Hlavní obsah

Střídání brankáře jako projev respektu, ne potupy. Co bude s Kolářem dál?

Foto: slavia.cz, Seznam Zprávy

Brankář Slavie Ondřej Kolář (vpravo) slaví s Tomášem Chorým zisk fotbalového titulu.

Do brány fotbalové Slavie si Ondřej Kolář stoupl za stavu 5:0 na 15 minut, aby si připsal čtvrtou mistrovskou poctu. Jako ikona klubu se silným příběhem si to zaslouží, třebaže to ne všichni chápou.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Co je pro někoho silný moment, může být pro jiného potupou. Střídání brankářů Slavie při demolici Olomouce 5:0 na jejím stadionu, aby si Ondřej Kolář prvním startem v sezoně na 15 minut také připsal mistrovské pocty, vyvolalo ve fotbalové kotlině protichůdné emoce. O těch ale fotbal bývá.

Od Slavie to bylo krásné gesto člověku, který v jejím dresu předváděl skvělé výkony v Lize mistrů, pomohl předtím ke třem titulům a který si prošel po brutálním faulu, jenž hraničil s kriminálním činem, hrozivým zraněním hlavy.

Pro některé fanoušky Sigmy to však byla poslední tečka za kyselým večerem, v němž museli na svém hřišti pozorovat mistrovské juchání soupeře i nejvyšší domácí porážku v ligové historii olomouckého klubu. Pocit zesměšnění či ztráty respektu umocnilo ve fotbale nezvyklé střídání brankářů a pohled na Koláře, jenž s několika kily navíc nevypadal zrovna jako příkladný profesionální sportovec z nejlepšího týmu v zemi.

„Jestli má navíc kilo, nebo méně, to by bylo to poslední, co bych řešil. Už je vidět, že není v ligové připravenosti, ale když nastoupil, nepůsobil nepřipraveně. Posbíral tam centr, něco chytil,“ řekl Seznam Zprávám Zdeněk Zlámal, bývalý brankář Sigmy i Slavie a nyní expert stanice Canal+ Sport.

Radši jsem se díval jinam

I pro hráče Sigmy to však byla horká chvilka, během níž si plně uvědomili, jaký exhibiční nádech utkání nepovedeným výkonem dopustili. „Radši jsem se nekoukal,“ popsal olomoucký kapitán Radim Breite pocity, s nimiž zápasil při brankářské rošádě protivníka za stavu 0:5.

Trenér Sigmy Tomáš Janotka měl pro hold, jež Slavia Kolářovi dopřála, pochopení. „Chtěli mu dát nějakou odměnu, z lidského hlediska to chápu a jsem s tím v pohodě. Bohužel jsme jim to umožnili,“ pravil s nadhledem. „Kdyby se zápas vyvíjel jinak, tak by si to dovolit nemohli. V momentě, kdy je skóre takhle vysoké, tak trenér má možnost takového luxusního střídání.“

Foto: slavia.cz, Seznam Zprávy

Silná chvíle. Brankář Slavie Ondřej Kolář se v objetí obránce Igoha Ogbua po zisku titulu nemůže ubránit slzám.

Podobně to vidí i Zlámal. „Vůbec nic proti tomu nemám. Když jde o hráčskou legendu, ne brankářskou, také dostávají úsek hry. O zápase bylo rozhodnuto, byly mistrovské oslavy, zasloužil si to za výkony, které pro Slavii odvedl,“ zdůraznil. „Musím Slavii pochválit, že mu to umožnila, pěkné gesto. I Jindra Staněk to pochopil. Zaznamenal jsem, že část veřejnosti se pobuřovala. Střídání bylo i pro mě překvapivé, ale proč ne? Je to legenda Slavie.“

Jako výsměch soupeři to nebral, i když se dokáže do kůže sigmáků vcítit. „Spíš bych byl na sebe naštvaný za to, jak jsme hráli, viděl bych chybu u sebe, ne u druhých.“

Symbolická chvíle pro ikonu klubu

Když v 75. minutě slávistická jednička Staněk přenechal místo v bráně Kolářovi, čtyři tisícovky fanoušků sešívaných na severní tribuně bouřily. Byla to příležitost, aby si Kolář připsal čtvrtý titul ve Slavii znamenající přímý postup do hlavní fáze Ligy mistrů.

+1

„Ondra je ikona klubu, tým fungoval skvěle celou sezonu. I hráči, kteří nehrají, dělají servis ostatním. Chceme, aby všichni byli součástí týmu na hřišti. Je to trochu symbolické, naposledy Ligu mistrů Ondra chytal fenomenálně,“ vysvětloval střídání trenér Slavie Jindřich Trpišovský. „Měli jsme to v hlavě už se Slováckem, teď nám to zápas dovolil. Jindra Staněk se k tomu výborně postavil, byl za mnou s tím, že si to přeje. Mám radost z toho, jak kabina funguje. Jsem rád, že si to Ondra mohl užít v tomhle zápase.“

Začaly se šířit i spekulace, zda to ve 30 letech nebylo Kolářovo loučení s kariérou, anebo se Slavií navzdory dlouholetému kontraktu, který vyprší až za dva roky. „Nemyslím si, že bude připravený do dalších sezon na ligu, tohle nejspíš byla i rozlučka s kariérou,“ domnívá se Zlámal.

Podle informací Seznam Zpráv však Kolářův konec není v Edenu téma a gólman by měl pokračovat. Slavia se k tomu zatím nevyjádřila. „Věk na chytání má, ale musí tomu obětovat víc,“ míní Zlámal.

Kolář nastoupil za první tým Slavie v soutěžním utkání téměř po dvou letech od zápasu play-off Evropské ligy s ukrajinskou Zorjou, kdy neodvrátil porážku 1:2. Od té doby naskočil občas jen za béčko. Z reprezentanta se stal až třetí, či dokonce čtvrtý brankář za Staňkem, Kinským či Mandousem.

Zlomem byl faul na kriminál

Kolářova kariéra upadla po faulu hráče Rangers Kemara Roofa z března 2021. Vyrazil proti míči, u kterého byl dřív než Roofe, jenž natáhl nohu s kolíky napřed proti hlavě Koláře.

„To byl šílený zákrok,“ polkne Zlámal. „Celý zápas se nesl v tomhle duchu, strašné utkání ze strany Rangers, byla tam obrovská agresivita. Vůbec se mi to nelíbilo. I s tímhle ovšem brankáři počítají, také jsem kolikrát dostal do hlavy. Měl jsem to štěstí, že to nemělo trvalejší následky. Ale že jde někdo kopačkou napřed a chce úmyslně zranit brankáře, je přes hranu. Neakceptovatelné.“

Za tři roky působení ve skotském klubu Heart of Midlothian sám poznal, jak tvrdé umí i pro brankáře být zápasy proti Rangers. „Rangers za trenéra Gerrarda byli tímto pověstní. Také jsem si zažil, že jsem držel balon dvě vteřiny a hráč do mě zajel. Tyhle věci se tam děly často. Hráči Rangers byli až moc agresivní a chovali se velice nesportovně,“ vypráví Zlámal.

Byl to obrovský brankářský talent. Z kariéry mohl vytřískat daleko víc, kdyby měl profesionálnější přístup a obětoval fotbalu víc. Těžil jen z talentu.
Zdeněk Zlámal, bývalý brankář a fotbalový expert

Roofe, o dva roky starší než Kolář, nyní kope druhou nejvyšší soutěž v Anglii za Derby County, zatímco brankáře Slavie sužují následky jeho bezohledného zákroku.

„Některé neurologické reakce očí jsou ve stavu, kdy ohrožují jeho sportovní výkon, ale i běžný život. Má rozostřené vidění, což zdůvodňuje góly, co dostává z dálky,“ vysvětloval před rokem šéf Slavie Jaroslav Tvrdík, jenž je zároveň i Kolářovým tchánem. „Buď se mu v horizontu sedmi měsíců podaří vrátit na požadovanou výkonnost, nebo bude muset skončit brankářskou kariéru,“ dodal tehdy.

Talent, co nedává fotbalu všechno

Je už zbytečné přemýšlet nad tím, jak by se Kolářova kariéra vyvíjela, kdyby v prosinci 2019 Slavia kývla na nabídku OGC Nice za 200 milionů korun.

„Byl to obrovský brankářský talent. Z kariéry mohl vytřískat daleko víc, kdyby měl profesionálnější přístup a obětoval fotbalu víc. Těžil jen z talentu,“ připomíná Zlámal, že všechno se v příběhu Koláře nedá hodit jen na těžké zranění. „Pokud má přetrvávající zdravotní problémy, tak je to jedna z logických příčin, proč není jinde a už nedává smysl pokračovat. Ale i předtím, než se mu to stalo, tomu mohl dávat víc a chytal by v zahraničí. Osud však přinesl nešťastný zápas s Rangers a od té doby už se nedostal zpátky na rozdíl třeba od Petra Čecha, který měl také těžké zranění hlavy.“

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

Ondřej Kolář se svou ženou Janou, dcerou šéfa Slavie Jaroslava Tvrdíka.

Čas jde dál. Kolářova hodnota na renomovaném serveru Transfermarkt.com klesla mezitím ze 7,5 milionu eur na 150 tisíc eur.

Důležitější hodnoty však rostou. S manželkou Janou se radují ze syna Sebastiana.

Rovněž probírané střídání připomíná přesah sportovních příběhů. „Nasazení Koláře nebo i Ivana Trojana v basketbale ukazuje lidskou tvář sportu. Tu je důležité neztratit,“ napsal na síti X expert na sportovní marketing Tomáš Janča.

Doporučované