Hlavní obsah

Šok na úvod Tour de France. Lampaert zaskočil favority, sebe i celý svět

Foto: Profimedia, Profimedia.cz

Z Yvese Lampaerta doslova stříkaly emoce, když na pódiu přebíral vítězné ceny.

Reklama

2. 7. 11:59

Yves Lampaert, jeho osud a včerejší vítězství v úvodní časovce Tour de France v Kodani musí bavit každého milovníka sportovních příběhů. Mimochodem v jednu chvíli se řítil kalužemi kodaňských ulic závratnou rychlostí 64,6 km/hod.

Článek

Jen si to představte. Je mu 31 let, už vyhrál jednu etapu třetího nejdůležitějšího závodu světa, španělské Vuelty, dvakrát významnou belgickou klasiku Dwars door Vlaanderen. Byl třetí na monumentu Paříž–Roubaix, vyhrával národní časovky. Zná ho celá Belgie, ale…

Kdyby nebyl Belgičan, nežil v Belgii a nebyl celoživotním členem belgického supertýmu QuickStep pod vedením „šíleného“ šéfa Patricka Lefevera, tak je v kterékoli jiné stáji váženou hvězdou.

Tady je ale všechno jinak. Je jen jedním spolehlivým kamínkem zářícího týmu, věčnou pomocnou rukou pro velké hvězdy jako Tom Boonen, Philippe Gilbert, Nicky Terpstra, Julian Alaphilippe, Remco Evenepoel a nakonec i Zdeněk Štybar.

Když se podíváte na jeho způsob závodění, je to jezdec, který se nezlomí. Je nadšený a také emocionální chlapec. Udělal pokrok, ale to je normální. Určitě je schopen klasikářských úspěchů, ale dejte mu čas. Zatím musí zůstat nohama na zemi. Musí dál pracovat.
Šéf stáje QuickStep Patrick Lefevere

Čeká roky na svou příležitost, na ono velké vítězství, to ale nepřichází, mezitím se objevují noví supertalentovaní jezdci. A tak se téměř smiřuje se svým údělem věčné dvojky a pomocné ruky.

A pak se stane to, co včera. V úvodní časovce Tour v Kodani porazí tenhle jezdec druhé vlny zářného QuickStepu všechny velké favority – supermana Mathieu Van der Poela, časovkářskou hvězdu Filippe Gannu, fantastického univerzála Wouta van Aerta, génia cyklistiky Tadeje Pogačara a ještě mnoho dalších.

Je jedno, že měl možná štěstí, že pršelo a voda přibrzdila velké favority. Na to se nakonec nikdo ptát nebude. On měl podobné podmínky jako oni.

Teď sedí v křesle vítěze, dělá rozhovory se světovými televizemi a brečí, protože tomu nemůže uvěřit. A první co řekne, není, že je megašťastný velký vítěz. Ale že je smutný, že tohle velké vítězství nemůže oslavit se svým největším kamarádem z týmu Timem Declercqem, který vypadl na poslední chvíli z týmu kvůli covidu.

Chce se vám brečet také, protože jste chtěli, aby vyhrál právě ten nejskromnější ze skromných, obyčejně neobyčejný Yves Lampaert. Muž, který s přítelkyní a dítětem žije v belgickém Izegemu kousek od francouzských hranic. A když zrovna nepracuje, tedy nejezdí na kole, tak nejradši maká na farmě rodičů.

Cyklistou se stal až v 17 letech. Ne, že by se do té doby nudil. Získal černý pás v judu, ale chtěl dělat něco jiného. Jeho bratranec byl tehdy dobrým cyklistou, a tak se Yves rozhodl jít v jeho stopách. „Cyklistika je tvrdý sport, rád jsem na cestách a při práci vidím spoustu věcí. Slavné klasikářské závody nejsou daleko od mého domova, i proto je miluji. A také rád jezdím po dlažebních kostkách,“ vysvětluje „Lampi“.

Už jedno z prvních velkých vítězství před lety komentoval skromně. „Pro mě se toho moc nemění. Nebudu klepat na stůl a žádat jiný status v týmu, takhle to nefunguje. Musím být trpělivý a v příštích dvou letech se toho co nejvíce naučit. Zatím pracuji na tom, aby Boonen, Štybar a Terpstra vyhráli velké klasiky.“

Když pak sám zvítězí na Dwars door Vlaanderen, slaví s ním i velké hvězdy QuickStepu, protože mu to vítězství přejí. „Philippe Gilbert řekl, že to bylo zasloužené vítězství. Ostatní také. Myslím, že byli rádi, že mě viděli vyhrát po veškeré té práci, kterou jsem pro ně v předchozích letech udělal. Většinu času pracuji pro ně. Rád pracuji pro tým. Jsem týmový hráč.“

Občas ho pochválí i jeho šéf Patrick Lefevere. Tenhle démon týmové psychologie přitom chválí jen málokdy. „Když se podíváte na jeho způsob závodění, je to jezdec, který se nezlomí. Je nadšený a také emocionální chlapec. Udělal pokrok, ale to je normální. Určitě je schopen klasikářských úspěchů, ale dejte mu čas. Zatím musí zůstat nohama na zemi. Musí dál pracovat. Po své kariéře se může vrátit k farmaření, když převezme farmu svých rodičů,“ řekl o svém závodníkovi před časem Lefevere.

Jednou musel Lampaert odvolat jarní část sezony kvůli zranění achilovky. Při nakupování s přítelkyní ho srazil nákupní košík. „Už o tom nemusíme mluvit, to je minulost. Možná se to tak muselo stát, protože jsem na podzim jezdil fantasticky… Někdy se věci dějí z nějakého důvodu. To je osud,“ říkal bez jakékoli sebelítosti.

Mnozí „slavní“ to v QuickStepu dlouho nevydrželi, ale pak se často skoro vypařili z výsluní. Yves „Lampi“ věrně zůstal a osud se mu nakonec odměnil. Dosáhl největšího úspěchu života. Vyhrál úvodní etapu Tour, oblékl se do žlutého trikotu celkového lídra a má šanci ho udržet pár dalších etap. QuickStep bude i díky němu i letos jedním z nej týmů profesionálního pelotonu. Ze začátku roku to přitom vůbec nevypadalo dobře.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované