Hlavní obsah

Spor o uzavření středních škol. Samo o sobě nepomůže, přiznává Prymula

Foto: vlada.cz

Ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO) uznává, že jen uzavření středních škol nezabrání šíření koronaviru mezi adolescenty.

Reklama

30. 9. 6:00

Odborníci vládu kritizují, že nezveřejnila data, která by odůvodňovala uzavření středních škol. Ministerstvo zdravotnictví prý taková čísla má, ale šéf resortu Roman Prymula zároveň uznává, že samo zavedení dálkové výuky nepomůže.

Článek

Dojde k uzavření středních škol, potvrdil v úterý ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO). Opatření bude platit od pondělí, teprve po středečním jednání vlády bude ale jasné, ve kterých regionech skutečně žáci zůstanou doma.

Ministr zdravotnictví argumentuje tím, že právě mezi mladými lidmi ve věku 16 až 19 let se koronavirus momentálně šíří nejrychleji. A je to tak. Z veřejně dostupných dat Ministerstva zdravotnictví, která zpracoval ekonom Daniel Münich, vychází, že právě v této skupině je třikrát vyšší pravděpodobnost nové nákazy než v celé populaci.

Z jakých empirických analýz šíření nákazy vycházejí ministerstva školství a zdravotnictví v zásadní debatě o plošném...

Zveřejnil(a) Daniel Münich dne Neděle 27. září 2020

Nicméně pouhé uzavření středních škol nepomůže ke zlomení tohoto trendu.

Pokud vezmeme v úvahu reprodukční číslo R, tedy ukazatel, kolik jeden nemocný nakazí lidí, jsme podle Prymuly v současnosti na hodnotě 1,26 až 1,29. Podle analýzy Centra pro modelování biologických a společenských procesů (BISOP) by ale uzavření středních škol snížilo tuto hodnotu jen o 1,4 až 2,3 procenta, tedy maximálně o 0,03 bodu na R v hodnotě 1,23 až 1,26. Jinak řečeno – v podstatě zanedbatelně.

„Uzavření středních škol může pomoct jen v případě, že ho doprovodí omezení kontaktů žáků i mimo školy,“ vysvětluje spoluautor modelu BISOP sociolog Tomáš Diviák.

Podle ministra zdravotnictví Prymuly jsou ale výsledky této odborné analýzy podhodnocené.

„Hovořil jsem s lidmi, kteří se na tom modelování podíleli, oni argumentovali poměrně zásadně tím, že jejich výsledky byly vytrženy z kontextu, protože dopad uzavření středních škol je vyšší, než tam bylo popisováno, ale, a to ‚ale‘ je důležité, nesmíme připustit, že se celá tato skupina přesune jinam, protože pak by to bylo opravdu v řádu setin procenta, jak to z analýzy vycházelo,“ argumentuje ministr zdravotnictví.

Nicméně vzápětí dodává, že v případě pouhého zavedení dálkové výuky na středních školách Ministerstvo zdravotnictví očekává snížení hodnoty R jen o málo více než BISOP.

„Pokud půjdeme do toho konkrétního aktu, tak je to minimálně snížení o 0,05. To je čistý efekt dopadu uzavření středních škol, kdybychom brali v potaz to, že se kromě toho budou děti stále stýkat,“ počítá Prymula.

Prymula: Adolescenti se musí izolovat

Ministerstvo zdravotnictví totiž stejně jako odborníci z BISOP dochází k závěru, že samotné uzavření škol nezabrání v šíření koronaviru mezi adolescenty. Nutné je zároveň zajistit, aby se tato skupina nepotkávala někde jinde, tedy například v obchodních centrech nebo na jiných místech.

„Dlouhodobé výzkumy totiž ukazují, že u adolescentů dochází k nejrychlejšímu poklesu v počtu dodržovaných ochranných opatření, jako je častější mytí rukou nebo vyhýbání se větším skupinám lidí,“ vysvětluje sociolog Diviák s odkazem na průzkum Život během pandemie agentury PAQ, která sleduje chování neměnného vzorku tří tisíc lidí od začátku epidemie v březnu 2020.

V tom případě je ale zásadní otázka, zda tedy skutečně hrají střední školy, kde studenti musí mít dnes po celou dobu přítomnosti v budově třeba nasazenou roušku, tak závažnou roli v šíření koronaviru, že je nezbytné je zavřít. Nebo jestli za nárůstem počtu nakažených v této věkové skupině není spíše způsob, jakým tráví svůj volný čas.

„Chápeme, že je nutné přijmout opatření, která zabrání nekontrolovatelnému šíření koronaviru. Zavření škol je jedním z nich, ale je to nástroj nejdražší, protože nám uškodí v budoucnu. Žádná data i jen trochu ospravedlňující tak zásadní kolaterální škody bohužel doposud nebyla zveřejněna,“ uvádí občanská iniciativa KoroNERV-20 ve výzvě směrem k vládě. Mezi její členy patří mimo jiné bývalý viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl, ekonom a ředitel Nemocnice na Bulovce Jan Kvaček nebo ekonomové Michal Mejstřík a Tomáš Sedláček.

Seznam Zprávy se proto ministra zdravotnictví Prymuly na úterní tiskové konferenci ptaly, zda ministerstvo má data o tom, že k šíření koronaviru dochází skutečně na středních školách a ne mezi mladými až v jejich volném čase. V takovém případě by totiž uzavření středních škol vůbec nic neřešilo.

„Ta data máme. Když se podíváme na čísla z České republiky, tak střední školy se podílejí zhruba na polovině případů, nicméně z hlediska četnosti to je dvojnásobek. Poslední počty, které máme, jsou asi dva tisíce případů na středních školách a dva tisíce dvě stě případů na základních školách při naprostém nepoměru osob,“ uvádí Prymula. Podle dat Ministerstva zdravotnictví se navíc nakažené děti do 12 let věku podílí na šíření nemoci podstatně méně než starší věková skupina ze středních škol.

Ministerstvo zdravotnictví tak v rámci zavádění nových opatření chce omezit nejen provoz středních škol, ale i různých volnočasových aktivit. Týkat by se to mělo mimo jiné i shromažďování ve velkých obchodních centrech, kde se právě středoškoláci často setkávají. Vláda plánuje od pondělí opět aktivovat také nouzový stav.

Cílem všech chystaných opatření je pak snížit reprodukční číslo na 0,9 až 0,8 z aktuální hodnoty přesahující 1,2.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené