Hlavní obsah

Spousta firem lidem nepřidá ani korunu, není konkurence, píší čtenáři

Foto: Andrey_Popov, Shutterstock.com, Seznam Zprávy

Čtenáři diskutují o situaci firem v Česku a zvyšování platů.

Reklama

8. 8. 9:30

Z průzkumu Svazu průmyslu a obchodu a ČNB vyplývá, že české firmy v průměru počítají se zvyšováním platů o tři procenta, aby zaměstnancům vyrovnaly inflaci. Jak vidí vývoj platů čtenáři Seznam Zpráv?

Článek

Redakce Seznam Zpráv vybrala do Fóra čtenářů nejzajímavější názory z diskuze u článku o plánech firem vyvažovat zaměstnancům inflaci.

Ivan Horák: Myslím, že s každou firmou, která něco přidá, tu bude deset firem, které nepřihodí ani „fenik“. Jsou to továrny, kde spoléhají na to, že jim nikdo nemá kam utéct a mzdy jsou dlouhodobě dva tři tisíce nad minimální mzdou za třísměnný provoz. A takhle my si tu žijeme.

Bertík Malý: Naše firma letos zdražila už několikrát, a to z důvodu, že mám zdražili naši dodavatelé. O tom, že by si majitelé firmy snížili rabat, se neuvažuje, zaměstnancům se nepřidala ani koruna. Tržby i zisk rostou. Co z toho mají zaměstnanci?

František Němec: Dělám v jedné nejmenované německé firmě se závodem v Česku. Valorizace tady probíhá každoročně, každý rok vám trošku přihodí. To je něco, co u českých zaměstnavatelů vidíte velmi zřídka. Pro většinu Čechů je valorizace sprosté slovo, takže se může stát, že děláte u firmy třeba deset let a pořád za stejnou mzdu, která za těch deset let bez valorizace má o 30 % nižší hodnotu.

Pavel Novák: V našich podmínkách nelze (s naší přidanou hodnotou) uvažovat o tom, že se budeme mít jenom líp a líp. Bohužel jsme si jaksi zvykli, že když to nejde, zacvakne vše stát, který si půjčí a korouhvička se nám pěkně roztáčí, ale hodně těžko se bude brzdit. Mám firmu, ale pokud se nebude víc vydělávat, nepřidám ani korunu, celý minulý rok jsem se pohyboval na hranici červených čísel, nedostal jsem ani korunu žádné podpory, lidem jsem platil jako v normálních časech, nemám proč. To to raději zavřu - nejsem Babiš - mám dost.

Antonín Seďa: Prozatím, kromě státních zaměstnanců, se mzdy alespoň v našem regionu nezvyšují. Ten tlak na zvyšování mezd nebude ani tak kvůli inflaci, ta je již dnes vysoká, ale z důvodu nedostatku pracovníků v řadě profesí. To bude tím hlavním důvodem, jelikož získat odborně zdatného a kvalitního pracovníka je čím dál větší problém.

Miroslav Šilhavý: Je to dost průšvih. Náš průmysl není připravený na produkování s vyšší přidanou hodnotou. Jsme tu z větší části za skladníky a druhořadé montéry. Růst mezd bude znamenat, že výrobky nebudou prodejné. Za nějaký čas se to může projevit propouštěním a přesunem podniků dál na východ a jih. Ale jako u všeho, ekonomický úspěch je vždy obrazem toho, co se dělalo před pěti lety. Toto na nás dopadne také až v průběhu pěti let. Dnes někteří připisují ekonomický úspěch Babišovi, ale on ho jen zdědil. V dalších letech budou připisovat propad jiné vládě, která ho ale zdědí po této. Jako vždy, toto odnesou miliony lidí na nízkých pozicích. To málo, co je v ČR ve střední příjmové třídě, si naopak polepší.

Alena Sedláková: Zvýšením mezd se zvýší odvody na sociální, zdravotní i daň z příjmu zaměstnance. Když firma lidem přidá, bude hledat úspory jinde - buď někoho propustí, protože na mzdy a odvody pro všechny nebude mít, nebo nepřidá nic a zaměstnanci odejdou za lepším. Nebo zdraží cenu finálního výrobku a zaplatíme to my, zákazníci. Což je nejpravděpodobnější varianta.

Roman Králík: Aby firma přidala zaměstnancům, musí na to někde vydělat, tedy musí zdražit výrobky, nebo služby. To ve svém důsledku bude znamenat jen to, že se roztočí inflace.

Martin Jasanský: Ta 3 procenta jsou opravdu k smíchu, když se podívám, jak jde všechno strmě vzhůru. Nejhorší je na tom to, že je spousta firem, které nedají svým zaměstnancům ani korunu navíc. Spoléhají na to, že není v okolí konkurence, tudíž jim lidé budou dělat za almužnu.

Miroslav Boubín: Jestliže se rapidně zdražuje a firmám rostou náklady při vstupu na materiálu (který ukrutně zdražuje - nedávno tu byl o tom článek), rostou odvody na sociálním a zdravotním, vláda zastavila ekonomický provoz státu na půl roku, tak nechápu, jak by mohly ty firmy přidávat na mzdách? Z čeho? Patrně se to týká jen firem jako je Škodovka, protože z mého okolí si žádný „ekonom“ (menších firem o pár zaměstnancích) nemůže dovolit přidávat na mzdách. Bohužel.

Fórum čtenářů

Redakce Seznam Zpráv vybírá nejzajímavější příspěvky z diskuze čtenářů (některé mohou být redakčně kráceny). Zajímají nás vaše názory na aktuální témata a vážíme si diskutérů, kteří debatují slušně, k věci a dodržují kodex diskuzí SZ.

Pavel Krpec: Cílem podnikání je vytvářet zisk, ne ztrátu. Zisk je zjednodušeně rozdíl mezi příjmy a náklady. U výrobních firem je největší nákladovou položkou materiál a poté mzdy. Může to být i obráceně. Zjednodušeně 35 % tvoří náklady na materiál a 30 až 35 % náklady na mzdy. Zbytek energie, kooperace a služby. Dnešní ziskovost se pohybuje někde mezi 3 až 10 %, někde 15 % podle oboru. Počítejme ale průměr. Zisk si může podnikatel rozdělit a projíst, nebo si vytváří rezervy na horší období, nebo jej investují. Neustálým tlakem na růst mezd se vytváří smyčka, kdy zaměstnavatel požaduje zvýšení efektivity. Efektivitu můžete zvednout tím, že zpřísníte normy, nebo budete hledat taková řešení, že nebudete plýtvat zdroji. To nejde donekonečna. Takže si musíte pořídit nové technologie, na ty ale musíte vydělat. A tak neustále dokola. Východiska jsou taková, že spousta firem narazí na své limity a jednoduše bude muset skončit, protože se zaměstnanci budou přesouvat do jiných firem, anebo už bude pracovní síla tak drahá, že se firmy přesunou na jiné místo na světě. Další variantou je rozvoj robotiky. Myslím, že lidem ještě nedošlo, kam tento tlak spěje a že to bude velice rychlé. Chtělo by to povinnou výuku ekonomie už od 1. třídy. Aby si lidé uvědomili, odkud a jak se berou peníze, a neměli falešnou představu, že hospodářský výsledek firmy znamená to, co si majitel firmy odnese v igelitce.

Vlastislav Trunda: Připomíná mi to loňské vyjednávání německých odborů ve stavebnictví. Požadavek na růst platů 6,8 procenta od června, po dlouhém dohadování se přidalo půl procenta od října a dalších 2,1 procenta od ledna. Letos chtějí 5,7 procenta na 12 měsíců, tak jsem zvědav, kolik vyjednají.

Radek Saček: Tady ovšem vzniká jiný problém, protože platy se pomalu přibližují Západu, ale důchody nikoli, ten rozdíl je do očí bijící. Jen si zjistěte všichni, jaké důchody se berou na Západě v porovnání s jejich průměrnou mzdou, a u nás důchody s naší průměrnou mzdou. To je viditelný rozdíl, takže jestli někoho tady berou na hůl, tak očividně dlouhodobě důchodce.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované