Hlavní obsah

Glosář: Slavia postoupila. Zbytečné chyby ale pokazily dojem z úspěchu

Foto: Profimedia.cz

Slavia Praha ve čtvrtek i přes porážku vybojovala postup do čtvrtfinále Evropské konferenční ligy.

Reklama

Fotbalový komentátor Jaromír Bosák glosuje čtvrteční postup Slavie Praha do čtvrtfinále Evropské konferenční ligy.

Článek

Myslím, že tohle by bral každý trenér. Jedete na odvetný zápas evropské soutěže s tím, že v úvodním duelu jste zvítězili 4:1. To si nechá líbit asi každý. Na první pohled by se tedy mohlo zdát, že Slavia odjela do St. Pöltenu, kde v současnosti hrává LASK Linz, víceméně na výlet.

Zdání pochopitelně klamalo, jako obvykle. Přece jen, přišla varovná víkendová zpráva, že linečtí nasázeli borcům Innsbrucku v lize šest banánů. Měli by tedy být v dobrém rozmaru. Na druhé straně se Jindřich Trpišovský a jeho kolegové z realizačního týmu docela potrápili s tím, jak vlastně sestavit základní jedenáctku, protože zdravotních či karetních trablů rozhodně mezi sešívanými není málo. Nakonec to dopadlo vlastně dobře, Tomáš Holeš se opět postavil na post stopera a svým výkonem znovu upozornil Jaroslava Šilhavého, že by mu toto místo slušelo i v barážovém utkání ve Švédsku. Nahoře se zjevila noční můra obránců LASKu, Yira Sor, nechyběl Ondřej Lingr, na pozici levého beka působil Plavšič, středního záložníka, tedy „šestku“, hrál Talovierov.

První minuty odvetného mače patřily domácím. Přece jen, ti měli co dohánět. Jenže se ukázalo, že nastřílet šest gólů Innsbrucku a prát se o postup se Slavií je trochu rozdíl. Rakouští fanoušci fotbalu se na mě asi budou zlobit, ale úroveň rakouské nejvyšší soutěže je z evropského pohledu podprůměrná. Ano, na piedestalu stojí neochvějně Salzburg, jenže potom dlouho, dlouho nic. Rakouský mistr hrává Ligu mistrů, dokáže potrápit i velké týmy, produkuje celou řadu mladých nadějných fotbalistů, kteří se připravují na angažmá v opravdu významných klubech. Ale tím to také v současnosti končí. Už první zápas v Edenu ukázal, že LASK je kvalitativně minimálně o jeden stupeň níže, a nic jiného neukázalo ani utkání v St. Pöltenu.

Rychlík Sor

Slávisté se poměrně rychle otřepali a výsledkem byl první gól. A oko fajnšmekra zaplesalo. Skvělá poziční hra gólmana Mandouse, přesná přihrávka a pak už jen ťuk, ťuk, ťuk mezi Plavšičem, Lingrem a Olayinkou a na tabuli stálo 0:1. Počínání defenzivních hráčů LASKu jako by vypadlo z příručky Jak nebránit rychlý útok soupeře. Strana tři. Čtyři muži v bílých dresech bránili vzduch a vůbec si nevšímali nigerijského reprezentanta, kterýžto jim poděkoval tím, že trefil levý horní roh branky. Vlnu euforie valící se lavičkou Slavie poněkud přibrzdili pánové Michorl a Wiesinger. První jmenovaný vystřelil z volného přímého kopu a druhý po několika dotecích a škobrtnutích dotlačil míč za brankovou čáru za asistence několika slávistů. Problém? Kdepak.

Přesně 67 vteřin to trvalo, než se obráncům rakouského mužstva připomněl Sor. To, s jakou lehkostí předběhl dva soupeře, kteří měli k míči výrazně blíže než on, bylo až neskutečné. Ale nejen to, zvednutá hlava, přehled a přesná přihrávka na Baha, to byly hlavní důvody, proč šla Slavia znovu do vedení. Vypadalo to, že defenzivní linie LASKu úplně vymazala z paměti, co s ní prováděl drobný útočník s dvacítkou na zádech v Edenu.

Zbytečné vyloučení

Ale život nepřináší jen pozitivní zprávy. Tím myslím vyloučení Ousoua. Během krátké doby inkasoval dvě žluté karty. Už jedna by stačila, aby nemohl nastoupit ke čtvrtfinálovému duelu. Navíc oba zákroky vedoucí ke kartám byly hodně zbytečné, spíše by se slušelo napsat hloupé. Máte jednu žlutou a saháte po protihráči, mířícím do rohu hřiště, rukama a ještě ho přibrousíte nohama. Nonsens. Rozhodčí učinil to, co mu pravidla ukládají, a Ousou zamířil do sprchy. Což je zase o starost víc pro Jindřicha Trpišovského směrem k dalším týdnům. K vidění bude znovu jiná stoperská dvojice. Na druhou stranu možná pauza švédskému reprezentantovi pomůže. Nejen ve včerejším utkání mi připadal poněkud nejistý, míč ho moc neposlouchal, zkrátka to nebylo ono.

Vím, už jsem psal o Sorovi. Ale musím znovu, protože tenhle chlapík je fenoménem posledních slávistických dnů. Především tedy v Konferenční lize. Jen s lehkou nadsázkou se dá říci, že si dělá se soupeři co chce. Pokud mu tedy dáte prostor na vlastní polovině, říkáte si o pořádný malér. Viz třetí gól. Už před týdnem jsem zmiňoval, že zápasy v evropských soutěžích mu budou vyhovovat daleko více než v domácí lize. Hra do plných nebude jeho nejoblíbenější disciplína. Ale když se může rozběhnout, propadají obránci protivníka depresi. S tím se totiž nic dělat nedá. Když k tomu přidá výborné zakončení jako při třetím gólu v síti LASKu, nedá se nic vytknout.

A na cenovce u jména Sor se zase rychle mění čísla. Možná ještě rychleji než u cen benzinu a nafty na českých čerpacích stanicích před několika dny. Samozřejmě, obránce je ve velké nevýhodě, leckdy se musí otáčet, takže proti útočníkovi běžícímu rovnou vpřed ztrácí už na začátku přímého souboje. Ale ve srovnání se Sorem působili stopeři Lince jako poněkud nepohybliví golemové.

Řada slávistických chyb

Po třetí gólové momentce v podání slávistů se zdálo, že fotbalový svět je růžový a voňavý, bez jakéhokoli rušivého elementu. Bohužel do hry vstoupily chyby. Podepsal se určitě i Aleš Mandous. Řekl bych, že odchytal nejhorší zápas v dresu Slavie. Už gól na 1:1 byl z gólmanského pohledu poněkud podezřelý. Ovšem střelu Wiesingera zdálky zkrátka musí chytit, na řeči typu míč zaplaval neslyším. Situaci prostě špatně vyhodnotil.

O chvíli později viděl červenou kartu Plavšič. Nechci belgického sudího přílišně kritizovat, ale zdálo se mi toto rozhodnutí poněkud přísné. Ale k vyrovnání na 3:3 vedlo především to, že při volném přímém kopu zeď slávistických hráčů byla hodně hladová. Rozestoupila se, následná dvojnásobná teč posunula míč ke Gruberovi a vedení se rozplynulo. Staré pravidlo platí i na hřišti, kde se válí okresní přebor – jestli se bojíš rány, nelez do zdi. Nesmíš uhnout. Stalo se. No a o chvíli později už domácí vedli. Naštěstí dostal Mandous jesle vedoucí k poslednímu gólu až v samotném závěru utkání, když už toho linečtí fotbalisté nemohli moc udělat.

Je to zvláštní výsledek. I když Slavia prohrála 3:4, rozhodně byla kvalitnějším týmem. Ale dostala od průměrného rakouského mužstva celkem pět gólů, byť tři z toho v oslabení. K zamyšlení tato bilance určitě je. Postup to naštěstí neohrozilo, ale koeficient zaplakal, přitom se mohl těšit na tučný bodový přínos. Tohle je škoda. Ale Slavia bude moci další bodíky přidat. Čtvrtfinále čeká…

Reklama

Doporučované