Hrozí návrat starých časů? Fotbal si volí šéfa

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Třebaže v předvolebních debatách působí všichni tři kandidáti na pozici prvního muže českého fotbalu kultivovaně a mnohdy spolu názorově souzněli, v zákulisí bude čtvrteční volba vedení Fotbalové asociace České republiky třaskavější. Ostrý boj o vliv probíhá, o tom nepochybujte.

Lze to vyčíst i z toho, že dva dny před volbou do médií unikl přepis komunikace šéfa Slavie Jaroslava Tvrdíka s tehdejším vládcem rozhodčích Romanem Berbrem z června 2020, kdy sešívaní získali titul. Tvrdík například Berbra utvrzuje, že „vše platí“. Jako první komunikaci zveřejnil web prazska.drbna.cz a pak deník Sport, který vlastní majitel Sparty Daniel Křetínský. Místo obsahu tak fotbalová obec řeší hlavně účel načasování, což je škoda. A zda to poškodí Davida Trundu, majitele Mladé Boleslavi, jehož Slavia s Plzní podporují ve volbě. Sparta podporuje Rudolfa Blažka, šéfa třetiligového Motorletu.

Mimochodem, ten by měl mít podporu také Jablonce, jehož majitel Miroslav Pelta si den před volbou vyslechl konečný rozsudek v dotační kauze: Bývalý šéf asociace si odsedí pět a půl roku vězení natvrdo.

Zhruba v takové atmosféře bude ve čtvrtek 202 delegátů volit novou fotbalovou vládu. O tom, že to nebude mít stávající předseda asociace Petr Fousek lehké s obhajobou, leccos napovědělo už lednové odvolání ředitele STES Martina Raka, jemuž opozice vyčítala neefektivní řízení obchodně-marketingové společnosti spadající pod FAČR.

Diplomat Fousek však ztratil během svého panování podporu také od lidí, kteří před čtyřmi lety za ním stáli. Jako člen Fevoluce ho tehdy podporoval i Jan Rajnoch, předseda OFS Praha-západ. Aby konečně nastala změna po temné éře Romana Berbra, jenž držel pod palcem nejen rozhodčí. Dnes už někdejší reprezentant názor na Fouska pozměnil. A zdaleka není sám.

I na jeho postoji je patrné, jak některé členy fotbalového hnutí Fouskova vláda zklamala, respektive jak očekávali výraznější změny, jež se nedostavily. „U pana Fouska mě nejvíc mrzí, že sliby a dohody před čtyřmi lety prakticky neplatily. Neříkám, že se nic nepovedlo, to rozhodně ne, udělala se spousta práce, ale mohlo se udělat víc,“ řekl Rajnoch Seznam Zprávám.

Expert stanice Oneplay Sport konkrétněji dodává: „Jako okresního předsedu mě mrzí, že nenastal žádný posun v komunikaci mezi okresními fotbalovými svazy a FAČR. Neznamenal jsem žádnou konkrétní pomoc výkonnostnímu fotbalu, zvýšily se příspěvky, které se dva roky přerozdělovaly. Některé věci dlouho trvají. Čekal jsem, že předseda bude jednat se státem o větším přísunu peněz do fotbalu jako do největšího spolku.“

Předseda Fousek říká, že je v poločase svého zápasu a že v tom druhém může dosáhnout kýženého výsledku. „Pokud jsme v přestávce, tak by musela být velká bouřka, aby do druhého poločasu vstoupil s jiným nasazením. V této pozici musí být velká osobnost, pan Fousek mi jako velká osobnost nepřijde,“ míní Rajnoch. „Respektuji to, že je činný v UEFA. To je pro český fotbal zajímavé, ale problémy máme u nás, ne na UEFA. Je potřeba si uklidit na vlastní zahrádce. Problémy, po kterých jsme volali, přetrvávají. A pokud se někde řeší, tak je to zásluha lidí na okresech nebo krajích. Konkrétní pomoc jsme nedostali. Je potřeba vytvořit koncepci u mládeže, u rozhodčích,“ apeluje.

