Hlavní obsah

Stamiliony měly pomoci dětem, které vypadly z výuky. Dotace ale minula cíl

Foto: ČTK

Řada dětí neměla takové štěstí jako David Moravec z Hlučína, který se učil na dálku. Žákům, kteří ze systému vypadli, ale nakonec stát pomůže jen zčásti.

Reklama

19. 6. 20:10

Ministerstvo školství poslalo na letní kempy 270 milionů korun. Jenže jen menší část prostředků pomůže dětem, na které distanční výuka skutečně tvrdě dopadla a jejich rodiny jim neumí pomoct. Většina půjde na tábory zdarma.

Článek

Původně mělo jít o podporu žáků, kteří vypadli z distanční výuky. Následně se mluvilo hlavně o resocializaci dětí po dlouhé době bez třídního kolektivu. Nakonec ale zůstalo jen u táborů zdarma. Řeč je o dotační výzvě Letní kempy 2021, jejichž pořadatele Ministerstvo školství v létě podpoří 270 miliony korun.

Do výzvy se mohly přihlásit spolky, nadace, vysoké školy nebo střediska volného času. Z prvních osmdesáti podpořených zveřejněných na webu Ministerstva školství jde většinou o organizace, které pořadají pro své členy tábory každoročně, jen letos to budou mít některé děti zdarma.

„Měli jsme tábory už dva měsíce plné. Uspořádali jsme je jako každý rok, Nic jsme upravovat nemuseli, protože jsme jejich zaměřením pasovali do výzvy Ministerstva školství. Akorát jsme tedy čekali, jestli za ně rodiče budou muset platit, nebo ne,“ popisuje předsedkyně jednoho z podpořených spolků Laser game club Písek Jana Vojíková.

Dotaci získaly vyjma malých neziskovek i ty s celorepublikovou působností, jako jsou Skaut nebo Pionýr, případně agentury pořádající tábory po celé republice. I mezi jejich zájemci jsou samozřejmě děti, jejichž rodiče by si za normálních okolností tábor nemohli dovolit. Dotace ale na takové rodiny necílí. Podporu dostane zkrátka každý bez rozdílu.

Finanční podpora se tedy trefí jen v případě, že některá organizace s dětmi z horšího sociálního prostředí pracuje dlouhodobě, a nyní tak pro ně může uspořádat zajímavější letní program, než by si za normálních okolností mohla dovolit. To je případ plzeňské neziskovky Blízký soused, která pomáhá převážně romským dětem.

„Jsou to děti, které měly tento rok skutečně těžký. Rodiče jim většinou nemohli pomoct s distanční výukou materiálně ani svými znalostmi. Rodiny na jednu stranu dodržovaly opatření, ale zároveň nemají třeba chaty nebo prostředky na to vyjet někam do přírody, takže děti skutečně seděly skoro rok doma a my jim teď můžeme připravit díky dotaci skvělý letní program,“ popisuje předsedkyně spolku Pavla Fáberová.

Zdarma, i když to nepotřebují

Samozřejmě jen stěží je možné kritizovat, že se stát rozhodl výrazněji podpořit volnočasové vyžití dětí. Nelze ale zároveň mluvit o tom, že tyto peníze půjdou na programy pro žáky nejvíce postižené distanční výukou. Celkově se dotační výzva Ministerstva školství netrefila. Původně na ni mělo jít pouze 100 milionů korun, nakonec Ministerstvo školství vyjednalo na vládě dodatečných 170 milionů, aby mohlo být podpořeno všech 400 žadatelů.

„Říkám od začátku, že tahle výzva je vlastně zbytečná, protože není specificky cílená. Měli jsme podpořit děti ze sociálně nepodnětného prostředí, aby na letní kempy dosáhly, to se ale nestalo,“ je přesvědčený Miroslav Hřebecký, programový ředitel neziskové organizace věnující se vzdělávání EDUin.

To lze dokumentovat i situací ve školách. Česko stále nevyřešilo realitu desítek škol, na které chodí daleko více dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí, než je průměrně běžné. Tyto školy stále nedostávají žádné dodatečné prostředky navíc, aby mohly s dětmi lépe pracovat, nemyslela na ně ale ani aktuální výzva.

Letní kempy tak minuly většinu takových škol. Namátkou ZŠ Ruskou v Litvínově, základku na ústeckém sídlišti Mojžíř nebo ZŠ Švabinského v Teplicích. Jejich žáci by přitom právě podporu formou letních kempů potřebovali nejvíce.

„Nikdo nás neoslovil a žádné informace k tomu nemáme. Takže pro naše žáky to není,“ říká k tomu ředitelka teplické Základní školy Švabinského Edita Jurečková.

Podle Ministerstva školství ale už z textu výzvy vycházelo, že ke spolupráci mezi neziskovkami a školami má dojít.

„Žadatelům bylo přímo ve výzvě doporučeno spolupracovat se školami a volnočasovými organizacemi, které mají povědomí o potřebách žáků a dokážou tak kempy nabídnout potřebným dětem,“ vysvětluje mluvčí Ministerstva školství Aneta Lednová. Ne všude se to však stalo, ale žadatelé byli stejně podpořeni.

V Litvínově tak raději na pomoc nespoléhali a zařídili dětem letní doučování sami. „Děláme si svou vlastní letní školu. Za dva týdny ji absolvuje 40 dětí. Bude to pro ně zadarmo, děláme to z vlastní kapsy. Žáci si musí zajistit jen svačinu,“ vysvětluje ředitelka litvínovské ZŠ Ruská Pavla Tomášová.

Podobně postupovali třeba v Ostravě. Od Ministerstva školství získalo podporu na pořádání letních kempů například jedno z tamních středisek volného času. Právě taková zařízení mají ale ve výzvě nárok jen na třetinu prostředků oproti neziskovým organizacím. Ministerstvo školství jim náklady totiž ponížilo o osobní výdaje. Město ale zbytek nákladů středisku proplatilo, takže může letní kempy pro žáky ostravských základních škol uspořádat.

„Máme čtyři turnusy dotovaných letních kempů od Ministerstva školství. Vyhlásili jsme je pro děti ohrožené nerovností v přístupu ke vzdělávání. Program bude zaměřený na propojení formálního a neformálního vzdělávání, resocializaci a sportování,“ popisuje ředitelka ostravského střediska volného času Milada Božeková.

Cíleně až příští školní rok

Některé žáky, na které výrazněji dopadla doba distanční výuky, se tak podaří na letní kempy dostat. Celkově ale dotace z Ministerstva školství nenajde takové uplatnění, jaké by bylo v době postcovidové potřeba.

„Pokud by peníze z výzvy měly být skutečně zacílené na děti ze sociálně nepodnětného prostředí, které vypadly ze vzdělávání, muselo by se více spolupracovat s řediteli, kteří přesně vědí, koho je potřeba podpořit. A mohlo to stát třeba jen polovinu,“ dodává Hřebecký.

Z výsledků mezinárodních šetření přitom opakovaně vychází, že největší problémy jsou v Ústeckém a Karlovarském kraji a doba distanční výuky problém jen vyostřila. Zrovna žáci z Karlovarského kraje dopadli například výrazně hůře také v letošních jednotných přijímacích zkouškách.

Z první vlny 100 milionů vyplacených peněz ale do těchto regionů na letní kempy směřuje minimum prostředků. Vyjma celorepublikových organizací byly podpořeny jen čtyři spolky z těchto krajů.

Změnit by se to mělo až se začátkem nového školního roku. Pro základní školy, nižší stupně gymnázií a konzervatoří a závěrečné ročníky středních škol chystá Ministerstvo školství 250 milionů korun. Částka se má rozdělit v závislosti na celkovém počtu žáků a zároveň podílu problematicky zapojovaných dětí během distanční výuky. Od roku 2022 pak mají do škol postupně směřovat tři miliardy z Národního plánu obnovy.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované