Absolutní respekt. Češi se těší na měření sil s fenomenálním Modričem

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Nováček ve fotbalové reprezentaci Filip Zorvan se po otázce, zda by si ve středu pole věřil na souboje s hvězdným Chorvatem Lukou Modričem, nesměle usměje: „Věřil bych si, ale buďme realisté.“

I kdyby středopolař z Olomouce nedostal první minuty v národním týmu, těší se na nevšední zážitek umocněný přítomností fotbalového velikána, jednoho z největších za posledních dvacet let. „Jsem rád, že uvidím takového hráče na vlastní oči. Člověk, co má rád fotbal, ho sleduje a musí ho mít rád. Vynikající fotbalista. Dokázal vyhrát Zlatý míč, ukazuje obrovskou kvalitu. Pro každého střeďáka musí být motivací a vzorem,“ kývne Zorvan.

„Já jsem teda rád, že bránění Modriče nemusím řešit, že to nechám na střeďácích,“ oddechne si obránce Vladimír Coufal.

Čeští reprezentanti, kterých se Seznam Zprávy na silný Modričův odkaz v krásné hře ptaly, si považují, že mohou strávit čas na jednom plácku s legendou, jež s Realem Madrid vyhrála, co se dalo. Modrič je držitelem Zlatého míče na úkor Ronalda s Messim a Chorvatsko dovedl až do finále mistrovství světa.

„Absolutní respekt, tady jsou slova zbytečná. Kdo říká něco jiného, je blázen a nerozumí fotbalu,“ pokračuje Coufal. „Co dokázal tento chlap s chorvatským nároďákem a s Realem Madrid, je úžasné. Když přišel z Tottenhamu v sedmadvaceti, byl v první sezoně vyhlášený nejhorší posilou španělské ligy. A ve 37 let vyhrál nejvíc trofejí v historii klubu, totální legenda.“

Křídelník Václav Černý se obdivně přidává. Hrát na takové úrovni jako Modrič před čtyřicítkou je pro fotbalisty inspirativní, ale těžko představitelná a ještě hůře dosažitelná věc. „Je ukázkou toho, že když se o sebe staráte na top úrovni, jde hrát takhle dlouho a takhle skvěle. Mám jen respekt k tomu, jak prožil svou kariéru,“ povídá Černý. „Výkony, které podává patnáct let, je fantastické vidět a bude ještě hezčí je vidět zblízka. Strašně se mi líbí, jak dokáže měnit tempo hry podle potřeb týmu, které si vyhodnotí.“

V tom je Modrič mistr nad mistry. Osmička, která pojí defenzivu s ofenzivou. Dirigent. Lídr, co nekazí. „Diriguje celou hru Chorvatska od založení útoku po finální fázi. Většina akcí jde přes něho. Když už si myslíte, že ho máte, vykouzlí tu svou geniální šajtli. Je to fotbalová pohádka, jak hraje,“ chválí Coufal. „Pořád je v dobrých pozicích, pokaždé mu můžete dát balon a neztrácí ho. Pro Chorvatsko nejdůležitější hráč.“

Nejen vzezřením může českým fanouškům připomínat někdejšího reprezentanta Tomáše Rosického. Elegantního, geniální záložníka, co z ničeho vykouzlí rozdílovou přihrávku a nešetří krokem, kilometry naskakují jako na kole. Pro Chorvaty stále největší hvězda, rozdílový borec. Tím spíš, že kvůli zranění chybí v týmu trenéra Zlatka Daliče záložník Manchesteru City Mateo Kovačič.

Chorvaté se národnímu týmu postaví do cesty v Osijeku v pondělí večer. Češi po úvodních třech výhrách vedou tabulku skupiny, Chorvatsko ale zatím v kvalifikaci odehrálo jen páteční utkání s Gibraltarem. Vzájemný duel bude velmi důležitý v boji o první místo v tabulce, které jako jediné znamená přímý postup na šampionát.

„Čeká nás náročný soupeř, agresivní. Bude to klíčový zápas celé kvalifikace,“ řekl Modrič na předzápasové tiskové konferenci. Vypíchl střelecké schopnosti českého útočníka Patrika Schicka: „Je nebezpečný a nebál bych se říct přímo hvězda. Má skvělé poslední sezony v Leverkusenu a je třeba si na něj dát pozor.“

To samé platí také o Modričovi ve středu pole. Za poslední rok mu fotbal přinesl více těžkých chvilek, ale jeho láska k míči a je stále stejně silná. Pamatujete, jak byl k němu fotbal loni na mistrovství Evropy fotbal krutý?

Chorvatsko bylo blízko, aby napravilo předchozí ztráty proti Itálii a ještě na poslední chvílí proklouzlo ze skupiny. Ikonický středopolař s pečlivou pěšinkou a číslem deset v 54. minutě nedal penaltu, ale akce pokračovala a do půl minuty se dostal chorvatský kapitán ke gólové dorážce levou nohou. Vypadalo to, že Modrič napíše jímavou pohádku. Ve věku 38 let a 289 dní se stal nejstarším střelcem v historii Eura.

Když v 80. minutě vystřídal, na lavičce trpěl, zakousl se do dresu a s děsem v očích sledoval poslední akci Italů v osmé minutě nastaveného času, kterou Zaccagni zakončil nechytatelným obstřelem. Remíza 1:1 znamenala brzké loučení Chorvatů s turnajem v Německu. A ve vzduchu visela nepříjemná otázka, zda to není i loučení věhlasného hráče s chorvatskou reprezentací. Svět pak obletěl záznam z pozápasové tiskové konference, na které italský novinář žádal Modriče, aby s fotbalem neskončil nikdy.

„Chtěl bych vám poděkovat nejen za dnešní večer, ale i za to, co předvádíte celou svoji kariéru. Zase jste dokázal, že jste špičkový hráč. Chtěl bych vás požádat, abyste nikdy neskončil, protože jste jeden z nejlepších hráčů, jaké jsem kdy komentoval.“

Jakmile Modričovi dorazil do sluchátek překlad, v těžké chvíli mu povolily dojetím koutky. Oči se rozzářily. „Z celého srdce bych vám chtěl poděkovat, vážím si toho. Také bych chtěl hrát věčně, ale jednoho dne budu muset pověsit kopačky na hřebík.“

Zaplaťpánbůh pro chorvatský i světový fotbal ten den stále nepřišel. Těžko říct, zda je to dobře i pro český fotbal v boji o světový šampionát, ale měřit se s nejlepšími je zážitek, který stojí pokaždé za to.

Podle věhlasného italského novináře Fabrizia Romana má Modrič po zápase ještě v domovině projít lékařskou prohlídkou před chystaným podpisem s AC Milán, kam zamíří jako volný hráč po konci v Realu Madrid, jenž se svou legendou neprodloužil smlouvu. Modrič však tento scénář nepotvrdil.

„Volají mi ze všech stran, všichni chtějí vědět, kde budu hrát dál. Já jsem to všechno dal bokem a soustředím se jen na zápas s Čechy. Zatím jsem se ani nerozhodl, kde budu v kariéře pokračovat,“ podotkl. Zdůraznil, že má velkou ambici hrát na pátém světovém šampionátu: „Cítím se dobře, jsem zdravý a chuť mám. Na reprezentaci jsem stoprocentně soustředěný a za rok chci na mistrovství být. To je samo o sobě velká motivace.“

Už loni bylo jeho setrvání v Realu na hraně, souhlasil s nižším kontraktem, jen aby zůstal. Své přání zopakoval několikrát: „Vždycky jsem říkal, že bych chtěl odejít do důchodu v Realu Madrid. To je to, co chci a po čem opravdu toužím. Bylo by pro mě splněným snem odejít do důchodu ve svém domově a klubu mého života.“

Na sítích si napsal k Realu status: „Můj domov. Můj klub. Jsem šťastný, že stále můžu hrát za nejlepší klub na světě.“

Modriče čeká ještě jedna top adresa, ať už to bude AC Milán, nebo ne. Mnoha fanouškům po celém světě však takřka pukla srdce. Modrič a Real, to je přece jedna rodina. „Je to jedinečný fotbalista, který vždy reprezentoval hodnoty Realu Madrid. Svým fotbalem okouzlil nejen fanoušky Realu, ale příznivce po celém světě. Jeho odkaz bude žít navždy,“ poděkoval mu klubový prezident Florentino Pérez.

Těžká chvíle pro Luku, ještě těžší než po loňském mači s Italy. Vždyť za bílý balet odehrál za třináct let 590 zápasů, vstřelil 43 gólů a hlavně získal neskutečných 28 trofejí, nejvíce ze všech hráčů v jeho historii a to včetně šesti triumfů v Lize mistrů. Naprosto fenomenální bilance, kterou ještě může vylepšit na letním Mistrovství světa klubů v USA.

„Prožil jsem v Realu nejkrásnější chvíle kariéry – vítězství, oslavy, finále a magické noci. Vyhráli jsme všechno, co šlo a byl jsem tu nesmírně šťastný,“ loučil se.

A po posledním ligovém zápase za Real na své sítě napsal: „Neplač, protože je to za námi, usmívej se, protože se to stalo.“

Příběh chlapce ze Zadaru, jemuž balkánská válka vzala milovaného dědečka, po němž nosí jméno Luka, a který se i s kopačákem musel před raketami ukrývat v krytu, inspiruje stále mnohé kluky a holky po celém světě.

Na pozici osm stále rozjíždí tolik dokonalých útočných plánů. Doma v Chorvatsku je rovněž za hrdinu. „Je nepopsatelné hrát za Chorvatsko, jak se cítíme hrdí, jakou máme zodpovědnost. Zejména proto, že jsme stále mladá země,“ říká.

Končit se nechystá ani na prahu čtyřicítky. AC Milán údajně do kontraktu počítá s opcí i na další rok. Co pak? Až to jednou fotbalový velikán ze Zadaru skutečně zabalí, dá se do práce v druholigovém anglickém klubu Swansea City, kde nedávno koupil menšinový podíl.

„Je to vzrušující příležitost. Swansea má silnou identitu, neuvěřitelnou fanouškovskou základnu a ambice hrát na nejvyšší úrovni,“ uvedl. „Mým cílem je pozitivně podpořit růst klubu a pomoci budovat budoucnost.“

Rovněž v bitvě proti Čechům se bude řídit svým oblíbeným mottem: „Nejlepší věci nikdy nepřijdou snadno.“