Hlavní obsah

Na šampionátu bude za Česko hrát talent, jaký hokej roky nepamatuje

Foto: Profimedia.cz, Seznam Zprávy

David Jiříček.

Reklama

11. 5. 8:00

Sérii Sportovní talent roku uzavírají Seznam Zprávy profilem hokejového obránce, který má před sebou hvězdnou budoucnost v NHL. Hraje v Plzni a jmenuje se David Jiříček.

Článek

Vizitka českého hokeje je neúprosná. Poslední titul mistrů světa náš národní tým přivezl domů v roce 2010, od té doby Staroměstské náměstí na vítání šampionů čeká. Už dvanáct let.

Co není, může být… I díky hráčům generace, která doma před očima vítězné hrdiny z Česka nemá. Hokejový obránce David Jiříček je jedním z nich. Nominace osmnáctiletého supertalentu na mistrovství světa ve Finsku má být startem kariéry hráče, který by jednou měl dobýt hokejový svět.

Poslední sekundy zlatého zápasu z roku 2010 zná nazpaměť.

Ne, nebyl v kolínské aréně ani nevítal hokejové mistry světa na Staroměstském náměstí.

„Znám tenhle zápas, stejně jako všechna slavná utkání z Nagana,“ líčí David Jiříček. „Pouštěl jsem si je na YouTube, několikrát,“ dodává bezelstně.

Když Češi v Německu naposledy křepčili se zlatem, bylo českému obránci sedm let. S hokejem teprve začínal a těžko z něj mohl mít rozum. Na blížícím se mistrovství světa už bude stát nastoupený na modré čáře, třeba po boku Romana Červenky, který už před dvanácti lety při oslavách na pódiu hledal otvírák. Jaké to je být mistrem světa, Červenka zná, generace vedená největším talentem Jiříčkem ne. Vyrůstala v době, kdy dospělý nároďák nejdůležitější zápasy sezony pravidelně prohrával. A bude na ní, jestli jednou vrátí národní tým do světové špičky.

Jak symbolické…

„Jsem z generace, která na úspěch čeká, a doufám, že se to co nevidět změní. Pro malé kluky, kteří s hokejem teprve začínají, je to strašně důležité. Přál bych si, aby se nám zase podařilo zbláznit Česko do hokeje a malé děti se v nás viděly. Bavily se o nás ve škole i doma, viděly na vlastní oči impulz, který jim potvrdí, že hrát hokej stojí za to.“

Sportovní talent roku

Foto: Seznam Zprávy, Shutterstock.com, Profimedia.cz

Seznam Zprávy představují sportovní talenty roku.

Seznam Zprávy hledají největší sportovní naděje České republiky. Sledujte sérii Sportovní talent roku. Spolu s experty vám představujeme devět extrémně nadaných sportovců, kteří vynikají v tenisu, florbalu, biatlonu, veslování, ledním hokeji, MMA, cyklistice, fotbale a atletice.

Nejmladší hráč českého výběru a samostatné české reprezentace vůbec není v týmu Kariho Jalonena náhodou. Ve Finsku na něj budou upřeny zraky desítek skautů klubů z NHL, které o Jiříčka dopředu avizují zájem. I to je z pohledu českého hokeje nevídané. Český bek je naším největším talentem a jedním z nejvýraznějších hráčů svého ročníku napříč planetou. Predikce odborníků dokonce Jiříčka pasují do první desítky hráčů v červencovém draftu. Poprvé po čtyřech letech by tak měl být draftován český hráč v prvním kole. To, co dříve bývalo pravidlem, je dnes spíše smutnou raritou.

Historický draft

A v případě Jiříčka to platí dvojnásob, protože zatímco mezi útočníky český hokej čas od času šikovného hráče pro světový hokej vychovávat stále umí, o obránce je u nás totální nouze. I kluby NHL to vědí, a když vidí obránce s českým pasem, nemají zájem: Od roku 2005 prošel prvním kolem draftu jen jeden český bek. V letošní sezoně NHL nastoupilo do zápasu jen pět obránců a žádný z nich v tak klíčové roli, jaká se jednou očekává od Jiříčka.

„Velkých talentů, jako je David, nemáme mnoho. Buďme za něj rádi,“ říká trefně Tomáš Vlasák, sportovní manažer Plzně, za kterou Jiříček v Česku hraje.

Mohutná postava, dobré bruslení i práce s hokejkou, tím vším nad ostatními vrstevníky nejen v Česku vyčnívá. Široká paleta těchto dovedností z něj dělá smrtícího obránce nejen při hře dozadu, ale také v ofenzivě. Umí hrát tvrdě do těla, blokovat střely a být vysoce efektivní při ráně z první.

Kdo před mistrovstvím světa sledoval přípravné zápasy národního týmu, Jiříčka nemohl přehlédnout. Jako obránce se ránou z dálky trefil hned dvakrát.

Nový Marek Židlický?

S každým dalším zápasem jeho sebevědomí rostlo a bylo stále víc jasné, že jeho jméno ve finální nominaci týmu pro mistrovství světa chybět nebude.

A tak, jak už to v Česku bývá zvykem, začali fanoušci talentovaného hráče srovnávat, nejlépe s tím nejúspěšnějším. To znamená s Markem Židlickým, asi nejvýraznějším bekem poslední zlaté éry českého hokeje. „Tohle už je slušná predikce,“ usmívá se Jiříček. „Poslouchá se to hezky, i když si i na Marka Židlického pamatuju jen ze sestřihů. Když já s hokejem začínal, on už kariéru pomalu končil. Naživo jsem ho hrát myslím neviděl.“

„Ale víte co? Já stejně nemám tahle srovnání rád. Každý hráč je jiný, má jiný styl bruslení, někdo umí lépe přihrávat, jiný zase dobře střílet. Každý hokejista je unikát, navíc ovlivněný tím, co po něm chce konkrétní trenér, a tahle srovnání jsou svým způsobem frustrující. Já nechci být jako někdo. Já chci hrát hokej podle sebe, chci být David Jiříček,“ říká mladý hokejista zcela vážně. Je vidět, že na prahu kariéry o hokeji hodně přemýšlí a tuší, kudy vede cesta mezi nejlepší.

„David se mi fakt líbí. Je to mladý kluk, ale hokej hraje jako dospělý chlap. Je na něm vidět, že má rád velké výzvy,“ říká o Jiříčkovi reprezentační kouč Kari Jalonen. A Jiříček se tentokrát mile pousměje: „Tohle pan Jalonen řekl přesně. Mám rád výzvy, chci se předvést, vymyslet hezkou akci a hlavně každý zápas vyhrát.“

V hokejové extralize poprvé nastoupil v šestnácti letech, už v předminulé sezoně byl vyhlášen nejlepším nováčkem ročníku a debutoval v kádru hokejové reprezentace, bylo mu tehdy 16 let a 345 dnů – nikdo z českých hráčů tohle nedokázal dřív. Teď už má Jiříček místo v národním týmu jisté. Stejně jako v sestavě Plzně, kde až do Vánoc patřil mezi stěžejní obránce. V devětadvaceti zápasech posbíral jedenáct bodů a vstřelil pět branek.

„Když mi to takhle za sebou vyjmenujete, tak to jsou zajímavé věci. Vážím si toho, co už jsem dokázal, a je to svým způsobem krásné, ale kariéra jede dál a mě čeká ještě dlouhá cesta. Začne v červenci na draftu, teprve tam uvidím, jakým směrem se vydám,“ říká Jiříček, který si místo na světovém šampionátu dokázal vybojovat, i když po letošním šampionátu dvacítek tři měsíce s vážným zraněním marodil.

Srážka s Kanaďanem

Srážka s Willem Cuyllehem, kanadským obráncem, zavinila problémy s vazy v levém koleni. Jiříček musel podstoupit operaci i náročnou rekonvalescenci, vinou zranění se lehce propadl také v žebříčku pro draft, kde jeho jméno původně zaznívalo i v souvislosti s pěti nejvýše postavenými hráči. Návrat na led plánoval ve čtvrtfinále české extraligy, jenže Plzni sezona skončila už o kolo dřív. A tak Jiříček přijal pozvání na kemp reprezentace, kde si zpočátku po dlouhé pauze asi nikdo nemyslel, že by v týmu mohl vydržet až do konce.

Pavel Geffert

Foto: Seznam Zprávy

Pavel Geffert.

V 90. letech reprezentant, byl na olympiádě v Lillehammeru. Vyrůstal na Slavii, ale mistrem republiky se stal se Spartou. Nynější šéf mládežnických akademií se stal v projektu Sportovní talent roku expertem, který Seznam Zprávám radil při výběru největšího hokejového talentu.

O odchodu mladých hokejistů do ciziny říká, že je to jejich volba, ale dodává: Všude se píše, že Pastrňák a Vrána uspěli poté, co zvolili odchod do zahraničí, ale nikde se už nedočtete, kolik hráčů, kteří odešli příliš mladí, vůbec neuspělo.

„Vypadl jsem ze hry na tři měsíce, ale třeba mi to pomohlo… Prostě se to zranění stalo a já jsem i díky němu teď zase o něco zkušenější, odolnější. Před zraněním jsem měl formu, byl jsem smutný, ale fakt, že jsem se nakonec dostal až na mistrovství světa, mi tohle všechno vynahrazuje,“ líčí Jiříček.

„Žádný takový cíl jsem si totiž na začátku přípravy nedával, prostě jsem všechny tréninky i zápasy odmakal. Zkusil jsem, jak bude koleno reagovat, jestli bude držet, a pak si hokej začal užívat. V Ostravě přišlo deset tisíc diváků, hráli jsme doma a lidé byli z našich výkonů v euforii. A já musím říct, že jsem byl v euforii z nich. Vždyť já profesionální hokej začal hrát v době pandemie před prázdnými tribunami, tohle bylo poprvé v mém životě, kdy jsem na led nastupoval před takové množství lidí,“ mluví Jiříček o životním zážitku.

Foto: Jason Franson, AP

David Jiříček na MS do 20 let v Edmontonu v roce 2021.

„Jo, musím říct, že tohle je zatím můj největší zážitek, zároveň ale nelítám moc vysoko, protože v reprezentaci na tréninku vidím hráče, kteří jsou pořád trošku jinde než já. Mám na co koukat a mám se od nich co učit. Na ledě je znát, že kluci, kteří dorazili do reprezentace z NHL, jsou dál než já,“ uznává nadějný talent, jejž na prahu kariéry čeká ještě spousta dřiny.

Vedle zápasů na mistrovství světa musí na dálku dokončit třetí ročník střední školy, protože jak sám říká, maturitu by měl mít v Česku každý.

„No a pak nás čeká draft. Zatím jsem absolvoval několik pohovorů se skauty různých týmů, kteří se mě pořád dokola ptali na to samé. Kdo by o mě mohl mít zájem, to nejde odhadnout. Loterie, která určí pořadí draftu, je na programu až v květnu a teprve podle ní můžeme začít odhadovat, který tým z NHL by si mě mohl vybrat. Ale abych byl upřímný, neřeším to. Nemám tam tým, který by byl vyloženě mým oblíbeným,“ říká Jiříček a jedním dechem dodává: „Hlavně ať už to je za mnou a všechen tlak s tím spojený ze mě spadne.“

To, kdo si Jiříčka vybere, se dozvíme 7. července.

Český hráč si jeden z nejdůležitějších večerů kariéry užije přímo v Montrealu spolu se svými rodiči.

„Ale teprve pak budu muset v tréninku a zápasech ukázat, že do NHL skutečně patřím. Je to můj sen, ale na cestě mezi nejlepší stojím stále na začátku,“ uzavírá.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované