Hlavní obsah

Stoupající nápor na nemocnice: zavádí vstupní kontroly a mění pracovní režim

Foto: Profimedia.cz

Koronavirus vystavil české nemocnice velkému tlaku, kvůli kterému mění styl práce.

27. 3. 9:40

Šíření koronaviru vystavuje české nemocnice a jejich zdravotníky těžké zkoušce. Jejich fungování je přitom pro zvládnutí krize zásadní. Mění práci a vytváří místa pro vstupní kontroly pacientů.

Článek

Bodem číslo jedna je v boji proti koronaviru vybavení pro zdravotníky – dostatečný ochranný materiál pro lékaře a sestry je při sílící koronavirové pandemii klíčovým artiklem. Na jeho nedostatek nemocnice upozorňovaly už minulý měsíc, nákaza může z provozu vyřadit celá oddělení. Větší dodávky pomůcek se ale po Česku rozváží až v posledních dnech.

Mnoho zdravotníků tak muselo přinejmenším v první fázi šíření nákazy pracovat bez dostatečných ochranných pomůcek. O některých případech Seznam Zprávy už dříve informovaly.

Nejúčinnějších respirátorů měla vláda v rezervách jen 10 tisíc a dopravení dalších vázlo. Situace se nyní postupně lepší díky dodávkám z ciziny, tuzemské výrobě i pomoci veřejnosti – lidé z vlastní iniciativy přináší doma ušité roušky a i jejich přispěním se zařízení dostávají z nejhoršího ven.

Klíčové jsou však pro lékaře i respirátory nejvyšší třídy – právě ty je ochrání před nákazou, kterou může šířit ošetřovaný pacient. Nemocnice se zpravidla snaží prioritně vybavit nejvíc exponovaná pracoviště. „Máme respirátory FFP2 i FFP3, dezinfekce i ochranné obleky. Pořád materiál přerozdělujeme podle toho, jaká je potřeba klinik,“ přiblížila mluvčí Všeobecné fakultní nemocnice Marie Heřmánková.

Roušky šijí jednotlivci, spolky, firmy i naši zaměstnanci. A my jsme vám všem moc vděční. Osobní poděkování za celou...

Zveřejnil(a) Všeobecná fakultní nemocnice v Praze - VFN dne Středa 25. března 2020

Větší zásobu už má i Fakultní nemocnice v Motole, největší zdravotnické zařízení v zemi. Respirátory FFP2 jí vydrží na 12 dní, FFP3 na 5 dní. „Dále máme 7 000 ochranných overalů, 1 600 štítů a 1 200 kusů ochranných brýlí. Ústenek máme více než 100 000, což by nám mělo pokrýt měsíční spotřebu,“ popsala pro Seznam Zprávy mluvčí Pavlína Danková.

Ministerstvo nově oznámilo, že chce mít o stavu pomůcek lepší přehled. Nemocnice proto musí zřídit „dispečink“ osobních ochranných pomůcek a informace centrálně sdílet, aby se daly dodávky lépe plánovat. „Situace se za poslední dny výrazně zlepšila, ale je nutné mít maximální přehled, aby se s pomůckami nakládalo co možná nejefektivněji,“ řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Třídění pacientů

Koronavirová krize ale změnila i pracovní režim nemocnic. Zdravotníci jsou zpravidla rozdělováni do týmů, které se střídají a vzájemně nesmí přijít do styku.

„Na každé klinice jsou vytvořeny minimálně dva týmy. Provoz jsme zatím omezovat nemuseli, tedy kromě operací, které bylo možné odložit,“ popsala situaci ve Všeobecné fakultní nemocnici Marie Heřmánková. Zdravotníci se veškeré novinky i pokyny a odpovědi na nejčastější otázky dozvídají z e-mailů či intranetu.

Nově také musí zařízení pacienty „třídit“ ještě přede dveřmi – podle ministerského opatření mají zřídit prostor a metodiku, jak v něm pacienty s COVID-19 identifikovat. „S ohledem na situaci v Itálii a ve Španělsku se ukazuje, že příprava nemocnic je klíčová,“ řekl ministr.

Například v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) už před deseti dny postavili před vstupem do budovy stan, kde všem vstupujícím včetně zaměstnanců měří teplotu. Zakázané jsou tu i návštěvy a provoz je omezený na akutní výkony a vyšetření.

Fakultní nemocnice v Motole, Nemocnice Na Homolce a Ústřední vojenská nemocnice testují každého přijatého pacienta na COVID-19, bez výsledku ho lékaři neoperují, pokud to není neodkladné. O každém nakaženém musí navíc nemocnice udělat záznam do informačního systému.

Na barikádách

Teplota se často měří i u zaměstnanců. „Pokud mají možné příznaky, tak mají pokyn, aby nechodili na pracoviště. Zatím je zátěž zejména psychická, nárůst nemocných se teprve očekává. Nemocnice uvolnily kapacitu zhruba poloviny lůžek. Systém je na ně připraven. Primárně budou směřováni do Uherskohradišťské nemocnice. Současně ale nadále musíme léčit ostatní pacienty a naše provozy nadále fungují,“ uvedl Radomír Maráček, předseda představenstev nemocnic Zlínského kraje.

Na Zlínsku už museli řešit i nemocné zdravotníky. Mezi pacienty se zařadil například primář neurologického oddělení Uherskohradišťské nemocnice. Ten zůstal už na začátku tohoto týdne doma kvůli tomu, že se necítil dobře. Vedení nemocnice nyní poslalo do domácí karantény pět lékařů i čtrnáct zdravotních sester a dalších nelékařských pracovníků. Oddělení muselo zavřít a pacienty přeložit.

„Je to stejná situace, jakou jsme řešili na konci minulého týdne na vsetínském chirurgickém oddělení. Zdravotníci jsou bohužel onemocněním ohroženi ještě více než běžní obyvatelé. Nemohou zůstat doma, pečují o své pacienty v našich nemocnicích, a jsou tak více vystaveni riziku přenosu koronaviru. Podobných případů mezi lékaři a sestrami v celé republice bohužel přibývá,“ komentoval situaci Radomír Maráček.

Podobné problémy hlásí i Thomayerova nemocnice v pražské Krči, kde onemocnělo několik zdravotních sester, následně se nakazilo nejméně 13 seniorů na oddělení následné péče a jeden z nich zemřel. Už dříve se nakazily dvě sestry na sousedící plicní klinice, které ošetřovaly pacienta přijatého s podezřením na zápal plic. Nemoc COVID-19 se u něj později prokázala.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené