Hlavní obsah

Stát přispívá budoucím důchodcům, jak to efektivně využít?

Foto: Nikola Ramešová, Seznam Zprávy

Ilustrační foto.

Reklama

15. 11. 17:30

Když podepíšete smlouvu s penzijním fondem, můžete si díky podpoře státu přilepšit ročně až o 6360 korun. S životním pojištěním, kde si budete kromě krytí rizik i spořit, ušetříte na daních až 3600 korun. Jak vše nastavit?

Článek

Ceny dnes raketově rostou, a tak je potřeba peníze chránit před znehodnocením. Všude, kde to dává smysl, využít podporu od státu, ale nenechávat tam zaparkované zbytečně velké množství peněz. I přes všechno úročení, státní příspěvky a daňové úlevy totiž mohou peníze ztrácet hodnotu.

Dnes více než kdy jindy je vhodné začít s investováním i mimo státem podporované finanční produkty, například v podílových fondech.

Při porovnávání (ne)výhod různých produktů je potřeba také zohlednit odlišné riziko a dobu, po kterou nebude možné na peníze sáhnout. Třeba u penzijního připojištění („staré“ penzijko, které už nejde sjednat) nesmí výnos klesnout do minusu.

Kdežto u investiční složky životního pojištění a nového penzijka (oba produkty je třeba držet do 60 let, jinak se musí státní zvýhodnění vracet) nesete riziko případného výkyvu hodnoty zcela sami, stejně jako u podílových fondů. Ovšem s výhledem možného vyššího výnosu.

Jak si říct eráru o podporu na důchod

Stát přispívá budoucím důchodcům na dva produkty, které mají penzi přímo v názvu. Jde o penzijní připojištění, které má většina lidí, ale od roku 2013 už není možné ho sjednat. A pak na doplňkové penzijní spoření.

Výše státních příspěvků a daňových úlev je stejná, co je však jiné, jsou výnosy, které penzijní fondy účastníkům připisují.

Zatímco u starého penzijka musí investovat konzervativně, aby se výnosy nedostaly do minusu, portfolio manažeři tzv. účastnických fondů (nové penzijko) se mohou víc rozmáchnout. Ale s rizikem, že se potopí pod hladinu – vydělají méně než nulu.

Státní kasa podporuje oba penzijní produkty jednak státním příspěvkem a také daňovou úlevou. Maximální státní příspěvek činí 230 Kč měsíčně a dostane ho každý, kdo si měsíčně uloží alespoň 1000 Kč.

Dále je možné snížit si daňový základ, ale až když ukládáte měsíčně aspoň 1001 Kč (případné příspěvky zaměstnavatele se do této částky pro daňový odpočet nezapočítávají). Základ daně se tak sníží o zaplacené příspěvky minus 12 tisíc korun, nejvíc o 24 tisíc korun. Reálná úspora na dani tak může dosáhnout až 3600 Kč ročně. To když ukládáte 3000 Kč a víc.

V následujících tabulce je vidět, kolik je efektivní do penzijka dávat z různých pohledů: když chcete od státu dostat co nejvíc, když chcete „jen“ maximalizovat státní podporu nebo maximalizovat státní příspěvek relativně k vašemu vkladu.

Z hlediska nejlepšího poměru státní podpory k placenému příspěvku vychází nejlépe měsíční úložka ve výši 300 Kč. To ale na solidní důchod stačit nebude.

Nejvyšší podpory od státu člověk dosáhne, když platí 3000 a víc. Jenže pak zas klesá poměr státního zvýhodnění a vlastních příspěvků.

Aby lidé byli motivováni dávat do penzijních fondů víc, přichází aktuálně Asociace penzijních společností ČR (APF ČR) podle jejího tiskového mluvčího Jana Sedláčka s návrhem na úpravu systému státních příspěvků tak, aby byla poměrná výše státního příspěvku shodná pro všechny výše úložky, a to ideálně na úrovni 25 procent.

„V plánu je také zvýšit horní i dolní hranici pro přiznání státních příspěvků, aby byli lidé motivováni k vyšším úložkám. Konkrétní parametry těchto možných změn musíme nejprve konzultovat s Ministerstvem financí a řešit samozřejmě jejich nákladovou stránku, aby byl návrh realizovatelný a průchozí,“ doplnil Sedláček.

Na spoření v penzijním fondu vám může přispívat zaměstnavatel. Příspěvek je do 50 000 Kč ročně osvobozen od daně z příjmů a pojistného, a to jak u zaměstnance, tak zaměstnavatele.

„Jedná se o společný limit pro penzijní spoření a životní pojištění. Tohoto benefitu mohou využívat také majitelé společností, kteří se sami zaměstnávají, a dokonce u každé takové společnosti,“ doplnil finanční poradce Partners Lukáš Urbánek.

Kolik se dá ušetřit díky příspěvku zaměstnavatele na penzijko

  • Zaměstnanec dostane platový bonus ve výši 35 000 Kč hrubého. Zaměstnavatel z toho odvede 34% odvody, tedy zaplatí navíc cca 12 000 Kč. Celkové náklady budou 47 000 Kč, zaměstnanec by dostal necelých 26 000 Kč čistého. Odvody státu jsou tedy více než 40 %.
  • Pokud dostane místo toho příspěvek na penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření, může dostat 47 000 Kč a celý takový bonus mu bude připsán na jeho účet spoření – úspora je tedy značná.
  • Benefity je ale potřeba nastavit správně – pokud by to bylo poskytováno jako odměna za práci, mohlo by dojít k doměření daně a pojistného.

Zdroj: daňový poradce Jan Bonaventura ze společnosti Bredford Consulting

Pokud se na penzijko podíváme z hlediska zdanění výnosů, podle Sedláčka z APF ČR je nejvýhodnější si ho nechat vyplácet měsíčně po dobu alespoň 10 let. Pak se vyhnete veškerým zdaněním a zajistíte si pravidelný bonus ke státnímu starobnímu důchodu.

„Kratší způsob výplaty znamená uplatnění 15% daně na výnosy ze spoření. Pokud zvolíte jednorázové vyrovnání, tedy když si necháte vyplatit celé penzijko najednou, podlehnou patnáctiprocentní dani kromě výnosů i příspěvky zaměstnavatele. Je to tedy z daňového pohledu nevýhodný způsob výběru naspořeného penzijka,“ upozorňuje Sedláček.

Z toho, co jste si na penzijko sami naspořili, tedy z vašich vlastních příspěvků, se neplatí žádné daně. Dále jsou od daně osvobozeny státní příspěvky.

Pozor na placení příspěvků. Tady neplatí to, co u stavebního spoření, kde máte nárok na celoroční státní podporu i v případě, že peníze jednorázově vložíte 31. prosince příslušného roku. Na penzijko je tak potřeba platit pravidelně každý měsíc.

„Je ale možné, a poměrně oblíbené, například při obdržení vánočních odměn nebo 13. platu si uložit peníze na penzijní účet ke konci roku a informovat svou penzijní společnost o tom, že se jedná o 12 úložek pro nadcházející rok,“ radí mluvčí Asociace penzijních společnosti ČR.

Jak stát zvýhodňuje životní pojištění

Jako spořicí nástroj bylo životní pojištění hojně využíváno hlavně v minulosti. S jeho prodejem byly totiž spojeny tučné provize pro zprostředkovatele a lidé na daňové úlevy slyšeli. Objevovaly se i ne úplně čisté praktiky při prodeji zejména investičního životního pojištění.

Tento produkt ale má sloužit hlavně k zajištění rodiny při náhlých a dlouhodobých výpadcích příjmů živitele. Dominantní má být riziková složka produktu. Spořit nebo investovat přes pojistku je zbytečně drahé, místo toho se dá investovat zvlášť.

„Dnešní trend je naprosto jednoznačný. V nabídce pojišťoven převažuje rizikové životní pojištění bez spořící složky a investiční životní pojištění dříve nebo později zmizí,“ tvrdí Lukáš Urbánek.

Aby se ale dala smlouva o životním pojištění daňově využít, musí splňovat několik podmínek: výplata nejdříve v roce, kdy pojištěný dosáhne šedesáti let, pojistná doba minimálně 60 měsíců a pojistná částka minimálně 40 000 Kč, pokud je doba pojištění do 15 let, a 70 000 Kč, pokud je delší.

Smlouva musí být tzv. v daňovém režimu. Od roku 2015 se musel každý klient rozhodnout, jestli chce i nadále daňových výhod u svého pojištění využívat, či nikoliv.

Navíc od základu daně lze odečíst pouze pojistné určené na tvorbu rezervy na pojistné smlouvě a tato rezerva bývá zpravidla spojena s hlavním tarifem, tj. pojištěním pro případ smrti.

„V praxi to potom znamená, že buď musíme mít hodně vysokou pojistnou částku pro případ úmrtí (ale za pojištění se vždy něco platí) nebo musíme na pojistnou smlouvu posílat navíc víc, než bychom museli. A to se z důvodu vysokých poplatků nevyplatí,“ podotýká Lukáš Urbánek.

Kalkulace daňové úspory je stejná jako u penzijního připojištění. Rozdíl je v tom, že se pojistné neponižuje o 12 000 Kč ročně jako u penzijka. Odečíst se dá vše (podle částky, kterou vám na potvrzení pro finanční úřad vydá pojišťovna) až do výše 24 tisíc korun. Na dani tak můžete ušetřit až 3600 Kč ročně.

Příspěvky zaměstnavatele jsou podobně jako u penzijka do 50 tisíc korun za rok osvobozené od daní i odvodů. Limit je ovšem společný pro oba finanční produkty.

„To platí pro jednoho zaměstnavatele, pokud jich má člověk více, může dostat od každého 50000 za rok. To platí pro zaměstnance, „dohodáře“ a například i členy statutárních orgánů,“ upozorňuje daňový poradce Jan Bonaventura.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:
Doplňkové penzijní spoření
Státní příspěvek

Doporučované