Hlavní obsah

Středula: Lidé na kurzarbeitu musí dostat tolik, aby nepřestali utrácet

Jak zachránit pracovní místa? Vláda jedná o podobě kurzarbeitu.Video: Markéta Bidrmanová

 

Reklama

Při epidemii nebo jiné pohromě chce mít vláda po ruce kurzarbeit. Stát přes něj podnikům přispívá na náhradu mezd zaměstnanců, pro které není najednou dost práce. Kolik přispěje, rozhodne vláda během dneška.

Článek

Podle posledních zpráv by měl stát doplácet zaměstnanci jeden až čtyři neodpracované dny týdně, a to maximálně devět měsíců. Zaměstnanec by si přišel na 50 až 70 procent čistého výdělku. „To je špatně. Tak kurzarbeit nic nevyřeší,“ komentuje nastavení předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.

„Pro zaměstnance musí být příspěvek vyšší, aby nemusel měnit své spotřebitelské návyky. Jinak přestane utrácet. Důsledek může být propouštění a krach firem v okolí, které mu nabízejí služby. Věřím, že to není cíl vlády,“ míní Středula.

V režimu kurzarbeitu by si zaměstnanec směl vydělat maximálně 50 135 korun, což je 1,5násobek průměrné mzdy. Zaměstnán by musel být v podniku nejméně tři měsíce. Firma by hradila sociální a zdravotní odvody z pracovníkovy celé průměrné mzdy.

Zatímco ve své domovině v Německu se kurzarbeit spouští automaticky, když hrozí trhu práce potíže, v Česku by ho mohla „zapnout“ jen vláda. Při epidemii, přírodní pohromě nebo kyberútoku nebo když nezaměstnanost vyroste meziročně tři měsíce po sobě o 15 procent, nebo když by bez práce bylo aspoň 385 000.

Kurzarbeit má navázat na vládní program Antivirus, který skončí s posledním říjnem. „Antivirus by měl být prodloužen do konce letošního roku. Kdyby byl Antivirus ukončen razantní cestou, zaměstnavatelé tu situaci neudrží,“ tvrdí Středula.

Podle řady ekonomů však Antivirus přesluhuje už teď. Blokuje pohyby na trhu práce a pomáhá platit i pracovní místa, která už fakticky neexistují.

„Nejedná se o ochranu neexistujících míst. Zaměstnavatel z důvodů, které souvisí s covidem-19, přerušil činnost. A věří, že jeho byznys bude pokračovat dál. Je potřeba firmám pomoct, jinak budou mít problém přežít,“ řekl Seznam Zprávám Středula.

Podle odborového předáka jdou firmy na podzim do horší situace než na jaře. Vážná situace je v cestovním ruchu, u dodavatelů zboží do restaurací a hotelů, problémy mají dopravci a letecký průmysl. Bez práce bylo koncem srpna 279 000 lidí.

Podle Středuly bude na podzim ještě hůř. „Realistických je 400 000 lidí bez práce. Kdyby nebyly programy na ochranu zaměstnanosti, pak by to bylo ještě horší.“

Reklama

Doporučované