Hlavní obsah

Zvětšil se šestkrát a nejde zastavit. Čísla ukazují, co se stalo ve světě her

Foto: Unsplash, Seznam Zprávy

Průměrný hráč v Česku stráví esportem 16 hodin týdně.

Reklama

Čechy čím dál více fascinuje nový fenomén. Zápas v něm někdy sledoval každý pátý obyvatel Česka, necelé čtyři miliony znají alespoň tento pojem: esport. A o co jde? O hraní na počítači.

Článek

V bouřící vyprodané hale zvedá pětičlenný tým s názvem Team Spirit v týmových sportovních bundách značky Nike nad hlavu pohár vítězů. Porazili všechny své soupeře a zapsali se do historie. Domů si odnesou 18,2 milionu dolarů, ve svém odvětví nejvíce, co se komu kdy podařilo.

Sport, ve kterém vyhráli? Dota 2. Akční strategie v reálném čase. Počítačová hra. Vítejte ve světě esportu, kde můžete soutěžit z pohodlí domova, stejně jako před řvoucími davy.

Když Češi hrají

Nováček mezi sporty rychle roste, navzdory neustávající debatě o tom, jestli ho vůbec mezi sporty řadit. Hraní na počítači, konzoli a dalších zařízeních totiž navzdory fyzické i mentální náročnosti pro mnoho lidí definici sportu nesplňuje. Fenomén však navzdory předsudkům sílí. Za šest let se trh v Česku zvětšil šestkrát a jeho hodnota pro loňský rok se odhadovala na 150 milionů korun. Plán pro letošní rok je pozici udržet.

„Rok 2023 bude spíše hrou o udržení, i vzhledem k ekonomickému dění ve světě a probíhající recesi, takže velikost trhu bych odhadoval stále stejně,“ řekl Seznam Zprávám předseda České asociace esportu (ČAES) Lukáš Pleskot. „Vycházíme z tržeb relevantních hráčů v esportu a znalosti prostředí. Není to ale podloženo žádným sofistikovaným výzkumem. To je něco, co bychom do budoucna chtěli sledovat lépe.“

Co je esport

Zkratka esport, někdy psaná také jako e-sport, vychází z kombinace elektronický a sport. Jde o organizované hraní jednotlivých hráčů nebo týmu v počítačových hrách. Sem kromě počítačů patří také hraní na herních konzolích nebo mobilních telefonech.

Hrát – a tím splňovat definici esportovce – nemusí jen profesionálové. Díky systému hledání soupeřů v jednotlivých hrách jsou esportovci i amatéři, kteří si hraním krátí volný čas. Podobně, jako jsou sportovci i lidé, kteří hrají amatérské soutěže například ve fotbalu, basketbalu či tenisu.

Popularita esportu roste dlouhodobě, zvažuje se dokonce zařazení vybraných her mezi olympijské sporty. Na oblíbenosti hraní přidala pandemie covidu-19, kdy se k fenoménu přidali i profesionální sportovci. Například cyklisté pořádali online závody pro profesionály i amatéry, fotbalové kluby některé své zápasy odehrály prostřednictvím svých esportových týmů alespoň ve hře FIFA.

Zvažovaný výzkum by navazoval na ten z února loňského roku, který pro asociaci zpracovala agentura STEM/MARK. Výsledky šéfa asociace příjemně překvapily, zejména to, kolik lidí esport zná a kolik jej někdy sledovalo. Z výzkumu, kterého se účastnilo přes 2 tisíce respondentů, totiž vyplynulo, že téměř 40 procent obyvatel Česka dokáže tento pojem definovat a 21 procent esport buď sleduje, nebo přímo hraje.

„Samozřejmě budeme rádi, pokud někdy v budoucnu bude každý vědět, co esport znamená. Věřím, že esport má potenciál jednou konkurovat ve sledovanosti i těm nejpopulárnějším tradičním sportům,“ říká Pleskot. „Dnes ale máme spoustu možností, jak trávit volný čas, a esport soupeří o pozornost s celým zábavním průmyslem. Navíc se můžeme jen dohadovat, jaké další formy zábavy budoucnost přinese.“

Nejsilnější základnu mezi hráči tvoří muži ve věku od patnácti do 29 let, obecně platí, že s rostoucím věkem podíl hráčů klesá.

I přes silné zastoupení mezi mladými se Pleskot chce právě na tuto skupinu zaměřit i v budoucnu. „Dle mého názoru má esport největší rezervy v práci s mládeží, což se v České asociaci esportu i díky spolupráci s Fakultou tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy snažíme změnit,“ vysvětluje předseda ČAES. Mezi další cíle patří větší profesionalizace. „Zároveň aktuálně pracujeme na tom, abychom sečetli hráče v Česku a mohli tak lépe práci s mládeží uchopit,“ upřesňuje Pleskot.

Bez ohledu na rasu, pohlaví, vyznání či původ

Esport mladým nabízí něco, co jiné sporty nedokážou – absolutní rovnost. Díky tomu, že hráči hrají zpoza svých zařízení, není až do turnajů často známé jejich pohlaví, rasa, původ nebo vyznání. „Esport působí inkluzívně. Máme mezinárodní týmy, ve kterých zpravidla působí hráči z různých kultur sdílející vášeň pro stejnou hru,“ potvrzuje Pleskot. „A nemusí to být jen na vrcholové úrovni. Když hrajete, virtuálně se potkáváte s lidmi z celého světa. Byť kvůli odezvě zpravidla hrajete proti hráčům ze stejného regionu, například ze západní Evropy.“

Hráči podle výzkumu tráví většinou více než 8 hodin týdně hraním, průměrný čas je 16 hodin. Z odpovědí je patrné, že hráči nad 45 let vykazují výrazně nižší herní čas (5 hodin), ženy pak průměrně „propaří“ týdně 8 hodin.

Hraní má podle Pleskota několik pozitivních dopadů. „U esportu se v mladém věku učíte spoustu dovedností, aniž byste tušili, že je budete jednou potřebovat. Organizace týmů, hledání turnajů nebo starání se o svůj tým rozvíjí manažerské dovednosti,“ vypočítává.

„Znám několik hráčů, ze kterých se stali úspěšní manažeři. Fanoušci počítačových her jsou také z podstaty věci často techničtěji nadaní a lépe pracují s moderními technologiemi. A výhoda, kterou slýchám často od rodičů – jejich dítě díky hrám umí velmi dobře anglicky. Ostatně tohle potvrdí asi každý, kdo má hry rád.“

Podle předsedy jeho asociace má esport budoucnost zajištěnou. „V mnoha oblastech udává trendy. Stačí se podívat například na využívání rozšířené reality,“ odkazuje na zahajovací ceremoniál finále mistrovství světa ve hře League of Legends z roku 2017. Tam divákům v hale létal nad hlavami hologram draka.

„Myslím si, že esport má před sebou velkou budoucnost. Má potenciál spojovat svět i působit pozitivně na výchovu dětí,“ je přesvědčen Pleskot. „Jen je důležité správně, systematicky a hlavně dlouhodobě pracovat na jeho rozvoji. Popularita bezesporu v příštích letech nadále poroste, profesionálové v esportu – a teď nemyslím jen hráče – ale musí pracovat na tom, aby noví fanoušci přicházeli do maximálně pozitivního prostředí.“

Hrajeme střílečky, koukáme na sporty

Nejhranější hrou v Česku je taktická „střílečka“ z pohledu první osoby Counter-Strike: Global Offensive (CS:GO). Roli teroristů a naopak protiteroristických jednotek si střídá téměř polovina zdejších hráčů. Na druhém místě v průzkumu skončila střílečka Call of Duty, na třetím pak akční strategie v reálném čase League of Legends.

Žebříček deseti nejsledovanějších her vede opět CS:GO, druhé a třetí místo obsadily simulátory sportů FIFA (fotbal) a NHL (hokej). Do nejsledovanější desítky se dostala také počítačová verze basketbalu – NBA. Výhodou sportovních her je, že divák nepotřebuje znát jiná pravidla, než mají předlohy těchto videoher. Je pro něj tudíž snadnější pochopit, co se vlastně na obrazovce děje.

Průměrně diváci tráví sledováním esportu 4 hodiny týdně. I v tomto případě je vidět menší zaujetí u žen (2,5 hodiny) a sledujících nad 45 let (2 hodiny týdně). Výzkum také ukázal, že Češi znají internetovou televizi Twitch.tv. Zhruba denně ji v roce 2022 sledoval každý desátý hráč nebo divák esportu, dohromady s občasnými diváky to byla nadpoloviční většina (56 %).

Diváci esportů však nejsou vždy jen pasivním příjemcem. Více než každý šestý divák – konkrétně 16 % z nich – zároveň na zápasy sází. Nejčastěji u kanceláře Tipsport, na druhém místě je Fortuna následovaná Sazkabetem.

Reklama

Doporučované