Hlavní obsah

Stát rozdělil 75 miliard. Podle NKÚ ale neví, jak mu investice pomohly

Foto: vláda.cz

Ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček.

Reklama

19. 4. 8:26

Podle zprávy NKÚ od roku 2000 do roku 2019 příjemci vyčerpali přes 75 miliard korun, většinou v podobě slevy na dani z příjmů. Jak Česku investice pomohly, ale stát neví.

Článek

Stát ani po letech neví, jak Česku pomohly investiční pobídky, kritizuje Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v dnes zveřejněné zprávě. Od roku 2000 do roku 2019 přitom příjemci vyčerpali přes 75 miliard korun, většinou v podobě slevy na dani z příjmů. Kontroloři také konstatovali, že Ministerstvo průmyslu a obchodu nesleduje dodatečné náklady státu, které pobídky provázejí.

Od roku 2000, kdy byl schválen speciální zákon o poskytování investičních pobídek, do září 2020 přislíbilo Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) 955 pobídek. Ty měly mimo jiné pomoci snížit nezaměstnanost. Počet pobídek však v posledních letech navzdory klesající nezaměstnanosti rostl, a to až do konce roku 2018, zjistil NKÚ.

Většina státní podpory mířila do zpracovatelského průmyslu, a to na investice bez povinnosti vytvářet vyšší přidanou hodnotu. „Do tohoto odvětví plynulo 96 procent pobídek přislíbených MPO od roku 2012 do září 2020,“ zjistili kontroloři.

Podmínka, že projekt musí mít vyšší přidanou hodnotu, například zaměstnat osoby s vyšší kvalifikací, provádět výzkum nebo spolupracovat s výzkumnou institucí, byla do zákona doplněna až v září 2019. Zájem o pobídky pak výrazně klesl, konstatuje NKÚ.

Hodnocení poskytnutých pobídek zpracovává pro Ministerstvo průmyslu externí společnost, jak vyžaduje Evropská komise. Podle NKÚ ale hodnocení nevypovídají o tom, jak státní podpora přispěla ke zvýšení zaměstnanosti nebo podpoře hospodářského rozvoje. „V hodnoceních není například uveden skutečný počet nově vzniklých pracovních míst nebo kolik podpořené společnosti opravdu investovaly,“ kritizují kontroloři. Zároveň upozornili, že příjemci podpory mohou splnit jen minimální hodnoty dané zákonem. To znamená, že nemusí dodržet ani očekávaný objem investic, ani počet nově vytvořených pracovních míst, které plánovali při žádosti o pobídku, uvádí NKÚ.

Kontroloři také kritizovali, že MPO nemusí sledovat dodatečné náklady státu, které pobídky provázejí, ani je nezapočítává do výdajů na tyto pobídky. Jde například o náklady na budování infrastruktury u průmyslových zón, ve kterých působí podpořené společnosti, nebo o náklady na posílení policie v souvislosti se zaměstnáváním cizinců v těchto zónách. Ministerstvo nesleduje ani dopad pobídek na další podniky v regionu, které působí ve stejném oboru jako příjemci pobídky, uvádí NKÚ.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované