Měří 216 centimetrů, je z Moldavska a hraje hokej. Velký pokus týmu NHL

Některé hráče draftují kvůli tomu, co umí. Alexandera Karmanova draftovali hlavně kvůli tomu, co nikdo jiný nemá. Centimetry. Hráč z posledního sedmého kola ještě nikdy nepřitáhl takovou pozornost.

Alexander Karmanov byl podle skautů nejhorším bruslařem draftu, za rok zláme standardně 25 hokejek. Existuje ale jedno číslo, kvůli kterému budí zvědavost. Osmnáctiletý Moldavan měří 216 cm, je nejvyšším hokejistou, kterého klub NHL draftoval.

Soupeři vždycky říkali, že Zdeno Chára je monstrum. V NHL udělal skvělou kariéru hlavně díky tomu, že uměl používat svoji mohutnou figuru. Těžil z délky paží a síly. Měří ale „jen“ 206 cm.

Karmanov ale není Chára 2.0. Zatím. Hned po draftu se i fanoušci rozdělili na dvě hlavní skupiny. Jedna San Jose Sharks vyčítala, že z 201. pozice vzalo ohromného hráče čistě kvůli marketingu. Nejvyšší hokejista planety znamená automaticky „lajky“ a srdíčka na sociálních sítích. Reklama zadarmo. Přitom ohromný obránce nemá dovednosti, aby hrál NHL a ani se jí neblíží.

Druhý pohled? V sedmém kole draftu vypadá výběr na jistotu nějak takhle: obránce, Kanaďan kolem 185 cm, všechno umí na svůj věk solidně a NHL si nejspíš nikdy nezahraje. Hráči, kteří jdou na řadu takhle pozdě, mají mizivou šanci se prosadit. Kolikrát mají dobrou kariéru, hokejem se živí, ale úroveň NHL to není.

V sedmém kole už není co zkazit. Takže má smysl tuhle volbu vzít jako laboratoř a vzít někoho, kdo se v něčem hodně vymyká a podle skautů má i výrazný limit. Řeč je o osmnáctiletých klucích, vždycky existuje šance, že hendikep se povede smazat.

Rozhodně je to lákavější cesta než od někoho průměrného čekat, že najednou otočí celou kariéru jinam.

„Je jasné, že už nebude menší,“ pronesl s nadsázkou šéf skautingu San Jose Chris Morehouse. Ale v té větě je všechno. Postava velikosti mrakodrapu je klíč. Nevíte, co se z Karmanova vyklube. Na 95 % nic. Ale ten zbytek je vzhledem k míře rizika při sedmém kole draftu velmi lákavý.

„Líbí se nám potenciál, který v něm může být. Všichni chápeme, že jde o dlouhodobý projekt. Je to ale skvělý kluk a chce na sobě pracovat,“ přidal Morehouse.

I kdyby si hokejista z Moldavska nikdy nezahrál NHL, jeho příběh má svoje kouzlo. „Moje země je krásná, ale dost teplá. Máme kolem dvou a půl milionů obyvatel a ledové plochy tam jsou tak dva až tři měsíce v roce,“ představil se obránce v rozhovoru pro klubovou televizi San Jose Sharks.

Hrát hokej nebylo v jeho případě úplně snadné. „Táta mě jako malého vozil i dvacet hodin autem na letní kempy, jen abych si mohl během víkendu zatrénovat třeba šest hodin,“ vysvětloval.

V praxi to vypadalo tak, že v pátek si třeba zahrál zápas na Ukrajině, o víkendu jel trénovat do Rumunska. Kempy navštěvoval všude možně po Evropě. Navštívil i jeden v Trenčíně, který se koná pod záštitou Mariana Gáboríka.

Karmanov se do hokeje zamiloval od pěti let, v deseti měřil 178 cm. Obdivuje hru Calea Makara, nejofenzivnějšího obránce ligy NHL. Každý ho ale bude vždycky porovnávat se Zdenem Chárou, členem Hokejové síně slávy a jednou z nejvýraznějších postav hokeje posledních dvaceti let.

Hlavní téma zní, zda osmnáctiletý obr zlepší svoje bruslení natolik, aby jednou v profi hokeji opravdu mohl využít sílu a délku paží, jak se to nakonec naučil Chára. „Hodně lidí mi říkalo, že mám lepší ruce a lepší bruslení, než měl v mém věku,“ nesměle obránce broukl ve videu, které natáčel s influencerem Corwinem McCallumem.

Chára taky nejdřív nevypadal, že by měl drtit NHL. Na Slovensku hrál v tak malých bruslích, že mu lékaři málem chtěli operovat ohromné otlaky. Větší nesehnal. Trenér Ernest Bokroš mu nakládal, že z něj hokejista nikdy nevyroste. Když ho agent Jaromír Henyš přivedl na Spartu, od uklízečky slyšel, že basketbal se trénuje vedle. Cháru jezdil pozorovat na Slovensko Vsetín, ale nevěřil, že by měl na profi hokej.

„Když jste ho viděli zpracovávat puk u bruslí, měl s tím problémy,“ přiznal i Mike Milbury, generální manažer Islanders, který Cháru draftoval do NHL. „A proč by problémy neměl? Měřil 206 centimetrů,“ dodal.

Je to hodně podobný případ, se kterým se teď potýká Karmanov. Jestli bude mít stejnou zarputilost a pracovní úsilí, kterým se vymykal Chára, může píle porazit talent. Jen to zabere čas.

Když je řeč o Chárovi, obránce dokonce měl i jednu z jeho hokejek. Ne jako trofej, v minulé sezoně s ní regulérně nastupoval.

„Je skvělá. Jen je na mě trochu měkká,“ usmál se ve videu s McCallumem. „Nemůžu s ní pořádně střílet golfáky ani rány z první,“ přidal bek.

Na první rozvojový kemp Sharks se sjeli po draftu nejmladší hráči, na něž drží organizace práva. Největší zájem budil Ivar Stenberg, celková dvojka, pak obránce Keaton Verhoeff draftovaný celkově na deváté pozici. A s nimi ohromný bek z Moldavska.

Novináři se ve svých výstupech shodovali na třech věcech. Alexander Karmanov bruslí ve výsledku lépe, než byste od takhle velkého hráče čekali. Je neuvěřitelně pokorný, protože neustále mluví o práci a jak se musí ještě hodně zlepšovat. A že bruslení skutečně jeho limitem pořád je.

První tři kroky nebo změna směru a start, plus blesková změna směru jízdy do boku jsou věci, kde Karmanov ztrácí.

Pořád ale existuje šance, že se tady posune. Teď ho čeká celá sezona v OHL (kanadská juniorka) a pak by se měl přesunout na univerzitu Penn State, kde nyní nastupoval třeba Gavin McKenna (jednička posledního draftu). Cesta pro další rozvoj je nastavená dobře. Záleží, kde má Karmanov svůj pohybový strop.

„Nevím, asi to vezmu mezi nohama,“ s úsměvem rozebíral 193 cm vysoký Verhoeff, kudy by se dalo přes Karmanova na ledě při kempu Sharks dostat.

Když mohutnému zadákovi vjel útočící hráč do pasti a dostal se k němu příliš blízko, Karmanov kotouč získal. „Jsem hodně silný, takže můžu hrát fyzický a tvrdý hokej,“ popsal sám sebe. Jen si musí hlídat, jak vysoko zvedá lokty. Pokud je dá do normální výšky, trefuje ostatní do hlavy.

„Díky dlouhé hokejce dokážu narušit akce soupeře. Když například jedou hráči dva na jednoho, můžu je dobře bránit právě pomocí hokejky. Stejně tak si díky ní dokážu držet správný odstup od soupeře,“ přidal Karmanov.

Na vlastní kůži si jeho styl hokeje vyzkoušel Corwin McCallum. Zkusili výzvu, že obránce bude hlídat prostor a reportér se přes něj zkusí s pukem na hokejce dostat. Dohodli se, že akci vyzkouší pětadvacetkrát.

„Kolikrát myslíš, že se přes tebe dostanu?“ zeptal se McCallum, který nikdy nehrál hokej profesionálně, ale má velmi dobrou hobby úroveň.

„Ani jednou,“ odvětil Karmanov s pusou od ucha k uchu.

„Ani jednou?“ divil se McCallum.

„Ok, tak možná dvakrát,“ zazubil se obránce.

Výsledkem bylo, že všech pětadvacet pokusů Karmanov zastavil a bez nejmenšího problému. Když se ho reportér před 24. pokusem zeptal, jestli mu neporadí, jak na něj, tak dostal: „Jeď rychle, pracuj nohama. Naznač, že pojedeš jedním směrem, rychle mi hoď puk na druhou stranu a okamžitě do toho kopni.“

Ale ani tohle nevyšlo. Ovšem celkem sympaticky bylo cítit, že obránce přesně ví, kde má svůj limit. „Když vidím všechny profesionály kolem sebe, chci jen pracovat ještě víc, abych se jednou dostal tam, kde jsou oni,“ pronesl pak hráč na kempu Sharks.

Před třiceti lety se lidé smáli představě, že bude Zdeno Chára hrát NHL. Dnes visí jeho jméno v Hokejové síni slávy. Alexander Karmanov nemusí dopadnout stejně, dokonce nemusí odehrát ani jeden zápas.

Ale může. Právě proto stojí za to jeho cestu sledovat od úplného začátku.