Hlavní obsah

Stanley Cup pro Vegas. Zařídil to kapitán Mark Stone

Foto: Getty Images, Getty Images

Mark Stone třímá nad hlavou nejcennější hokejovou trofej na světě.

Reklama

Kdyby Vegas Golden Knights neměli kapitána Marka Stonea, tak by letošní Stanley Cup nevyhráli. A taky Jonathana Marchessaulta nebo Jacka Eichela, samozřejmě. Jenže Stone je stejně mimo všechny kategorie.

Článek

Jeho styl bruslení i hry je tak specifický, že si ho nespletete s nikým jiným. A přitom má Stone vlastně štěstí, protože kvůli zranění zad taky mohl skončit nedávno v hokejovém důchodu.

V posledním rozhodujícím utkání proti Floridě, které skončilo v noci divokým skóre 9:3, Stone zavěsil do branky Panthers rovnou hattrick. A bylo to. Nikdo nemohl říct, že by Golden Knights nevyhráli zaslouženě.

Říká se o něm, že je nejlepším defenzivním útočníkem NHL. Přitom těch cen zas tolik nemá. Během 584 zápasů v NHL se Stone objevil na hlasovacích lístcích pro Calder Trophy, Selke Trophy, Lady Byng Trophy a Hart Trophy. Nakonec ale má „jen“ All-Rookie Team 2015 a je účastníkem All-Star Game 2022. Teď si však nasadil ten nejcennější prsten pro šampiona Stanley Cupu. A s ním jsou vám všechny ostatní ceny ukradené.

31letý Kanaďan z Winnipegu hraje divoce atypicky. Bezpochyby to není nejkrásnější bruslení, ale v jeho hře krása je. A když pak zavěsí, vypadá jako pravěký jeskynní muž, kterému se podařilo zapálit oheň.

„Čím více ho sledujete, tím více si ho vážíte, protože neexistuje žádná definující dovednost, která by překonala ty ostatní. Není to, jako když se díváte na Jacka Eichela a okamžitě vidíte, jak krásně bruslí. Hra Marka Stonea je hodně odlišná,“ říká generální manažer Golden Knights Kelly McCrimmon. „Ale je to opravdu respektovaný hráč. Je ve hře vášnivý, má obrovský smysl pro hokejovou hru.“

Trenér Bruce Cassidy pak o něm říká, že je tím pravým rozdílovým hráčem. To v závěrečné sérii potvrdil hned několikrát.

Dvě operace za sebou

Stone má za sebou ale také těžká období plná zranění. Podstoupil dvě operace zad během devíti měsíců a musel se těžce vracet do hry. Ale dokázal to relativně rychle. „Nikdy jsem se nehodlal vzdát,“ říká Stone. „Na odchod do důchodu jsem ani nepomyslel. Ale určitě jsem byl nervózní.“

Právě proto, že druhá operace (letos v lednu) přišla už devět měsíců po té první, byly obavy, že by mohl přijít konec kariéry. Naštěstí neurochirurg z Denveru Chad Prusmack odvedl výbornou práci.

Jenže stejně nebylo nic jisté. Soupeři, zejména Edmonton Oilers, se vysloveně zaměřovali na jeho spodní část zad, aby se ho pokusili odrovnat. Přesto je Stone poslední, kdo fauly oplácí. A to vyžaduje i od spoluhráčů. Golden Knights jsou tvrdí, ale v jistém smyslu zdrženliví. Právě to jim pomáhalo v klíčových zápasech.

Vedení klubu to všechno o Stoneovi už dlouho ví. Proto s ním v roce 2019 podepsalo osmiletý kontrakt ve výši 76 milionů dolarů. Když podepisoval smlouvu, chtěl hlavně tři věci – vyprodanou arénu s vášnivými fanoušky, pohodlné město s dobrým jídlem a teplým počasím a konečně mít šanci vyhrát Stanley Cup.

„Nebylo nejjednodušší podepsat smlouvu a nikdy nebýt ve městě, ale znám naštěstí pár lidí, kteří tu rádi hrají a rádi tu žijí,“ vysvětloval Stone o přesunu z chladné Ottawy do Las Vegas. „Teď jsme tu vybudovali skvělý tým, skvělou fanouškovskou základnu, úžasné místo k životu. Takže pro mě to je důvod, proč tady rád hraji,“ říkal kapitán, který pomohl vyhrát nevadskému týmu play-off.

Reklama

Doporučované