Hlavní obsah

Školka už od tří let zvyšuje šanci na lepší vzdělání i zaměstnání, tvrdí studie

Foto: Shutterstock.com

Ilustrační foto.

Reklama

25. 8. 10:33

Děti, které nastoupí do školky ve třech letech, mají větší šanci na lepší vzdělání i zaměstnání než děti, jež jsou doma o rok déle. Týká se to především dětí, jejichž matky mají nižší vzdělání.

Článek

Uvádí to studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR. Autoři studie sledovali děti, jež nastoupily po reformě rodičovského příspěvku z roku 1995 do mateřské školy až po čtvrtých narozeninách.

„Podněty a sociální dovednosti, které tříleté dítě získává v mateřské škole, je těžké v prostředí domova nahradit, a to zejména u dětí se socioekonomicky slabším rodinným zázemím,“ uvedla jedna z autorek studie Klára Kalíšková.

Děti, o které matky celodenně pečovaly do čtyř let, vykazují ve srovnání s dětmi, které nastoupily do školky o rok dříve, o čtyři procentní body vyšší pravděpodobnost, že ve věku 21 až 22 let nestudují ani nepracují. Pravděpodobnost, že studují vysokou školu, je u nich pak o šest procentních bodů nižší. „V případě dětí matek bez maturity, které ve věku 21 až 22 let žijí s matkou ve společné domácnosti, je pravděpodobnost, že nestudují ani nepracují, dokonce vyšší o více než devět procentních bodů. Pravděpodobnost nástupu těchto dětí na vysokou školu je nižší o dvanáct procentních bodů,“ sdělila hlavní autorka studie Alena Bičáková z Národohospodářského ústavu AV ČR.

Školka má velký význam ve věci sociálních a intelektuálních stimulů pro dlouhodobý rozvoj kognitivních a nekognitivních dovedností.
studie think-tanku IDEA

Studie využívá data o vzdělání a pracovním zapojení dětí, jejichž rodiče byli dotčeni reformou rodičovského příspěvku v ČR v roce 1995, která prodloužila možnou dobu jeho čerpání ze tří na čtyři roky. Neprodloužila se ale garance původního pracovního místa matky. Podle autorů studie to vedlo k tomu, že 38 procent matek tříletých dětí zůstalo se svými potomky doma.

Věkový interval 21 až 22 let byl zvolen cíleně. „Tato věková skupina umožňuje sledovat dokončení středního vzdělání, uplatnění na trhu práce nebo účast na terciárním vzdělávání,“ uvedla Bičáková. „Na druhou stranu ještě 75 procent lidí ve věku 21 až 22 let sdílí domácnost s rodiči a to je klíčové pro analýzu rozdílů v dopadech podle úrovně vzdělání matky,“ dodala.

Děti, které v důsledku reformy zůstaly déle v celodenní rodinné péči, by jinak s velkou pravděpodobností chodily do veřejných mateřských škol, jako tomu bylo před reformou a v případě matek, které příspěvek přestaly pobírat ve třech letech dítěte. „Naše odhady tedy vyjadřují přínos docházky do školky oproti přínosům celodenní výchovy v rodině ve věku 3 až 4 let. Zjištění jsou v souladu s většinou zahraničních výzkumů pozitivního vlivu školek na vývoj dítěte. Ty zdůrazňují velký význam sociálních a intelektuálních stimulů v mateřské škole pro dlouhodobý rozvoj kognitivních a nekognitivních dovedností, a to zejména u dětí se socioekonomicky slabším rodinným zázemím,“ upozornili autoři studie.

Na základě dosavadních poznatků badatelé očekávají, že reforma rodičovského příspěvku z roku 1995, která nahradila docházku tříletých dětí do institucí předškolního vzdělávání mateřskou péčí, bude mít negativní dopad na dlouhodobé výsledky dětí, a to zejména těch s nízkovzdělanými rodiči a také dívek.

Delší rodičovská má ale i další efekt. „Ovlivňuje negativně pracovní uplatnění matek v letech po návratu na trh práce. I když tento efekt může být jen krátkodobý, dlouhodobější dopad na příjmovou situaci či stabilitu rodiny nebo zkušenost dětí s nezaměstnaností blízkého či postavením nepracující matky v domácnosti mohou negativně ovlivnit jejich budoucí uplatnění na trhu práce, například snížením jejich vlastních kariérních aspirací či formováním tradičnějších představ o sociálních normách a genderových rolích v rodině. Vzhledem k tomu, že rodičovský příspěvek byl pobírán téměř výlučně matkami, a tudíž také nejvíce ovlivnil jejich kariéru a následné kariérní plány, předpokládáme při formulování našich hypotéz, že alespoň některé z těchto nepřímých dopadů mohou mít větší negativní vliv na dívky než na chlapce,“ konstatují autoři studie.

Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) je nezávislý akademický think-tank zaměřující se na analýzy, vyhodnocování a vlastní návrhy veřejných politik. Je projektem Národohospodářského ústavu Akademie věd České republiky, který spolu s Centrem pro ekonomický výzkum a doktorské studium Univerzity Karlovy (CERGE) tvoří společné akademické pracoviště CERGE-EI.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované