Hlavní obsah

Začíná liga. 30 momentů, podle kterých poznáte, že jste na fotbale v Česku

Foto: Profimedia.cz

V uplynulých třech desetiletích hrály týmy 1. ligy před zaplněnými tribunami. Až na covidový rok, kdy se fotbal sledoval i z autokin.

Reklama

29. 7. 12:00

Samostatná česká nejvyšší fotbalová soutěž vstupuje do jubilejního 30. ročníku. Ty předchozí přinesly desítky úžasných gólů, zajímavé příběhy na hřišti i v zákulisí, korupční kauzy nebo nová pravidla. Pojďte se s námi ohlédnout.

Článek

1. Tři vytrvalí

Jen tři kluby se dokázaly v nejvyšší soutěži udržet nepřetržitě od vzniku samostatné české ligy: Slavia, Sparta a Slovan Liberec. Naopak šest klubů si zapsalo jediný zápis: Atlantic Lázně Bohdaneč, Slovácká Slavia Uherské Hradiště, MFK Vítkovice, Švarc Benešov, Znojmo a FK Ústí nad Labem.

2. Debakly kolem Slavie

To skóre znělo hrozivě: Slavia Praha vs. FK Teplice 0:7! V srpnu 2013 utrpěl nejstarší český klub nejtěžší debakl na domácím hřišti v historii, který nadále straší v kronice české ligy rekordním údajem, byť se ho slávisté pokusili v únoru 2017 vymazat výhrou v Příbrami 8:1. Slavia byla navyklá nakládat a střelecké rekordy tvořit – vítězství doma nad Uherským Hradištěm 9:1 v ročníku 1995/1996 k nim v české lize patří. Sama se však stala i jejich obětí.

3. Zbořené moravské bašty

Baník Ostrava slavil veškeré federální tituly 1975/1976, 1979/1980 a 1980/1981 i v samostatné české soutěži 2003/2004 na proslulých Bazalech. Zbrojovka Brno jediný československý 1977/1978 na stadionu Za Lužánkami. Nyní oba moravské kluby hostí soupeře jinde. Baník, který na Bazalech hrál více než 56 let, se v roce 2015 přestěhoval na Městský stadion v Ostravě-Vítkovicích. Zbrojovka už v roce 2001 musela milované Lužánky opustit pro havarijní stav stavby a využívá Městský fotbalový stadion na Srbské ulici.

4. Nejhorší účastník Lázně Bohdaneč

Do nejvyšší soutěže pronikl v roce 1997 Atlantic Lázně Bohdaneč, jediný ročník mezi elitou skončil katastrofálně: dvě výhry, tři remízy, celkem jedenáct bodů. Žádný jiný účastník české ligy neskončil hůře, pokud si odmyslíme odečtené body jako trest za korupční jednání. V éře společného státu Čechů a Slováků by se však ještě větší žalostníci našli: Meteor Praha VIII v roce 1927 nezískal ani bod, při druhém pokusu o nápravu v ročníku 1930/1931 jediný.

5. Zmrtvýchvstání Dukly Praha

Slavná Dukla Praha za socialistické éry dobyla jedenáct titulů, odluka od armády po společenských změnách v roce 1989 ji poslala do propasti. V prvním českém ročníku 1993/1994 nabrala jen 10 bodů (udělovaly se tehdy 2 body za vítězství) a spadla. Následovala dlouhá cesta hledání. Sloučení jedné větve klubu s Příbramí, přesun té druhé do amatérských soutěží, vtělení se do Dukly Dejvice, nabytí licence od Jakubčovic. V létě 2012 se Dukla Praha opět vrací na prvoligovou scénu, a i když nyní působí ve 2. lize, zánik jí už nehrozí.

6. Vypnuté telefony, neznámý vlastník

Finanční krach ohrožoval i chod nejslavnějších pražských klubů. V roce 1995, kdy byl majitelem Sparty podnikatel Petr Mach, byly pro obrovské dluhy na Letné odpojeny i telefony. Východoslovenské železárny svým vstupem klub spasily. Po krátkém období hojnosti – tituly 2007/2008 a 2008/2009 – se do insolvence dostává Slavia Praha, dluhy obrovské, navíc neprůhlední majitelé, akcie na doručitele. Záchranný kruh v roce 2011 hází bývalý ministr dopravy Aleš Řebíček, následuje ovšem další insolvenční řízení, ze kterého Slavii vysvobodí podnikatel Jiří Šimáně a nový čínský akcionář.

7. Nenáviděný zmrzlinář

Pokusy se zahraničními trenéry se nesetkávají s kladnou odezvou. Spartě v roce 1995 pomohl sice z krize německý kouč Jürgen Sundermann, ale italský trenér Andrea Stramaccioni, s potupnou přezdívkou zmrzlinář, za krátké období (květen 2017 – březen 2018) sklidil jen posměch a pohrdání. Neslavně dopadl i nizozemský Alex Pastoor na jaře 2014 ve Slavii, italský Massimo Morales sice přivedl FK Příbram do ligy, ale ročník 2008/2009 nedokončil. Nyní sedí na sparťanské lavičce Brian Priske z Dánska.

8. Argentinský střelec

Vlétl do české soutěže jako hurikán. V únoru 1998 poprvé nastoupil v libereckém dresu v prvním jarním kole proti Opavě dlouhovlasý argentinský útočník Leandro Lazzaro Liuni a hned si připsal hattrick. Rodák z Buenos Aires se stal doslova střeleckou bombou. České kluby objevily Jižní Ameriku.

9. Vznik LFA důvěru neobnovil

V březnu 2011 převzala kontrolu nad profesionálními soutěžemi ( 1. a 2. liga) nová střešní organizace LFA (Ligová fotbalová asociace). Slibovala zprůhlednění hospodaření, vyšší zisky, lepší propagaci fotbalu, znovuzískání důvěry fanoušků. Od počátku stojí v čele Dušan Svoboda, který ale souběžně vykonává funkci místopředsedy představenstva ve Spartě Praha.

10. Video pomohlo i naštvalo

V prosinci 2017 v utkání Mladá Boleslav vs. Sparta Praha došlo ke zlomové události: poprvé pomáhalo řešit sporné situace video. Kluby i fanoušci k němu upínali naděje, že konečně zamezí nejhorším „vraždám“, vládu nad výsledky tehdy třímal místopředseda za Čechy, „náčelník“ Roman Berbr. Ten zůstal klidný – u videa sedí jenom lidé. Jeho lidé. I když nadále vyvolává diskuse, přece jen video odhalilo hodně křivd a pomohlo navýšit spravedlnost.

11. Tři Bohemky byly moc

Tři subjekty se hlásily o slavnou historii Bohemians Praha včetně mistrovského ročníku 1982/1983, žádný však nechtěl platit dluhy. Oficiálně tak existovaly tři kluby s tímto názvem, které vedly mezi sebou soudní spory. Původní s majitelem Michalem Vejsadou skončil v konkurzu, fanoušci se sbírkou podíleli na obnově druhého, třetí s podnikatelem Karlem Kaprem přeskočil na Střížkov. V ročníku 2009/2010 došlo dokonce k derby týmů pod názvem Bohemians, na podzim na Strahově se diváci gólu nedočkali, jarní duel skončil ostudou, hosté (Střížkov) odmítli nastoupit.

12. Návraty vicemistrů Evropy (bez Nedvěda)

V roce 1996 vybojovali na Euru v Anglii čeští reprezentanti stříbrnou medaili, mnozí už hráli v zahraničí, další si ho i tímto úspěchem zajistili (kromě olomouckých hráčů Kotůlka a Kerbra). Postupně se všichni do české soutěže vrátili, aby nabyté zkušenosti předávali mladším. Kromě Pavla Nedvěda, držitele trofeje Zlatý míč pro nejlepšího fotbalistu světa 2003. Ten po odchodu ze Sparty do Košic působil v italských klubech Lazio Řím a Juventus Turín, kde je součástí sportovního vedení dosud.

13. Přenosy do hospod

Monopol veřejnoprávní České televize na přenosy ligových zápasů se pozvolna rozmělňoval, různé smlouvy a sublicence je přesouvaly na komerční stanice Nova i Prima, až se jediným poskytovatelem lidové zábavy stal placený kanál O2 TV Sport. Kdo ho nemá, chodí se dívat na velkoplošné obrazovky do hospody.

14. Vybroušené diamanty Rosický a Souček

V roce 2001 zamířil obrovský český talent, „malý Mozart“ Tomáš Rosický, ve dvaceti letech ze Sparty Praha do německé Borussie Dortmund za částku přesahující 504 milionů korun. Rekordní sumu překonal až slávistický kapitán Tomáš Souček, na něhož po půlročním hostování v anglickém West Hamu United byla v létě 2020 uplatněna opce a obnos převýšil 521 milionů korun. I česká liga dokáže brousit diamanty.

15. Starka v poutech na silnici

Policisté se samopaly a v kuklách, černé audi zastavené uprostřed dálnice. Zadržený leží v poutech s hlavou přimáčknutou k asfaltu a na něm klečí policista. Nad nimi krouží helikoptéra. Tak vypadalo zatčení majitele příbramského fotbalového klubu Jaroslava Starky v listopadu 2006, kdy byl obviněn z násilných trestných činů. Nic se mu neprokázalo, z vazby byl propuštěn. Jde o velmi výrazného bosse, který byl určitou dobu i členem výkonného výboru asociace za ligu.

16. Teplice bojovaly o Ligu mistrů

I teplický klub prožíval velké okamžiky. V ročníku 1998/1999 obsadil pod vedením trenérské dvojice Josef Pešice a Miroslav Šafařík druhou příčku, v boji o Ligu mistrů vzdoroval slavné Borussii Dortmund. Severočeský klub má japonského majitele, někdejší státní prosperující socialistický podnik Sklo Union převzal v privatizaci zahraniční investor, který se zavázal, že bude ve městě podporovat fotbal jako vysokou společenskou hodnotu.

17. Ivánku, vyprávěj

V dubnu 2004 policie zadržela na benzinové pumpě na dálnici u Vyškova rozhodčího Stanislava Hrušku a Jaroslava Hastíka, manažera klubu FC Synot (nyní Slovácko). Korupční aféra, která se linula z nižších soutěží, se rozvinula do obrovských rozměrů, zapleteni do ní byli rozhodčí, funkcionáři, delegáti. Kauzu proslavila divadelní hra Ivánku, kamaráde, můžeš mluvit?, v níž herci Petr Čtvrtníček a Jiří Lábus využili policejní odposlechy. Symbolem se stal Ivan Horník, manažer Viktorie Žižkov, jenž vzal největší část viny na sebe. V roce 2006 byl odsouzen k podmíněnému sedmiměsíčnímu trestu odnětí svobody s pětiletou zkušební dobou a zákazem činnosti ve fotbale na deset let a pokutě 9 000 tisíc korun. Jelikož Ivánek nemluvil, vrchol korupčního ledovce neroztál.

18. Křetínského kabela

V září 2012 přinesl majitel Sparty Praha Daniel Křetínský do sídla FAČR kabelu, v níž měly být důkazy, jak největší soupeř jeho klubu Viktoria Plzeň uplácí rozhodčí. Předseda asociace Miroslav Pelta, jenž drží v nejvyšší soutěži svůj Jablonec, byl z toho, co viděl v kabele, podle svých slov „zdrcen“. Obsah tzv. Křetínského kabely však ve skutečnosti tak hodnotný nebyl. Předseda disciplinárky Jiří Golda požadoval po Křetínském reálné důkazy, nedostal je. Jen rozhodčí Adámek a Býma přišli s prohlášením o tom, že je za účelem ovlivnění zápasu ve prospěch Viktorie Plzeň ovlivňoval prostředník Martin Svoboda, přezdívaný Chřestýš. U soudu to pak ale odmítli zopakovat, a tak celá věc vyšuměla.

19. Úplatek u notáře

V březnu 2010 pražský podnikatel Karel Kapr, majitel střížkovských Bohemians, prohlásil, že v květnu předchozího roku obdrželi hráči jeho klubu před zápasem v Olomouci od brankáře soupeře Petra Drobisze úplatek ve výši 300 tisíc korun, aby duel dopadl ve prospěch domácího týmu. Kapr bezprostředně poté nic nenahlásil, peníze jen předal do notářské zástavy, policii vše oznámil s velkou prodlevou. Důkazy se do té doby smazaly. Klub Bohemians Praha dostal pokutu šest milionů korun a přišel o patnáct bodů, Olomouc o devět a zaplatila čtyři miliony, brankář Drobisz 200 tisíc korun a zákaz činnosti na osmnáct měsíců.

20. Liberecký úspěch tvořil milovník epigramů

Svérázný trenér Ladislav Škorpil, jenž pro nevhodné názory mohl za socialismu působit jen v nižších patrech fotbalové stavby, je milovníkem epigramů Karla Havlíčka Borovského. Na trenérské řemeslo našel ty nejtrefnější: „Tak to chodí na tom světě, každou chvíli jinák, dneska ctí tě za svatýho, zejtra budeš sviňák!“ nebo „Kdo si nechce hubu spálit, musí mlčet nebo chválit“. Rodák z Hradce Králové, kde působil i v městském zastupitelstvu, dovedl v roce 2002 Slovan Liberec k historickému prvnímu titulu, další přidal v roce 2006 Vítězslav Lavička, třetí v pořadí v roce 2012 Jaroslav Šilhavý.

21. Cinklé jaro se slovenskou výpomocí

Když narostla nedůvěra ve schopnosti či charakter českých rozhodčích, povolávala odborná komise zahraniční. V uplynulém ročníku třikrát polské, předtím většinou slovenské, důležité utkání řídili i německý či rakouský arbitr. Když se jim zápas povedl, potlesk, když nikoli, nikdo nemohl cizince volat k odpovědnosti. To předvedl i slovenský rozhodčí Ľuboš Micheľ, když na jaře 2003 naklonil pražské derby na rudou stranu a Sparta brala titul, třebaže Slavia dlouho soutěž vedla. Ostatně jaro 2003 bylo celé cinklé, jak prohlásil tehdejší manažer letenského klubu Miroslav Pelta.

22. Rada trenérským premiantem

Nejvíce ligových startů na trenérské lavičce nasbíral bývalý československý reprezentant Petr Rada – celkem 444. Hromadil je v Teplicích, ve Viktorii Plzeň, v Jablonci, v Liberci, ve Slavii Praha, ve Vysočině Jihlava, v Příbrami, ve Spartě Praha. I když je čerstvý důchodce stále aktivní, další v nejbližší době nepřidá, neboť převzal druholigovou Duklu Praha, kde jako hráč vyrůstal. Až se na prvoligovou scénu vrátí, má před sebou velkou výzvu: před ním stojí jen federální matadoři Jaroslav Vejvoda (456) a na první příčce Jiří Rubáš (536).

23. Zápis mistra Čecha

I když nepřekonatelný (doslova) brankář Petr Čech trhal rekordy v anglické Premier League v dresu Chelsea FC a Arsenalu FC, jeden si ponechal i v české lize. V ročníku 2001/2002 v dresu Sparty Praha nedostal gól 903 minut, neprůstřelnost uťala nemastná střela Marcela Meleckého v derby s Bohemians. Blízko jeho vymazání byl slávistický brankář Ondřej Kolář, jenž se v ročníku 2019/2020 dostal až na 788 minut. Vstup do análů mu sebrala dorážka Michala Škody v utkání s Příbramí.

24. Slávistické rekordní série

Díky čínskému investorovi se Slavia Praha v roce 2015 opět vyhoupla na ligovou špici a usadila se na ní pevně. Dominanci zdůrazňovala bořenými rekordy. Na podzim loňského roku ji porážka v derby na Letné zastavila na 54 zápasech bez porážky (41 vítězství, 13 remíz), vysoce překonala zápis rivala z období let 1943–1946 v počtu čtyřiceti duelů. V prvním jarním kole jí Karviná nečekaně sebrala domácí neporazitelnost, která má hodnotu 59 střetnutí. K absolutnímu rekordu se na dostřel nepřiblížila, tu drží bezpečně Spartak Trnava s 89 duely z let 1968–1974.

25. Plzeňská tsunami

Z odložených sparťanských hráčů na čele s Pavel Horváthem vytvořila skvělé mužstvo Viktoria Plzeň. Pod majitelem Tomášem Paclíkem, ředitelem klubu Adolfem Šádkem, jenž se umí zdařile pohybovat i v zákulisí, a trenérem Pavlem Vrbou (vystřídali ho i jiní) nastartovala obdivuhodné dvanáctileté období vyšperkované ziskem šesti titulů: 2010/2011, 2012/2013, 2014/2015, 2015/2016, 2017/2018 a z uplynulého ročníku, třikrát pronikla do Ligy mistrů. Druhé největší město v Čechách se stalo baštou fotbalu.

Anketa

Kdo vyhraje 30. ročník nejvyšší fotbalové ligy?
Plzeň
21,2 %
Slavia
48,3 %
Sparta
17,7 %
Někdo jiný
12,8 %
Celkem hlasovalo 1200 čtenářů.

26. Vybrakované Drnovice

V roce 2002, v poslední den dubnového přestupního termínu, došlo k nejmasovější transakci v dějinách české ligy. Boss příbramského klubu Jaroslav Starka využil finančně bezvýchodné situace FK Drnovice a přeregistroval do středočeského týmu devět fotbalistů, z nichž některé okamžitě přepustil jinam. Zabránil tak tomu, aby se práva na hráče mohla stát součástí konkurzní podstaty a aby jejich případný rozprodej správcem přispěl na splácení klubových dluhů. Drnovice puštění tepnou nepřežily, sestoupily. I když se ještě zvedly a v ročníku 2004/2005 opět bojovaly mezi elitou, zánik kdysi velice ambiciózního projektu s účastí v evropských pohárech byl neodvratný. Stadion, kde hrála i česká reprezentace, se načas proměnil ve vietnamskou tržnici. Nyní na něm hrává druholigové zápasy Vyškov.

27. Polák v čele komise rozhodčích

Cizinci s píšťalkou a praporky nejen na hřišti, ale i v čele komise. Aby se utlumil vliv náčelníka Romana Berbra na rozhodčí, přemluvil předseda asociace Miroslav Pelta v létě 2016 polského bývalého mezinárodního arbitra Michala Listkiewicze, aby převzal záštitu nad českými kolegy. Berbrova snaha ujmout se opět vlády se vydařila až po dvou letech, kdy musel Pelta z funkce odstoupit pro konflikt se zákonem – byl obžalován z dotačních podvodů. Novým šéfem rozhodčích se stal bývalý sparťanský kapitán Jozef Chovanec, účastník mistrovství světa 1990 v Itálii, s platem 150 tisíc korun brutto.

28. Plný stadion Za Lužánkami, prázdno v Příbrami

Největší diváckou návštěvu zaknihoval zápas Zbrojovka Brno vs. Slavia Praha v říjnu 1996, na stadion Za Lužánkami přišlo 44 120 fanoušků. Naopak ostudný počet si připisuje utkání Blšany vs. Jablonec z října 2003, na který si koupilo vstupenku jen 51 příznivců fotbalu. Hrálo se ovšem v Příbrami, neboť Blšany neměly vyhovující stadion. Když další rok hostovaly na Viktorii Žižkov, neboť nesplňovaly podmínky projektu Stadiony 2003, udával se pro jistotu počet permanentkářů než skutečně přítomných diváků.

29. Góloví legionáři

Když se v ročníku 2008/2009 stal králem střelců s 15 přesnými zásahy chorvatský legionář Andrej Kerič v dresu Slovanu Liberec, šlo o zlomový okamžik. Do té doby schopní útočníci českou soutěž opouštěli, nalákat gólově zdatné cizince do tuzemských klubů se nedařilo. Doba všechno proměnila. Korunu si od té doby nasadili ruský šturmovik Nikolaj Komličenko z Mladé Boleslavi v ročníku 2018/2019 (rekordní zápis 28 tref), chorvatský reprezentant Petar Musa hrál v následujícím ročníku v podzimní části za Slovan Liberec, v jarní za domovskou Slavii Praha a dělil se o prvenství se sparťanem Liborem Kozákem se 14 góly. Uplynulý ročník pak ovládl francouzský rodák Jean-David Beauguel s 19 počinky v dresu mistrovské Viktorie Plzeň.

30. Král střelců David Lafata

Šestkrát se útočník David Lafata stal králem střelců (v ročníku 2016/2017 se o korunu dělil se slávistickým kapitánem Milanem Škodou), prosazoval se v dresu FK Jablonec i Sparty Praha. Se 198 góly je absolutně nejlepším střelcem české samostatné nevyšší soutěže. V historickém přehledu jsou před ním jen slávističtí kanonýři Josef Bican (447, má góly i z Vítkovic) a Vlastimil Kopecký (252).

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:
Gambrinus liga

Doporučované