Rajnoch líčí, jak potíže řeší ve výkonnostním fotbale. „Rozhodčích je málo, měli by mít podporu, zvednout se jim paušály. Tráví tam svůj čas, mají za to pár korun a ještě na sebe nechávají řvát. Potřebujeme sbírat mladé rozhodčí. Na okrese jsme z vlastních zdrojů zvýšili příspěvky pro rozhodčí, aby měli větší motivaci. To samé trenéři,“ zdůrazňuje. „Máme spoustu nadšenců, kteří to dělají v klubech zadarmo. Můžeme jim být vděční, dávají tomu ohromné úsilí, těch bychom si měli vážit a shánět peníze klubům, které občas nemají ani na úpravu hřiště. Podpora od svazu by měla být větší.“

Těžko odhadovat, jak volební valná hromada v Praze dopadne. I podle kurzů od bookmakerů mají všichni tři kandidáti prakticky totožnou šanci na zvolení. Předvolebních debat bylo hodně, což svědčí o zvýšeném zájmu v Česku o fotbal.

„Všichni kandidáti mluví hezky, správně, ale to jsou jen slova, důležité budou činy,“ zdůrazní Rajnoch.

Tématem zůstávají znovu berbrovci, tedy lidé ze starých struktur. Bují znovu jejich vliv? Například bývalý rozhodčí přezdívaný Řezník a kontroverzní funkcionář Zdeněk Vaňkát v únoru uspěl ve volbě předsedy Okresního fotbalového svazu Chomutov, k čemuž mu Berbr gratuloval, a teď chce i místo ve velkém Výkonném výboru FAČR.

„Už bych nemluvil o berbrovcích, i když také valná hromada Středočeského kraje ukázala, že jsou lidé, kteří chtějí dělat fotbal zase postaru s ohledem na vliv, což mě mrzí. Mám obavy i ze čtvrteční valné hromady FAČR, aby to nebylo podobné, aby fotbal nestagnoval a rozvíjel se,“ přemítá Rajnoch.

V úterní předvolební debatě Livesport Daily v tomto ohledu nejvíc rezonovala odpověď Trundy na otázku, zda je OK, aby ve fotbale, i neformálně, fungovali lidé spojení s érou Romana Berbra, jako třeba Martin Svoboda (Chřestýš), který pracuje v Plzni a účastnil se i teď předvolebních schůzek. „Na tohle vám neodpovím, ta otázka je zvláštní. Pokud ctíme presumpci neviny a máme být féroví, tak si pojďme říct, co je na tom špatně,“ překvapil Trunda.

Co mají jednotliví kandidáti v profesní kariéře za sebou?

Petr Fousek se snažil po krutovládě Berbra změnit fungování asociace – personálně i strukturálně. „Rok 2021, kdy jsem byl zvolen, byl přelomový. Myslím, že od té doby toho asociace hodně odpracovala a nemá se za co stydět. Cítím, že moje práce je v poločase, na některé věci čtyři roky nestačí,“ zdůraznil, co ho k další kandidatuře vede. „Jednou z věcí, na něž jedno funkční období nestačí, je obnova důvěry ve fotbal. Pořád bohužel narážíme na negativní dědictví před rokem 2021,“ dodal.

Kromě sportovních úspěchů reprezentací se odkazuje na nové stanovy, etický kodex, práci s rozhodčími či personální výměny na Strahově. V posledním roce se asociace posunula nejvíc – třeba co se týče vyřešení otázky stadionu Evžena Rošického, ale i finanční stabilizace a zvýšeného důrazu na boj s match-fixingem. Před volbami vytáhl Fousek další tahák – zvýšení členských příspěvků, které by mělo být před volbami důležité i pro řadu šéfů na okresech, kteří vedení vyčítali pomalé procesy či liknavost ve sportovní činnosti svazu, po personální stránce, i co se týče restrukturalizace soutěží.

Člen výkonného výboru UEFA usiluje o podporu ze všech složek fotbalu, tedy profesionálního, výkonnostního i regionálního. „Myslím, že od nich podporu mám, proto cítím kandidaturu jako povinnost. Drtivou většinu věcí z mého volebního programu se nám podařilo naplnit. Nabídnout mohu i přidanou hodnotu zkušeností z UEFA a FIFA,“ podotkl.

Nejdůležitější podpora by se pro Fouska měla rekrutovat stále z Moravy, kde má jeho spolupracovník a místopředseda Jiří Šidliák silnou pozici. Posílit ale chce i v české komoře. A tady to už bude složitější, protože staré postberbrovské struktury tu mají silné zastoupení. A svou podporu nebudou chtít jen tak zadarmo. Největší profesionální kluby Baník, Plzeň, Slavia a Sparta se měly shodnout na tom, že Fouska už nepodpoří. Fevoluce rovněž velmi silně cítí, že Fousek není její kandidát. Podle názoru řady jejích představitelů se s jeho podporou spálila.

Šéf třetiligového Motorletu Rudolf Blažek hlásá, že český fotbal potřebuje zásadní změnu. Proto se sedmapadesátiletý bývalý politik rozhodl kandidovat na předsedu. Představil se jako kandidát fotbalu od jeho nejnižších pater. Program nazval Šance na změnu.

„Český fotbal potřebuje zásadní změnu. A ta musí přijít teď. Dlouhé roky přešlapuje na místě, chybí mu transparentnost, jasná pravidla i moderní řízení,“ uvedl. „Amatérský fotbal, na kterém stojí budoucnost celého systému, je přehlížený a nedostává se mu takové podpory, jakou si zaslouží. FAČR potřebuje vedení, které rozumí jak profesionálnímu, tak amatérskému fotbalu, umí řídit velké organizace a zajistí férové podmínky pro všechny.“

Má dlouholeté zkušenosti z politiky. Je bývalým náměstkem pražského primátora či ministra obrany. V roce 2021 hlasoval pro Fouska, který ve volbách porazil bývalého reprezentanta Karla Poborského.

„Není žádným tajemstvím, že před čtyřmi lety jsem podpořil příslib změn. Nejsem však spokojený s tím, v jakém stavu teď asociace je. Jsem z toho rozčarován,“ řekl šéf Motorletu, který je partnerským klubem Sparty. „Petra Fouska si vážím jako člověka, který je silný v mezinárodních strukturách. Logicky, 35 let působí jako placený fotbalový funkcionář. Respektuji jeho pozici na mezinárodní úrovni. Moje silná stránka je v sepětí s výkonnostním fotbalem a běžným fotbalovým životem jako takovým. A tady si myslím, že současné vedení má obrovskou rezervu,“ vyzdvihl Blažek.

Musí však přesvědčit také delegáty z Moravy. „Je mi jasné, že Morava je asi konzervativnější než Čechy. Bude pro mě těžší je přesvědčit,“ uvědomuje si. „Fotbal nerozděluji na Čechy a na Moravu. Funkcionáře rozděluji na ty, kdo chtějí fotbal posouvat a kdo ne. Věřím, že drtivé většině lidí, kteří se ve fotbale pohybují, leží změny k lepšímu na srdci. Proto věřím, že mám šanci přesvědčit o své cestě i moravské delegáty.“

David Trunda je většinový vlastník mladoboleslavského prvoligového klubu, který má za sebou hodně nepovedenou sezonu, zakončil ji až ve skupině o udržení. V minulosti hrával Trunda hokej, působil mimo jiné ve Švédsku. Pak se věnoval manažerské činnosti, podílel se na pořádání golfových akcí v Česku.

V letech 2015 a 2016 byl generálním ředitelem fotbalové Slavie, poté pracoval ve vedení hokejové Komety Brno a následně jako ředitel tenisové Sparty i pražského turnaje WTA Tour. V prosinci 2021 se stal generálním ředitelem fotbalové Mladé Boleslavi a loni v létě převzal většinový podíl v klubu po Josefu Dufkovi.

„Za svou kariéru ve sportovním managementu jsem měl možnost poznat český fotbal na všech úrovních – od mládeže přes výkonnostní úroveň až po profesionální sport. Vnímám potřebu jednotného, moderního a efektivního vedení, které bude schopné nejen stavět na tradici, ale především otevírat cestu k nové, úspěšnější budoucnosti,“ řekl Trunda.

V prohlášení uvedl deset nejdůležitějších bodů své kandidatury, mimo jiné profesionalizaci FAČR, podporu výkonnostního fotbalu, rozvoj reprezentačních týmů či výstavbu národního stadionu na Strahově.

Kdo přesvědčí nejvíc delegátů?