Hlavní obsah

Stát půjčí ČEZu na nové Dukovany. Podle Havlíčka to přinese levnější elektřinu

Foto: Tomáš Svoboda, Seznam Zprávy

Na dostavbu nového bloku Dukovan půjčí ČEZu stát. Rozhovor s ministrem průmyslu Karlem Havlíčkem (ANO).

Reklama

29. 5. 8:00

Na dostavbu pátého bloku jaderné elektrárny Dukovany půjčí ČEZu přímo stát. Projde to v Bruselu? Jak to dopadne na cenu elektřiny, odpovídá ve Výzvě ministr průmyslu Karel Havlíček za hnutí ANO.

Článek

Nestíháte číst? Poslechněte si audioverzi rozhovoru.

Premiér Andrej Babiš doteď říkal, že nejlepší by bylo, kdyby si ČEZ financoval výstavbu sám. Proč vláda otočila?

Ono se to vyvíjí postupně. Není to o tom, že by se říkalo „jenom sám“. On si to ČEZ pochopitelně bude investovat sám, o tom není nejmenších pochyb, protože ČEZ je investor…

Ale o půjčce od státu se nemluvilo.

ČEZ si to bude platit ze 100 procent, ale pochopitelně to nepostaví ze zdrojů pouze vlastních, vždycky se vědělo, že to ČEZ bude stavět i ze zdrojů cizích. A nyní se skládá model, kdo všechno mu půjčí. Stát do toho nevkládá prostředky investičního charakteru, ale zvažuje, a skutečně je to velmi reálná varianta, že by ČEZu půjčil na část těch zdrojů, ze kterých bude budovat pátý blok v Dukovanech.

Byla to podmínka ČEZu, že mu stát na pátý blok půjčí?

Nebyla to podmínka ČEZu. Ale je to do určité míry pragmatické rozhodnutí. Často se mluví pouze o tom, kolik bude nový jaderný blok stát. Stejně tak důležité je to, jaká bude cena peněz. To znamená, za kolik si bude půjčovat ČEZ cizí zdroje. Pokud by ČEZ šel v tuto chvíli na otevřený trh, tak si bude půjčovat, dejme tomu, za 8, za 9 procent. Zatímco pokud by mu půjčil stát, tak je to vlastně sňatek z rozumu, protože stát na tom může vydělat a ČEZ to bude mít několikanásobně levněji. Ale co je nejdůležitější, díky tomu se zásadním způsobem sníží celkový objem nákladů na výstavbu, dostaneme se k optimálním cenám za elektrickou energii.

Za jakých podmínek by ČEZu půjčoval stát, když na trhu by to bylo za nějakých 8 či 9 procent?

Stát umí půjčit za dvě, za tři procenta. Ale to samozřejmě neznamená, že takhle ČEZu půjčí, a že dokonce na tom i vydělá. Tady jde o to, že to musí být schváleno Evropskou komisí. Nesmí tam být nedovolená podpora. V následujících měsících budeme v rámci notifikačního řízení diskutovat s Evropskou komisí o tom, jak velká může ta míra podpory být. Kolik vlastních zdrojů tam bude dávat ČEZ, kolik bude z cizích zdrojů a kolik z nich by byl stát schopný pokrýt formou půjčky. Bude se diskutovat samozřejmě i to, jaká bude výše úrokové sazby.

Brusel státní půjčku ČEZu schválí. Nemám pochyby

Není trošku naivní si myslet, že Brusel takovou půjčku státní schválí? Vždyť ČEZ je vlastně z půlky soukromý subjekt.

To není naivní. Takhle to bylo třeba ve Velké Británii. A tady není vůbec pochyb o tom, že se ta půjčka schválí, ale pochopitelně diskuse bude o tom, jaká tam bude úroková sazba.

Není pochyb, že se půjčka schválí?

Troufáme si tvrdit, že když to Brusel schválil ve Velké Británii, schválil to v Maďarsku, proč by to neschválil v rámci České republiky?

Počítáte s tím, že třeba tu půjčku s úrokem dvě procenta Brusel nebude mít problém schválit? Že to nebude nedovolená podpora?

To nevím, jestli za dvě procenta. My říkáme: „Stát může půjčit i za dvě, i za tři procenta, ale jaká bude úroková sazba, to bude záležitostí několika dalších měsíců.“

Co když stát nakonec nepůjčí ani za dvě, ani za tři, ale za těch 10 procent, jako u těch komerčních subjektů? Na tom by spotřebitel elektrické energie moc nevydělal.

Spotřebitel v žádném případě nebude platit tu cenu elektrické energie. Stačí se podívat do zákona o přechodu k nízkouhlíkové energetice. Spotřebitel z toho vždy vyjde jako vítěz. Zaprvé cena elektrické energie v roce 2036 bude s největší pravděpodobností vyšší. To znamená, že stát na tom naopak vydělá a spotřebitel jednoznačně bude mít levnější elektrickou energii.

Co když ale půjde cena energie dolů?

Kdyby náhodou nastala situace, kterou nikdo nepředpokládá, že by se cena elektrické energie vyvíjela opačně, že by se blížila takřka k nule, že by se stal nějaký zázrak, no tak v tu chvíli by samozřejmě ten stát na tom prodělával. Stát by to musel přerozdělit pochopitelně na ten trh, nicméně podobně jako u obnovitelných zdrojů se záklopkou. A ta záklopka je jasná, spotřebitel by více nezaplatil. Nemluvě o tom, že dneska stát a spotřebitelé a firmy na obnovitelné zdroje doplácí 50 miliard korun. Nejnepříznivější scénář by mohl být někde okolo 5 miliard korun někdy v roce 2036, na průměrnou domácnost by padly za jádro desítky korun. Dneska na ni dopadá příplatek 1200 za obnovitelné zdroje. Budoucnost bude o tom, že náš spotřebitel a firmy budou mít levnější elektrickou energii a současně budeme soběstační.

Smlouvy s ČEZem nejsou toxické. Ukážeme je

Podmínky kolem půjček státu ČEZu už jsou popsané ve smlouvách s ČEZem, které zatím nikdo neviděl?

Ne, ne. Tak ty smlouvy se teprve teď musí projednávat na komisi, budou se podepisovat do konce června.

A ukážete je někomu, než se podepíšou?

Samozřejmě. Ukážeme je všem členům parlamentních stran, jejich šéfům, to znamená předsedům všech parlamentních stran, opozice, koalice. Přibližně týden předtím, než půjdou na podpis, tak se všem ukážou. Na těch smlouvách není nic mimořádného, nejsou nijak toxické. Podmínky jsme stejně řekli a v zásadě téměř každý už ví, co tam přibližně bude. Samozřejmě můžeme se bavit o těch právních nuancích, ale v těch smlouvách není nic jiného než v té tzv. rámcové smlouvě, vytyčení té spolupráce. A v té prováděcí smlouvě jsou věci typu územního povolení, povolení k umístění, výběr dodavatele. A co už jsme několikrát řekli, že v roce 2024 bude možnost odprodeje té zatím proinvestované části té investice státu, což jsou víceméně zejména náklady na služby státu, za předpokladu, že by stát nedodržel nějaké regulatorní nebo legislativní podmínky.

Když ve smlouvách není nic, jak říkáte, toxického, proč je nemůžete ukázat už teď?

Protože se ještě dojednávají v rámci Evropy. Přece nemůžeme ukazovat něco, co není hotové. Nejdříve jsme si vládou nechali schválit režim těchto smluv, to znamená ty hlavní parametry. Ty smlouvy jsou připravené. Teď s nimi jdeme na úroveň Evropské komise.

Cenu nového bloku Dukovan jste odhadl na 140 až 160 miliard korun. To jsou náklady, za které by se ovšem postavil teď, přes noc. Vy jste Harry Potter, abyste vykouzlil nový blok přes noc?

Ne, to není o Harrym Potterovi. Vždycky se musíme dívat na to, kolik by to stálo dnes. Tak se elektrárny budují, že se řekne cena aktuální a pak se pochopitelně přepočte na nějakou odhadovanou cenu v době, kdy se bude stavět. Pokud se nyní začne připravovat tendr, tak jediný možný relevantní údaj je takový, že přijde několik společností, ty předloží svoji nabídku. Ta nabídka bude v daném místě, v daném čase a k tomu bude pochopitelně nějaký mechanismus, kdy se začne stavět a jaký tam bude, já nevím, třeba růst ceny oceli atd.

Když ČEZ nepostaví Dukovany včas, náklady si ponese sám

Kam až cena může vyšplhat? Protože experti na základě zahraničních projektů tvrdí, že nový blok může stát až 300 miliard.

To je úplný nesmysl. To nejsou experti, to jsou oponenti. Já mám všechny stavby, které se staví ve světě, přepočteny na 1200 megawatt. Díváme se na stavby evropské, v Asii, ve Spojených státech a přepočítáváme cenu na blok 1200 mW. Není ale definitivní, že budeme stavět 1200 mW, ono to bude mezi 1000 až 1200 mW, záleží na tom, jaký nakonec bude ten dodavatel. Máme všechno vyčíslené, ať už aktuální nabídky, nebo skutečně průběžné náklady na ty investice nebo i na ty, které se dostavěly.

Ony se právě ale všechny reaktory v Evropě výrazně komplikovaly i prodražovaly, přitom se realizovaly v bohatších státech, jako jsou třeba Finsko nebo Francie. Proč s tímto rizikem v kalkulacích nepočítáte?

Jak kde se prodražovaly. Někde se jede na čas a neprodražuje se, někde se prodražuje. To je ale v kompetenci společnosti ČEZ a nikoliv v odpovědnosti státu. Stát bude přebírat garance za výkupní cenu, to znamená, bude nějaká výkupní cena, my bychom byli rádi, aby se dostala mezi 50 až 60 eur za megawatthodinu. Což bude velmi výhodné pro cenu elektrické energie. A na ČEZu bude garantovat, aby se blok dostavěl zavčasu a za těch očekávaných nákladů. Kdyby to ČEZ nepostavil zavčasu anebo by ty náklady byly vyšší než podle modelu pro výpočet těch 50 a 60 euro za megawatthodinu, tak to půjde na vrub společnosti ČEZ. Je to férová dohoda, kdy odpovědnost nese částečně stát a částečně ČEZ. Pochopitelně to musí korespondovat s požadavky Evropské komise, protože nežijeme ve vzduchoprázdnu.

Říkáte, že prodražení výstavby v žádném případě nezaplatí odběratelé elektrické energie?

V žádném případě. Naopak. Celý model je v jejich prospěch. A pokud cena elektrické energie bude dražší, jak se předpokládá, tak na tom jednoznačně vydělá nejenom stát, ale i spotřebitel. A budeme mít za velmi dobrých podmínek elektrickou energii na další generace. Připusťme, že to bude úplně jinak, než jak říkají odborníci, že nenastane dekarbonizace a že se bude cena elektrické energie snižovat. I kdyby to bylo v extrémní částce třeba 25 euro za megawatthodinu, tak by to ten stát od roku 2036 stálo 5 miliard korun ročně. Opakuji, že obnovitelné zdroje dneska stojí 50 miliard korun. To znamená, že vlastně dopad na firmy a spotřebitele je takřka nula.

Nikdo nic netají

Pojďme ještě krátce k bezpečnostnímu aspektu, protože mezi vážnými zájemci o dostavbu je ruský Rosatom nebo čínská CGNP. Svěřil byste dostavbu Dukovan Rusům nebo Číňanům?

Mně nepřísluší dneska komentovat to, komu bych to svěřil nebo nesvěřil. Tady musí být férová soutěž. V tuto chvíli se diskutuje s pěti zájemci, kteří předběžně vyjádřili zájem se zúčastnit. Je tam subjekt z Jižní Koreje, ze Spojených států a Kanady, to je Westinghouse, subjekt z Francie, subjekt z Číny a subjekt z Ruska.

To je známé, ale ptala jsem se na to, jestli byste si pro tenhle úkol dokázal Čínu nebo Rusko představit? O dodavateli bude patrně rozhodovat příští vláda, třeba v ní budete sedět.

Nemůžu říct, co bych si dokázal představit. Vláda musí mít tu záchrannou brzdu nebo to finální rozhodnutí. ČEZ, který bude vybírat, nakonec představí pořadí těch společností a jeho doporučení. A profesionálové ČEZu, nikoliv vláda, musí vybírat na základě technologických faktorů, na základě ekonomických faktorů a samozřejmě na základě bezpečnostních faktorů.

Jeho výběr ale bude schvalovat vláda. A vláda nedávno v režimu tajné schválila bezpečnostní pravidla pro výběr dodavatele, jak napsal Deník N. Je v nich vysloveně napsáno, že zakázku nedostane někdo, kdo je bezpečnostním rizikem?

Nemůžete po mně chtít, abych komentoval jakýkoli materiál, který prošel vládou v režimu tajné. To by mi hrozilo 7 let nepodmíněně. Ale pracuje se s bezpečnostními požadavky státu, jsou jasně definované a ČEZ z nich musí vycházet.

Jak jasně jsou definované? Mluví se tam explicitně o nějakém státu?

Nezlobte se, paní redaktorko, já přece nemůžu komentovat to, a vy to velmi dobře víte, co je v režimu tajné. To je pod velmi tvrdým dohledem a já nemůžu ani naznačovat, nezlobte se.

Zkuste popsat, jak je nastavený konkrétní mechanismus, jak budou ty strategické bezpečnostní zájmy vymáhané?

ČEZ se musí řídit tím, jaké jsou bezpečnostní zájmy státu. A je to jeden z parametrů, na základě kterého se bude rozhodovat. A podle toho ČEZ musí postupovat a na základě toho on navrhne nějakého vítěze nebo druhé místo, třetí místo atd. Podle toho, kolik se přihlásí…

Tomu rozumím, já jsem se ptala, jaké jsou ty konkrétní principy?

Samozřejmě, jsou známé tím, že vlastně stát definoval svoje bezpečnostní požadavky.

A jak? Konkrétněji?

To nemůžu říct. Právě proto se to jede v režimu tajné, protože se staví jaderná elektrárna a všechny požadavky nejsou veřejně diskutované. Některé skutečně musí být v tomto režimu. Buď žijeme v právním státě, kde to budeme respektovat, anebo ne. A poté s tím budou samozřejmě problémy. Berme to tak, že tady nikdo nic netají, respektive jede to v režimu tajné, ale nikoliv proto, že by někdo chtěl někoho ohrozit, ale naopak ten režim tajné je proto, že se hájí bezpečnostní zájmy.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené