Hlavní obsah

Šampionát začíná v pátek. Přivezou Češi dalšího Pastrňáka nebo Vránu?

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

Pavel Geffert, někdejší reprezentant, dnes dohlíží na mládežnické akademie ledního hokeje.

Reklama

11. 5. 7:59

Rozhovor s Pavlem Geffertem, který má v českém hokeji na starosti mládežnické akademie.

Článek

Největším talentem současného českého hokeje je obránce David Jiříček, říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy Pavel Geffert, v 90. letech člen národního týmu, účastník olympiády v norském Lillehammeru. O hokejových talentech musí něco vědět - šéfuje mládežnickým akademiím.

V pátek začíná ve Finsku hokejový šampionát, takže otázka, zda někde v Česku bruslí další David Pastrňák, se přímo nabízí.

Češi nepřivezli zlato ze šampionátu už 12 let. Na hráče, který by se v NHL dokázal prosadit jako havířovský virtuos v Boston Bruins, čeká dlouho. V posledních draftech Češi dopadají bídně. Třeba v roce 2019 uspěl až ve třetím kole jako nejlepší Čech brankář Lukáš Pařík, rok poté byl útočník Jan Myšák vybrán ve druhém kole.

Pane Gefferte, u vchodu do zimního stadionu v Praze-Letňanech visí tři obří plakáty. Jakub Vrána a Václav Karabáček na nich mají napsáno „Tady jsme se naučili hokej“ a David Pastrňák tam dělá reklamu na hokejovou výstroj…

David Pastrňák chodí do Letňan v létě trénovat.

Ano. Ale zmiňuji to proto, abych se zeptal, zda teď mezi juniory vidíte někoho, kdo by dokázal v zámoří to, co Pastrňák nebo Vrána?

Víte, já nevím, jak u jiných sportů, u kterých hledáte největší talenty, ale v hokeji pro to máme docela dobré měřítko. Draft NHL. Tam uspějí hráči, které sledují skauti z celého světa. A pokud toto vezmeme jako předpoklad, že někdo je potenciálně výjimečný hokejista, pak vlastně vím, koho dát jako tip na velký talent.

Po dlouhé době letos budeme mít nejspíš vybraného hráče už v prvním kole. David Jiříček, obránce, který hraje za Plzeň a už v 16 letech nastoupil i za seniorskou reprezentaci. Bohužel na minulém mistrovství světa do 20 let se hned v prvním zápase zranil, takže samozřejmě tři měsíce, co nehrál, mohou výsledek draftu ovlivnit. Kdyby se nezranil, byl by mezi prvními pěti hráči.

Pavel Geffert

Foto: Seznam Zprávy

Pavel Geffert.

V 90. letech reprezentant, byl na olympiádě v Lillehammeru. Vyrůstal na Slavii, ale mistrem republiky se stal se Spartou. Nynější šéf mládežnických akademií se stal v projektu Sportovní talent roku expertem, který Seznam Zprávám radil při výběru největšího hokejového talentu.

O odchodu mladých hokejistů do ciziny říká, že je to jejich volba, ale dodává: Všude se píše, že Pastrňák a Vrána uspěli poté, co zvolili odchod do zahraničí, ale nikde se už nedočtete, kolik hráčů, kteří odešli příliš mladí, vůbec neuspělo.

A kromě Jiříčka?

Jsou tu dál mladí hráči, kteří se prosazují v seniorské kategorii. U nás doma třeba Jirka Kulich z Karlových Varů, pak máme hráče, kteří působí v zahraničí, v Kanadě Matyáš Šapovaliv (odchovanec Kladna) nebo ve Finsku Tomáš Hamara (dříve Sparta). Jiříček je ročník 2003, ti ostatní 2004.

Koukněte na výsledky letošního draftu a tam uvidíte největší talenty českého hokeje. Myslím, že po delší době budou úspěšní.

Šapovaliv, Hamara, vlastně i Jiříček, to jsou kluci, kterým je 18 let nebo o málo víc. Dá se už v tomto věku říct, že prorazí ve světovém hokeji?

To, že úspěšně projdou draftem, je velký předpoklad. Ale předpoklad, kterým cesta teprve začíná. Existuje spousta dalších okolností, které mohou kluky nasměrovat jinak, než to teď vypadá, než jak skauti odhadují. Zdraví především: musí se jim vyhýbat zranění, někteří z těch, o kterých tady mluvíme, už tu zkušenost mají.

Sportovní talent roku

Foto: Seznam Zprávy, Shutterstock.com, Profimedia.cz

Seznam Zprávy představují sportovní talenty roku.

Seznam Zprávy hledají největší sportovní naděje České republiky. Sledujte sérii Sportovní talent roku. Spolu s experty vám představujeme devět extrémně nadaných sportovců, kteří vynikají v tenisu, florbalu, biatlonu, veslování, ledním hokeji, MMA, cyklistice, fotbalu a atletice.

Jste spíš pro to, aby talentovaní hokejisté odcházeli co nejdříve do ciziny, nebo dokonce do Kanady, anebo se vám pro ně zdá lepší cesta zůstat v českém hokeji co nejdéle?

Samozřejmě když někdo dostane šanci zahrát si nejlepší soutěž světa, tak to má vzít, i když mu je třeba 19 let. Ale jinak si myslím, že než hrát v nějakých kanadských juniorkách je lepší zůstat tady. Vezměte si příklad Martina Nečase, který šel z Brna do zámoří, odehrál tam asi pět zápasů a místo toho, aby pak šel do farmářského týmu, se radši vrátil do Brna. Naším přáním samozřejmě je, aby talentovaní hráči zůstávali v extralize nebo v juniorských soutěžích a zkvalitňovali je.

To je pravda. Extralize by neškodilo omlazení. Tahouni kanadského bodování jsou hráči, kterým osmnáct – řečeno diplomaticky – už bylo před nějakým rokem.

Jsem tolik vytížený u mládežnického hokeje, že si netroufám hodnotit seniorský. Ale samozřejmě statistiky vidím. Ale to je spíš otázka na trenéry a vedení extraligových klubů.

Vy máte na starosti hokejové akademie, tedy zhruba 600 nejlepších juniorů v Česku, je to tak?

Letos fungovalo 17 akademií, takže když to vynásobím nějakými 40 hráči, což jsou kategorie U17 a U20, tak něco přes šest stovek hráčů to je. Skoro sedm stovek.

A chápu systém dobře, že v těch hokejových akademiích jsou úplně nejtalentovanější hráči těchto dvou věkových kategorií?

V extralize juniorů a dorostu jsou i neakademické týmy. V U20 je to Olomouc, u dorostu víc, a to devět.

Foto: Český hokej

V loňském roce předával Pavel Geffert (vlevo) hokejovému klubu v Plzni cenu za nejlepší mládežnickou akademii. Vedle Gefferta vítěz z Nagana Martin Straka.

Tu otázku mířím k tomu, jestli hokejový svaz, pro který pracujete a jehož hlavním cílem jsou úspěšné reprezentační týmy, má systém akademií nastavený tak, aby generovaly opravdové talenty? Jestli někdo nemůže takříkajíc propadnout sítem…

Já si naopak myslím, že do systému akademií se dostanou i hráči, kteří by tam kvalitou a talentem neměli být. Ale samozřejmě to není chyba těch dětí. Je to projev toho, do jakého stavu se současný český hokej dostal. Do stavu, že ti nejlepší často odcházejí do zahraničí.

V jakém věku začínají odcházet do ciziny?

Třeba už i v 15, 16 letech. Tím samozřejmě trpí soutěže, trpí tím celý hokej.

A kde se stala chyba? Myslí si ti kluci, že venku dostanou lepší školu? A nemají koneckonců pravdu?

Opravdu nevidím nikomu do hlavy, takže nevím, jestli v cizině vidí větší vizi budoucího uplatnění v seniorském hokeji, nebudu říkat NHL, protože to je špička ledovce, hokejový Everest, kam se dostanou s velkým štěstím jen ti úplně, úplně nejlepší. Je hodně kluků, kteří udělají maximum, udělají všechno správně, ale nedostanou se tam.

Víte, já opravdu nechci říkat, čí je to chyba. Anebo takto: je to chyba nás všech, co se v hokeji pohybujeme. Prostě už bohužel těm nejlepším aktuálně nekonkurujeme.

Když se vrátíme k plakátům, co visí v letňanské hale, tak Vrána neprošel čistě českou cestou, ale švédskou. Pastrňák vlastně také. Karabáček…

Ten byl v Salcburku (přikyvuje)…

…takže nevypadá to spíš tak, že se cesta přes cizinu vyplatí?

To jsou dva: Vrána a Pastrňák. Ale nikde se nepíše, kolik hráčů, kteří zvolili příliš mladí cizinu, vůbec neuspělo. My jsme nedávno měli fórum, jmenovalo se Kabina, a tam jsem pořád zdůrazňoval, že stále větší počet hráčů, kteří se prosadí v NHL, šel českou cestou. Ale každý vidí extrémní příklad. Pastrňák je extrémně pozitivní příklad. Nikdo už ale nevidí, kolik kluků to zničilo.

Pastrňák je extrémní proto, že má extrémní talent?

Myslím, že ať by hokejově vyrůstal kdekoliv, tak by to dokázal. Ale je to můj názor.

Jak se pozná extrémní talent? Jak se pozná v 15, 17, 20 letech? Nebo je to dokonce možné už dříve, třeba u desetiletého kluka?

Takhle brzo se pozná jen něco. Určitě pohybový talent. Já bych si ale třeba až do 19 let nedovolil někoho „odepsat“, že už to nedokáže, když nebyl dobrý do té doby. Podívejte se třeba na Miroslava Formana ze Sparty, který hraje 12 let nejvyšší soutěž. V letošním finále proti Třinci dával góly, nahrával na ně. A to jsem si o něm dříve myslel, že v životě nebude hrát hokej. Talentu tolik neměl, ale měl odhodlání. Prosadil se svojí zarputilostí.

Foto: Jason Franson, AP

David Jiříček na mistrovství světa hráčů do 20 let v Edmontonu (rok 2021).

To se říká, že talent je jen součást budoucího úspěchu…

Vím, zní to jako klišé. Ale je to tak. Talentovaných kluků je tady určitě víc, než kolik jich nakonec uspěje.

Co má podle vás dělat trenér, kterému se zdá, že má v týmu budoucího Pastrňáka?

Těžká otázka. Spíš na ně, na trenéry, kteří s dětmi pracují…

Nechat je růst, protože oni přirozeně chtějí být co nejlepší? Nebo jim neustále vštěpovat, že jsou „jen“ součástí týmu?

Tohle je možná naše největší chyba, kterou děláme. Občas myslíme na vlastní úspěch, v případě trenérů na bodový úspěch týmu, který vedou, a méně na výchovu. Já si nemyslím, že je šťastné, když některý z kluků ostatní převyšuje, tak ho hned dát do vyššího týmu, do lepšího týmu. Hokej je kolektivní sport.

Máme méně talentů než v dřívějších letech?

Je jich méně. Ale to je dáno tím, že je méně dětí v hokeji. Nejsme národ, který nesportuje, spíš naopak, navíc jako Češi máme dispozice ke kolektivním sportům. Jenže dnes nábor na hokej není výběr těch, kteří mají předpoklady, ale přemlouvání, aby jich přišlo co nejvíc. Ale aby to neznělo pesimisticky: jsem přesvědčený, že pohybově nadaných dětí je pořád víc než těch, kteří se na hokej hlásí a nemají tam co dělat.

Je těžké nebýt pesimistou, když člověk pracuje v posledních letech pro český hokej?

No, na mezinárodní úrovni nám to nejde. Vůbec nejde.

Jak je pro to, aby se situace změnila, důležité najít velké talenty, i když, jak připomínáte, hokej je kolektivní sport?

Talenty jsou důležité pro jakýkoliv sport, i pro kolektivní. Individuality rozhodnou zápas. Kdo dokáže obejít obránce, kdo dá gól v prodloužení, ten rozhodne zápas.

Vy stále možná podvědomě mluvíte o útočnících…

Vidíte, a Jiříček, náš největší talent, je obránce.

A třeba o brankářích nepadlo slovo. Přitom skoro pokaždé, když český hokej v mezinárodním srovnání udělal opravdu výrazný úspěch, byl za tím nějaký fenomenální gólman…

Souhlasím. Jen se snažím říct, že individualita – je jedno, na jakém postu –, která je schopna kreativně řešit herní situace pod tlakem, ve stresu, v rychlosti, rozhoduje zápas.

Díky za rozhovor.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované