Nejlepší Čech na Tour de France: Zahnal jsem chuť na sladké

Dvě třetiny Tour de France jsou minulostí, dnes jezdci klíčovou časovkou na 26 kilometrů začínají závěrečný třetí týden a v neděli slovutný závod finišuje v Paříži na Champs-Elysées. Z tria českých účastníků nejvyšší pozici zatím drží Mathias Vacek. V exkluzivním rozhovoru pro Seznam Zprávy čtyřiadvacetiletý cyklista týmu Lidl-Trek popsal, jak dokázal zhubnout o několik kilo, a přiznal, že ještě piplá sen o individuálním etapovém vítězství.

Máte před sebou poslední týden Tour de France. Jak hodnotíte dosavadní průběh?

Z týmového hlediska to máme rozehrané dobře. Mads Pedersen vede bodovací soutěž a naším cílem je jednoznačně tu pozici udržet. V týmu je pohoda, daří se nám. Osobně jsem také spokojený. Držel jsem dva dny bílý dres nejlepšího mladého závodníka, což bylo mým cílem. Teď musím potvrdit dobré výkony a pomoct týmu.

Sen o vlastním etapovém vítězství zůstává v platnosti?

Jsem realista a vím, že teď to bude velmi těžké. Moc šancí už mít nebudu. Pokud nějaká přijde, tak se o to určitě pokusím. Prioritu teď ale mají týmové cíle.

Dnes se jede individuální časovka, ta by vám mohla sedět.

Délka trati se mi líbí, ale profilem úplně nevyhovuje. Ten kopec je příliš těžký. Myslím si, že bude sedět hlavně typickým vrchařům. Očekávám souboj Remca Evenepoela s Tadejem Pogačarem.

Lidl-Trek je lídrem týmové soutěže, ale v individuálním pořadí je Juan Ayuso zatím jenom šestý. Co je pro vás důležitější?

Možná někoho překvapím, ale myslím si, že na prvním místě je bodovací dres. Podle něj se bude rozhodovat o úspěchu Tour. Jsme kvůli němu maximálně soustředění a dokonce připravení obětovat týmovou klasifikaci. Pokud by se Ayusovi podařilo dostat do TOP 5, byl by to velmi dobrý výsledek.

Přiznal jste, že musíte krotit vlastní ambice kvůli týmové taktice. Může být váš režim v posledním týdnu trochu volnější?

V momentě, kdy bude vše rozhodnuto, určitě může. Zatím ale není z naší strany rozhodnutého nic. Pořád soupeříme o bodovací dres a dobrou pozici v individuálním pořadí. Čeká nás ještě hodně práce, hlavně ten dres musíme ohlídat.

Závodil jste už na Vueltě a na Giru, zbylých závodech Grand Tours. Jak se od nich liší Tour de France?

Je tady nejvíc fanoušků. Oproti Giru je také větší vedro, ale zase možná o něco lehčí kopce. Co ale vnímám nejvíce, to je zájem lidí. To, jak vás ženou, je naprosto neuvěřitelné, dodává to spoustu sil. Proto se tady chce každý ukázat. Jezdí se neskutečné průměry, jsou obrovské souboje o úniky.

V dětství jste navštěvoval tyto závody spolu s rodiči jako fanoušek. Co vám nejvíc utkvělo v paměti?

Dřív jsem měl nejradši reklamní kolonu, protože tam rozdávali spoustu sladkostí. Pak také obrovské kopce. Představoval jsem si, že na nich jednou budu závodit a vyhrávat etapy. A ještě davy lidí. Vždy jsem si je pamatoval obrovské, ale letošní realita to ještě o něco předčila.

Letos Tour de France jedou hned tři Češi, což se už dlouho nestalo. Dáte si slovíčko s Pavlem Bittnerem a Jakubem Otrubou?

Občas se někde krátce potkáme, takže prohodíme v češtině alespoň pár slov. Stane se to ale zřídkakdy.

Loni na podzim jste podepsal s Lidl-Trekem novou smlouvu. Změnila něco ve vašem postavení v týmu, máte nyní důležitější roli?

Nevím, jestli je to přímo tou smlouvou nebo loňskými výkony, ale cítím, že se moje pozice o něco změnila. Do některých závodů už vstupuji jako týmový lídr. Snažím se kolegy vést a samozřejmě doručit výsledek. Je to něco, s čím se ještě sžívám. Mám ale v Madsovi výborného mentora, hodně se od něho učím.

Pochvaloval jste si přípravu před letošní sezonou. V čem byla jiná v porovnání s minulými lety?

Na začátku sezony jsem ji hodnotil jako velmi dobrou. Teď ale musím uznat, že jsem udělal určitou chybu. Přetáhnul jsem se. Přidával jsem si po každém tréninku a ve finále to bylo na škodu. Měl jsem sice vysokou výkonnost, ale nebyl jsem dost svěží, abych se dokázal držet s těmi úplně nejlepšími.

Směrem do přípravy na Tour mě to ale hodně posunulo. Bylo důležité, že jsme stihli vychytat všechny mouchy. K tomu jsem si hlídal stravu a s výsledkem jsem spokojený.

Jezdci občas zařazují do své přípravy nekonvenční prvky. Třeba Jakub Otruba trénoval na trenažéru v sauně. Měl jste něco podobného?

Něco tak neobvyklého jsem zatím nevyzkoušel. Máme osvědčené tréninkové techniky, těch se snažíme držet. Snad jen spaní v hypoxickém stanu, i když na to už jsem také zvyklý. Občas se tam o něco hůře dýchá, navíc je vedro. Ale protože to používám pravidelně, tak už větší problémy nepociťuji.

Před sezonou jste shodil několik kilo. Co stálo za tímto rozhodnutím?

S trenérem jsme si vyhodnotili, že bych chtěl být konkurenceschopnější v kopcích. Pro úspěch na Grand Tour potřebujete menší váhu než například na závod Paříž - Roubaix. Nebylo to jen o shozených kilogramech. Celá příprava, včetně vysokohorského soustředění, k tomu směřovala a přesvědčili jsme se, že to bylo správné rozhodnutí.

Musel jste výrazně změnit svůj jídelníček?

Jen jsem omezil některé věci. Mám rád sladké, a když je doma upečeno, je pro mě strašně těžké se udržet. Tak jsem se snažil přiškrtit cukry… Když už jsem měl chuť na nějakou dobrotu, tak jsem sáhl po ovoci. Když máš nějaký cíl a přesně víš, proč to děláš, není to tak těžké.

Během sezony vám vaří bratrova partnerka, finalistka soutěže Peče celá země. Sledoval jste tento pořad?

Pár dílů jsem viděl. Poté jsem byl hodně na soustředěních, tak jsem něco vynechal, finále jsem si ale utéct nenechal. Moc jsme Anežce fandili a máme radost, že se i díky tomu dokázala prosadit.

Dokázal byste upéct něco sám?

Zvládám jednoduchou buchtu, kterou nám peče týmový kuchař. Takový zdravý recept, bez přidaného cukru. Ale moc to nepřeháním, pustím se do toho tak párkrát za rok.

A kterou pochoutku si nejraději dopřejete po skončení Tour de France?

Měl jsem v červnu narozeniny, veškeré oslavy jsem musel odložit. Takže se těším na pořádný narozeninový dort. Nejradši bych s ním oslavil vítěznou etapu. Třeba tu závěrečnou v Paříži.