dohodu poruší.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené