Třaskavá budoucnost hokeje. Proč svaz udělal změnu a extraliga ji nechce

Český hokej každý rok hledá cestu, jak vylepšit svoji pozici, aby začal produkovat víc talentovaných hráčů. Někdy snižuje počty týmů v mládežnických soutěžích, jindy rozšiřuje, pak mění systémy. Největší emoce vždycky působily překotné akce, kdy se pár měsíců před startem soutěží vyhlašovaly změny.

Teď ale svaz další úpravu vyhlásil s ročním předstihem: Od léta 2026 znovu vznikne kategorie U16 (historicky mladší dorost), která zanikla v roce 2018. Kosmetická změna? Kdepak. Jedná se o zásadní úpravu pro práci s mládeží. Nabalují se na ni další. Z tříleté juniorské extraligy (soutěž U20) se stane dvouletá, protože znovu vznikne i kategorie do 18 let (teď U17).

Projekt elitní kategorie devátých tříd se osvědčil, takže zůstává. Ve výsledku tak od sezony 2026/27 začne platit, že nejlepší čeští mladí hráči projdou extraligou do 15 let, pak do 16 let, následuje soutěž do 18 let a do 20 let.

„Zmíněný projekt kluby považují za neperspektivní a nesystémový,“ rozeslala na začátku srpna do médií své stanovisko extraliga. Její zástupci v hokejové vládě – ve výkonném výboru – mají za úkol pracovat na revizi.

Extraliga poukazuje na fakt, že vznikla jedna kategorie navíc, takže se sníží kvalita a stoupnou náklady.

„Faktem je, že současný projekt zkrátka není funkční,“ říká za hokejový svaz ovšem jasně Pavel Geffert, manažer rozvoje mládeže. „Občas mi přijde, že slyším, jak je teď všechno zalité sluncem. Není. Středobodem hokejového světa je NHL a tam vyklízíme pozice, to je zkrátka fakt. Podle NHL a počtu lidí tam se hodnotí síla jednotlivých národních federací,“ přidává.

V příštím ročníku NHL bude mít Česko v lize pravděpodobně jen dva stabilně hrající obránce Radko Gudase s Filipem Hronkem. Na turnaj 4 Nations Face-Off pak zámořská soutěž národní tým ani nepozvala. Důvodem je, že Česko už tým z NHL nepostaví. Obrátit tenhle stav ale bude trvat dlouhé roky.

Geffert obhajuje změnu, že jde o koncepční krok, který má jasný důvod: „Nejedná se o žádné rozhodnutí jednotlivce, ale o pohled sportovního vedení celého svazu.“

Dlouhodobě ho dost hlasitě obhajuje prezident svazu Alois Hadamczik. Ve výkonném výboru si nakonec dokázal prosadit svůj pohled a extraliga se svým odmítavým postojem neuspěla. Prohrála.

Systém s juniorskou extraligou, kde nastupují hráči tří ročníků, začal platit v roce 2018. Cílem bylo, aby se koncentrovala v poslední mládežnické kategorii co nejvyšší kvalita a hráči mezi sebou bojovali o místa.

„Od té doby nám začal strmě narůstat počet odchodů mladých hráčů do evropských soutěží. Co se týká Severní Ameriky, tam je to pořád zhruba stejné, spíš záleží na síle ročníku. Ale pořád se nám navyšuje počet odchodů do Finska a Švédska, kde mají soutěže dlouhodobě nastavené na úroveň U16 a U18,“ zmiňuje Geffert jeden z klíčových aspektů.

V minulé sezoně v kategoriích do 16 a 18 let hrálo ve Švédsku a Finsku 36 českých hráčů. Před reformou, tedy v roce 2018, to bylo jen pět hokejistů.

Čeští hráči tak víc vyrážejí do Skandinávie. V Evropě si systém s ligami do 15, 17 a 20 let nechaly už jen Rakousko s Německem. „Neznám osobní důvody. Ale musíme brát v potaz, že tady není kategorie U18 a kluci nejsou připraveni na přechod do tříročníkové soutěže,“ rozebírá manažer rozvoje tolik probírané odchody teenagerů z Česka.

„Jsme přesvědčeni, že takhle udržíme víc dětí v systému, dostanou větší prostor a větší čas. Tím pádem i reprezentace bude mít víc z čeho vybírat, když kluci dostanou prostor a čas se vyvíjet v jednoročníkové kategorii,“ zamýšlí se dál Pavel Geffert.

Extraliga ovšem kontruje, že tohle problém podle ní nevyřeší: „Přijde rozmělnění a pokles kvality. To s sebou nese riziko prohloubení dlouhodobého problému s odchodem mladých hráčů do zahraničí, který extraligové kluby z vlastní zkušenosti vidí často jako předčasný.“

Druhou věcí je, že podobně negativní ohlas mělo i zavedení extraligy devátých tříd před třemi lety. Nakonec se jedná o jeden z nejlepších kroků, který svaz za poslední roky udělal, protože menší hráči v pubertě mají o něco delší čas se srovnat s problémem biologického věku. Někdo vyroste v 15 letech, jiný ve stejném věku pořád vypadá jako dvanáctiletý. Výsledkem je, že víc prostoru na ledě dostává první hráč, protože je silnější a fyzicky vyspělý. Druhý může být ovšem šikovnější, jen to není vidět hned.

Dvě jednoročníkové soutěže by podle pohledu hokejového svazu měly dát hráčům ještě širší prostor dozrát. „Nemyslím si to,“ odvětí Geffert na téma, zda se soutěží navíc rozředí kvalita. „Podle mě v soutěžích budou hrát dál ti kluci, kteří tam byli teď. Ti úplně nejlepší znovu budou hrát se staršími. Ale jde o to, že hráči, pro které kluby neměly nikde ani střídavý start, dál v systému zůstanou. Nevypadnou z něj, neskončí s hokejem. Nejlepší hráči se do juniorské extraligy vždycky dostanou. Kluby budou mít hráče stále u sebe, mají šanci s nimi dál pracovat a rozvíjet je, protože pro ně budou mít soutěže,“ vypočítává dál někdejší střelec Sparty.

V současném systému, který by kluby chtěly zachovat, nastával velký problém u hráčů prvního ročníku juniorky. Někdy se jednalo o přirozený řez, což je klasická pyramida, kdy na vrchol mají projít jen ti nejlepší. Ale současně mizeli i menší hráči, kteří fyzicky nedokázali čelit o dva až tři roky starším soupeřům.

Dvouročníková juniorská extraliga by tím pádem měla znovu pomoci podle svazu řešit problém s biologickým věkem i někde kolem 17 let. Jednak by neměli hráči odcházet tolik do soutěží ve Švédsku a Finsku a pak by nemuseli chodit do nižších soutěží na hostování, které spíš míří k hobby hokeji.

Extraliga ovšem poukazuje, že jí s další soutěží navíc vyrostou náklady na dopravu, zaměstnance i za ledy.

„Zřízení nové kategorie při zachování kategorií stávajících přinese neúměrné navýšení organizační a ekonomické zátěže klubů na všech úrovních, a to v řádech desítek milionů Kč,“ stojí v prohlášení.

Ředitel extraligy Martin Loukota na žádost Seznam Zpráv obecnou informaci klubů zkusil vysvětlit podrobněji: „Dlouhodobě jsme při vyhodnocování záměru zřízení nové kategorie U16 při zachování stávajících kategorií získávali podněty z jednotlivých klubů. Provozní náklady každého z extraligových klubů na nově zaváděnou kategorii U16 jsou odhadovány přibližně na tři miliony korun za sezonu.“

Hlavního trenéra u akademií platí klubům vždycky svaz. „Některé kluby pak budou muset řešit rozšíření technického zázemí mládežnických týmů, což je spojeno s dalšími jednorázovými náklady,“ přidal Loukota.

Trvá na tom, že suma se zvýšením nákladů o desítky milionů má reálný základ a podrobné kalkulace: „Rozhodně nejde o nijak nadnesené číslo v rámci extraligového prostředí, byť se podle nás problematika týká klubů všech úrovní.“ Extraliga navíc varuje, že bude mít problémy najít volné časové sloty v plných halách pro trénink další kategorie.

„Investice do výchovy a do vzdělání přece nikdy nejsou vyhazováním peněz. Navíc si myslím, že provoz 90 procent zimních stadionů v Česku je hrazen z městských rozpočtů. Takže mluvit tady o navýšení nákladů mi přijde zavádějící,“ má tady jasný postoj Geffert. „O rozpis ledu taky strach nemám, to se dá zorganizovat. Vůbec nechci vystupovat útočně proti klubům, jen mám zkušenosti s tvořením rozpisů ledů na Spartě, kde hrál i Lev Praha, Nymburk basketbal, v hale se konaly koncerty, a stejně jsme dali všechno dohromady. Můj pohled je, že bychom měli přestat hledat důvody, proč něco nejde, ale spíš najít způsob, jak situaci vyřešit,“ doplňuje manažer rozvoje.

Extraliga se bude snažit plán na léto 2026 ještě změnit, ale moc velkou šanci nemá. Ve výkonném výboru by musela vyvolat nové hlasování a při něm přesvědčit někoho, kdo hlasoval pro změnu, že věc vidí špatně. „Na novou kategorii není dostatečná hráčská základna. Nejde jen o počet hráčů u nás, ale i o jejich kvalitu,“ tvrdí kluby.

Pravdu ukáže čas, až systém nějakou dobu poběží. Jestli ji svaz nemá, bude to hodně bolet, protože pokud se přirozenou cestou bez zákazů nezastaví odchody do Evropy a soutěže půjdou kvalitou dolů, český hokej klesne.

Pokud věc vidí nyní špatně kluby, tak patrně o něco vyskočí náklady, ale Česko si začne doma hýčkat větší kvalitu.

Nic mezi.